honajz

Hvězdička za paní Syslovou, která ještě umí předvést dokonalé herectví a hraje, i když jen sedí v křesle. Vlastně mám pocit, že svou profesionalitou si krade seriál pro sebe. Paní Smetana by se měla naučit rétoriku a správnou výslovnost, ono šumlat si něco pro sebe pod nos možná vypadá cool, ale rozumět není. Vzhledem k tomu, že to často připomíná argentinskou telenovelu, nemají ostatní herci ani moc co hrát, jsou to jen stafáže bez minulosti, charakteru, figurky pro cokoliv, co bude zrovna potřeba. Jinak začátek byl děsivý, děsně dlouhý a utahaný, ale pak to začalo být stylem guilty pleasure alespoň trochu zábavné a dalo se to tak nějak dokoukat. Co mne ale ubíjelo, byl ten vypravěč, naprosto zbytečný, a navíc mi jeho styl, jakým dění na obrazovce komentoval, připomněl slovenský pořad Farmár hledá ženu, a také vypravěče ze seriálu Comeback v dílu Lexa a porno. Jinak fajn vědět, že si stačí namazat kousíček ruky, a bude se přesouvat časem celé tělo. Jo, a paní Smetana také mohla krapet zhubnout před natáčením, baculka, co si hraje na hubendu, to moc nefunguje, zvlášť pokud tvář vypadá poněkud odule.

Zvláštní film ,který je naturalisticky drsný, takže se v něm zabíjejí a házejí pod led ženy i děti, kde zcela nehollywoodsky ti, kteří chtějí bránit vesnici, umřou úplně zbytečně atd. Ale na druhou stranu je mystický, ano, obsahuje mystické prvky, a dokonce jde nakonec - přes zdánlivou jednoduchost děj - i o podobenství o věcech, které nejsou vidět, a přesto existují (ostatně scéna rozhovoru Rastiho s mladíkem večer ve stanu je pro mne vrcholem celého filmu), a o soudržnosti nejen věcí, ale i lidí (jeden bez druhého nejsme nic, každý náš čin ovlivňuje životy druhých). Plus je v tom hodně národopisných prvků, ale tak nějak ústrojně do děje zapojených, takže nevyzní až tak přeplácaně jako ve Stínech zapomenutých předků, dokonce v jednu chvíli (v sauně) s sebou nesou podvědomý pocit blížícího se zla.

SPOILERY Abyste mohli žít šťastný život, běhají někde v kole pro křečky nějací nebozí chlápci a ženy a nemohou ze svého kola uniknout, áno? Ačkoliv vlastně ani vy nakonec nemusíte mít šťastný život. Začalo to zajímavě zajímavou záhadou, pokračovalo zcela zbytečným příběhem č. 2, který se fakt dal hodně zkrátit, a skončilo neředěnou nihilistickou depkou. To jsem fakt zrovna dnes potřeboval, film o tom, že naše životy jdou odnikud nikam. Ty běž, Ezbane, do p.dele.

Pokus o wallanderovský jakože detektivní art, kde jsou použity dnes už tak omšelé rekvizity, které byly zajímavé možná ještě v 80. letech, ale dnes už to fakt působí povrchně a nebál bych se říct pokrytecky. Krobotova postava baští ráno vlašák s rohlíkem (Matáskův Polda zdraví), bydlí v rozpadající se boudě někde na periferii jen se psem, sází na koníčky (Prohnilí), má rád hazard, nerad řídí auto... to všechno už jsme viděli jindy a jinde, a dokonce i v českých výtvorech. A Šoposká má stále stejný výraz naštvané a současně uražené pipiny. O postavách nic moc nevíme kromě pár náznaků, a vlastně mne ani natolik nezaujaly, abych o nich vůbec něco vědět chtěl, což je špatně. Celkovým lookem se to snaží o noir, ale opět je to jen chabý čajíček stokrát vylouhovaný. Chybí tu větší nadhled, humor, hlášek je minimum. No a případ je takový nijaký a nakonec svědčí jen o tom, že před 19 lety policisté neudělali vše, když si nezkontrolovali tu bankovku, a jestli jo, že se nechali ukolébat falešným alibi.

Kupodivu ten zvláštní slepenec podivného humoru, parodie (třeba na klasické pověsti typu Chinese Ghost Story), satiry na místní poměry (nejen válečné, ale i třeba to, že všichni mají zkažené zuby), hororu a milostné romance překvapivě funguje. Kdo je duch, a kdo není, nebude po čase až tak jasné, což je jen další dobrá záminka k rozehrání dalších nápadů (třeba strašidelný hrad na pouti nebo buddhustický chrám), vadily mi jen některé opakující se a zbytečné scény, klasicky ubrečený asijský konec, a také jsem nějak nepochopil, jak může mít duch tělesné tělo (ale ono se to v Chinese Ghost Story také nějak nerozebírá a bere se to jako fakt). Pobavilo mě to, ten mix žánrů mi sedl a rád se na to podívám znovu.

Natočené je to sice skutečně svižně, ale vlastně nechápu, proč ten film vznikl? co mi měl říct? Dávno známé okolnosti, že americká vláda a její tajné služby jsou zapleteny ve svinstvech, místo aby fakt chránili svou zemi? Že když se zapletu s mafií a/nebo americkými tajnými službami, asi se vysokého věku nedožiju? Nebo jako to prasátko z Vrchní, prchni si mám říct, že jsem si aspoň užil sice krátký, ale na prachy a požitky bohatý život? Přijde mi to prostě prázdné a o ničem, nehledě na to, že vlastně jen sledujeme, jak to vše asi probíhalo (podle tvůrců) a pro někoho skončilo, napětí žádné, zápletka nulová.

Není těžké pochopit, oč autorům šlo. Je to vlastně podobná úvaha jako v Blade Runnerovi, jen roztahaná do dvouhodinové stopáže. Co dělá život člověka jeho životem? Jeho vzpomínky, zvyklosti, věci, které mu dělají radost, lidé, kteří ho mají nebo které má rád on? Když shoří dům, zmizí to všechno? "Předměty, které máme kolem sebe, jsou to, co nosíme ve svém srdci?" S myšlenkou (myšlenkami) na toto téma nemám problém, ale podání toho všeho je mizerné. Nejenom, že se cca každou půlhodinu skočí na jiný příběh jiné postavy, ale celé je to zabalené do tak mizerně nostalgického hávu, že místo úvah na téma koho a co máte rádi a proč, byste nejraději šli hned skočit z mostu. Přitom pokud mohu soudit ze své zkušenosti, podobné vzpomínky a memorablie přinášejí i radost, úsměv, pocit něčeho hezkého, ne jen nostalgické plačky, jak je to podané zde. Takže s bídou tři hvězdy, vidět podruhé to nemusím, ačkoliv pár zajímavých myšlenek, tak jedna za půl hodinu, zde zazní.

Musím přiznat, že tento styl černého humoru není pro mě, ačkoliv objektivně musím filmu přiznat jeho kvality, hlavně co se ztřeštěnosti nápadů týče. Ale jinak mi to žel přišlo spíš jako americké komedie s fekálním humorem, jen zde prostě ozvláštněné loutkovou animací a absurditou - a písničkami, samozřejmě, na ty bych neměl zapomenout. Vlastně ty písničky jediné mi nakonec přišly pozitivní, ale film celkově mne naladil nakonec přes veselou černohumornou notu především negativně až nihilisticky. Nevím, jestli to měl být účel.

Popravdě nechápu, jak tenhle film mohl dostat grant ministerstva kultury, který původně měl být určen nekomerčním, uměleckým projektům, na něž se jinak těžce shánějí peníze. Co asi stálo v synopsi? Manželský pár s problémy ztroskotá na pustém ostrově, kde se sblíží? Možná to na ministerstvu brali jako psychologický film, netuším. Každopádně je to selanka, kterou si dovolenkově užili asi jen Langmajer, Plodková a štáb, jinak je to nuda na n-tou. Ve filmu Šest dní, sedm nocí věděli, proč to do toho zamontovali aspoň ty piráty, protože koukat 90 minut na film bez děje, kde vrcholem filmu je prozření chlapa, jak báječnou má ženskou, věrnou dokonce (nikdy mu nezahnula!), to je poněkud otravné. Jinak Plodková zde předvedla, že herečka moc není (nedokáže přesvědčivě zahrát překvapení a emoce, když jí jako manžel sdělí, že podal žádost o rozvod), navíc v některých scénách působí jako pěkná semetrika a nevím proč, zrovna v těchto scénách mi zase přišlo, že hrát nemusí, že takovou je. Taky to trochu připomíná Survivora, jen s tím rozdílem, že zde nikdo netrpí depresemi z prostředí, nikdo nemá průjem, prší jen jednou, nikdo není nemocný, a když už teda jako má nějakou tržnou ránu na břiše, nezůstane po ní po vyléčení ani stopa, ani jizvička! Herečka má stále přesně stejně odbarvené vlasy, má čisté nehty a stále pečlivě depilované nohy. Jinak by mě zajímalo, jak chlápek rozdělal ten oheň, protože to je jako fakt docela um, takhle v přírodě bez sirek. Málem bych zapomněl - a když už něco hrdinové potřebovali, najednou to vyplavilo moře, také dobré náhody. V podstatě fešácký kriminál. Nazval bych to Účastníci zájezdu 2, tam se nějaké větší konflikty také neřešily. A až budeme mít zas nějaký konflikt s manželkou, asi nám pomůže ztroskotat na pustém ostrově, víc mi film nedal.

Trochu nadhodnocuji, protože objektivně je to na 4 hvězdy (i přes krátkou stopáž jde o rozvedenou povídku, Lee Page občas přehrává), ale musím ocenit, že se autorovi povedlo dovedně a ústrojně natočit film s jednotou místa, času a děje, s jedním hercem a v podstatě bez dialogů (!), který má hlavu a patu, někam směřuje a na konci jsem si řekl, ále, a to je fajn nápad, natočit to takhle, z druhé strany, to jsem snad ještě neviděl. Ale nechci spoilerovat. Každopádně ateisty varuji, že je to i tak trochu křesťanský horor, dokonce některé indicie jsou předány pomocí textů v Bibli. Ono to vlastně celé hodně připomíná adventuru (hru), ale já adventury mám moc rád, už jen proto, že člověk najde nějakou indicii a teprve pochopením jejího správného použití může jít dál. A ten kapající kohoutek na konci - nikdy v tomto ohledu není vyhráno, ale to skuteční věřící vědí.