Recenze (4 828)
Una sull'altra (1969)
Doplňuji (nehorrorového) Fulciho. Krásně barevné, poměrně nápadité (kamerové podhledy), hezky obsazené (až kouzelně opojná Elsa Martinelli) a slušně napínavé. Nechybí typické Fulciho propriety (záběry na oči), lechtivá nápaditost (ten striptýz bar vypadal fakt pěkně). Až mě překvapil rok vzniku, čekal jsem konec sedmdesátek a ono ejhle. Fulci se prostě uměl vyšvihnout.
Nájezdníci z Atlantidy (1983)
No ty krávo. Na tohle jsem coby dvanáctiletý smrad koukal v roce 90 na půjčeném videopřehrávači a hrozně mě to bavilo. Ty masky byly super a hlavní záporák mě docela děsil. Od té doby jsem to neviděl, časem mi z hlavy vyprchal i název filmu a už jsem to nějak nedohledával. A teď, po čtyřiatřiceti letech na to narazím na Netflixu. Program na večer byl jasný. Možná v tom je kus nostalgie, ale ten film má pořád kouzlo. Je tak hloupý, až je rozkošný a bavil mě i teď.
Čas na sebe (2022)
Hart mi jednu dobu lezl dost krkem, pak mě zase docela bavil. Tohle je přesně ten film, u kterého přemýšlíte, jak na sebe mohl dostat nějaké prachy. Komedie? Kde jako? Nacpou se tam dvě jména, které nepředvedou nic, jeden (při vší úctě) starý zpěvák a to je asi tak všechno. Humor? Nula nula nic. Jediné plus je tak přehození rolí v páru, i to je ale občas zesměšňováno.
Expend4bles: Postr4datelní (2023)
Expendables jako takoví nebyli nikdy nic moc extra, ale tohle je naprostý úpadek. Jako chápu, že někdo potřebuje na nové/další plastiky a tak se tomuhle efkovému akčňáku upíše bez mrknutí oka, ale o Stathamovi jsem si myslel, že alespoň nějakou příčku, pod kterou nejde, má. No, nemá. Z toho digitálního bordelu se až zvedal kufr. Honem si musím spravit chuť čtvrtým Rambem.
Jeff Dunham: Vedle sebe (2019) (pořad)
Dunhama vlastně i obdivuju a Walter je prostě bůh. Oba to ale umí lépe a zábavněji.
Její tělo (2023)
Lehce rozpačitý pocit. Ubíjelo mě pomalé až lenivé tempo filmu. Hlavní postava skvěle obsazena, líbilo se mi, že ta postava není vyloženě pozitivní a sympatická, tím si mě trochu získala. Sunshine fakt potěší. Výsledný pocit ale trochu jako z levného porna - souloží tam, ale to je asi tak všechno.
Operace Fortune: Ruse de guerre (2023)
Tohle mi docela sedlo. Stathama mám moc rád, ale že ho tady převálcuje výborná Aubry Plaza mě nijak nepřekvapilo. Faktem je, že ho tady převálcovali i Hartnett s Grantem. Ale to jen proto, že Statham hraje pořád to samé a tak si své role mohou užívat ostatní. Je to svižné, nejen akční, místy poměrně humorné. 3.5*
Policajt v Beverly Hills: Axel F (2024)
Když se objevilo info o čtyřce, zajímalo mě jen jediné, jestli tam bude Serž. Je a je pořád skvělý. Nikdy jsem nechápal slávu jedničky, trojka mě ale docela bavila a i čtyřka není úplně špatná. Sice záporák, kterého fakt nemusím a poslední dobou mi kazí filmy, ale Bacon je v jeho roli alespoň slušný. Foley ve filmu tvrdí, že je jeho dceři 32, znamená to, že se tedy narodila ještě před událostmi třetího Policajta v Beverly Hills.
Django (2024)
Pro mě hodně dobře udělaná práce. Olympic šli vždycky tak nějak kolem mě, vyhnout se jim, samozřejmě, nedalo, takže nějaké povědomí a zaryté refrény jsou, ale nikdy jsem je záměrně neposlouchal. Jandu jsem ale vždycky ctil jako srdcem zaníceného rockera. Škoda, že dokument nezachycuje tu práci, co udělal pro ostatní rockové a metalové kapely, jeho studio a např. sérii Rockmapa. Ale chápu, že dokument není nafukovací. Když už nic, dokument mi ukázal, že Olympic fakt dělali skvělou hudbu a jejich osmdesátkové až heavymetalové období mělo neskutečné kule. Já jsem nadmíru spokojen a za nějaký čas do toho půjdu znovu.
The Sacrifice Game (2023)
Nefunkční kombinace slasheru, home invasion a démonického horroru, film jako by nevěděl, čím z toho chce být. Poměrně ukecané a bez atmosféry, nijaký konec. Kdyby to nebylo v určitých scénách tak drsné a krvavé, byl by to v podstatě televizní horror na páteční podvečer.