eraserhead666

Naprosto monumentální a zcela oprávněně kultovní dílo snoubící v sobě kriminálku, mysteriozitu, humor, horor i akci. Věc, které jsem naprosto propadl a často a rád se v ní brodím. Řada ujetých a v této své ujetosti výborných postav (Dale Cooper, polenová bába, Leland Palmer, major Briggs, Nadine Hurley, dr. Jacoby, Gordon Cole, Dennis/Dennise Bryson), vynikající hudba (která vznikala ještě před první klapkou, Lynch jen Badalamentimu popisoval, jak to asi bude vypadat a Badalamenti podle toho vymýšlel) s éterickou a pro mě od té doby nepřekonatelnou zpěvačkou Julee Cruise (do její postavy - hraje v podstatě samu sebe - jsem se platonicky zamiloval). Neuvěřitelné hlášky. Záhadné a zároveň úsměvné vzkazy agenta Coopera tajemné Dianě. Obdivuhodně překrásné Douglasovy jedle. Plejáda tehdy neznámých a začínajících herců (Ted Raimi, David Duchovny, Heather Graham). Duo Lynch & Frost tímto seriálem nastolili novou tvář seriálu, podle níž funguje řada těch pozdějších (Akta-X, Ztraceni apod.). Jeden z mála seriálů, u kterého když vám unikne díl, je z toho problém, aspoň u mě to tak při prvním setkání se seriálem bylo, taky jeden z mála seriálu u něhož je po dlouhou dobu stále co objevovat. Dávám ho každý rok a stále objevuji nová a nová vysvětlení, nové a nové odkazy odhalující zákoutí a pozadí celého děje, nové a nové vychytávky. Městečko Twin Peaks je prostě dlouhodobá záležitost, jedno shlédnutí nestačí. Zde nemohu a ani nechci být nijak objektivní a nestranný. Komentář a hodnocení se týkají prvních dvou sérií.

Tohle je pro mě dodnes srdeční záležitost mého dětství. Strašně jsem ten seriál žral a dodnes je to pro mě nejpovedenějším, nejzajímavějším a nejlepším ztvárněním legendy Robina Hooda. Už pro to zapojení mytologie a nadpřirozena. To spojení fantasy legend a horrorových prvků prostě funguje. Dodnes mám v živé paměti, jak jsem se třásl strachy při dvojdílu s názvem Waylandovy meče. Skvělé herecké obsazení a vykreslení postav (Philip Davis dal Krále Johna naprosto grandiozně). Pravda, blonďatý Robin je trošku slabší, hlavně mi vadilo, že Connery byl na tu roli podle mě moc mladý a díly s ním jsou už spíše komediální, ale i tak jsou fajn. A jedna zásadní věc - Marion může hrát klidně Cate Blanchet, Mary Elizabeth Mastrantonio nebo třeba Uma Thurman, ale nejlepší (a pro mě jedinou pravou) Marion vždy byla a bude Judi Trott. Ta v nás, pučících puberťácích, dokázala zažehnout zápal pro pihovaté zrzky.

Tak kvůli tomuhle seriálu jsem před 12-ti lety byl každý den vzhůru až někdy do půlnoci (i když jsem ráno vstával do práce), jen abych viděl další díl. Již to samo o sobě svědčí o tom, že ten seriál prostě miluju. Samozřejmě, některé díly jsou slabší, některé jsou ale doslova perly. Docela extrémně a často až ad absurdum nastavené zrcadlo realitě, u něhož působí právě ta přehnaná absurdita, to člověk prostě zjistí, u kolika věcí, který mu připadají normální (nebo se prostě dělají), vypadá jako vylízanej idiot. Souboje mezi Alem a Peggy jsou často k pochcání. Nejlepší postava seriálu je zcela jasně Marcy, roztomilá sousedka na přesdržku!

Nejlepší Československý seriál. Jedna z těch věcí, která funguje stejně když jste dítě i když už jste dospělý otec vlastního dítěte. Výborné postavy, kulisy, prostředí (nálety z těch kopců mi skoro působily závratě a to jimi nijak netrpím), hodně dobré herectví. Úplně nejlepší je na seriálu však hudba. Ta je nepřekonatelná. U mě silně srdceční záležitost.

Když jsem koukal na Přátele (nebo jiné sitcomy), po čase mi to už vůbec nepřipadalo směšné - u Červeného Trpaslíka doteď nemůžu pochopit, jak někdo mohl natočit 52 půlhodinových dílů a do každého z nich naflákat tolik skvělých a výtečných fórků, vtipů, hlášek a parodických scének. Trpaslík mi dlouho unikal, když ho dávali poprvé, nedíval jsem se na to, protože jsem si myslel, že to bude je jeden z dalších rádobyhumorných sitcomů. Pak jsem se na to ale koukl a nevěřil jsem vlastním očím. Okamžitě jsem se do něj zamiloval. I s málem herců a hereček tvůrci ČT dokázali vytvořit několik úchvatných postav s jasně danými a vypilovanými charaktery, jejichž vzájemné střety a komunikace vytváři neuvěřitelné kousky. Rimmer je při svém poseroutkovském fašismu sice skvělej, ale mou nejoblíbenější postavou je hysterický Kryten, z něho ten humor jen čiší. Přesně tenhle humor, jaký ČT nabízí, mám rád a sedí mi. Ano, sedmá série je sice trošku slabší, ale jinak je to zábavný od začátku do koncea naopak, poslední, osmou, sérii, mám nejradši.

Paráda, angličani prostě nezklamou. Další parta normálních "debilů", které všichni dobře známe, nebo jimi sami jsme. Roy je takový klasik, Moss je místy nesnesitelný, já s ním makat, tak vydrží naživu tak do přestávky, no a Jen? Tu zbožňuju, když se vzteká a křičí, je tak neuvěřitelně sexy. Ale jednoznačně vede Goth... opravdu přítel do nepohody... Proč je jen 12 dílů? Ale aspoň jsem zjistil, že nejlepší dárek na pohřeb je Cd CRADLE OF FILTH. Zde jako fór, ale mě by tenhle dárek fakt potěšil :o)

Vždycky jsem si přál mít vlastní knihkupectví/antikvariát a děkuji tomuto seriálu, že mi to alespoň zprostředkovaně umožnil. Protože takhle přesně by to tam asi vypadalo. Sice nekouřím a nechlastám jako Bernard, ale taky bych si pořád jen četl a prudil by mě každý zákazník, který by mě vyrušoval. Takže bych si asi splašil nějakého Mannyho. A kdyby byla ještě nějaká Fran, byla by to bomba, protože to je nejlepší postava serálu (Bernard a Manny jsou dobří, jen občas přestřelují, zato Fran zůstává pořád při zemi, uvěřitelná a realistická). Postupem času jsem se do ní zamiloval. První díl mě naprosto rozsekává. Další jsou to výborné, tu skvělé, tu slabší, ale první díl je prostě dokonalý. Tam sedí všechno a nic není přehnané. A pak Simon Pegg, ten je až nechutně dokonalý.

Amarouny, samořídící auto, zábavné triky, naprosto dokonalý Josef Bláha, dobré sci-fi s dobrým humorem, a samozřejmě nahá Patrasová.... Co víc si jako socialistické dítě přát?

Dá se snad hodnotit jinak? Tenhle seriál vznikl v době, kdy se utvářel můj vztah k horroru a ztělesňuje vše, co (nejen) na horroru miluji. Co se týče osmdesátkového ducha, jsem prostě ztracenec. Mnoho večerů ztrávených u televize. Mnoho padlých pytlíků chipsů a brambůrků (nikdy popcorn). Tehdy snad ne, ale dnes spousta známých jmen v krátkých a humorných, břitkých i drsných, horrorových příbězích, uváděných tím nejlepším a dosud nepřekonatelným průvodcem. 71%? Děláte si prdel? Po letech oprašuji zaprášené vzpomínky. 01x03 Dig That Cat... He's Real Gone - sice předvídatelná pointa, přesto ale dobře pojaté a odvyprávěné, blýskavé, nervní s rychlým tempem a ještě vlasatým (on měl někdy bujnou kštici?) Joe Pantolianem. ***** 01x02 And All Through The House - dějově trošku zmatený vánoční masakr, hodně břitký a až sarkastický. Úvodní scéna s pohrabáčem však nemá chybu. Atmosférou slabší, drsností příjemné s potěšujícím vřískotem v závěru. **** 01x04 Only Sin Deep - a přesně tohle mám rád. Nic moc krve, ale silný, atmosférický a napínavý (i když, a snad navzdory tomu, hodně předvídatelný a čitelný) nadpřirozený příběh o dívce posedlé výšinami. Lea Thompson byla svého času velmi zajímavá herečka a snad o jejich kvalitách svědčí to, že se do této role prostitutky z prostého lidu vžila natolik, že jsem si na to musel trošku déle zvykat. Chrochtám blahem. Slyšíte to? ***** 01x05 Lover Come Hack To Me je přesně povídka vyjadřující povahu celého seriálu. Některé povídky prostě jsou slabší obsahově, ale zpracování ji dodává správný pulpový výraz. Tahle povídka je obsahově, zápletkou a pointou zcela průměrná, trochu výše ji však zvedají samotní herci. Např. Amanda Plummer je velice zvláštní v tom, že je to poměrně dobrá herečke, ale stejně poměrně zcela nehezká. A teď si vyberte :-). Není to nic světoborného, nijak mě to ničím nepřekvapilo, nevvolalo to ve mně žádné pozoruhodné pocity (na rozdíl od předcházejících komentovaných povídek) svým způsobem mě to ničím nějak extra nezaujalo. Ale už pro tu atmosféru se na to klidně kdykoliv kouknu znovu. 2,5* 02x09 Four-Sided Triangle. Beznaděj, despocie, napětí, neovladatelná touha a bolest. Tohle přesně jsou Tales From the Crypt a přesně tohle mám na nich rád. Jednoduchý příběh, dobře odvyprávěný, s dobrými postavami, výborně zahraný (kulhající farmářka je boží) se skvělou pointou. A k tomu Patricia Arquette bez podrpsenky. Húúúúúúú. ***** 02x16 Television Terror. Tohle se jen tak nevídí. Ono je to totiž strašidelné i humorné zároveň. Dobrý masky, dobrá atmosféra, správně (ne)příjemně nechutný hlavní hrdina, stylový závěr. ***** 02x05 Three's a Crowd. Problém tohohle příbehu je, že stojí jen a jen na svém konci, který je však očekávatelný již nkde od počátku druhé třetiny a ještě k tomu na podobné pointě stojí mnoho příběhů a to i v tomto seriálu. A nezachrání to ani charakterově i herecky zajímavý hlavní hrdina. Přesto ten záběr má gule, tedy alespoň jednu určitě. *** 02x06 The Thing From The Grave. Ten závěr, ten závěr je naprosto perfektní a fakt mě usadil. Výborný nápad, dobře zpracované, dobře natočené, atmosférické, mrazivé, přesto (navzdory tomu?), že to vlastně není nijak originální. Ale jak vidno, i neoriginální věc se dá podat velmi originálně. Ten závěr mě prostě posadil na prdel. Pro něj a samozřejmě zcela evidentně nestárnoucí Teri Hatcher (ty dolní partie, ty dolní partie) stojí za to sledovat klasický milostní trojúhelník. Pecka. ***** 02x10 The Ventriloquist's Dummy. Ono to k tomu směřuje. U horrorových příběhů o břichomluvectví to tm takřka vždy směřuje. Možná proto mě to začalo uspávat, ale ten závěr mě pěkně probral. Vezmu-li jako fakt, že horrorová povídka zpravidla stojí na pointě, na závěru, nemohu si stěžovat. A pořád mi vrtalo hlavou, jestli herec hrající hlavní postavu je ten samý, co hrál toho střeleného punkového motorkáře v Policejní akademii. **** 02x13 Korman's Kalamity. Úsměvná historka, která funguje právě jen v tomto seriálu. To mosntrum lezoucí z ledničky je fakt hodně povedené. Klobouk dolů. Spíše pobaví, než zamrazí. Ale i humor je občas smrtelný. *** 02x01 Dead Right. Výborný příběh, výborný vedlejší hrdina, dobrá Demi Moore, i když jí tu moc nesedí ten účes. Mrazivý příběh, smrtící pointa. Přesně tohle prostě jsou Tales from the Crypt. ***** 03x03 Carrion Death. Trošku slabší, ale jste-li milovníky Kyle MacLachlana, nebude vám to moc vadit. ***

Paradoxem trochu asi je fakt, že jsem spíše generací Přátel, k němuž je tento seriál nejednou přirovnáván, věkově však odpovídám hrdinům HIMYM.  Faktem však taky je, že z Přátel jsem dal pár dílů a pak se na ně vykašlal, protože mi jejich postavy přišly krajně nesympatické. To se u HIMYM nestalo (tedy s výjimkou Teda, to je prostě kokotek, který si jejich matku nezasloužil potkat). Snad za to může fakt, že jsem se k tomuto seriálu dostal až s takovým odstupem, ale jo, docela mě pobavil a měl zajímavé postavy (nejen ty hlavní - obsazení rodičů postav je naprosto parádní). Jo, Barney občas přestřeluje, z Teda se stal již zmíněný kokotek, Marshallovi a Lily ke konci již trochu dochází dech a seriál skončil, na rozdíl od mnohých podle mě hodně povedenou sérií, když už věděl, že to dál nedá. Dokázal bych vyjmenovat ještě více negativ (po jisté době mě začal prudit hodně využívaný tzv. retrospektivní styl vyprávění, kdy jednotlivý díl stál vlastně jen na tom, že se několikrát, z různých úhlů pohledu, zopakuje/odvypráví jedna určitá scéna, je fakt, že posledních pár sekund si seriál mohl v klidu odpustit, byť to k nim směřovalo vlastně od začátku). Ale. Každé uvědomělé negativum přebíjí silnější a četnější pozitivum. Robin je úžasná a díly s Robin Sparkle patří k mým nejoblíbenějším (Bobři a matika vede na plné čáře), spousta zajímavých jmen a obličejů, které se seriálem mihnou potěší a dost mě bavil občas až neotesaný humor. A co je nejdůležitější, už dlouho mi tak nebylo líto, že nějaký seriál skončil a já si nemohl dát další díl. 4,5*