Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 888)

plakát

Strážci Galaxie (2014) 

"I´m going to die surrounded by the biggest idiots in the Galaxy..." Když kolem mě Strážci galaxie prolítli poprvé, dala jsem jim stěží pár minut (pár jako dvě), během kterých jsem dospěla k názoru, že tahle kokotina není pro starý a prostě jsem to vzdala. Mea culpa, mea maxima culpa! Podruhé mě ke Strážcům galaxie přivedl fakt, že jsem si chtěla trochu udělat jasno v bordelu, co nese nálepku Marvel. Kdo s kým proti komu a proč. A světe div se, najednou mi to přebarvičkované, plastikové universum ala Star Wars nevadilo, mluvící mýval a chodící dřevo už nebyli trapní, nýbrž svérázně fajn, a ostatním čičmundům jsem taky přišla na chuť, včetně té s odstínem vyblitého špenátu. Humor fungoval na jedničku: kdykoliv scéna zasmrděla patetickým klišé, jeb do toho svěžím závanem nějaké trhlé hlášky. "We´re just like Kevin Bacon!" Musím zdůraznit, že jsem si film naservírovala v původním znění s amatérskými (obstojnými) titulky. Z toho, co jsem viděla, český dabing je krotký a zdaleka ne tak dobrý. Měla jsem dnes posranou náladu, téměř se natahovala po mračnech deprese a voilá - je to pryč. Tak teda díky, divná bando praštěných odpadlíků, zvedám všechny čtyři palce, jelikož I AM GROOT!

plakát

Muž z oceli (2013) 

Když jde o létající chlapy v elasťácích, volím obvykle losí test - tedy úhybný manévr, zabraňující srážce s těmito kokotinami. Ani nevím, proč jsem v případě "Muže z oceli" učinila výjimku a setrvala na kolizním kurzu. Našla jsem však několik pozitiv, proč nelituji: 1) Povedený vizuál, dechberoucí efekty 2) Je celkem prdel pozorovat, jak se "mimozemšťani" vzájemně používají coby demoliční koule 3) Neoholený Henry Cavill nahoře bez 4) Vzpomínky na dětství měly příjemně nostalgickou, vidlákovskou atmosféru. Jinak teda sorry, ale z okázalého amerického vlastenectví se mi navaluje a seznam scénáristických píčovin je veledlouhý. Všimli jste si, jak si papaláši v závěru nedělají starosti o osud světa či lidstva, nýbrž výhradně o osud Spojených států? A co ty "náhody": přistávající mimozemská loď parkuje Supermanovi prakticky nad chalupou, jakkoliv ufouni nemají vůbec šajn, kde se dotyčný na Zemi nachází. Superman sebou v pádu odněkud z orbity flákne se svou vyvolenou zrovna tam, kde poblíž postávají tři její kolegové a nikdo jiný, jaká náhodička... Kam vlastně zmizeli všichni přeživší, kde jsou mrtvoly? Ve finále "S" vymete a zboří s generálem Zedem půlku velkoměsta a jakmile držková skončí, objeví se u něj rázem milovaná Louis, aby si mohl Clark Cunt poplakat v jejím výstřihu. Kde se tam kruciprdel vzala - jak věděla, kam se teleportovat?! Prostě snůška hovadin a nabubřelé mávání vlajkou s hvězdami a pruhy. Nicméně: čekala jsem, že to bude horší a vlastně jsem se i docela bavila, tudíž sem mohu jebnout tři odpočinuté astry.

plakát

Auta (2006) 

Sama od sebe bych o animák s vozidly v hlavní roli ani neopřela kolo, ale dcera má věci po starším bratranci: tričko s Bleskem McQueenem, fusekle s Bleskem McQueenem, pyžamo s Bleskem McQueenem a tak dále. Začalo ji zajímat, co to je za hezké závodní auto a tak jsem stáh... ehm, vypůjčila film. Měl úspěch, cácora si ho užila a já ještě víc, už jsme spolu přerod arogantního frajírka ve fair play charakter viděly nejméně 4x. Nepochybuji, že si brzy dáme pátý okruh. Zápletka sice není originální, je to nevtíravě výchovné a spoustu hlášek mrňata nepochopí, ale kupodivu "Auta" dobře fungují nejen na cílovou skupinu mláďat, dobrou náladu zvládají opakovaně vyvolat také u polovodiček se sjetým dezénem. Krásně animovaná, stylová jízda na 80%.

plakát

Ptačí klec (1996) 

Ach, z tohoto filmečku mi bylo tak krásně teploučko u srdíčka! Ale bez prdele (já vím, bez ní to asi není ono): tříhvězdičkový dojem z komedie o slastech a strastech bukvic ztopořily některé scény, u kterých jsem se málem chechtala nahlas. Téměř dvě hodiny permanentního úsměvu si ode mě lehce nadsazené čtyři polibky zasouloží... pokud jste ovšem kovaný homofob nebo lesba, ušetřete si žluč pro jiné příležitosti a pusťte si raději "Charlieho andílky" nebo jiné dílo, založené spíše na dámských přednostech. Vyšpulený, kroutící se zadek Agadora "Spartaka" by pro vaše testosteronem stříkající nervy mohl být příliš.

plakát

V srdci moře (2015) 

Sedáváte ve vaně s plastovou lodičkou a sníte o burácejícím větru nadouvajícím plachty, rozbouřených vlnách a poblité palubě? Zní vám jako rajská hudba neustálé "ano, pane!"? Těší vás, když příroda občas nakope pána tvorstva do prdele - například hypertrofovanou ploutví zjizveného leviatana? Potom jste vhodný materiál pro dobrodružnou plavbu "V srdci moře". Když pominu masakrování velryb, docela jsem si tuhle mobydickiádu užila, přesto jsem se zdráhala s udělením čtvrté hvězdy, jelikož film vůbec nedbá na potřeby heterosexuálních žen. K čemu se Thor namáhá ve fitku, když se po celou stopáž schovává v hadrech? Kašlu vám na košile, já chci sixpack, já chci kapkami potu lesknoucí se svalstvo! 70%

plakát

Máma (2013) (seriál) 

Polibte mi drdol, mě všechny ty megery a jejich problémy docela baví, i když připouštím, že hodně pomohlo vypustit z rovnice nejmladší generaci (synek nudný, dcera na přesdržku). Občas děj není kdovíjak k uchechtání, sarkastických dialogů s kvalitně jedovatými záseky však zůstává dostatek, abych seriál hodnotila nadprůměrně. 75%

plakát

42 (2013) 

Čím jsem starší, tím víc mě štve, jak je bělochům házena na hrb veškerá špína světa a oni si ještě za pomoci menší, ovšem hlasité části dobroserů ochotně sypou hlavy popelem. Taky jsem si tou fází prošla, když jsem byla mladá a blbá, nikoliv černobílá realita však časem utloukla mou naivní část a dala vzniknout cynické čůze. Co se snažím sdělit: já k tomuhle filmu přistupovala s tím, že se budu šklebit: "No jó, chudinky černé, všichni jsou tak hodní, inteligentní, skvělí lidičkové a ti zlí, hnusní běloši jim pořád ubližují." Přesně na tuhle notu "42" brnkalo, ale kupodivu jsem sledovala bez šklebení: Jackie Robinson, jeden ze dvou basebalistů, jejichž jména mi za život uvízla v paměti, měl totiž mé plné sympatie a s nimi respekt. Ono to chce mamutí koule, aby byl člověk v něčem první, čelil hlouposti, primitivismu, nesmyslné zášti, nadávkám, výhrůžkám a omezování, kamkoliv se hne. A co je nejdůležitější, musel všechny ústrky snášet mlčky, nenechat se vytočit, nezavdat médiím žádnou záminku k pranýřování. Jedině tak mohl Jackie Robinson prošlapat cestičku pro ostatní černochy: nedopustit skandál, spolknout hrdost a vytřít všem zrak na hřišti. Palec nahoru pro Helgelanda a jeho tým za dobrý film, všechny palce nahoru pro Robinsona, jak důstojně ustál tlak, který by většinu lidí zlomil.

plakát

Megažralok versus Kolossus (2015) 

Náhodou, nejlepší komedie, co jsem v posledních letech viděla! Je to tak příšerně blbé a neskutečně amatérsky natočené, že se divák musí řezat po celou stopáž. Bránice dostává těžce zabrat - nonstop jedna 3,14čovina za druhou, takový scénář by člověk s IQ nad 70 nedal dohromady ani při hodně špatné kombinaci chlastu s drogami. Už podle názvu jsem očekávala veledílo a opravdu mě to v nejmenším nezklamalo. Nesnáším, když se duševně připravím na divoký surfing vlnami sraček a pak se jen vlažně kolébám v kalných vodách nudného podprůměru. Ovšem "Megažralok versus Kolossus" je ve škatulce absurdně špatných filmů hrdým vlajkonošem, divákům s úchylným smyslem pro humor vřele doporučuji!

plakát

Karlík a Lola (2005) (seriál) 

Neuvěřitelně korektní sourozenecký vztah... ta mírumilovnost, vzájemná láska a touha si pomáhat absolutně nekoresponduje s mými zkušenostmi, kdy krvavé sestrovražedné války, co počaly mým narozením (a prvních 9-10 let jsem byla v nevýhodě), skončily teprve poté, co se starší ségra vdala a odstěhovala. Dala bych i více hvězdiček, ale neskutečně hnusná animace mi brání. Postavy jsou ošklivější než pondělní ráno s kocovinou, kdy cestou do nenáviděného kanclu blijete jak šakal. 45%

plakát

Co na to Češi (2016) (pořad) 

Na mateřské jsem tento "skvost" několikrát viděla, protože moji tehdy ani ne dvouletou to z nějakého důvodu fascinovalo (možná se jí líbila barevná znělka, možná dětinský Matonoha, nevím) a mně se nechtělo zrovna pracovat. Takže jednu naleštěnou hvězdu za to, že mi pořad dokázal zajistit půlhodinu klidu v krizovém období, kdy mrně nevydrželo u pohádek a já už byla z hraní maňáskového divadla celá tumpachová. Dám i druhou poblikávající chcíplotinu, jelikož sledovat "Co na to Češi" je vážně lepší než pucovat umyvadla a hajzlíky. 30%