Phobia

Copak se nám to plíží po Sherwoodu - není to snad Robin Hood? Kdepak, není, je to speciální britské kokomando, decimované plyšovými kokodlaky. Jó, mít kluci z British Army stříbrné kulky, nemuseli si hrát v lese na 10 malých černoušků, mohli Homo Canislupus spráskat jako prašivé psy hned ze startu a jít si v klidu vysrkat čaj o páté... Atraktivní námět, sympatické prostředí, ucházející atmosféra, solidní Pertwee a McKidd... a to je asi tak všechno - po ohlasech na Studna.net jsem čekala přece jen lepší nářez. Souhlasím se zdejším hodnocením 57%.

Typický PUS: Posraně Univerzální Scénář. Máme hodného, leč nevěřícího taťku, máme hodnou iniciativní macechu, máme odporného fracka postrádajícího biologickou maminku a ti všichni se odstěhují za lepší budoucností kamsi do Prdelákova, do starého baráku na spadnutí. Všechno jde jako na drátkách, akorát protivná holčička si najde imaginární kamarádku, které se časem chování spokojené rodinky přestane pozdávat, proto začne tropit naschvály a zlobit. Bezesporu strhující finále bohudík uniklo mé pozornosti, jelikož závěr byl tak děsuplný, že jsem oči otevřela až po filmu. Ne, nezavřela jsem je v hrůze, prostě jsem nudou usnula. Jestli vás straší představa rodinné idylky za slunného počasí, možná téhle laciné televizní limonádě dáte i průměrné hodnocení. Já dávám jednu nadrženou hvězdičku za relativně pohledného, pěkně stavěného taťku a jednu uzívanou za sympatickou macechu... a moc by mě překvapilo, kdybych si tu nezáživnou rádoby duchařinu udržela v paměti déle než den. 38%

Někdo to rád horké a někdo se nemůže prosadit jako herec, tak vypálí rybník alespoň herečkám. Je pro mě těžko uvěřitelné, že by si takový všední až ošklivý exemplář "ženy" získal obrovskou popularitu, ale scénář unese cokoliv. 30 let stará klasika o chlapovi, co se musí opravdu pečlivě a dohladka holit, schovávat ohon, rovnat si kozy a ovládat ladnou chůzi na vysokých podpatcích (umění, které jsem nikdy neovládla... ani se o to nepokoušela, už tak se v tramvaji mlátím čelem o horizontální šprušle). Zdejší hodnocení je zjevným produktem davové nostalgie - včera jsem Tootsie potkala podruhé po letech a zasloužila by si vetknout do paruky maximálně tři kopretiny, ale taky si dovolím podlehnout sentimentu: 70%.

Svět "Warhammeru 40.000" znám jen povrchně: s bratrancem jsme kdysi v pubertě mlsně pokukovali po stolní hře (bídný stav našich prasátek koupi neumožňoval), dále mě nezaujala jedna půjčená knížka a letmo jsem zahlédla počítačovou hru. Tvůrci filmu nevyšli nezasvěceným vstříc a tak nezbývá, než si reálie W40K dostudovat, nebo se smířit s neznalostí. Sere pes, příběh není žádné sudoku pro náročné, nakoukneme prostě do mise supervojáků oddaných jakémusi Císaři. V opozici stojí nějací olezlí zombíci, síly Chaosu, a mydlí se to na nějaké pusté, nepřívětivé planetě. Žádná věda, ale pár dobrých nápadů a slušná atmosféra vytahují "Ultramarines" z průměru. Být animace na úrovni, možná by to stačilo na čtvrtou hvězdičku... jenže ono to celé vypadá jako tucet let starý trailer budgetové PC hry. Odpudivé, zaměnitelné ksichty bez výrazu, absolutně nepřirozený, připosraně toporný pohyb postav a ničím zajímavé prostředí. Sebemenší ztotožnění a lítost nad řídnoucím počtem mariňáků se nekoná, jejich postupné zkapávání jsem měla upřímně v paži. Suma sumárum 60% a to s přivřenýma očima, ušima, nosem, pupíkem i řitním otvorem.

Tak si to shrňme: má to jednoduchý, leč chytlavý příběh o zločinu, pomstě a lásce, má to netradiční, pochmurný vizuál, má to kulisám a ději odpovídající hudbu, má to roztomile si užívajícího padoucha Nicholsona (největší klad filmu) a má to hlavního hrdinu, který po sundání masky působí dojmem, že udělat na něj za bílého dne na ulici plné stařenek a batolat: "Bu-bu-bu!", vytvořila by se pod ním nažloutlá loužička. A to mě vždycky mocně krkalo, ten slabošský ksicht a tělo narvané ve svalnatém kostýmu superhrdiny. Gilmoure93, to už Batmana klidně mohl hrát i ten Bill Murray... nebo třeba Rowan Atkinson. 66,6%

Rozhodla jsem se včera vynechat pravidelnou půlhodinku sebemrskání jednoocasou psychopatickou kočkou a v rámci masochistických choutek si naordinovala 30 minut s tímto filmem. Nevydržela jsem, do 15-ti minut jsem s usedavým pláčem a beznadějně pozvracená hledala ovladač, abych tuto nestvůrnost vymazala z obrazovky a pokud možno i ze své paměti. Příště si radši pořežu žiletkou stydké pysky! Dementní Teleblbies jsou snesitelnější než tohle tragické puberťácké "porno". Hodnotit nebudu, nejsem a nejspíš jsem nikdy nebyla cílovou skupinou podobných trapáren (nějak se mi vyhnula touha co nejdřív "zasunout"), ale donutit se uzřít ještě pár minut navíc, tak bych "Prcičkám" bez váhání jedno mimořádné hovno spláchla!

Jó, laktační psychóza, to je svinská patálie, zvlášť pokud popadne chlapa a ten se rozhodne léčit v dávno uzavřeném cvokhauzu. Kvintet dělňasů a jejich mindráky v obrovské opuštěné budově, to je základ pro solidně napínavou podívanou. Tvůrci na to šli trochu jinak a méně drtivě, než bych čekala a doufala, ovšem ve výsledku musím uznale pokývat řepou - právě ta odlišnost dělá film výjimečným, takže nezapadne mezi obvyklé lekačky, vyvražďovačky a duchařiny. V průběhu sledování psycho-mysteriózního thrilleru se můžeme (a pravděpodobně úspěšně) dohadovat, komu ze zúčastněných nejvíc šplouchá na maják, ale hlavní roli stejně hraje atmosféra: prostředí rozlehlého blázince a jeho neveselá minulost. Z mnoha scén příjemně zamrazí, předvídatelnost zamrzí a nemůžu se zbavit dojmu, že potenciál byl o něco větší, přímo pětihvězdičkový, akorát to chtělo odlepit stažené půlky ode zdi, méně komornosti a kapku víc logiky. Přesto palec nahoru, vždyť ten film mě udržel vzhůru do pozdních nočních hodin, jakkoliv můj pochybný rozum velel "Session 9" vypnout, abych byla ráno v práci alespoň mírně použitelná. No, nejsem, snad mě šéf a kolegové nebudou rušit v dřímotě... 81% Mimochodem, trailer nedoporučuju, moc toho vykecá dopředu:-/.

Měla jsem v pátek návštěvu, co chodí spát se slepicema a tak jsem přemýšlela, co na večer pustit, aby nebyla škoda, že u toho dotyčná hnípe. Z "bohaté" programové nabídky televizí padla volba na tenhle animáč a docela ségře závidím, že to víceméně prochrněla. Zatímco první "Madagaskar" mi přes svou infantilnost přišel ještě docela milý a relativně zábavný, dvojka šla s laťkou o kus níž, vlastně už by se těžko podlézala. Havarujeme se zvířátky v Africe, kde lví puberťák musí dokázat všem a svému otci zvláště, o kolik je tanec užitečnější než boj a lov, hypochondří žirafa to dělá s promiskuitním hrochem, šéftučňák to dělá s plastovou panenkou, lemuři to dělají sami se sebou, zebra se snaží být jedinečná ve stádu lautr stejných zeber a opice jsou komouši. Do toho všeho africkou stepí pobíhají američtí turisti pod vedením nezničitelné penzistky s drsnými metodami vůči ošklivým, zlobivým kočičkám. Dětičky se dozvědí, že snažit se oddělat důchodkyně je v cajku a zcela přijatelné, anžto babice jsou z oceli a žádná újma jim nehrozí. Zápletka, humor i styl animace vskutku jen pro nejmenší diváky, pro dospělého, střízlivého člověka už je to moc prostinká cypárna. 45%

Ko-ko-koktání je p-pěkně na pi-pi-pi-pi--vulvu, protože můžete být sebegeniálnější a stejně na vás lidi budou koukat jako na dementa, když se neumíte plynule vyjádřit. Jako běžný smrtelník můžete být za debila a celkem nic se neděje, ale pokud jste se narodili se stříbrnou lžičkou v prdeli a nedopatřením se stanete králem (protože váš bratr chce veřejně šustit s rozvedenou Američankou, což se na korunovaného vola nesluší), očekávají se od vás různé veledůležité proslovy. To si respekt a lásku národa nezískáte, jestli budete před mikrofonem poulit bezmocně bulvy a naprázdno otevírat tlamičku jak přidušená neonka. Řešení jsou různá: můžete buď najmout doktorskou kapacitu, co vás bude nutit huhlat s koulema v hubě a nebo natrefit na neotesaného Australana, který vás nasere tak, že zapomenete vzteky koktat. Na můj vkus přespříliš předvídatelné, nicméně co jsem čekala, to jsem dostala a stačí mi to - ne k nadšení, jako rozhazovačům zlatých plešounů, ale ke spokojenosti ano. 78%

Když jsem uzřela upoutávky na tento nový podřad Prima Kůl, proletělo mi atrapou mozku, že se svět v sloní řiť s furunklem převrací. Potom jsem o menZTRUACI omylem zakopla ještě při jejím vysílání a ihned jsem se vrhla pomodlit k porcelánovému bohu. Sledovat, jak nějaká pipina olejíčkem masíruje macatou poďobanou prdel jakémusi "okouzlujícímu" kokotovi a ten do toho pronáší "vtipné" průpovídky, to je víc, než je má křehká duše schopná snášet. Možná se mýlím, třeba se to cílové skupině opravdu líbilo, ale mám takový neurčitý pocit, že by se pánská majorita na tuhle masáž raději dívala v opačném gardu - tedy kdyby onen (hlavně oblečený!) šulda matlal olejíčkem holou prcku té kikiny. I pro mě by to bylo snesitelnější, sice bych i tak okamžitě změnila anál na vkusnější kanál, ale nejspíš bych nenablila do porcelánu. Nebudu hodnotit: menZTRUACE je určená jiným divákům - konečně někdo myslí i na gaye! Akorát za tímto podřadem navrhuji nevysílat "Akta X", nýbrž čtyřprocentní cílovce podstatně bližšího "Spartaka: Krev a písek", přinejmenším tam jsou tím olejem napatlané vyvinutější exempláře!