Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krátkometrážní

Recenze (4 756)

plakát

Rychle a zběsile 10 (2023) 

Jako film celkově nic moc. Popravdě, z úvodní "rodinné" půlhodinky bych zvracel. Zaujaly však určité jednotlivé scény a postavy - rvačka v bytě, rvačka Cipher a Letty, účtenky, Danteho rozhovor, Cena je skvělý, Momoa občas moc tlačí na pilu ale má hodně světlé chvilky. pro tyhle jednotlivosti jdu na tři, kdybych měl fakt hodnotit film jako celek, jdu jen na dvě. Film hrozně trpí na přecpanost, v průběhu času se v univerzu objevilo tolik postav, že už si každá zobne sotva pár minut (a ty nejzajímavější nejméně), což je škoda. Kdyby se alespoň ubralo Dieslova rodinného onanování... Ale jo, pořád je to popcornová blbost, která se dá.

plakát

Zlo si umí počkat (2023) 

Velmi nepříjemný film, který vás umlátí atmosférou, atmosférou bezvýchodnosti a bezútěšnosti. Explicitnost dávkuje tak akorát, ale skvělá hra s příběhem, hodně dobrými a přirozenými herci, výbornou hudbou a tím, že film diváka hodí přímo doprostřed v podstatě již probíhajícího příběhu a poskytnu jen přesně tolik informací, aby se mu z nich sevřela prdel a naježily i ve vaně oholené chlupy. Na jihoamerické horrory možná běžný standard, ale pořád skvělý a působivý standard. Někdy jsou pravidla prostě důležitá. Někdy má člověk však chuť se vysrat na všechno, včetně pravidel.

plakát

Bullet Train (2022) 

"Nikdy se neholte v Shinkansenu." Šmarjá, kdyby to tak nekazily ty megatrapné žvásty o osudu, byla by to svižná oddechovka pro vypnutí mozku.

plakát

Do morku kostí (2022) 

Jedlíkovské romantické road movie drama. Hodně zajímavé obsazení. 3,5*

plakát

Grand Prix (2022) 

Líbila se mi taková neprvoplánovitost humoru. O to byl silnější. Anna Kameníková je neskutečná a Dyková skvělá.

plakát

Hellraiser (2022) 

„Dost je mýtus.“ Kdybych měl použít jen jedno jediné slovo, muselo by to být slovo zklamání. Já od nového Hellraisera ani nic nečekal, i přesto mě vlastně zklamal. A to hlavně svou plochostí a absencí atmosféry. Obsazení postavy Pinhead mi nevadilo vůbec, vlastně poprvé tato postava svým zjevem ve filmu odpovídá či přímo odkazuje k literární předloze. Výhrady bych ale měl k vizuálnímu pojetí cenobitů. Asi bych snesl, že jsou „bílí“, respektive světlí, přijde mi však škoda, že na rozdíl od předchozích cenobitů, nehrají na detaily, jejich vzhled působí tak nějak celkově. A nejde z nich strach, což z takového Butterballa jsem jako smrádě sral maggi v kostkách. A kulervoucnosti Angelique už série asi nikdy nedosáhne. Pinhead je fajn, dostává zase hodně prostoru a hodně mluví, jen po čase člověku dojde, že toho v podstatě mnoho neříká (to, co tady řekne za celý film zvládl Bradleyho Pinhead třemi čtyřmi slovy). Samotného mě překvapilo, že vůbec někdy budu kritizovat mluvu této postavy. Jsou tu i mé oblíbené létající řetězy. Pozměnění univerza, i to by se dalo přežít, byť mi profesní degradace cenobitů (s P. v čele) přišla líto. Asi jako když vás v práci přeřadí od počítače ke kopírce. Co mi vyloženě vadilo bylo pojetí Konfigurace nářku. Tahle zničit funkční žánrovou ikonu. To se mi normálně kroutily střeva. Přepálená stopáž, jedna z nejnegativnějších věcí filmu. Ona (a přílišné zaměření tvůrců na vizuální stránku) může za absenci atmosféry. Co při své levnosti předchozí dva díly alespoň trochu dokázaly v mnohem kratší stopáži (trochu zajímavý příběh, napětí a atmosféra), k tomu tenhle film nepřičichl ani jednou za celé dvě hodiny. Abych jen nehanil, velmi pozitivně vnímám obsazení a pojetí hlavní hrdinky, úplně obyčejná normální holka, která si diváka získá během chvilky. 2,5* Mé celkové pořadí oblíbenosti série: H2, H1, H3, H5, H4, H7, H9, H10, H11, H6, H8

plakát

Pánský klub (2022) 

Nevýrazná tuctovka. Vágnerová jako sekernice skvělá. Jak fakt nemusím Jana Hrušínského, tady pobavil. 1.5*

plakát

Pekelná díra (2022) 

No to mi ho umej svěcenou vodou. Příběh neustálých (žánrových) změn (jako fakt nebudete tušit, jak to skončí a k čemu to povede), temný jako černoprdelníkův hábit, z mála tříská maximum, přičemž si skvěle pomáhá dobovým usazením a pohráváním si s žánrovými klišé. A ten monumentální závěr... Hodně povedené výkony Olafa Lubaszenka a Sebastiana Stankiewicze. Jako moc jsem od toho nečekal, ale v Polsku horror prostě umí. Už jsem jen čekal, kdy tam naběhnou/zazní Behemoth. Alespoň do závěrečných titulků je mohli dát... K (českému a eng) názvu - název díla má většinou nějaký smysl. Originální název, tedy Poslední večeře, ve vztahu k příběhu má smysl takřka určující a velmi silný, přejmenování na Pekelnou díru mi přijde dost tristní a mimo a sáhnout po tom mohl jen idiot upřednostňující PR před samotným dílem. Za/nakopal bych ho do pekelné díry.