honajz

honajz

Jan Lipšanský

okres Brno

homepage

43 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 37 74 110 146
    • 26.5.2018  21:53
    Sál ztracených kroků (studentský film) (1960)
    *

    Snímek asi vznikl pod dojmem z francouzského atomového pokusu. A tak sledujeme sled klišé. Několikaminutové záběry z koncentračních táborů. Na nádraží v současnosti kluky, kteří si hrají s tankem a do toho zvuk skutečných tanků - a v kontrapunktu záběry na plačící děti. Áno? A tak hned další nálož - mladí a jejich láska vs. záběry vypuštění atomovky z letadla. Pokusy o obrazové umění. Hirošima, další citové vydírání. Važme si té krásy, kterou máme. Mír, ne válku... Pak budou všechny bytosti šťastny. Konec.

    • 26.5.2018  21:36
    Černobílá Sylva (studentský film) (1961)
    ****

    Velmi dobrá parodie na budovatelské filmy, kde zcela nejlépe vyšel konec (vlastně šlo o potrestání za ty změny ve scénáři), zatímco ve fázi "filmová studia" mi přijde snímek trochu bezradný. Vlastně i ta premisa, že místo, aby šla Sylva hledat nejbližší rozestavěné paneláky, tak VÍ, že vypadla z filmu a musí se vrátit do filmu, tak ta mi přišla poněkud kách. Ale zase na druhou stranu šlo - v roce 1961! - o skvělou parodii spíše a právě té filmařiny, odlišných postojů starších a mladých tvůrců - což mne potěšilo, že jsem viděl dnes neexistují ateliéry FAMU v Klimentské, kde jsem i já prožil pár chvil - a odklonu od přehnaných agitek k realitě. Dalo by se to přirovnat ke Švejkovi - ten totiž také doslova plnil různé často protichůdné příkazy, zákony a rozkazy, a díky tomu vyzněla absurdnost systému. Stejně tak zde údernice Sylva s nadšeným úsměvem a krokem (Stivínová naprosto skvělá a škoda, že tu živelnost její neteř nepodědila), a vlastně i nadšeným ranním vstáváním představuje onu absurditu a nereálnost všech těch budovatelských filmů. A samozřejmě největšími vrcholy filmu jsou opravy Prašné brány a všechny dialogy zde, plus reálná stavba a problémy s cihlami ("ze špatných cihel jsme postavili celé sídliště, soudruhu!"). Škoda té rozpačitosti hned po vypadnutí z plátna, jinak by to bylo na plný počet.

    • 26.5.2018  20:50

    Nebudu sdílet obecné nadšení z filmu. Na to, že jde o rok 1957, kdy už vznikly jiné, a kratší majstrštyky, je to zbytečně dlouhé, zdlouhavé a vlastně i to téma není až tak nosné. Chlápek, který zpívá blues jako Elvis ve svých začátcích, který se cítí být víc hobo, nakonec podlehne krásné Marcii a bohaté zahálce, aby si to pak všechno pokaňhal. Vážně v tom ani na tu dobu necítím nic originálního, protože o vyhaslých hvězdách a podobné manipulaci se natočilo pár filmů už na konci 30. a ve 40. letech. Navíc skutečně chybí lepší časování filmu - úvodní scéna ve vězení je příliš dlouhá, a ta následující s přesvědčováním strýčka, že našla ve vězení talent, zase moc krátká - strýček by se snad měl nechat přesvědčovat déle, a ne hned volat šerifovi? Nebo hobo zazpívá hned píseň na reklamní kampaň? Jen tak, bez nějakých blbých připomínek? A vlastně mi vadilo, že i ten konec je takový nechaný zbytečně do prázdna, přece jen šlo zakončit daleko silněji a jednoznačněji.

    • 26.5.2018  18:51

    Dokonalá parodie, skvěle zahraná, a skutečně mne překvapuje, že se musel konec přetočit, protože mnozí diváci film brali naprosto vážně a brečeli u něj dojetím. Vlastně bych někdy chtěl film s původním koncem vidět, protože evidentně v přetočené verzi rezignovali na propojení všech postav, takže zde ty dokončené nitky chybějí, a soustředili se na poselství, že jde o parodii. Skvělé hlášky, které fungují překvapivě dodnes (na rozdíl od současných českých filmů, z jejichž dialogů si člověk pro jejich slabost nepamatuje nic.)

    • 26.5.2018  18:41
    Pohádka z Kampy (TV film) (1986)
    ***

    Jen jestli ta pohádka není na dnešní poměry moc italofobní... Jinak nic moc příběh, ale skvělí herci.

    • 26.5.2018  18:18

    Dal bych pět, ale ten natahovaný konec se smutným "chozením po kraji", kdy prostě pro postavu Barušky chybí využití, mi moc neučaroval. Ale jinak je to dokonalé - Honza je chytřejší než ostatní, ale vypadá jako hloupý, je zde spousta vtipných scén a dialogů, včetně hlášek (cepy cepy, klepy klepy a jiné), dost dobře zahrané (i když si nejsem jistý, jestli Korna někdo nedabuje), rád se vždy podívám znovu.

    • 26.5.2018  16:49

    Škoda některých zmatků ze začátku a wtf momentů, i poněkud chaoticky představené figury v podání Menšíka, protože čím dále film běží, tím je zajímavější, aby vyústil ve skvěle zvládnutý konec (i když tehdejší české klišé v podobě scén, kdy se všichni sejdou a navzájem se překřikují, moc v oblibě nemám), dokonce Menšíkem velmi dobře psychologicky zahraný. Btw, pobavilo mne, jak i sem dokázal Menšík propašovat své rodné Ivančice - takže jde o takovou parafrázi na slavná hitchcockovská camea. Skvělá kamera se zajímavými záběry a úhly. Skvělá atmosféra tehdejšího předměstí Prahy, dnes zastavěného, i samotné - zvláště noční - Prahy. Chvílemi zbytečně absurdní groteska (scény s černochem a Indy). Moc se mi líbila práce s druhým plánem v obraze, protože jde často o velmi vtipné momentky - třeba, jak se nádražák pokouší v pozadí přeběhnout jen s ručníkem kolem těla do oblékárny. Vůbec těch vtípků a hrátek se slovy je zde dost. A potěšily mne i přirozené dialogy a dobře popsané charaktery postav.

    • 21.5.2018  21:39
    Každý milion dobrý (TV film) (2016)
    ***

    Průměr. Trochu jsem doufal, že scénář bude rafinovanější, a ne tak přímočarý (třeba že postava v podání Bohdalové hraje na syna a jeho ženu kina, a že ona to má promyšlenější a do detailů), ale žel, šlo jen o prvoplánově nahozený a nepropracovaný nápad, který sice zaujme tématem i hereckými výkony, ale je prostě povrchní, šlo z toho vytřískat daleko, daleko víc, a navíc sofistikovaněji. Jinak, kdybyste to nevěděli, prachy jsou zlo a ničí lidské vztahy.

    • 20.5.2018  00:03
    Pan Jordán a Habada (TV film) (1968)
    ****

    Režie a kamera mi přijdou poněkud nešťastné, občas vypichují věci a záběry, které jsou nedůležité, a naopak nějaký pohled na určitou postavu nebo detail chybí. Zmatený je i začátek, kdy jsme hozeni do nějakého vaudevillu, kde školnice zpívá kuplety (!), abychom pak v postavách poznali ctihodné učitele. Obávám se, že v reálu by si taková školnice ani neškrtla, ale bylo potřeba vyprávěné dozvučit i pro pomalejší ve vnímání jasným písňovým textem. Jinak ale je téma zajímavé a nadčasové - neustálé pletichaření a snaha postoupit na stupínku důležitosti o kousíček výš, snaha o politické vztahy, a přitom rezignace na morálku, protože jinak nepřežijete. Herecký koncert, hlavně pana Högera, jehož jsme jako záporáka moc neviděli, a tady mu jde grimasou či pohybem ruky vyjádřit hnutí mysli postavy, aniž by ta musela promluvit. ... Mimochodem, film mi v mnohém připomněl rozhovory mých kolegů v mé bývalé práci, kde se třeba také pořád jen bavili o jídle.

    • 19.5.2018  23:56
    Hastrman (2018)
    ***

    Velmi rozporuplné. Po prvních minutách bych dal pět. Když tam vyřvával na barona nějaký chlapský chraplák, a vyklubala se z toho ženská s vychlastaným chlasem, po které touží snad všichni muži ze vsi - snad proto, že je nezávislá? -, přičemž hned vedle stojí hezká modrooká blondýnečka, říkal jsem si, budiž, dá se to zkousnout. Ale pak došlo na marné čekání na příběh. Klady filmu: vynikající kamera, Diviš kouzlí v české krajině neskutečně, lokace jsou rovněž vybrány moc dobře. Některé herecké výkony, včetně Dobrého a Kolaříka. Velmi dobrá výprava a slušně vybrané kostýmy. A to je asi tak vše ke kladům. Negativa: Chybějící příběh. Rád bych se o hastrmanovi dozvěděl víc. Nechápu, proč Katynce dřív neřekl, kým je, než ho to přemohlo. A zápletka je utopená. Sice celkové vyznění o (sexuálních) běsech v nás svým způsobem zajímavé, až mi přijde divné, že předlohu psal katolický autor, ale budiž. Vadily mi násilím skoro do všech scén vtahované lidové písničky - na vyjížďce lodičkou už to bylo dokonce úsměvně absurdní. Vadilo mi, že vesničané neustále oslavovali. Ze sečí jsem viděl sotva jeden záběr. Mají ve vsi kováře? Pekaře? Pastevce? Pro některé herce nebylo co hrát - Novotný tam skutečně má jen roli blba, který usne po obědě? A proč se všude cpe Lichý, jen díky jejich antistudené asociaci? A Simona Zmrzlá se sice snaží, ale jako osudová dívka fakt nevypadá a nezávislost jí taky moc nejde, Daleko od hlučíčího davu by se mohla učit. Občas vlastně sama neví, jestli má hrát děvku, nebo jen tvrďačku, která seká kohoutům hlavy... Jako, chápu, co se film snaží říct, říká to moc hezkými obrázky, ale jinak zcela unylým a nudným příběhem, jemuž chybí nějaké větší zvraty nebo kolize. Když to porovnám s klasickou pohádkou, s níž má tento příběh velmi, ale velmi společné rysy, o krásce a netvorovi, tak je ta absence zápletek a kolizí ještě patrnější.

    • 19.5.2018  23:41

    Tohle těžko posuzovat. Jde o experiment, kdy se celých deset minut snaží snímek tvářit, jako že jde o jediný záběr, ale ty střihy tam zkrátka jsou vidět i při tom zrychlení. Zpočátku je to vtipné - cosi se dere lesem, funí, a když mine lidi, ti zběsile řvou, když cosi projde brankou, slyšíme, jak to cosi branku vyvrátilo apod. Pak následuje ve stejném stylu procházka Polskem 70. let, ulicemi, budovami, vilkami, sídlišti... Až nakonec se cosi zastaví, ale my stejně nevíme, proč, co na zrovna na téhle budově asi mohlo být tak zajímavého. Přiznávám, mít to pět minut, je to velmi originální, ale posléze už člověk jen čeká, kdy to skončí.

    • 16.5.2018  22:55

    Verzi z roku 1967 jsem viděl před dvaceti lety, a tak těžko už můžu porovnat - tehdy mne zaujala. Možná byla víc scénická, víc zamlžená a osudová, asi i rozložení témat, času a zaměření na jednotlivé postavy (a tři osudové muže) bylo jiné. Nevím, snad jen současný casting se snažil být - soudě podle fotografií - co nejpodobnější verzi ze 60. let. Zde, u nové verze, jsem byl vděčný, že scén s vojákem je minimální potřebné množství, protože mi překvapivě přijde, že jsou největší slabinou příběhu. I když, je otázka, jak se na základní premisu díváme. Pokud jako na příběh tvrdohlavé ženy, která neví, co chce, pak jí jistě podobný osud mnohý přeje. Také se dá na příběh dívat jako na červenou knihovnu, kdy jednotlivé složitosti přináší osud a je potřeba se jimi nějak rozumně postavit. Nebo jako na vesnické drama. Každá ta část ale funguje, dobře se na to dívá, motivace postav jsou věrohodné, píseň o tymiánu skvělá, a až na pár nudnějších pasáží jsem si film užil.

    • 16.5.2018  21:41
    Andělé na kolejích (amatérský film) (2010)
    ****

    Nebýt konce, dám plný počet, ale konec mne zklamal, čekal jsem něco dotvořenějšího, s údernější pointou, takhle to celé budování příběhu a napětí vyšumělo poněkud do ztracena. Ale jinak by se zde mnohý profesionál mohl učit - počínaje kamerou, přes hudbu až po skvělé vedení herců, včetně těch dětských, což je nejtěžší kumšt, urežírovat děti, aby hrály přirozeně! Btw, docela by mne zajímalo, zda stylizace do Toma Sawyera neboli Pánů kluků v sekcích ze 30. let byl úmysl, nebo náhoda. Také scénář se mi líbil - postupně rozvíjí jednotlivé vztahy a podpříběhy, různé zášti a obsese z dětství, a v některých dialozích je dokonce příjemně a inteligentně vtipný. Vážně, ta hra se slovy a dvojsmysly třeba u postavy učitele mne hodně potěšila. Ale jsou zde i jiné mírné a jemné špílce. Podle mne jeden z nejlepších českých filmů posledních let a je proto škoda, že nebyl nasazen ve větší distribuci a dnes si jej mohou pustit asi jen cestující v RegioJetu.

    • 14.5.2018  07:32

    Neměl jsem tušení, že koukám na sci-fi. Žena hovořící s mužem telepaticky! Má to i mystickou hudbu, takže se to celé tváří jako nějaký Tarkovského Stalker, jen v historických kulisách. Také minimum dialogů, pokusy čarovat s kamerou, ale jen pokusy, a do toho ten věčný a časem otravný voice over. Jak nás učila Milena Jelinek na FAMU, voice over použije jen zoufalý scenárista, který neví, jak věc vyjádřit obrazem. Ani dějově mi to moc nesedělo. Pod okny Pražského hradu byl takový nános nepořádku a hnoje, že defenestrovaným se nic nestalo a odbelhali se k nejbližšímu mastičkáři nebo felčarovi. O tom nám ale historický (!) film nic neřekne. Takže za mne jde o historizující sci-fi mdlého a unylého provedení, schopné uspat i hyperaktivní dítě.

    • 14.5.2018  00:20

    Lidi by se měli mít rádi. A když se chlapi nejsou štonc domluvit, musí jim domluvit manželky. Historka jak ze Strážné věže. Nemám nic proti tématu, že lidé by měli hledat cesty a způsoby, jak spolu vycházet, a nehledat pořád jen důvody rozdělení, ta myšlenka je ok. Ale tvůrci ji podali na žánru westernu, kde zlí lidé dělají zlé věci, aby ze zlých lidí v určitou chvíli někteří přestali dělat zlé věci a byli najednou v pohodě, zatímco hodný muž nechce pomoci nikomu a všem současně, k čemuž nakonec odloží i pušku a pistole. Ano, asi dvakrát dojde na nějakou mírnou přestřelku, ale to je vše, co ze žánru westernu - kromě ošuntělých kulis - zůstalo. Pak je zde různé peckinpahovské detailní a až nechutné zobrazení násilí (stříhání vlasů ovčími nůžkami, znásilnění indiánky apod.), a vzhledem k tématu fakt nechápu proč a proč se v těch dlouhých scénách režisér tak vyžívá. Postavy jednají divně, pokaždé jinak. Některé se jen mihnou a už o nich neuslyšíme (blonďatá a modrooká manželka s děckem, tu roli snad rejža připsal, jen aby se tam mihla jeho milenka či co), a navíc Glenn Ford tady s tím bříškem fakt nevypadá jako rychlý jura. Celkově zmatený příběh, jednání postav a vyznění ještě více zamotává nepříjemná kamera a hudba, která chvíli je, a pak dlouho není... Zkrátka, žánr westernu, zneužitý k jehovistické nebo snad mormonské agitce (vzhledem k těm čtyřem ženám jednoho farníka), ve které si pan režisér neodpustil naprosto zbytečné zdlouhaví brutální scény. O vraždícím faráři - pistolníkovi tenhle film fakt není.

    • 13.5.2018  11:35

    Pobaví to, pár hlášek se povedlo ("vždycky ničí hlavně památky"), ale chybí tomu sevřenost, mimozemšťané se chovají divně a vlastně jen čekají, až lidé něco vymyslí a dostanou je. Napětí nijaké, ale je fajn zase vidět Jeffa a Billa a Judda... Do toho nějaké homo dýchánky, aby to bylo politicky korektní, rozuměj ideologicky agitativní, na dnešní dobu, podobně korektně zde máme Asiaty a Afroameričany... jen Francouzi čekají, až je Amíci zachrání. Ale na cestu ve StudentAgency to pobaví.

    • 11.5.2018  23:02
    Poslední slovo (TV film) (1995)
    **

    Což o to, Terezka je zde čupr holka a ty kozenky jí moc hezky přistanou. Hned by si člověk dal - tehdy - říct. Jenže, co je to platné, když scénář skáče jak blecha po kožichu, jednu chvíli je princezna namyšlená, a hnedle v další scéně milující až za sebe samu, a když Honza Šťastný jednou dá docela logické odpovědi, a pak plácá nesmysly? Takže dvě hvězdy za kozy Terezy Brodské ještě před Dvojrolí a za občas vtipné hlášky dvojice Šťastný-Dvořák.

    • 9.5.2018  16:14
    Henri Rousseau z Ivančic (TV film) (1970)
    ****

    Dokument, vycházející ze Skácelovy povídky o tom, jak tohoto naivního malíře objevil, se snaží být na jednu stranu hravý (třeba při prezentaci Svobodových fotografií z cest), na druhou Blatného hudba je příjemně meditativní, takže vzniká jistí nekompatibilnost stylu. Ale kupodivu to až tak nevadí. Spoustu věcí ze života Jakuba Svobody nabídne kamera jen obrazy, odkazy na stránky deníku, pár záběry, ale funguje to. Navíc jsou zde staré Ivančice, které by člověk snad už nepoznal, kdyby se nemohl orientovat podle pár míst, jež stále existují, jako radnice, náměstí, kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo poutní kostel sv. Jakuba na kopci, a jde o tedy o zajímavé ohlédnutí za časy minulými. Jisté meditativnosti přispívá i komentář čtený Josefem Husníkem. Škoda, že ČT tenhle dokument vysílá jen jednou za čas ve tři hodiny po půlnoci a na iVysílání jej kdovíproč nemá.

    • 1.5.2018  22:31

    Nějak jsem se do toho nedostal. Film mixuje různé styly od komedie, romantiky a crazy přes vlastně drama a kritiku kapitalismu, jako by film vznikl někdy ve 30. letech 20. století, a neštítí se ani dvojnásobné vraždy, což mi přišlo už opravdu přes čáru. Marešova bigbítová hudba tomu dává zase šmrnc diskoték 60. let, což se sem - i díky historizujícím kostýmům - rovněž moc nehodí. Děj je natahovaný, že i při tak krátké stopáži hodně, ale hodně nudí a nezajímá. Brejchová sice ukazuje, co jí tehdejší cenzura ještě povoluje, a jako drsná kopie je chvílemi zajímavá - ale opět mi přijde, že není ta postava dotažená úplně do všech podrobností a možností a chvílemi se nechová tak racionálně, jak je nám předkládáno, že by chovat měla. Navíc Tříska je možná skvělý dramatický herec, ale jeho pokusy o komiku jsou marné, prázdné a povrchní. Exteriéry Karlových Varů působí pak nevím proč tak nějak lacině.

    • 1.5.2018  10:05

    Vím, co chtěl autor říci, ale podle mne tak činí nešťastně. Už samotný dabing Pavelky a Macháčka je nepřirozený a odosobněný. Hrubešová všichni víme, že nic moc hrát neuměla, a co jí k herectví chybělo, to štědře vynahrazovala pohledy na svá odhalená ňadra a do svého klína. V určité době jsme s kamarády měli takovou hru, najít film, kde se Hrubešová ani jednou nesvlékne. A tady má zahrát minulostí poznamenanou ženu, které občas hrábne v kouli, a já jí to prostě nevěřím. Deaně sice role nadšené komunistické agitátorky sedne, ale přehrává ji neskutečně. A vlastně i Bolek zde nepříjemně přehrává, jako by si sem odskočil z Provázku na melouch. Celé to šaškovské a maškarní ladění sice asi má být v kontrastu s podivnostmi války a nastupujícího komunismu, ale byl bych raději za víc chvil zvážnění a možnosti zamyšlení. A vlastně i celkové vyznění filmu mi nesedí, protože netuším, odkud pánové brali energii? Z pomatené zrzky, která jim stejně nedala? Z nevlastní dcery, kterou léta neviděli? A má to oslovování "taťkové" nějak předznamenávat budoucí možnost adopce dětí homosexuálními páry?

    • 1.5.2018  00:03
    Kde bydlí štěstí (TV film) (1987)
    ***

    Taková trochu jalová historka, kde se dobře kouká na mladičkou Evu Horkou, ale mohlo to být kratší, bez těch otřesných písniček a kde se dozvíme, že štěstí bydlí tam, kde se lidé mají rádi. Jinak mi přišlo, že zlatník se taky mohl vzbouřit dřív, minimálně u toho řetízku, a knížepán se taky zamiloval nějak moc hopem a nahonem. Popravdě, nejvíc mne na pohídce zaujaly opečené brambory v pekáči, taky bych si dal.

    • 30.4.2018  09:47
    Konec velké epochy (TV film) (1965)
    ****

    Podobné téma, ale ne tak konzistentní jako u TV filmu Pasiáns. Líbí se mi zasazení do interiéru hospůdky, kde se scházejí jak profesoři, tak taxikáři, instalatér, důchodkyně i mládež. Samozřejmě je inscenace parafrází tehdejší doby a v oněch živých a mrtvých lze vidět ty, kteří se připojili k jaru obrození, a ty, kterým vyhovují dosavadní jistoty včetně teplého pečiva a týden starých časopisů. Ale kupodivu to má obecný přesah i do dnešní doby. Návštěva z jiného světa lidi rozdělí na ty pokrokové, kteří chtějí změnu a nějaký vývoj, a na ty, kterým se líbí zápecnictví, vézt se a hlavně už nic neměnit. Osobně si myslím, že nejlepší je zlatá střední cesta, protože nemůžete něco měnit donekonečna a je potřeba někdy si dát oraz. Myšlenka se skanzenem lidstva mi připomněla Troškův nápad se skanzenem české malosti ve třetím Kameňáku, oboje jsou dobré nápady. Samotné provedení není špatné, jen se dlouho dostáváme do děje a dlouho seznamujeme s postavami a jejich charakteristikami, a některé ty charakteristiky jsou hodně klišé (třeba náckovský instalatér na jedné nebo zkostnatělý profesor na druhé straně). Trochu více jsem čekal od postavy doktora v podání Martina Růžka, naznačuje se u ní víc, než nakonec představí (postaví se za servírku, ale prát se začne mladý malíř), a vlastně i té servírce člověk přál nějakého hodného chlapa (ale zase nevíme, nakolik si za svůj osud mohla sama svou pasivitou a brbláním). Tedy mi ne všechny charaktery postav přišly tak dobře napsané a ztvárněné, abych s nimi šel (jako ve zmiňovaném Pasiánsu). Co se zajímavostí ohledně hereckého obsazení týče, pan Adamíra zde nehraje, slyšíme jen jeho hlas (našima očima představuje asi náhodného a až moc zvědavého hosta) a Kolářová je v titulcích uvedena jako Dana, ne Daniela. Mno, líbí se mi nadčasovost poselství, i když se k němu doklopýtáváme pomaličku, několik hlášek a myšlenek, ale celkově mi přijde hra nepropracovaná do detailů a občas klouzající po povrchu. Objektivně za tři, za to poselství v závěru o živých a mrtvých, jež má obecnou vlastnost, slabé čtyři hvězdy.

    • 29.4.2018  23:18

    Kdysi dávno mi humor divadla Sklep sem tam přišel alespoň příjemně absurdní. Ale tahle zbytečně dlouhá feérie je slabá, nevtipná, ba často hodně trapná. A jak zaznělo v jiných komentářích, skutečně dobrých scének je zde pomálu. Takže trapnost vítězí, přičemž velké množství věcí (hořící lesy v pozadí, pohřeb psa, debilní skauti, ženské Šteindlerovy převleky apod.) jsem nepobral. Jediné ještě, co potěší, že se točilo v Braníku a v starých Hlubočepech a kamera je velmi slušná.

    • 29.4.2018  22:20

    Objektivně za tři hvězdy, ale protože jsou zde záběry ze starého Brna, tak slabé čtyři. Film hodně táhne Vladimír Šmeral, ale pan Beyvl se žel na vtipkujícího a zkušeného policistu zoufale nehodí, a jeho věčný úšklebek vypadá, jako že se pořád směje, i když jde o vážnou věc vraždy. Líbí se mi, že ideologie tady není tolik, dialogy a charaktery postav jsou přirozené, vše vyplývá z logiky děje. A že se tehdy šmelilo s materiálem, no, to tedy šmelilo. Na malém prostoru poměrně životný výřez životů několika lidí žijících poblíž stavby včetně prolínání jejich osudů. Škoda, že osudová kráska Marie Kautská zde v podstatě nemá co hrát. A potěšilo mne něco, co se dnes u filmů málo nosí, totiž že film na stavbě začne a symbolicky na ní také skončí, říká se tomu návrat v kruhu tuším.

    • 28.4.2018  23:04

    Ty jo, co bych za to dal, kdyby dnes filmaři uměli natočit podobně zábavnou dětskou detektivku, kterou si užívají i dospělí. Pro ně je určeno pár hlášek včetně jeptišky, i když mě se nejvíce líbila hláška: „Celý dvůr je zatčen!“ Scénář taky odsýpá, poměrně logicky na sebe navazuje, peripetie se zde objevují v míře nemalé, děti hrají přirozeně, a hlavně vidíme dříve okraje Prahy, třeba Pankrác nebo Karlín, předtím, než zde proběhla nová výstavba. Hlavně těch dvorků a plácků je, myslím, velká škoda. A moc hezky vypadají ty ulice a bulváry, když na nich nestojí všude v několika řadách zaparkované hromady aut. Jen ta hudba mi do toho občas moc neseděla. No a závěr je z dnešního pohledu jedno velké dada, protože se dá říct - a to můj syn Honzík jistě rád ocení - že žánr found footage vynalezli Češi v roce 1959.

    • 28.4.2018  21:39

    Od ledna dělám devět a půl a více hodiny denně. Do té doby jsem byl na volné noze a byl zde pro své děti, a ony pro mne. Teď se vidíme deset minut ráno a hodinku večer. Nemáme čas si popovídat. A o tom tenhle krátký film je. Abychom se zamysleli nad tím, co pro nás je, a co není důležité. Skutečně je podstatné trávit veškerý čas v práci a vydělat víc peněz, nebo vydělat míň, uskromnit se, a být zde pro rodinu, ale i pro sebe, abychom se mohli naplnit pozitivními věcmi? Tenhle komentář píšu hlavně kvůli Honzíkovi, protože povídání s ním mi poslední dva měsíce hodně chybí.

    • 28.4.2018  15:38

    S Jirešovými filmy mám obecně problém, že jsou slušně nasnímané, docela dobře herci zahrané, mají i jistou meditativní atmosféru, ale pokud chybí kvalitní předloha (jako tomu bylo v případě Žertu, a částečně Causy Králík či Katapultu), Jireš filmům nic svého nepřidává, jen bezduše "kopíruje", a často ani nevíme, co chce říct, kam se přiklání. Stejně tak zde se bijí oslava života a pozitivního náhledu na každou cenu s okolnostmi života, resp. nemoci, aniž bych zde nacházel nějaké vyváženější stanovisko, dialog, zajímavost. Dejdar hraje slušně (i když chvílemi je na něm znát, jak moc dává najevo, že hraje, aby bylo vidět, jak dobře hraje), ale nepřesvědčil mne natolik, abych jej bral jako reálnou postavu, jako jsem třeba Hrušínskému věřil jeho Prepsla se vším všudy ve filmu Pozor, vizita!

    • 25.4.2018  08:08
    Simonova kočka (TV seriál) (2008)
    **

    Na to, že jednotlivé díly mají jen dvě minuty, mi to přijde slabé - jednoduchý vtípek roztažený na dvě minuty, často i bez pointy. Animace je skvělá, ale jinak mne to moc nezaujalo. Zlatý Garfield.

    • 22.4.2018  22:46
    Mighty Boosh - Série 1 (série) (2004)
    ****

    Dám jen 4 hvězdičky, protože docela dlouho trvá, než se do toho člověk dostane a úvod je skutečně i zpětně hodnoceno poněkud rozvláčný. Líbí se mi ty fórky na pozadí (jako pohárek do kapsičky za dvě euro nakonec ve stánku, ale mám pocit, že dál vtip negradoval), líbí se mi všechna ta dořečení (čepice na hlavě, dlouhá pěst), a ostatně i parodie různých rádoby uměleckých filmů včetně jednoho psychedelického westernu. Ale když se pak vše spojí dohromady, je to skvělá zábava a slušný humor, který dokonce není fekální (tedy až na pár drobností).

    • 22.4.2018  01:15
    The Titan (2018)
    *

    Slušné triky a kamera, ale příběh stojí za prd. Taková Moucha křížená se Starmanem a Malým princem a X-Meny a já nevím, čím ještě, a podle těch všehochutí to taky vypadá a nudí.Spousta scén vykradených z jiných filmů. Hlavní poselství nakonec zcela nejasné - rodina, nerodina, Titan, neTitan? Je to jedno. A ta hlavní premisa mi přijde úplně na palici postavená (lidstvo potřebuje přežít, tak osídlíme Titan a člověka geneticky změníme, aby tam mohl dýchat. Vy pitomečci, a to vás nenapadlo geneticky měnit lidi, aby mohli dýchat v tom zničeném prostředí planety Země třeba? A nikam lítat jste nemuseli a vzorků byste našli třeba v kanálech spoustu.)

<< předchozí 1 2 3 4 37 74 110 146
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace