StrixCZ

Wow, už dlouho mě nic tak nechytlo! Naprosto podmanivá atmosféra v kombinaci se spletitým dějem, originální (a skvěle zahraná) hlavní postava, spousta dějových zvratů a v každém díle neskutečné množství detailů, které nutí diváka skutečně dávat pozor, a nahrávají opakovaným shlédnutím, při kterých často objevíte něco, čeho jste si dřív nevšimli - prostě paráda! Přidejme k tomu konečně realisticky ztvárněný hacking (oblíbených klišé jako je "prolamování" hesla tím, že hrdina začne zběsilou rychlostí mačkat náhodná tlačítka na klávesnici, a najednou je v systému, se tady vážně nedočkáte), spoustu paralel a narážek na zvrhlé fungování dnešního světa, respektive jednání vládnoucích "elit", výborně napsané a zahrané postavy s propracovanou psychologií (neznám moc filmů ani seriálů, kde by si diváka dokázal, i kdyby jen na moment, získat i ten nejhorší "záporák"), naprosto vynikající soundtrack... Unikátním prvkem Mr Robota jsou pak i stovky, ne-li tisíce drobných odkazů a "easter-eggů" rozesetých v jednotlivých epizodách, ponoření do nichž je skutečným výletem do "králičí nory" - viz související komunita na Redditu. Jeden příklad za všechny - prakticky každá webová doména, která se v tomto seriálu mihne na jednom z terminálů, byla tvůrci skutečně zaregistrována a najdete na ní zpravidla fiktivní web či nějaký na Mr Robota odkazující vtípek, což tomuto seriálu dodává nevídanou interaktivitu a přesah do reálného světa. Za zmínku pak rozhodně stojí i oficiální web www.whoismrrobot.com, který se velmi pravděpodobně nepodobá ničemu, co jste kdy ve vašem internetovém prohlížeči viděli... :) Tenhle seriál má zkrátka tolik vrstev a superlativ, že nemá cenu je tu všechny vypisovat - prostě se na to podívejte! Jedinými zápory pro mě byl chvílemi až příliš temný děj (po některých dílech vám vážně nebude nejlépe) a několik pro mě mírně neuspokojivě vyřešených/uzavřených dějových linií, do určité míry včetně úplného závěru (ten rozhodně nebyl špatný, ale čekal jsem od něj přece jen asi ještě trochu víc). Celkově však i přes tyto drobné nedostatky jednoznačně nejlepší seriál, co jsem kdy viděl!

První dvě série jsou vynikající a byly pro mě skutečným seriálovým zážitkem. Sám nevím, co mě k Stranger Things prvotně přitáhlo, vzhledem k tomu, že hororům se běžně vyhýbám, ale byl jsem vděčný, že jde v první řadě o vynikající sci-fi s neokoukanými, výborně zahranými postavami (zejména dětská parta v čele s Eleven), skvěle vystihnutou nostalgií osmdesátek, to vše podkresleno perfektním soundtrackem. Jestli mě ale na tomto seriálu něco opravdu dostalo, pak je to především pečlivě budovaná uhrančivá atmosféra, všudypřítomný strach z neznáma a dokonalé šponování zvědavosti nad dalším vývojem příběhu, který je zároveň plný silných lidských momentů i vítaných (nerušivých) humorných odlehčení. Bohužel vše výše řečené platí právě jen do konce druhé série - která naštěstí i přes pomrkávání k dalšímu možnému vývoji uzavírá příběh dostatečně celistvě a důstojně, aby bylo možné přijmout její poslední díl i za konec seriálu a nekazit si chuť tou příšernou sebeparodií, která přichází ve třetí řadě. Ta totiž bourá vše, čím Stranger Things doposud vynikaly - podmanivou atmosféru nahrazuje nonstop snaha o křečovitý "humor" za každou cenu, což zároveň dělá karikatury sebe sama ze všech postav, které jsem na tomto seriálu měl rád. Vše, co mělo v předchozích dvou sériích největší emoční sílu právě ve své nedořečenosti a náznacích, je zde servírováno tak polopatě, že jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo jen cítit trapně (ať už jde o vztahy jednotlivých hrdinů nebo nahrazení v počátku seriálu převážně sporadických setkání s neznámou hrozbou debilně nekonečnými honičkami a souboji s hordami ještě debilnějších monster i lidských protivníků), veškeré napětí je nahrazeno nejhoršími akčně-hororovými klišé a nechutnostmi (přesně ten důvod, proč se obvykle hororům vyhýbám) a samotný závěr třetí série ve snaze vyždímat z diváka po předchozí totální vyprázděnosti alespoň nějaké emoce tlačí na pilu tak strašně moc, že už jsem ho prostě nedokázal brát vážně. Opravdu jsem asi ještě neviděl seriál, kde by byl kvalitativní propad mezi dvěma následujícími sériemi tak obrovský (a jsem celkem v šoku z toho, jak vysoké hodnocení si třetí série na ČSFD drží - dokonce se najdou "kacíři", kteří ji v komentářích označují za dosud nejlepší - to jako fakt?!). Děkuji, ale já už si čtvrtou sérii vážně nedám (musel jsem se dost přemáhat už k dokoukání právě té třetí, v naivní a marné naději, že přece nemůže být celá tak špatná, jako její začátek - bohužel byla). Každopádně první dvě série si zase někdy připomenu moc rád - nejlépe až trochu zapomenu na pachuť z jejich (pro mě zcela ostudného a nepřijatelného) "pokračování"...

Vynikající záležitost! Co se v prvních dílech jeví jako (velmi vydařená) komedie s trochu drsnějším humorem (a originálním "bouráním čtvrté stěny"), postupně čím dál více funguje i ve vážnější, dramatické rovině. Hlavní hrdinka je oportunistka, která "nemá co ztratit" a tak se zoufale snaží urvat v každé situaci, co se urvat dá (což ze začátku často působí jako čirá sobeckost). Přesto se na ni nedokážu zlobit. Rozesmála mě a zároveň dojala, jako se to zatím podařilo jen málo filmovým/seriálovým postavám. Postavy jsou v tomhle seriálu vůbec napsané výborně - s patřičnou dávkou britské nadsázky, zároveň však nesklouzávají do karikatur - naopak bych řekl, že s přibývajícími díly působí stále uvěřitelněji. P.S.: Druhá (a zdá se, že bohužel poslední) série oproti té první trochu mění tón - zatímco první sérii tvoří spíše útržky příběhů a nálad, v té druhé je od začátku dominantní jedna konkrétní příběhová linka, která po celou dobu převažuje rovnováhu mezi komedií a dramatem spíše do dramatické roviny. Na druhou stranu o humor stále rozhodně není nouze a na celkové kvalitě diváckého zážitku druhá série neslevuje vůbec nic. Jen nerad jsem se s "Flea" na konci loučil - je to jedna z těch postav, které když odcházejí, tak se na pár okamžiků neubráníte pocitu, že vám ze života mizí někdo blízký (efekt v tomto případě ještě zesílený faktem, že hlavní hrdinka se vlastně se spoustou svých myšlenek a pocitů svěřuje přímo a výhradně divákovi). Každopádně mi bylo potěšením - a moc rád si dám někdy reprízu.

Absurdita války a seriálová klasika v pravém slovasmyslu! Ano, má svoje slabší místa (díly), ale jako celek si drží po celých 256 epizod velmi vysokou úroveň, a to zejména díky tomu, že si oproti naprosté většině sitcomů nedává za úkol pouze bavit (ač samozřejmě baví - a většinu času výborně!), ale často úspěšně přesahuje i do vážnější roviny - přičemž je obdivuhodné, že ač tento seriál obsahuje naprosté minimum skutečně vypjatých a dramatických momentů (jakkoli k tomu prostředí polní vojenské nemocnice svádí) a hlavní postavy většinu času skrývají jakékoli silnější emoce za suché (tragi)komické bonmoty, M*A*S*H umožní divákovi tento jejich stav dokonale pochopit. Tváří v tvář situacím, do jakých se každodenně dostávají, je totiž určitá dávka cynismu mnohem uvěřitelnější a opravdovější, než kdyby přehrávali jako v turecké telenovele. Přesto (a právě proto) zůstává tento seriál velmi lidským a pro mě osobně je skoro až neuvěřitelné, že vzniknul v návaznosti na původní, ve všech ohledech velmi (pod)průměrný film.

O co pomaleji se mi zarýval pod kůži, o to hlouběji se nakonec dostal... :D Navíc jedna ze vzácných výjimek, kde hlasitě tleskám a chválím dabing... 100%

Pro mě dokonalá nestárnoucí klasika a doposud nejlepší český seriál! Viděl jsem už mockrát a vím, že ještě mockrát uvidím... :) Tohle je prostě herecký koncert, navíc perfektně okořeněný Poláčkovou stylizací jazyka a výbornou Hapkovou hudbou :)

Na Simpsonech jsem vyrostl a prvních cca 20 sérií bylo skvělých a rád se k nim občas vracím, i když jsem většinu dílů viděl už mockrát :) Bohužel cca od 25. série jde kvalita prudce dolů a ve 33. série jsem nad nimi definitivně zlomil hůl - už to není nic jiného než chladný bezduchý stroj na peníze (za tohle hvězda dolů). Přesto díky - neznám jiný seriál, který by mě bavil tak dlouho...

Jo! Most je seriál, který v mnoha ohledech balancuje na hraně. A přestože z mého subjektivního pohledu tuhle hranu (trapnosti, vulgarity, přehnané nadsázky...) sem tam (naštěstí poměrně vzácně) překračuje, musím říct, že z výsledku mám vážně radost. Je to správně namíchaná směs humoru s dramatem a myšlenkovým přesahem k tomu. Mám rád momenty, kdy jako divák sám nevím, jestli cítím dojetí nebo se mi chce vyprsknout smíchy :) A Most takových momentů nabízí spoustu...

Kdo by ho neznal...? :) 95%