Phobia

Tuhle mě po bambiliónté vzbudil můj baby tyran kolem druhé v noci, což mělo obvyklý následek: mrně si znovu spokojeně usnulo, já však ne. Naštěstí televize často dokáže insomnii vyléčit. Program byl tou dobou tradičně ubohý: Poslanecké interpelace jsem zamítla - já se potřebovala uklidnit, nikoliv nasrat k nepříčetnosti a začít spřádat plány bombového útoku. Zakopla jsem o cosi s názvem "Ďábel v těle". No výborně - porno, to by mělo starou frigidu jako jsem já spolehlivě uspat. No fuj, rozlítaná kamera, to by se člověk zblil přes záda na paty... pornoherečky se schopnostmi hadích žen, to bude prasárna... ale kdy už ti chlapi sundají hábity, místo křížů vytáhnou vercajk a přestanou cákat akorát svěcenou vodu? Shrnu to: Morpheus se na mě vyflatuloval, ale nelituji, vcelku na mě to vymítání v mladém provedení udělalo nepříjemný dojem, takový ten dobře nepříjemný, jak má u hororů být. 70%

Robocop, jak by ho natočil Sigmund Freud. Co zůstane z člověka, když mu necháte jen ksicht a pár orgánů? Když mu vezmete emoce? Kde sídlí duše? A kam až může zajít Světový policajt ve svých snahách učinit svět lepším, svobodnějším? Ruku na srdce (do rozkroku nebo kam je libo), není to špatný film, ale nostalgie je sviňa a tak dávám přednost starší, akčnější verzi Robopoldy, přestože dnes už se svým pojetím a zpracováním řadí spíše mezi komedie. Dávám 59%, mohlo to být víc, kdyby scénář umožnil odhalit tělo hlavního hrdiny před proměnou v Aibo - vysoký, štíhlý, ramenatý, hmmm... jdu si pustit porno.

Pan Whicher byl velké detektivní eso Scotland Yardu, které na základě výpovědí pochybných svědků, neexistujících důkazů a vlastní intuice určilo viníka hnusného zločinu. Pokud vás tedy lákají kulisy venkova, viktoriánská atmosféra, hlavní hrdina obdařený slizkým úsměvem a bezradně bloumající od ničeho k ničemu, pak je tento film přesně pro vás. Osobně jsem čekala něco víc, ale tvůrci se holt chvályhodně drželi skutečných událostí, které nebyly kdovíjak zábavné. No, pořád lepší tahle ukolébavka na dobrou noc, než poslední megaultracool verze Sherlocka Homelesse. 55%

Když se vám miniklon vzbudí ve dvě ráno, snaží se vám hodinu jen tak pro zábavu rozeškrábat krk i ksicht a potom si zase spokojeně usne, zatímco vás jako obvykle postihne insomnie, možná si vyberete nějakou ukolébavku v televizi. Vsadila jsem na PA4, od začátku páchnoucí odérem nudného rodinného videa. Puberťáci, spratci, nikdo nepoužívá mozek, nikdo se nechová logicky, sem tam něco spadne, sem tam šmouha... děsivé. Opravdu děsivě nuzáživné. A já jako na potvoru pořád ne a ne usnout. Jak hodnotit úplně zbytečný film, který není navzdory tagu "horor" vůbec strašidelný, ani nesplní očekávanou funkci barbiturátu? Vydojím ze sebe jednu upocenou, mouchami hojně obletovanou hvězdu.

Znáte všechny ty seriály o správných poldech? Sympatičtí drsňáci, co možná trochu chlastají, ale vždy bez váhání použijí svůj intelekt, pěsti i koule... tedy kulky, vlastně obojí, ve prospěch spravedlnosti. A pak tady máme poručíka Backstroma: příjemný je asi jako pondělní ráno, pohledný jako sloní zadek, chlastá jak vesnice plná mužiků, hulí jak Nová Huť Klementa Gottwalda, životosprávou uvádí lékaře do amoku, pět schodů vzhůru by mu přivodilo infarkt, nesmí řídit, pistolí trefí leda vlastní nohu, bydlí na hnusném hausbótu s hnusným teploušem, manželka mu už dávno utekla a je s podivem, že kdy nějakou měl... a hlavně pokaždé říká, co si myslí. Myslí si jen ošklivé věci a urazí, koho může. Přesto je velitelem speciálního vyšetřovacího týmu, jelikož díky své hřejivé povaze snadno proniká pod slupku grázlům a úspěšně řeší zločiny. Nabízí se srovnání s podobně "korektním" doktorem Housem, jenže Hugh Laurie je přes hajzlovitý charakter velký sympaťák, zatímco Rainn Wilson ze všeho nejvíc připomíná připosraženou verzi švábího ufona z MIB. Ovšem ten vraždící šváb je hezčí a milejší. Po pilotním dílu jsem si myslela, že koukat na Backstroma je ztráta času, ale dala jsem mu šanci a začal mě bavit. Hlavně tedy v součinnosti s některými členy týmu: duo ženských bylo na můj vkus poněkud nevýrazné, zapamatovatelnější je ambiciózní policista Moto, amatérský kazatel Almond a hlavně Backstromův protiklad - elegantní, vždy pozitivně naladěný všeználek Niedermayer. Posledně jmenovaný mi přišel natolik roztomilý, že jsem se rozhodla dát seriálu 4 prasátka, navzdory obludné katarzi v závěrečném dílu. 70%

No není to prdel, jak nám dávají mediální a diplomatickou čočku za "diskriminaci Romů" tlučhubové ze země s tunami másla na hlavě za genocidu původních obyvatel a zotročování černochů? Kdo chce vidět, jak vypadá skutečná diskriminace a trochu se zastydět za barvu své ošklivé, zlé, fuj-fuj bílé pleti, může zkouknout učesanou verzi životního příběhu Solomona Northupa. Ani těm "diskriminovaným" by projekce filmu neuškodila, alespoň by se dozvěděli něco o tvrdé práci. Místy je "12 let v hajzlu... tedy v řetězech" vhodné i pro příznivce sado-maso praktik, začínající dominy se taktéž mohou leccos přiučit. Nicméně: už jsem na tohle téma upustila nudli u několika lepších filmů, tenhle mě zas tolik za aortu neškubal, takže sem svým otrokářským bičem můžu švihnout jen 3 hvězdičky, tedy uznalých, nenadšených 69%.

Tak jo, i s přetočeným tachometrem mi Brad ťuťuňuňu Pitt dokáže přivodit záchvat pubertálního povzdychávání. Kromě toho mám ráda filmy se sportovní tématikou, navzdory faktu, že jsou obvykle příběhem jako přes kopírák. Na druhou stranu statistiky, administrativa, matematika a tyhle srance jsou pro mě horší než sedat holou prdelí na ježka. Za normálních okolností bych se proto "Moneyballu" vyhnula pohledem i sluchem, ovšem má náklonnost k modrookému mazlíkovi převážila mou averzi k číslům. Sledování baseballových obchodů jsem přežila bez újmy na nervech, na druhou stranu také bez výraznějších emocí (když pominu těch pár orgasmů, kdykoliv se Piťulka usmál), takže statisticky precizně vyjádřeno, bavila jsem se maximálně na 65,348%.

Darwin by zaplakal! Tenhle film ukazuje v plné nahotě, na co zhebne civilizovaná společnost, když v rámci utopické ideologie humanity a multikulti naprosto ztratí pud sebezáchovy. Komentář obsahuje spoilery, tak ho nečtěte, nebo se neposerte. Nákladní loď Maersk Alabama je sice větší než kravín s fotbalovým hřištěm a letištěm i s hangárem dohromady, přesto jde o snadné sousto pro vychrtlého Timura a jeho partu chcípáků. Jelikož Timur a jeho chcípáci jsou sice 4 (slovy ČTYŘI) Somálci, které inteligenčním kvocientem předčí i ty necky, na kterým připádlovali, mají však kalachy a ochotu je použít. Početnější posádka lodi Maersk Alabama naproti tomu má smrtelně nebezpečné předpisy, hadice nabité čůrkem vody a pár na hovno "protipirátských" mříží. V normálním, duševně zdravém prostředí by měli na palubě kulomet nebo šikovného snipera a mohli by z líných, agresivních niggaz nadělat krmení pro žraloky dřív, než by Timur a jeho chcípáci zařvali: "Nouplís!" Ovšem bílá rasa, stižená pocitem viny za všechno napáchané zlo světa, ztratila rozum, potřebu bránit své životy, majetky, kulturu... Raději si nechá nasrat na hlavy kdejakými opicemi. Proto musí "vyspělé civilazace" pořádat rozsáhlé námořní, vojenské či policejní manévry kvůli několika fanatikům z doby kamenné, proto naši hrdí předkové rotují v hrobech jak v mixérech, proto se tahle zeměkoule v prdel obrací! Formálně nemám filmu co vytknout, ale dementní scénář založený na skutečných (přesto neuvěřitelných) událostech mě celou stopáž příšerně rozčiloval. 70%

A já pořád přemýšlela, proč je ten film tak divný, pomalý, proč mi každá postava ukrutně leze na nervy... a při pohledu na tvůrce "Stokerů" už je mi to jasné: protože to režíroval Ťing Ťong a za kamerou stál Ping Pong. Zkrátka je to bez ohledu na bílé herce další ťamanská psycho úchylárna, se kterýma nejsem na stejné duševní vlně. Téma o vraždících psychopatech zajímavé, zpracování mě ovšem jakýmsi obtížně definovatelným způsobem sralo. 55%

Takže si to shrneme: je jich strašně moc, pobíhají, skáčou, poletují, střílejí, házejí kladivem, vrhají kanálové poklopy, shazují na sebe mrakodrapy, hádají se, perou, demolují fiktivní města a do toho je moudry zahrnuje zmatená umělá impertinence, chci říct "inteligence". Na konci už toho šaškování má většina z nich plné zuby, rozejdou se, rozjedou, rozletí do různých prdelí a zanechají novou, ještě méně sympatickou squadru pro příští záchranu světa. Už bez mojí divácké účasti, tenhle natrávený mišmaš pro mě byl těsně nad hranicí snesitelnosti díky povedené vizuální stránce, několika fajn akčním scénám a pár ucházejícím vtípkům, ovšem scénář stojí za vyližkaštan. 51%