Laxik

Laxik

Jakub Laxar

okres Hradec Králové
Last samurai... a filmredaktor webu eurozpravy.cz

33 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 9 18 26 34
    • 20.8.2017  21:58

    Docela slušný příběh, prvotřídní design a zajímavé postavy, které mě baví, vs. nijak zvlášť děsivá a zbytečně dlouhá duchařina. Nejsem hororový fanda (ne, že bych se u tohoto žánru bál až příliš nebo naopak vůbec, jen k tomu nemám vztah), takže beru klady a jsem ochotný přimhouřit oko nad negativy. SPOILEROVÉ PS: Jen už v této sérii konečně pár lidí (dětí) zabijte, jinak nemám důvod se o někoho bát.

    • 20.8.2017  15:28
    The Defenders (TV seriál) (2017)
    ****

    Kauzalita, konzistentnost a koherence hadr, první dvě epizody více měné nudí, ty další zase ženou kupředu tempem tak zběsilým, že se ve vývoji charakterů posunujeme spíš skokově než plynule a některé vedlejší dějové linky jsou utnuty/zakončeny předčasně/divně. Přesto jsem se hlavně díky zajímavým postavám a střetujejich ideologií bavil a i když rozum mluví o kvalitě někde mezi první půlkou Lukea Cage a Iron Fistem, srdce prozatím nemůže jít níž. Přesto je moje hodnocení na hraně. 68,0001 %. PS: Když potřebujete pár figurek na šachovnici zvané scénář posunout z bodů A - D do bodu Z a víte, že na náhodu už vám divák neskočí, není nic příhodnějšího (línějšího) než vzít nejmystičtější z oněch figurek a vlepit jí někde mezi kecy o dracích či či líbeznou větičku o osudu, který je svedl dohromady.

    • 12.8.2017  15:25

    Ty vole, co to bylo? Tenhle divnej horor byl jak jízda na horský dráze. Jsem tam vždycky pět minut zíral na plátno, jak Sanderg buduje atmosféru, že jsem si málem nasral do gatí, jen aby každou takovou scénu zatloukl vyvrcholením tak antiklimatickým jako Trumpovo popírání globálního oteplování. Jen si to představte. Padesátá léta, tmavý dům na samotě v prérii, všude to vrže, křupe, duní, věci se otvírají, přítomnost ZLA je silná jak koncentrovanej vývar z pěti kostek masoxu rozpuštěných v dehtu a když v tom vyděšená postava uslyší zlověstné vrzání. Pomalu otočí hlavu, vytřeští bulvy a co nevidí. PANENKU V ZATRACENÝM HOUPACÍM KŘESLE! Střih. Esence smrti nikdy nebyla tak hmatatelná. Myslím, že v tom úchylně vypadajícím pokoji mrňavé holčičky nejsem sama. Kamarádka už dávno utekla, já ale zůstávám, protože mě jakási temná moc vábí k sobě. Slyším divný chrastivý zvuk. S vyvalenými kukadly a srdcem v kalhotách se otočím za tím zvukem. BOŽE! TA PANENKA SE PŘECI PŘEDTÍM DÍVALA JINÝM SMĚREM! Poprvé si pobaveně odfrknete, podruhé už trochu hlasitěji, potřetí se už smějete na celé kino. Posedmé se k vám přidají i ostatní. A nejhorší je že po každém tom neumětelském antivyvrcholení, které rozhodně není vtipné naschvál, si zase okusujete nehty a snažíte se uklidnit zběsile tepající srdce. Nejsem hororovej fanda, neviděl jsem ani originální Conjuring (což co nejdřív napravím), ale tohle byl dost možná ten nejděsivější film, co jsem kdy viděl. Bohužel taky jeden z nejstupidnějších a nejsměšnějších.

    • 7.8.2017  15:26

    Pokud jste se kdy na internetu (pravděpodobně na YouTube) nebo skrz jeho tvorbu setkali s nenáviděnou i milovanou kreaturou známou také jako Max Landis, pak vám musí být jasné, že spojení tohoto nevybíravého egoisty a geniálního scénáristy v jedné osobě s králem komediální sci-fi Douglasem Adamsem zní jako něco naprosto samozřejmého. Seriálový Dirk Gently je Maxovo dítě se vším všudy. Abych se vyjádřil trochu přesněji - scénář této věcovité věci vypadá jako by na něj Max bez ladu a skladu vyejakuloval všechny svoje nezvrhlejší denní a noční můry. A stojí to za to, i když zvyknout si na zcela úmyslně otravného Dirka, vyšperkované idiotské dialogy a skvadru těžce ale vymazleně přehrávaných karikatur s bizarními způsoby řeči dá někomu práci.

    • 7.8.2017  15:04
    Lesní duch (1981)
    ***

    Celou dobu jsem měl pocit, že koukám na studentský film, cvičení, ve kterém talentovaný študent ukazuje komisi, že ovládá různá filmařská umění jako je vypravěčství, triky s kamerou, praktické efekty, masky, stop-motion a přehrávání záběrů pozpátku, že ví, jakou hudbu kam dát, že chápe, rozdíl mezi termíny dread, horror a terror, show a tell, explicit a implicit a že dokáže partičku pěti neherců jakž takž vybičovat k hereckým výkonům. To vše pak že bylo dělané o víkendech, na koleni s rozpočtem rovnajícím se kapesnému od rodičů a ušetřené výplatě z občasné otročiny u McDonalda. Být to studentský film, nezbylo by mi, než ho jako takový obdivovat. Jako "film" ho bohužel musím brát s odstupem a tedy jako něco, na čem je v každém záběru po čertech znát, že to o sobotách a nedělích dělala na koleni a s mizerným rozpočtem partička nadšených poloprofesionálů částečně jako exhibici svých filmařských schopností a že na mě Lesní duch polovinu času tyhle informace křičí tak hlasitě, až z něj nevnímám nic než to.

    • 6.8.2017  21:36

    Nemám ponětí, co jsem právě viděl, ale dám si záležet, abych na to v příštích pár hodinách přišel skrze starý dobrý binge watching.

    • 6.8.2017  18:02

    Seženete na Netflixu. Pattona žeru. Tenhle výstup sice začal trochu pozvolna, ale když jsme se dostali k Pattonovým specialitám - prezidentům, sexuálním menšinám a rodině - rozjelo se to v prvotřídní řachandu.

    • 1.8.2017  23:58
    Baby Driver (2017)
    ****

    Důkaz, že existují filmy, u nichž vůbec nevadí, že forma převládá nad obsahem. Když ta forma nevypadá vysraně, chaoticky a líně jako u Transformers, ale vyšperkovaně, hravě, organizovaně a promyšleně do posledního detailu.

    • 1.8.2017  14:57

    Odškrtávám si ze seznamu další zámořskou pohádkovou klasiku. A zase jsem měl problémy to všechno strávit. Tentokrát ale chápu, že se jedná o film, který musel dětem učarovat a dospělí ho milují protože nostalgie je silnější než rozum, ale pro dospělého neamíka je tahle cukrkandlová exhibice mimo jeho chápání světa. Aspoň že to není tak hrozné jako Burtonův remake.

    • 27.7.2017  15:24

    Tak tohle mě kupodivu dost těžce minulo. Vypadá to sice naprosto dokonale a v posledních letech jsem zvyklý dojímat se víc u animáků než hraných filmů, ale tento kočkopes ve mně moc pocitů nevyvolal. Sebranka kreslených bytostí včele s obdobně umělým Neelem Sethim mě pořád upozorňovala na to, že sleduju reklamu na Disneyho počítačový tým, nota bene reklamu s nudným dějem, nevyváženou epizodickou strukturou a dost neoriginálním hollywoodským přístupem k řešení některých scén a situací. PS: Kniha džunglí je jeden z důkazů toho, že pokud to neumíte, radši byste to s paradigmatem čechovovy pušky neměli přehánět.

    • 23.7.2017  23:34
    Dunkerk (2017)
    ****

    Dunkerk je dokonalá ukázka toho, jak přetavit výhody v nevýhody. Nolanovi se vytýká, že nerozumí lidským emocím, jeho postavy dost často postrádají hloubku, jeho filmy jsou někdy až příliš chladné a tvářívají se nabubřele intelektuálně (přičemž ale co do přesahu bůhvíjak geniální nejsou). Řešení? Hodinu a půl dlouhá freska o jedné z největších záchranných operací historie lidstva. V hlavní roli válka, hrdinství, vlastenectví a touha přežít demonstrované na několika málo načrtnutých lidských bytostech, které sotva promluví a propracovanosti by se v nich člověk nedořezal. Děj? Bitva a očekávání bitvy, čekání na loď, nalodění se, útěk z potápějícího se vraku - nic složitého a hlavně nic, co se dá nějak překomplikovat. Chladné to je, až z toho mrazí, ale právě ta ocelová syrovost, která se (až na závěrečných 10 minut) patosu vyhýbá jako Tom Hardy nepřátelským kulkám tomu skvěle sedí. Dokonalý kinozážitek, který po filmařské stránce nelze než obdivovat a hlavně film, který si nejspíš pustíte ještě mnohokrát, protože se na to dá koukat klidně pořád dokola. Já bych si to bez problémů dal znovu hned po dojetí titulků. (Pro mě osobně představuje největší problém obsazení slavnými jmény. Protože za jednoduchými charaktery jen těžko dostanete šanci vidět skutečné lidi, po celou dobu jsem sledoval film o tom, jak 400 000 vojáků pod velením admirála Kennetha Branagha čekalo na pláži, až je na své lodičce přijedou vyzvednout Mark Rylance se zbabělým Cillianem Murphym a že je hned několikrát všechny zachrání Tom fucking Hardy.)

    • 21.7.2017  21:01

    Filmy, kde musí nadčlověk závislý na technice z čista jasna začít improvizovat téměř vždy fungují. Ghost Protocol není výjimkou. Nohy mu bohužel podráží extrémně slabý záporák, ošoupaná zápletka s ruskými jadernými kódy a příliš očividná snaha trumfnout trojku v bomba(j)stičnosti. Jako bezmyšlenkovitá zábava to ale baví.

    • 21.7.2017  20:55

    JJ vrátil téhle sérii tvář a rovnou se vytasil i se suverénně nejlepším záporákem, protože potkat Hoffmanova Owena Daviana, nasral bych si do gatí. Přidejte povedený tým, akci, která si sotva bere čas na odpočinek a do dnešního dne nepřekonaný Cruiseův sprint po předměstí Šanghaje a dostanete sakra dobrý akčňák, který ale bohužel z nějakého důvodu nemůžu označit za srdcovku. 85 %.

    • 19.7.2017  23:13

    Celou dobu je to jen hodně tupá, ale stylová špionská pakárna, která křičí "přelom milénia" na všechny strany a jejíž jediným problémem je ten plážovej záporák z výprodeje. Jenže pak příjde ono rádoby supecool akční finále, co se u něj střídavě nudí a směje dokonce i ročník 93, co si z takovýchhle blbin většinou (nostalgicky) ustříkává ještě dodnes, a kouzlo neškodného spotřebního akčňáku je v pytli.

    • 18.7.2017  00:05
    Kick-Ass (2010)
    *****

    Možná jsem od toho napoprvé čekal až příliš, ale jak šel čas, naučil jsem se tuhle superhrdinskou parodii docenit naplno.

    • 17.7.2017  00:25

    Fakt nezávidím lidem, co musí na nového Spideyho napsat nějakou recenzi. Ono na něm totiž nejenže není co zkritizovat, ono ani není co pochválit. Jako spotřební marvelovka to funguje bez diskuse, jako unikátní film už zas tolik ne.

    • 16.7.2017  15:20

    Neskutečně vtipný, lidský, neobyčejně obyčejný autobiografický příběh. Humor někdy dosahuje až kaufmanovské trapnosti a křečovitosti, ale funguje to dokonale.

    • 12.7.2017  21:34

    Podle mého je ten film geniální snad ve všech jednotlivostech. Jen se při jejich součtu holt nejedná o lásku na první pohled. Škoda, vidět to poprvé v deseti letech, nezasekl bych se jen u Space Jamu a Králíka s Jessicou a Bobem H. bych sjížděl několikrát do roka, ne-li do měsíce.

    • 10.7.2017  22:40

    Fakt síla. Hele, lidi, někdy spolu ale jako fakt musíme hodit řeč o Musíme se promluvit o Kevinovi, protože není možný, abyste tenhle film jen tak přehlíželi. To byste pak měli zaděláno na pořádnej průser. Ne, že by byla vina výhradně na straně chudáčka pokakánka, oni rodiče se taky zrovna moc nepředvedli. Ale vzhledem k tomu, jak to s tím sráčem měli těžký, jim to asi můžeme odpustit jako mokrej prd do plínky. A když už v tom budem, měla by přijít řěč na to, jak kluk i jeho máma vypadají. Celá ta tripovitá nelineárnost možná maličko zavání puberťáckou pózou, která by se mohla zvhrhnout v pořádný maso, ale pořád tu ještě zůstává špetka naděje, že se z toho ďábelsky vyhlížejícího dítka paní Ramsayové vyklube komplexní osobnost. A tuhle možnost bych rozhodně nezahazoval. Jo a mimochodem, vůbec by nebylo od věci promluvit si o Ezrovi, protože tenhle kluk v sobě něco má. Tak snad to nevypustí ven všechno najednou. PS: Jupí, můj tisící komentář tu na databázi. Netrvalo mi to ani 9 let.

    • 9.7.2017  23:01

    Není to možná nejlepší film na světě, ale rozhodně tahle legenda stojí za to. Fassbinderův pohled na mentaitu pomlouvačství, rasismu, předsudků všeho druhu a vychcánkovství - ale taky lidské osamělosti a odhodlání najít štěstí v jakékoli situaci - je prostě unikátní. A ta kamera! Film sice zobrazuje otlučené západoněmecké sedmdesátky, ale svojí volbou barev, vzdušných mnohovrstevatých záběrů a fascinací přizozeným rámováním obrazu (jen si všimněte, kolikrát se na postavy díváme skrz futra, okno, zábradlí, ...) nabízí plnotučný vizuální zážitek. PS: Asi už vím, kde se Sláma inspiroval při psaní Báby z ledu.

    • 7.7.2017  23:08
    V utajení (2017)
    **

    Docela plot heavy blbost, kterou si pustíte leda tak ve všední den pozdě v noci, a to jen proto, že v té telce nic kloudného nedávají. Půlka zápletky nedává smysl, a ta druhá je tak předvídatelná, že je na ni škoda vymejšlet přirovnání. A když srazíte obě tyto hýždě dohromady, vytvaruje se vám jak šutr pevné překomplikované béčko, ve kterém všichni řeší nějaké protokoly, formule a fatvy a člověk s průměrnou inteligencí nemá šanci zorientovat se v tom, co je co a kdo po kom co z toho zrovna chce. Že je to ke konci blbější a blbější a od scény s rotvajlery někde z půlky filmu se nedočkáte pořádné akce nebo napětí, je už jenom třešnička na dortu. Aspoň že Malkovichovi za jeho jednodenní příspěvek, ve kterém předvedl ty svoje malkovichovské opičky, co je umí dělat i v polospánku, studio zaplatilo dovolenou v Praze. Ale co, po tom nejlínějším představení hlavní hrdinky, jaké si umíte představit (jo, hádáte správně, šéf Malkovich se v jedné scéně zeptá na její minulost a nějaký podřízený nám dobrou minutu čte z její složky) jsem to měl čekat.

    • 3.7.2017  23:15
    Rebelka (2012)
    ****

    Klíč k docenění Rebelky je jasnej, zapomeňte vše, co víte o Pixaru. Nebo spíš zapomeňte, že je od Pixaru tenhle film. Ona je to totiž spíš disneyovka zlehýnka říznutá Asterixem. A jako taková funguje perfektně ve všech ohledech kromě originality. Protože svěží a nové to není fakt v ničem. Je trochu škoda, že některé dějové linky (jako třeba ten Méďa Zabiják) jsou trochu nedotažené.

    • 1.7.2017  21:21
    Bába z ledu (2017)
    ****

    Silný lidský příběh, který rozumí Čechům, generacím, sobcům i osamělým existencím... a je to dost podobné Fassbinderově klasice Strach jíst duše, i když té se to nevyrovná.

    • 1.7.2017  21:14

    Víc artové než psychologické nebo realistické, ale rozhodně jsem valil bulvy na to, co všechno se Marfuška v rámci emancipace i oddanosti své velké lásce přiučila, jaká kolečka jí v hlavě chrastila a přeskakovala, i jak estekrásňácky svůj film Fassbinder nasnímal. Jen jsem se u toho vcelku často nudil (2 hodiny jsou fakt moc) a tak nějak si říkám, že to celé mělo být buď o stupeň absurdnější, nebo naopak o stupeň ukotvenější v reálném světě. Jeden z těch filmů, které na poprvé nemáte šanci plně vstřebat, ale ke kterým se podruhé asi nikdy nedokopete.

    • 1.7.2017  16:15

    Je to stejné jako jednička a dvojka. Vtipy pro děti, vtipy pro starší děti, vtipy pro dospělé, něco povedené, něco bez nápadu, příběh o hovně. Aspoň se to nezastaví a 90 minut uteče jako voda.

    • 27.6.2017  22:47

    Vtipů na skutečně hlasité zasmání je tady sice relativně málo, o to výrazněji ale film zapůsobí jako celek... toporně odehrané, ale přitom s geniálním komediálním timingem, nápadem a lehkostí tak klasickými pro cimrmanovskou skvadru... a ono ani o ty výbuchy smíchu ve výsledku není nouze. Chudák švec.

    • 26.6.2017  23:58

    Sněhurka má 80 let. Byla první. Nasrat. O to tady nejde. Jen těžko lze popřít, že byla tahle legenda v průběhu osmi dekád překonána snad ve všech ohledech (možná kromě grotesky) různými animáky od Disneyho i konkurence. Jenže pokud vezmeme v potaz, o co se Sněhurka snaží, nedá se říct, že by v něčem selhala. A protože se úspěšně snaží taky o nadčasovost, musím tleskat. A že to není zrovna feministická záležitost? No, na rozdíl od jiných pohádek (včetně několika českých) to není ani vyloženě proti ženským.

    • 26.6.2017  21:39

    Nechápu, koho napadlo, že bude tenhle film prodávat jako klasickou českou rodinnou komedii oslavující obyčejný český rodinný život, kterou si pustíte jako kulisu takového klasického nedělního odpoledne. Kdybych nebyl mylně přesvědčený, že se jedná o buranskou veselohru, možná bych se tomuhle filmu tak dlouho nevyhýbal. A kdybych měl film vnímat z této perspektivy, musel bych téhle pecce formanovských kvalit (vždyť ji také režíroval Formanův dvorní scénárista Papoušek a jedné z hlavních rolí se ujal mistrův oblíbený Josef Šebánek) napálit odpad nejodpadovitější. Ecce homo Homolka mě naštěstí zastihlo naprosto nepřipraveného a v takovém rozmaru, že mě tahle freska ze života čtveřice odporných lidských bytostí dokázala fascinovat od první do poslední minuty. Už dlouho mi nebylo z charakteru filmových postav vyloženě fyzicky špatně. Kromě závěrečné katarze zesílené o její bleskurychlé "odkatarzování" si žádný z hlavních hrdinů (ani jejich hulvátská děcka ani milenecký pár odnaproti) nevysloužil ani ždibec mých sympatií. Když už to totiž náhodou vypadalo, že s nimi začnu soucítit, udělali další nechutnou, hnusnou, odpornou zrůdnost na někom ze svých bližních. Tento geniální kousek je přesně tím případem satiry, která možná není - až na pár momentů - vtipná, o to lépe ale odráží svét kolem nás i nás samotné. V Ludvovi, Heduš, dědovi a babičce jsem viděl sebe, členy své rodiny i nějaké ty nepříbuzné známé. Což bolelo o to víc. Smát se legendárním hláškám typu "Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak jsi u mě mrtvej Homolka" sice nedokážu a docela mi je smutno z toho, kolik lidí je miluje, dovedu ale ocenit její zasazení do situace rodina nebo fotbal.

    • 24.6.2017  22:23

    Pátí Transformers se dají shrnout vcelku jednoduše: Události se dějí, postavy cestují všude po světě a věci vybuchují. Při o něco větší komprimaci dat bychom mohli použít všeobsahující slůvko CHAOS. Vcelku nudný, nenápaditý a předvídatelný chaos, který se táhne dvě a půl hodiny – bohužel. Hodně slabá dvojhvězda (40 %).

    • 22.6.2017  15:57

    Nemyslím, že jsem z přerostlých robotů, co se tlučou hlava nehlava, odrostl (podobně laděný Pacific Rim je toho důkazem), spíš mě už nebaví nepřehledná nenápaditá akce, která spoléhá jen na umění počítačových mágů a nepočítačových pyrotechniků. Kupodivu jsem se nejvíc bavil v těch malých "lidských" momentech (vyjma Samových rodičů). Zápletka i dění samozřejmě vůbec nedávají smysl, ale to snad ani chtít nelze.

<< předchozí 1 2 3 4 9 18 26 34
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace