Laxik

Laxik

Jakub Laxar

okres Hradec Králové
Last samurai... a filmredaktor webu eurozpravy.cz

homepage
Twitter: laxarj

33 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 10 20 29 38
    • 21.5.2018  23:38

    Jako je to film, no. Co na to říct. Je to sice překombinovaná sračka, co měla být tak o hodinu kratší a která ignoruje kauzalitu v rámci série i vlastního sólo příběhu, ale nedá se říct, že by mě to uráželo. Možná že jsem to čekal horší. Bezmála hodinové finále v Číně pak ale bohužel tento zkorodovaný průšvih korunuje, protože právě tam se tahle blbá výplňovka, co se celou dobu dala jakž takž přežít jen s občasným kontrolováním twitteru, změní v nenápaditou natahovanou nudu, která přímo svádí, abych místo jejího sledování zkoušel překonat svůj už tak slušný rekord v solitéru. 35 %.

    • 21.5.2018  18:16
    Deadpool 2 (2018)
    ***

    Druhý Deadpool švindluje, kde se dá. Tváří se, že nese dojímavé poselství o lásce, přátelství a rodičovství, ale místo toho o těchto věcech jen tlachá - nudně, zdlouhavě a neupřímně. Chlubí se paletou barvitých postav jako Colossus, Cable, Domino, Russell Negasonic nebo Peter, ale polovinu z nich využívá nedostatečně a tu druhou naopak zmateně a neefektivně. Dělá ramena, že přináší svěží vítr do zapšklého žánru, ale svoji zápletku ukradl hned z několika scífek včetně Loopera (to není spoiler, ale zápletka... navíc slušně odhsdnutelná z traileru). Nosí masku nekompromisní komedie, ale jeho humor v polovině případů postrádá šmrnc jedničky. Tu navíc z nějakého mně záhadného důvodu vykrádá a hraje tak na naši nostalgii. A nostalgie k dva roky starému filmu je hovadina a zrada na fanoušcích. Akci má sice slušnou, ale po pár týdnech si nevybavíte jedinou skutečně cool bitku nebo naháněčku. Popkulturní odkazy hází na všechny strany, ale halda jich je tak namyšleně obskurních, že je chudák Fuka musel v překladu kompletně změnit, protože většině Čechů by absolutně nic neřekly. Navíc je tam hned několik nesmyslných scén aneb že je štěstí superschopnost vám sežeru s radostí, ale jak jste nekonzistentní se svým cestováním v čase, tak si mě nepřejte, ať už si hrajete na parodii, nebo ne... Jenže co naplat, Reynolds je jako Deadpool naprosto k zulíbání, Cablea vystihli filmaři na jedničku a těch málo chvil, které strávíme s Domino, dokáže téměř vynahradit, že se scénáristé dvakrát nepřetrhli. Humoru je ve filmu navíc takové množství, že si spíš zapamatujete náklaďák těch povedených, než dodávku jejich odfláknutých sourozenců. REMCENZE TUTO.

    • 14.5.2018  16:44
    Válka skladů (TV pořad) (2010)
    **

    Prvních pár dílů docela fajn, ale po čase se ti burani nejen omrzí, ale hlavně odkopou jako ještě větší svině, než byste čekali.

    • 13.5.2018  23:43
    Spaceballs (1987)
    **

    Mel Brooks asi není komediant dle mého gusta. Ohnivá sedla mi ani trochu nesedla a na mne působila jako z jiného vesmíru. Jeho gagy mi přijdou jako když skáčete na trampolíně, v ruce máte kulomet a snažíte se trefit terč. Sem tam se trefíte, několikrát dokonce proděravíte desítku, většina vašich kulek ale provrtá okolní stromy, sousedovu kočku a nad hlavou vám přelétávající boeing. V řeči nemetaforické - ani těch pár slušných vtipů a tři čtyři kameňáky nevyváží ta kvanta křečovitých, někdy až trapných pokusů o humor. A vzhledem k tomu, že nic jiného než humor Spaceballs nenabízí, na ničem jiném ani nesejde.

    • 12.5.2018  22:11

    Ty jo, asi takhle - spin-off Tučňáků je únavná neoriginální sračka, jejíž příběh pravděpodobně napsal nějaký tučpták náhodně ťapkající po klávesnici. Tenhle film, to je divoká nekoordinovaná slalomová jízda na vodním skútru, jehož jezdec není schopen vyhnout se snad jedinému klišé v historii (nejen) animovaných, akčních a špionážních filmů. Z některých si Tučňáci z Madagascaru sice pokouší udělat srandu, ale nejde jim to tak jako v případě filmů Já, padouch nebo Strážci galaxie. U jiných se o parodii ani nesnaží a prostě vám jen fláknou pod nos stokrát přežvýkaný guláš o nedoceněném členovi týmu a padouchovi s náhodným a nezajímavým mindrákem. Jenže co naplat, mezi tou příběhovou nudou a marnými pokusy o vtip jsem se hned několikrát zběsile rozřehtal nahlas. Protože nehledě na scénář mají Eric Darnell a jeho čtyři tučňáci pořád šmrnc a pár geniálních nápadů v rukávu. Nebýt finále, které je vyloženě zahozené, přihodil bych třetí hvězdu a nestyděl se za ni.

    • 8.5.2018  20:22

    Výborný film. Hodně chladný a sledující svůj příběh s odstupem - postavy se skoro vůbec neoslovují jmény a nebaví se o "normálních" věcech a až na výjimky se všechny dialogy týkají jejich práce. Žádné záběry z domácího života vyšetřovatelů CIA, žádné náznaky milostných pletek na pracovišti, žádní zlí byrokraté. Všichni chtějí Usamu a tomu cíli podřizují vše. Lidskost prosakuje jen jakoby mimochodem - ale o to přirozeněji - v okamžicích boje, selhání i triumfu. Závěrečná scéna navíc ukazuje, že Bigelow umí nejen vyprávět, ale taky natočit pořádně sugestivní přepadovku Bin Ladinovy domácí pevnosti speciálními jednotkami. Možná jsem věděl, jak to skončí, stejně jsem se ale kroutil napětím. A jako třešnička na dortu téměř apolitická (pokud věříte, že Obama pravomoci CIA skutečně okrouhal na minimum, což je ale otázka pro povolanější lidi, než jsem já, vy nebo kdokoli z Hollywoodu) dokumentace toho, jak to chodí s mučením a že občas funguje. Ale taky, že je to pěkný svinstvo. Tady jsem ale přeci jen trochu v rozpacích, protože ono to waterboardingování taky nefunguje na 100 %, jak vám potvrdí i hromada vyšetřovatelů, co se tímhle nejoblíbenějším adrenalinovým sportem islámských teroristů živila. A nejspíš nefunguje ani na 50 %. Jenže co naplat, k honu na Usamu mučení patří a až do roku 2014 nebyl důvod nemyslet si, že Američanům pomohlo ho dopadnout. Navíc je to jenom blbej film, takže se tento aspekt snažím neprožívat a stačí mi, že ho film zbytečně nevychvaluje. To už mi jako divákovi víc vadila trochu zmatená a nepřehledná první čtvrtina.

    • 4.5.2018  11:13
    Pohrdání (1963)
    *****

    Na úvod musím napůl v žertu (ale tím pádem i napůl vážně) podotknout, že ačkoliv jsem se narodil v devadesátých letech, pokud po mně váš film hodí nahou Bardotku, nebo ještě lépe nahou Fondovou, asi vám leccos odpustím. :-) Ale z jiného soudku... Pohrdání je fascinující. Godard vám bez sebemenších rozpaků do ksichtu flákne půlhodinovou scénu, ve které dva manželé chodí po bytě a hašteří se. 34 minut krouživé hádky o několika různých věcech, ale vlastně jen jednom. A nenudí to! To by nezvládnul ani Tarantino. Nudit to maličko začne až ke konci filmu, protože tohle téma - téma lásky, která zmizí zničeho nic - je tady ústřední a postavy se zasekly na mrtvém bodě a jsou neschopné se někam posunout. Ale stejně nemyslím, že by to byl velký problém. Naopak je to možná ta nejrealističtější součást tohoto snímku. Z čeho ale ani náhodou nejsem moudrý, je samotný závěr. Ať už mluvíme o Moraviově románové kostře, nebo Godardově interpretaci, nemám nejmenší ponětí, jestli se jedná o trochu lacinou, neoriginální a ne moc povedenou (anti)pointu, anebo o vztyčený prostředník všem kritikům, producentům a mainstreamovým divákům světa. Bohužel se spíš příkláním k tomu prvnímu, ale i tak ve mně dojem z Pohrdání převládá kladný. A hlavně intenzivní. Protože o tomto snímku budu ještě nějakou dobu přemýšlet, rozebírat ho a zase si ho v hlavě skládat dohromady. A o tom umění je, no ne? Navíc to má výborný soundtrack, který mi připomíná pár mých jiných oblíbených soundtracků (evidentně tu někdo od Delerueho nehezky kopíroval).

    • 3.5.2018  22:26

    Bolest se vždycky vrátí, ale nikdy nezůstane. Jasně, mohlo to být dramatičtejší, mohlo si to víc vyhrát s některými motivy, ale takových filmů tu už bylo až až, kdežto poetických mozaik, které hrají spíš na atmosféru, není nikdy dost. Tuplem pokud jsou skvěle obsazené a můžou se chlubit tak výbornou kamerou, na jakou nejsme z poněkud strohých devatesátých let úplně zvyklí.

    • 3.5.2018  13:04

    Unie prohrála a Jih si asi může nechat otroky - konec dobrý, všechno dobré... ale vážně. V době, kdy se Chaplin se svými kolegy tak maximálně navzájem nakopávali do zadku, se Keaton pokoušel zabít v každé minutě tohoto snímku, ať už tajtrdlíkoval na jedoucí lokomotivě, sbíhal prudké srázy nebo přeskakoval hořící vatry. Případně šlapal po své kolegyni zabalené v pytli. Tom Cruise hadr. Odvaha hraničící s idiocií ale ještě nutně nedělá lepší film a i když je smutný klaun Frigo hodně vtipný, hodina a čtvrrt jsou tady prostě moc. Občas (zvlášť na začátku) je to nuda, občas (zvlášť na konci) zase některé vtipy vyzní doprázdna. Celkově to je ale rozhodně fajn záležitost, akorát já budu asi vždycky spíš fanda Chaplina.

    • 2.5.2018  23:14
    Sejdeme se na Cibulce (TV pořad) (2013)
    ***

    Úplně tenhle pořad nevyhledávám, ale když na něj náhodou přepnu a jsou tam zajímaví hosté, stojí to za to. Asi jsem jeden z mála lidí tady, komu je Cibulka vcelku sympatický a jeho humor mi taky nevadí.

    • 2.5.2018  23:10
    Příběh Egypta (TV seriál) (2015)
    *****

    Erudovaný průřezový dokument, který míchá věci známé a dává je do kontextu s těmi, které neví úplně každý. Paní profesorka Fletcherová Egypt očividně miluje a svoje nadšení přenáší i na diváka. Pokud vám vyhovuje, že se namísto zevrubného životopisu jednoho faraona dozvíte trochu od každého, navíc s důrazem na běžný život a lidskou tvář Egypta, a že je to celé poskládané spíš intuitivně, než striktně kapitolu po kapitole (což mně naopak vyhovovalo), nebudete zklamáni. Viasat navíc předvádí prvoligovou produkční sílu zazobané kabelovky, která si při natáčení svých dokumentů může zaplatit jen to nejlepší.

    • 1.5.2018  23:56

    Třetí Piráti jsou tak šíleně překombinovaní, až z toho jde hlava třikrát kolem, hladce, obratce, nahoru, dolů a skrz. Pro mě ale mají i po letech šmrnc a nenapodobitelnou dobrodružnou atmosféru, která přímo láká k tomu, abyste se s Jackem a spol. plavili nejen slunným Karibikem, ale klidně až na konec světa. Hlavně, když u toho najdete poklad, lásku, svobodu a padoucha se srdcem k propíchnutí. Poslední díl, který dělal Verbinski. Poslední díl, který filmaře i herce ještě bavil a nebyl jen o tom shrábnout co nejvíc doláčů.

    • 1.5.2018  23:37

    Jedna z těch vůbec nejklasičtějších noirových hard-boiled detektivek. Kdysi blyštivá výkladní skříň Hollywoodu dnes bohužel působí v mnoha ohledech dost zastarale. Nevěrohodná romantická linka, nepřehledný děj, nulový důraz na kriminální pátrání - to všechno bere jinak napínavému filmu s velmi zábavnými postavami (nevypočitatelný Spade, přizdisráčský Cairo, protřelá sekretářka a částečně i prolhaná femme fatale), nepředvídatelnými dějovými zvraty a atmosférou tuhou jako klobouk hlavního hrdiny šanci obstát i v jednadvacátém století. 70 %.

    • 1.5.2018  20:53

    Pokud jste jeden z největších performerů moderního věku a bojujete s rakovinou, nabízí se vám jedinečná příležitost napsat si vlastní requiem. A Blackstar je evidentně spojením všech tří dokumentů smrti - requiem, epitafem i testamentem. Tenhle dokument je dost prapodivně poslepovaný a sestříhaný, ale jeho vypovídající hodnota je obrovská - dozvíte se, jaký Bowie byl od svého velkého turné z roku 2003 až do své smrti. Vypráví sice jen jeho spolupracovníci, takže o Bowieho soukromém životě se nedozvíte téměř nic - kromě toho, že si ho chránil. A to mi docela stačí. Víc mě zajímá, co pro něj znamenalo umění, experiment, underground a umělci, se kterými spolupracoval. A to jsem se dozvěděl. A u závěrečné předělávky Heroes z muzikálu Lazarus se mi dokonce i orosila očíčka.

    • 1.5.2018  16:20

    Jako není to špatný, ale ti, co slibovali Thanose jako největšího zápodáka ze všech, mě asi moc namlsali, protože jsem dostal jen Ultrona v bledě fialovém. Což je fajn, ale museli by to vytáhnout hrdinové. A těm se to taky úplně nedaří.

    • 25.4.2018  22:49

    Musíme si promluvit o Olze. I když co vám k ní mám říct víc, než že jsem pravděpodobně nic takového ještě neviděl a jestli je to aspoň z půlky pravda, tak je to masakr. No, možná bych ještě dodal jedno. Jsem zarytý odpůrce monologů, co vám celou věc vysvětlí od A po Ž, ale tady je beru na milost, protože se mi k filmové Olze dokonale hodily.

    • 25.4.2018  00:21

    Přelet jsem viděl poprvé a (dodnes taky naposledy) před osmi lety. A líbil se mi, ale asi jsem ho nezvládl úplně docenit. Každopádně jsem se k němu dnes, jakožto pětadvacetiletý, vrátil a musím uznat, že je to kousek, který v člověku zůstane. Překvapilo mě, co všechno jsem si i po těch letech pamatoval. Inu, můj oblíbený kousek se z toho asi nikdy nestane, dokonce i k oblíbenému Formanovi to má daleko, ale pochybuju, že mi bude návrat do tohoto sedmdesátkového blázince trvat dalších 8 let. Spíš se k němu v dohledné době vrátím. A pak zase. A pak ještě několikrát.

    • 24.4.2018  23:57
    Chicago (2002)
    *****

    Šmrncovní. Živelné. Nezastavitelné. Vtipné. Fikané. Chicago je jako atomový hřib tvořený výhradně konfetami, třpytkami a podvazky. C. Zeta v životní formě. Ve výsledku ani nevadí, že tam (snad kromě Queen Latifah) vůbec nikdo neumí zpívat.

    • 23.4.2018  23:41
    Zvětšenina (1966)
    ****

    Ještě to musím vstřebat,ale už teď můžu říct, že mě Blow-Up docela blew up. Je to jeden z těch filmů, které člověka donutí myslet. Nejen nad tím, co se vlastně stalo, ale i nad nějakým svým transcendentním (nikoli transcendentálním) významem a smyslem. A hlavně je to film, který útočí hlavně na city a podvědomí. Jeho srdcezastavující atmosféra mě úplně pohltila a já bez dechu a napjatý jak antilopa na opuštěné noční dálnici sledoval, co se bude dít. Protože Zvětšenina je nepředvídatelná. Protože je mistrně natočená. A protože má něco, co se neumím popsat slovy. Asi, že se nedokážu rozhodnout, jestli je to artová (skoro)kriminálka nebo popový pokus o avantgardu. Nejsem si úplně jistý, jestli film dává smysl, ale už jen proto, že vím, že se ani náhodou nejedná o realismus, mi to je vlastně jedno. Tedy... je mi sice fuk, jestli Zvětšenina smysl dává, ale po jejím významu se budu pídit i tak. A rád.

    • 22.4.2018  23:06

    Tahle remakeová dvojka má hromadu much. Khan je vyhnaný do takového extrému, až připomíná padoucha ze starých kreslených grotesek, není to moc originální a konec je v podstatě dost zmatený a připomíná marš Bohů z Města strojů, ale celé to tak skvěle vypadá (výborná akce, efekty i celková cinematičnost), Enterprise disponuje tak zábavnou a zajímavou posádkou (on i ten Khan zpočátku vypadal, že bude zajímavý) a první hodina a půl je tak super, že jsem filmu ochotný odpustit ten neuspokojivý třetí akt. A dokonce to dělám i rád, což je fígl, který se poslední dobou většinou daří jen marvelovkám. A ani u těch to není tak časté.

    • 21.4.2018  22:49

    Po technické a herecké stránce prvotřídní záležitost, z jejíhož sledování se ale bohužel moc nedozvíte, o čem celá ta Watergate vlastně byla, protože spolu s Woodwardem a Bernsteinem náhodně tápeme, jsme zaplaveni přehršlem jmen, která nám, Evropanům 21. století, vůbec nic neříkají a také proto, že film skončí přesně ve chvíli, kdy to celé začne být zajímavé.

    • 16.4.2018  22:30

    Pořád jsem čekal, kdy tam začnou zpívat. A ono nic. Tak jsem to jako správný fanda JCS musel vzít za ně... Ale vážně. Zrovně včera jsem si říkal, že mi u dnešních filmů nějak začíná chybět patos. Upřímný, necynický, velkolepý a seriózně míněný patos, tolik příznačný pro minulou dekádu, jemuž jsem se roky vysmíval a kterému se dnes pošklebuje a obloukem ho obchází také celý filmový svět včetně Hollywoodu... Beru svoji myšlenku zpět. Minimálně pokud jde o Umučení Krista, které se kupodivu neutopilo v bažénech krve, ale právě v těch tunách do sebe zahleděných patetických splašek. A přitom jsem si při sledování Gibsonovy monumentální představy židovského torture porna chvílemi říkal, že kdyby Mel trochu víc nastudoval křesťanskou symboliku a mystiku, mohl natočit takový filmík, že by si z něj v 18. století uchcávali barokní umělci od Lisabonu až po Mosvku. Tehdejší styl, fascinaci utrpením a částečně i ikonografii totiž zmáknul, že by Rembrandt s Carvaggiem záviděli.Jénže... jenže Gibson není žádný teolog, nýbrž sadistický magor, co nenávidí židy. Nechci tvrdit, že je to ÚPLNĚ vyprázdněné a samoúčelně násilné, ale má to k tomu sakra blízko. U toho násilí (které bylo místy dost brutální i na mě) ještě beru, že velmi efektně deromantizuje představu nesobeckého umírání za cizí hříchy, ale jeho motivace přímo v příběhu je stejně jako motivace jiných událostí dost pochybná. Nabízí se srovnání s Caligulou z roku 1979. Tam šlo o sex, tady o násilí, ale ani v jednom případě nepřidali tvůci nic moc navíc.

    • 12.4.2018  23:21
    Kundun (1997)
    ****

    Kundun je... náročný. Dvouhodinová konverzačka, která tak trochu klouže po povrchu (jak pokud jde o výchovu převtěleného Buddhy, tak tibetskou filozofii jako takovou), listuje prvními 24 lety Dalajlámy jako by se v Himaláji nechumelilo a v podstatě variuje jen tři typy scén: Dalajláma jako svatý muž, Dalajláma jako chytrý, ale trochu přecitlivělý a značně naivní dítě/mladík, a Dalajláma tvrdošíjně odmítající opustit Tibet. Scorsese z toho naštěstí vyrežíroval maximum a za pomoci Glasse a Deakinse, kterého v roce 1997 akademie opět oloupila o Oscara, předkládá Západu pravděpodobně velmi věrohodnou představu o tom, jak to v Tibetu v první polovině 20. století vypadalo. Minimálně to věrohodně působí, však s filmaři spolupracovala celá Dalajrodina včetně Jeho svatosti! Takže jsem to viděl poprvé a dost možná naposledy a párkrát jsem si zívnul, ale jsem rád, že jsem tento výšlap do Tibetu mohl prožít. PS: Jestli je to s výchovou Dalajlámy tak, jak ukázali ve filmu, jedná se o mnohem humanističtějí přístup, než jaký jsem čekal. Myslel jsem, že tříleté děcko prostě seberou rodičům, zavřou do kláštera a hustí do něho mantry, filozofii a politiku, dokud mu nevymijí mozek nebo se z toho nezcvokne. Ale zjevně jsem byl úplně mimo a jedná se v podstatě o tradiční, byť trochu obřadnější, výchovu budoucího panovníka, jaké se v monarchiích a autokraciích praktikují odedávna. Bravo, Tibete, hned jsi mi sympatičtější!

    • 10.4.2018  21:57
    Tombstone (1993)
    ***

    Star power a zdroj cca 38 % všech nekočičích gifů na celém internetu. Co začalo jako hravý, sebeuvědomělý, dokonce až lehce postmodernistický náhled na westerny se po první hodině změnilo v cosi s pokulhávající logikou a nakonec se vyvinulo do uspěchaného finále, které až příliš spoléhá na chemii mezi Russellem a Kilmerem. Ta je sice výborná, ale ani tihle dva charismatičtí kluci nedokážou zamaskovat, že se scénárista i režisér v půlce přestali snažit.

    • 6.4.2018  21:45
    P!nk Live v Melbourne (koncert) (2013)
    ****

    P!nkule je fikaná. Je nemožné, aby při vší té akrobacii ještě stíhala všechno vyzpívat. Ale protože je to rebelka, co kdyby použila playback, musela by se jít zahrabat, prostě celé to dilema obešla a pořídila si sboristky, které to za ní odzpívají, když jí v půlce refrénu dojde kyslík. Každopádně koncert sympaticky poskládaný, její muziku taky můžu a jak tu se napsali mnozí přede mnou, P!nk je prostě tak bezprostřední, že vás dostane, i kdybyste se tomu chtěli bránit.

    • 1.4.2018  22:41
    Teorie tygra (2016)
    ****

    Nevím sice, z koho si Bajgar léčí mindráky, ale díky bohu za to. Pán režiséroscénárista se za svůj názor a svoje sympatie nestydí, a i když se s ním kolikrát nedá souhlasit, aspoň se to neschovává za žádnou líbivou fasádu filmu pro každého.

    • 27.3.2018  15:33

    On byl black a ona byla bloncka. I koncem 60. let cosi zvláštního. On byl Dr., ona liberála dcerka, jejich budoucnost i tak vypadala na hovno... Velmi chytře napsaný film o tom, že můžete být sebevětší volnomyšlenkář a bojovník za rovnoprávnost, ale pokud si vaše děcko usmyslí, že si vezme černocha/bělošku, jdou všechny ideály stranou, protože víte, že svět je krutý a smíšená manželství to mají cokoli, jen ne snadné. Vztah Johna a Joanny je popisován jako SITUACE a jejich budoucnost jako logický PROBLÉM, který je potřeba vyřešít. Skvěle vymyšlené a zahrané postavy, kupa zajímavých myšlenek, které jsou aktuální ještě dnes. Ale ty dialogy zároveň až moc smrdí politickým manifestem - to mohlo fungovat tehdy, dnes to ale nestačí a hlavně závěrečná scéna jako vystřižená od Agathy Christie působí dost uměle (nehledě na to, jak se s ní legendární Spencer Tracy popasoval). A naopak musím pochválit strukturu příběhu, dávkování jednotlivých scén i práci s kamerou a scénou. Jo a i když to má v popisku komedii, je to hlavně drama. Toho humoru tam moc není - i když párkrát se určitě zasmějete.

    • 24.3.2018  14:05

    Výborný film. Je to sice homoromantika (nic proti homosexuálům a filmům o nich, akorát to nebudu oslavovat JEN kvůli tomu, že to je queer), ale v první řadě je to ta romantika. A to, že jsou oba protagonisté chlapi tam není jen na ozdobu. Zároveň to ale není to hlavní, na čem tento kousek stojí. Dospívání, zakázaná láska a zmatené pocity. Poprvé dávám víc hvězd jako recenzent (Chlupatá lýtka v italském žáru...) a jen čtyři jako divák, protože ten film sice skoro nemá chybu, po osobní stránce mě to ale přeci jen plně neoslovilo. I když bych se na kluky polonahý klidně kouknul znovu. Podruhé to určitě má, co nabídnout.

    • 15.3.2018  14:52
    Šepot srdce (1995)
    ****

    Čekal jsem fantasy, takže mě trochu zaskočilo, že se jedná o puberťáckou romantiku o prvních láskách, škole a hledání své budoucí kariéry. Ale v tomto ohledu je ten film výborný, a ani vlastně nevadí, že je docela dost naivní a že jsem po vzoru dr. Lustiga musel čas od času konstatovat, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. Nebo že by to byl osud, který svádí Šizuku se Seidžim dohromady? Několikrát jsem se dojal i zasmál a v hlavní hrdince jsem se viděl možná víc, než mi bylo příjemné. Jen to holt není úplně můj šálek kávy.

    • 10.3.2018  00:16
    Sedmikrásky (1966)
    ****

    U Sedmikrásek jsem vděčný za dvě věci. Že mají co sdělit, a nejde tak jen o surrealisticko-experimentální nonsens, a že netrvají ani hodinu a čtvrt, protože o moc víc bych asi nezvládnul a začal se nudit. A jen se stydím, že mě musela k Věře Chytilové dokopat až jistá potetovaná filmová kritička z LA s australským přízvukem a láskou pro vše staré, nezávislé a feministické. Díky, Alicio Malone, jsi moje filmová guru.

<< předchozí 1 2 3 4 10 20 29 38
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace