Dan9K

Dan9K

Daniel Patras

okres Praha
Pan skladatel :-)

homepage

125 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 8 15 22 29
    • 27.4.2020  04:30

    Tak já nevěděl, že je to divadelní hra, ale v průběhu sledování mě to napadlo. Figury jsou krásně nesnesitelné, s nikým se tu v podstatě nedá ztotožnit, a asi je to záměr. Postavy jsou velmi karikaturní. Námět mě zaujal velmi. Celkově je to samozřejmě odnikud nikam, ale místy je film i zábavný. Snímek lehce klouže i po současných zásadních tématech pseudokorektnosti, autocenzurnosti a ideologicky pokřiveném náhledu na historii a další věci, ale nemám pocit, že by to snímek nějak zásadně kritizoval, spíš jsem měl pocit neutrálnosti až lehkého stavění se za tyto věci. Pobavil mě fakt, že matka vypadá mladší než dcera, říkal jsem si, že je to fakt hloupým castingem, ale ke cti Iris Berber slouží to, že ve skoro 70 vypadá tak dobře.

    • 18.4.2020  00:07

    Johna Olivera se dá buď milovat nebo nenávidět, často v závislosti na tom, jaký že to světonázor zrovna vlastníte. Samozřejmě existují i takoví osvícení lidé, jako jsem já, kteří ho milují i přesto, že s ním v mnohém úplně nesouhlasí. John Oliver se totiž za své přesvědčení neschovává, je to 100% Demokrat a kompletní balíček někoho, kdo se u nás označuje výrazy jako je "kavárna", "neomarxista", "novolevičák" a tak podobně. Jeho tlačení antirasismu, LGBT komunity, feminismu, ochrany klimatu a proimigrantské politiky je všudypřítomné. A i přestože s tímhle světonáhledem nemusíte úplně konvenovat, nedá se upřít, že jeho názoroví oponenti ze sebe dělají terč úplně sami, přestože se mi párkrát stalo, že jsem až nechápal, co teď zrovna Oliverovi tak vadí, a že už je to trochu moc. Na druhou stranu je úplně klidně možné, že žít v USA, měl bych na věci úplně jiný názor. Navíc na celé řadě témat se s ním, dovolím si tvrdit, shodne valná většina Čechů, jako například podpora lepšího zdravotního pojištění, boj proti monopolizujícím a všehoschopným společnostem, odpor ke stávající zbraňové legislativě, boj proti ad absurdum vyhroceným tržním mechanismům, absolutně nefungující státní správě a celé řadě dalších věcí, které u nás normálně fungují a třeba ještě absurdnosti volebních systémů. Last Week Tonigh udělal poslední černou tečku za mým náctiletým snem žít v USA, protože nikdo se špetkou rozumu by v takovém státě po dosledování tohoto pořadu žít nechtěl. Po svědomitém dosledování všech odvysílaných epizod můžu zodpovědně prohlásit, že ačkoliv mám mnohé jeho plagiátory opravdu rád, tak prostě Last Week Tonight je naprosto profesionální práce, která nemá v celém půlhodinovém pořadu hluché místo. John Oliver moc dobře ví, že americké diváky si nemůže dovolit nudit ani na vteřinu, takže kdykoliv probírá nějaké pochmurné a důležité téma (což dělá skoro vždy), musí do minuty přijít s něčím, kdy bude zase legrace. Tímhle geniálním způsobem ale dokáže jakoukoliv látku všem lidem přežvýkat lákavým a srozumitelným způsobem a zejména jeho hlavní témata jsou tím velmi cenná. A další věcí je, že vlastně vůbec nezáleží na tom, že vás dané téma třeba vůbec nezajímá, Oliver to umí udělat tak, že vás zajímat bude. Vtipně a poučně. Můžou trochu lézt na nervy některé věci, které dělá Oliver často, ale já to vlastně mám rád a považuji to za trademark - například několikanásobné afektované opakování nějaké fráze či slova, kdy neustále zvedá intenzitu hlasu, jeho obsese Donaldem Trumpem (což je ale věc zase celkem pochopitelná), až příliš časté zesexualizování nějakého vtipu, případně některé jeho running joky (účes, AT&T, hashtag feminism atd.] + může být otravný smích diváků, kterého jsme se krátce zbavili během koronavirové krize, a i když to bylo divné, bylo to lepší. Celkově je to stejně naprosto nejlepší z těch show, kdy mluví jeden týpek a předkládá nám svoje moudra. Krom toho všeho i pro to, že má dost neomezený budget a velký vliv a občas má skutečně tu sílu něco změnit.

    • 30.3.2020  06:14
    Jen žena (2019)
    ****

    Myslím, že by si snímek zasloužil víc diváků. Poukazuje na reálný velký problém a prezentuje ho naprosto otevřeně. Myslím, že většinovému českému názoru by dost hrál do noty a podpořil jejich názor, ale těžko odhadovat, film totiž zároveň jasně ukazuje, že ne všichni jsou stejní. Hned na začátku je řečeno, jak to dopadne, přesto je nesmírně zajímavé sledovat veškerý průběh a vývoj a Aynur v jejím těžkém boji nelze nefandit. Snímek reprezentuje osud stovek, nebo spíše tisíců dalších žen a i díky tomu je velmi znepokojivý a dost bezútěšný. Nenechme prohrávat ty, o které bychom měli stát nejvíc a nemějme slitování s těmi, jejichž smýšlení se zaseklo v sedmém století.

    • 21.3.2020  00:30
    Ranhojič (2013)
    **

    Občas se mi stane, že mi přijde hodnocení přestřelené, ale většinou chápu proč. Tady to ale nechápu. Ten film je kýč, je často trapný, nedělá vůbec nic nečekaně a je to hrozná limonáda. Bílí Angličané tady klasicky hrají spoustu Peršanů, všichni mluví anglicky, je tu mor, i když tehdy žádný nebyl, je to nepřiznané fantasy (nechápu, proč to v žánrech není), bere se to strašně vážně a celá milostná linka je úplně ehhhh. A opravdu nevím proč 80%, protože středověk? Protože vidíme orgány? Ta hlavní zápletka je celkem zajímavá, to ano. Na Němce je výkon, že byli schopni vytvořit něco, co tak moc připomíná Hollywood před dvaceti lety, ale bere si z něj jen to nejhorší. Jestli měl někdo o hlavního hrdinu reálné obavy, tak fakt nevím...

    • 17.3.2020  02:21
    Melancholia (2011)
    ****

    Melancholia patří do specifického subžánru, který bych nazval "artový režisér dělá sci-fi", kam patří ještě Solaris od Tarkovského, 451° Fahrenheita od Truffauta nebo třeba Duna od Lynche. U všech to vnímám tak, že se "snížili" k tomuto "opovrženíhodnému" žánru pouze proto, aby vyprávěli něco mnohem hlubšího, a to sci-fi je nezajímá. Bohužel s tím mám já problém, protože se pak ty jejich filmy nedají brát moc vážně z hlediska zápletky, logiky a vědy. Tak například tady je samozřejmě velice atraktivní zápletka, která není ve svém jádru vlastně až tak nemožná, ale v důsledku je zpracována neskonale pitomě a nerespektuje základní principy gravitace. Na druhou stranu mám moc rád, když se v tomhle žánru příběh točí okolo obyčejných lidí a jejich pohledu na celosvětovou událost, kdy divák pouze skládá střípky celé záležitosti a sleduje lidi, kteří nemají na onu celosvětovou událost hlavní vliv, ale pouze na ni reagují a mají omezené informace (krom Melancholie například Mlha či Monstrum). Tady ale krom krásných obrazů hraje prim psychologická rovina a velmi složité charaktery, úžasná sestava herců a Tristan a Isolda. Nevím, proč Lars pokládal za vhodné vždy jednou za deset minut zahrát pár vteřin ze začátku této opery, protože už tak pošesté mi to začalo lézt solidně krkem. I když hlavně kritizuji, dávám takhle vysoké hodnocení hlavně pro to, jak jiný ten film je v rámci mého oblíbeného žánru, ačkoliv díky tomu to samozřejmě žádný žánrový film není. 2 naprosto nesourodé půlky, úchvatné intro, super závěr, je to podnětné a mnohovrstevnaté, charakter Kirsten Dunst, jejíž maniodepresivnost bych v reálném životě nevydržel už po deseti vteřinách, je skvěle napsaný i zahraný a celkově je to doslova krásná depka.

    • 4.3.2020  21:09

    Kvalita seriálu vůbec neklesá, jak by se dalo čekat, ale skoro naopak. I když mám proti němu tunu výhrad, zejména co se týče politické agitace (je to v tomto ohledu na úrovni Ženy za pultem), je to úžasně natočeno. Vizuál je snad nejikoničtější věcí, co jsem kdy viděl. Charaktery a herci jsou tak dokonalí, že každý rozhovor prožívám natolik, že bych to nejradši pořád stopoval a rozdýchával. Zejména Joseph Fiennes jako Fred a Yvonne Strahovski jako Serena. Ale i všichni ostatní. A jsem moc rád, že se to na konci serie konečně někam pohlo, protože pokud by se mělo zase začínat odznova, tak už bych to asi nerozdýchal. Konečně ale přichází i zadostiučinění, které v podstatě během celého seriálu doteď chybělo. Doufám, že už to čtvrtá série uzavře, protože by to bylo tak akorát. Devátý díl byl vtipný úlet a hudba a hudbozvuky jsou skvělé.

    • 6.2.2020  01:39

    Samotný případ je strašně vycucaný z prstu, jak podle nějaké příručky "jak vytvořit co nejodpornějšího vraha", má to všechno; sériový vrah, umělecky naaranžované mrtvoly, okultismus, znásilňování, násilí na dětech, zjizvená tvář a do toho ještě drogy, to mají taky lidi rádi. Je to vlastně docela trapný. A přitom hraje prim především vztahovka a dejmetomu psychologie. To je udělané skvěle. Matthew McConaughey si rozhodně nikdy nezískal moje větší sympatie než tady. Skvělý herecký výkon. A i Woody je moc fajn. Bavily mě i tenze v jeho rodině. Velmi se mi líbilo střídání časových rovin. Potěšil mě zpětně rozhovor s vrahem ve třetím díle, o kterém se to v tu chvíli ještě neví. A velmi mě zklamalo posledních pět minut. Hodně zajímavý je 4. díl, který přinese úplně jiný žánr a je natočen bezvadně, ačkoliv je to vlastně šíleně dílčí část celé story a říkal jsem si, že je teda pěkná blbost, že by do něčeho takového nějaký polda šel, protože existovala určitě ještě řada jiných způsobů, jak na kýžené informace přijít. Ale holt to chtělo akci. Rozhodně to v mých očích není dokonalé, to ani náhodou, ale mám výhrady jen k obsahu, forma je samozřejmě naprosto dokonalá po všech stránkách.

    • 29.1.2020  04:23
    Oz (TV seriál) (1997)
    ****

    Během sledování Ozu mě po celou dobu napadalo jedno slovo: kamery! Copak nemají v celém vězení ani jednu kameru? Seriál je to napínavý a snad s jedním z nejlepších pilotů vůbec. Asi nikdy jsem se nezažral do seriálu takhle rychle. Jednotlivé charaktery jsou skvělé a jejich vzájemné interakce, to člověk ani nedýchá, nebo to raději na chvilku stopne. (především trojice Beecher, Keller a Schillinger, to je trojúhelník, na který se nezapomíná). Jenže po seriálovém vrcholu, první půlce čtvrté série, přijde hluboký propad v půlce druhé a seriál se z toho až do konce nevyhrabe. Najednou začne vyplouvat na povrch mnohem více, jaká je to vlastně celkově blbost. Nic v tom seriálu nemůže skončit nijak pozitivně. Už když to vypadá, že se něco skutečně pozitivního stane, v dalším díle se stane strašný průšvih. Spory se tu řeší 5 způsoby, přičemž četnost je ve výčtu stoupající - 1. vyhrožovat, 2. zbít, 3. zabít, aby to vypadalo jako nehoda, 4. zabít tak, že uplatím bachaře, 5. zabít před zraky všech. Spousta lidí tu píše, jak je to reálné, jak je to ryzí, syrové, že to takhle ve vězení chodí. To mi přijde hodně vtipné. S průměrem 1,5 vraždy na jeden díl, jak dlouho by takové vězení asi fungovalo? Po první sérii by každé takové vězení zavřeli. V Ozu už se potom vražda ani neřeší, možná tak, když zabijí někoho skutečně důležitého, jinak je to úplně rutina. Za vraždu si sednete na pár dní na samotku a pak se jede dál. Trocha konkrétních statistik nikdy neškodí, trochu spoilery, ale žádná konkrétní jména. V prvním díle se seznámíme celkem s 18 vězni. 10 z nich v průběhu seriálu zemře násilnou smrtí, 5 z nich se dočká konce posledního dílu, 1 je popraven a 2 v průběhu vymizí a nic o nich nevíme. Statistiky reálného světa: 5 vražd v amerických věznicích na 100 000 lidí za rok, což je o 0,7 víc, než na americké svobodě. Vězení jako Oz, s takovouhle úspěšností nápravy vězňů a jejich začlenění do společnosti, není realita, je to pohádka pro dospělé a tak je to potřeba brát. Je to velká seriálová událost, nejspíš i první velký seriál HBO, spousta skvělých herců tu začla své kariéry, ale prostě jak jsem byl nejdřív nadšený, tak na konci jsem přeplněn spíše pochybnostmi.

    • 19.1.2020  20:51
    Einstein a Eddington (TV film) (2008)
    **

    Zoufalé dialogy a scénář celkově. Používají se tady v podstatě jen strašně klišé fráze, skoro by se chtělo příhodně říct - šustí to strašně papírem. U naprosté většiny scén je úplně jasné, že se v reálu nikdy nestaly. Některé scény jakoby byly nějak zpřeházené a nedávají smysl. Děti nestárnou. Vědecká linie je strašně naivní a vlastně úplně blbě. Herecky nic extra. Jediné, co je trochu zajímavé, je vztah vědců k vrchnostem, ale to už je taky dost omšelé téma. Hudba je celkem solidní, ale neustále jsem si říkal, kdy se to do toho Labutího jezera rozjede a ono furt nic. 2 z milosti.

    • 4.1.2020  04:21
    Oz - Série 4 (série) (2000)
    ****

    První půlka série je to nejlepší, s čím Oz přišel, druhá půlka to nejhorší. Po smrti jedné z hlavních postav (a v podstatě odsunutí/odchodu dalších dvou) už to nebylo ono, ale stále dobré.

    • 4.1.2020  00:17

    Starou verzi mám rád, i když je to béčko. Je pro mě s knihou spojená pupeční šňůrou v jeden celek, dovysvětluje závěr, King na ní spolupracoval a ve svých vzpomínkách ke knize si vybavuji zároveň i film. Nová verze je taky béčko (už jsem dlouho neviděl, že by herci byli v "lesním studiu"), ale je od knihy daleko. A vlastně moc nechápu proč, vlastně si děti úplně prohodily role. A čím je film dál, tím se víc a víc od knihy vzdaluje. Mám knihu moc rád, je to vlastně to první, co jsem od Kinga četl, tak má u mě speciální místo v mozku. Nakonec je vlastně to rozuzlení a pointa relativně přijatelná alternativa, je to ale udělané hloupě. U scény, kdy Elie směřuje k pohřebišti (ve filmu ani nezazní, že Mikmackému!), už jsem se musel i nechtěně smát, a to nedělám u filmu zas až tak často. Na druhou stranu pár scén krátce po prvním lidském návratu bylo skvělých, zejména česání a postýlka. Pak to šlo ale do kopru. Je tu až moc halucinací, celý děj se odehrává asi tak během tří dnů. Proč to vlastně vzniklo? Oceňuji nejvíc dvě věci - Jud kouří, bál jsem se, že nebude a za druhé - konečně správný překlad distributorů, chválím.

    • 24.12.2019  00:05
    Havran (2012)
    ***

    Příště prosím něco podobného třeba o Schubertovi. Zabíjet podle písní a symfonií, to by bylo cool. A pak přijdou Češi a stvoří akčního hrdinu z Karla Hynka Máchy. Jo, měl jsem k tomu averzi hned od začátku, pak mě to vlastně zaujalo a nakonec se z toho přecijen stala překombinovaná slátaninka s trapnokoncem. Ale na zabití večera fajn...ale to je kde co.

    • 10.12.2019  01:59

    Rosemary má děťátko jsem si pár desítek let šetřil a následně jsem se díval vlastně úplně neplánovaně. Je to pro mě legendární film, i když jsem ho doteď neviděl. A je to naprosto skvělá záležitost a jsem v pokušení dát plné hodnocení. Možná by stačilo se podívat znovu. Nevýhoda je, že je to ten typ filmu, na který se člověk znova dívat úplně nechce. Mia Farrow je boží (a když se dívám na její fotky z novějších filmů, mám pocit, že je to snad hříčka přírody, ona i v 60 vypadá zase na dvacet) a Ruth Gordon je nádherně nesnesitelná. Je to o parník lepší než Vymítač ďábla a je to možná i lepší film, než Přichází satan, ale ten má Goldsmithe. Krzystof Komeda udělal ikonické main theme, ale nic víc, to je trochu škoda. Není to horor, ale mysteriózní psychologický snímek a působí i dnes moderně. Otazníkem je pro mě možná až moc dlouhý obyč úvod (který ale asi byl nutný) a trochu rozpačitý závěr.

    • 9.12.2019  04:19

    Po konci první série jsem se bál, že půjdu s hodnocením té druhé povážlivě níž a nenaplnilo se. Po konci druhé mám stejnou obavu ze série třetí. Druhá série je akčnější, víc tlačí na pilu, jak po stránce emoční, tak po stránce různých zvratů dějových i charakterových. Bavila mě od začátku do konce. Bohužel velkou kaňkou je samotný závěr série, který je (asi zvlášť pro mě, jakožto představitele té odpornější půlky lidstva) trochu těžce akceptovatelný a pochopitelný a tolik mě ani neláká výlet do série třetí (kterou ale samozřejmě absolvuji). Navíc bych si dokázal velmi snadno představit pokračování děje a nebylo potřeba takhle trapné tečky. Svět Gileádu je i nadále fascinující a skvěle vytvořený. Samozřejmě i nadále (respektive ještě víc) je tu přítomna otevřená feministická propaganda, tak silná, že jsem to v takové míře asi v žádném jiném audiovizuálním díle neviděl, ale s tím už se ve druhé řadě počítá, tak to asi ani nemá smysl kritizovat. Přestože se mi tedy série líbila, považuji za velmi inspirativní komentář uživatele 3497299, který skvělým způsobem a konkrétně poukazuje na sporné momenty druhé řady, doporučuji přečíst.

    • 3.12.2019  00:19

    Do půlky se jedná o zdařilou mysteriózní podívanou, se sympatickou Eliškou Křenkovou. Obecně herci jsou vynikající. Hodně mě to bavilo i štvalo zároveň. První půlka je totiž frustrující, protože se hlavní postava chová o dost jinak, než bych se choval já, což nemám rád. Ale obvykle to tak bývá, že kdyby se postavy chovaly jako já, byly by ty filmy dost krátké. Jenže v druhé půlce, po scéně v telefonní budce, se celý film naprosto zvrhne. Přeměna hlavní postavy je neskutečně uspěchaná a nedůvěryhodná, stejně jako celá její motivace. Ještě více než předtím jsou scény nedořečené, zkratkovité, nedává to vůbec smysl, přestože je to nakonec i dost předvídatelné. Je to ale všechno hrozně na sílu a strašně z toho kouká, jak to chce být záhadné za každou cenu. Je to škoda, protože ten film měl hodně velký potenciál. Vlastně jsem z toho měl docela podobné pocity, jako ze Slunovratu. První půlka 4*, druhá půlka 1*.

    • 5.11.2019  01:52
    Show Jana Krause (TV pořad) (2010)
    ***

    Nejdřív Další prosím, pak Občan Kraus, pak Uvolněte se prosím a nejdéle Show Jana Krause. A vlastně furt to samé. První a třetí pořad jsem sledoval pravidelně, ten poslední jen občas na youtube a hodně podle hosta a jsem moc rád, že na youtube jsou vystřižené scény. Na druhou stranu se ale v plné nahotě ukázalo to, kolik toho vystřiženého je a je to hrozná škoda. Pokud by byla vystřižená opravdu jen skutečně hluchá místa či technické pauzy, tak by to bylo úplně v pohodě, ale tím střihem se často mění úplně celé vyznění toho rozhovoru a to je docela věc nechutná a naprostá většina diváků to vystřižené neuvidí. V plné kráse si to holt užijí jen lidé, co přijdou na samotné představení. Asi dvakrát jsem přitom na představení byl i přímo v kapele a bylo to velmi uvolněné a fajn, v televizi to bohužel působí jinak. Chápu, že je potřeba se vejít do televizního času a je stejná délka představení jako v Uvolněte se prosím, ale fixní čas. To je prostě největší slabina. Například před psaním komentáře jsem zhlédl rok starý rozhovor s Terezou Dočkalovou, v nevystřižené části mluví prakticky jen Kraus, prezentuje svoje názory, Tereza má prostor se vlastně jen blbě smát a diváci Primy si možná akorát řeknou: "hmm, kráva", ve vystřižených scénách je ale úplně jiný rozhovor, mnohem více se probírá vlastně to, kvůli čemu tam přišla a paradoxně je to vlastně i větší sranda. Nechápu.

    • 31.10.2019  02:10

    Ve druhé sérii se mnohem více znásobila negativa z první série, zejména ono opakování všeho. Ono, když člověk uvidí jeden díl, tak se to může zdát jako skvělý dokument, ale po zhlédnutí celé série se mi asi bude o tom spojování malých kousků kamenů do větších, které pak vytvoří celou Zemi, asi i zdát, protože to bylo fakt asi v úplně každém díle. A v každém díle byla několikrát položena řečnická otázka, zda může tedy vzniknout život i jinde než na Zemi. Celou sérií je protkáno intenzivní zaměření na život. Jakoby to bylo to jediné, co vesmír může nabídnout. Spíš je to to jediné, co diváky zajímá. Ale mě by zajímalo klidně i to, jak teda ty jednotlivé věci ve vesmíru fungují, když už se podle toho jmenuje celý seriál.

    • 10.10.2019  01:17

    Nedovedu si představit typičtějšího příslušníka FBI, než byl ten týpek u letadla (je i v galerii), to jsem měl pocit, jak z hollywoodského filmu.

    • 22.9.2019  00:31
    Mstitelé (1998)
    *

    Jako ono to má své světlé stránky; hudba, kostýmy a ta absurdní dávka anglického klišé udělaná Američany, jenže ono je to prostě strašně blbé. Co věta to trapas, pořádná zápletka nastane až na začátku druhé hodiny, a to jen krutě béčková, Sean Connery hraje naprosto tragicky, a je to hrozně sestříhané. Hodnotit film podle takového střihu je jako hodnotit estetickou kvalitu Big Benu po té, co mu prasknou hodiny.

    • 15.9.2019  03:40
    Moucha II (1989)
    ***

    Mně to přišlo docela dobré. Začátek s růstem chlapečka poutavý, závěr krásně nechutný a béčkový. Hororová klišé jasně, ale co je v osumdesátkách nemělo. Tohle fakt na Cronenberga neztrácí, dvojka je alespoň nové rozvedení tématu. Cronenberg byl prostě jen remake s větším podílem hnusu od verze z 50. let. To ovšem nic nemění na tom, že do teleportu mě nikdo nikdy nedostane a nemůže za to moucha.

    • 14.9.2019  03:38
    Jurské komando (2008)
    odpad!

    Jako ten briefing před akcí mi ještě dělal trochu naději. Hlavně cením jednu věc, že jako jeden z hodně mála filmů řešící cestování časem zmiňuje základní fakt, a sice, že při cestování časem musíte nutně cestovat i prostorem. To bych od takového filmu nečekal. Jinak je to ale teda fakt totální dno po všech stránkách. Nenechte se zmást místy fakt dobrou hudbou, nedivil bych se, kdyby byla celá vykradená (já teda identifikoval skladbu Bugs z Hvězdné pěchoty od Poledourise). V tom filmu není ani jedna vteřina, u které bych mohl předstírat, kdyby mě při sledování někdo načapal, že to není totální sračka. Spousta podobných filmů aspoň pár takových vteřin má.

    • 9.9.2019  03:08

    Trošku na úrovni Telletubies, aneb, když je to pro malý děti, může to být přece sebeblbější. Od odpadu to dělí snad jen hezká snaha a technická stránka. Samotná postava klauna Ferdinanda mě ale od té jedné hvězdičky odrazovala vytrvale.

    • 2.9.2019  02:15
    Slunovrat (2019)
    ****

    Tohle byl pro mě jeden z nejnepříjemnějších filmů, co jsem viděl. Je to v podstatě určitá dystopická vize zasazená do současného světa. První půlka působí skoro jako dokument a druhá půlka je šílená jízda. Možná malinko předvídatelná, ale to snad jedině díky tomu, že se to pyšní nálepkou horor, tak to člověk trochu čeká. Jinak šílená marnost a zoufalství. Nesnáším iracionalitu ve všech formách a tohlecto byl teda šílený trip, a to snad u všech postav. Normálně bych to asi odsoudil, ale na tenhle film se jen tak nezapomene. Hodně scén natočeno opravdu velmi sugestivně.

    • 2.9.2019  02:14

    Za mě nejslabší Tarantinův film. Nemám Quentina až tak rád pro tu nadsazenou brutalitu. Jakmile přijde a všichni se začnou smát v kině jak pominutí, je mi z toho trapně a ouzko. Mám na něm rád dialogy, pamětihodné scény a dokonalý smysl pro detail, kdy tak umně vykrádá věci minulé, aby z nich vytvořil něco nového. A v tomto filmu je akorát to poslední. Příběh Charlese Mansona mě přitahuje už někdy od devíti let, co jsem o něm prvně viděl dokument a pak se mi zdály sny o tom, že si pro mě přišel. Možná proto pro mě byla zdaleka nejzajímavější scéna na opuštěném westernovém městečku. Celé je to dlouhá expozice k závěru, který ani Tarantino nemohl natočit jinak, minimálně dokud Roman Polanski ještě žije. Leonardo a Brad jsou skvělí, dobově natočené filmoscény výborně udělané, ale to je tak všechno, co ve mně zůstane.

    • 30.8.2019  04:37

    Miluju dystopie a nejsem zklamaný, to v prvé řadě. Jenže mi tu prostě pár věcí nehraje. Proč miluju ty dystopie? Protože fungují jako varování, jako zrcadlo současné společnosti. Jenže tahle dystopie je spíše tendenční propagandou "kulturní fronty" a vůbec to zrcadlo nenastavuje. Námět je prostě příliš neuvěřitelný a neodpovídající tomu, co se nyní děje, abych ho byl schopen brát smrtelně vážně. Určitě v době vzniku knihy to bylo daleko aktuálnější, než dnes. Ne, není to provokace, provokace by to bylo naopak. Tohle je naprosto v souladu. Možná kdyby to točili v Alabamě, tak by to byla provokace. Takové 1984 je aktuální od svého vzniku až do dneška a vlastně čím dál víc. Ovšem nepochybuji o tom, že se v USA najde dost misogynních pitomců a zmetků a pokud to ona "nová levice", která má zejména mediálně navrch, přežene, může nastat nečekaný odpor, ale aktuálně ty totalitní snahy vidím spíše naopak, než jak to zobrazuje seriál. A navíc uskutečnitelnost podobného převratu zvláště v USA se mi taky nezdá. Na druhou stranu časté komentáře, ať už k celému seriálu či jednotlivým epizodám, odkazující na fakt, že hlavní představitelka není úplně miss universe 90 60 90 a že se na ní tudíž blbě dívá z detailu, dávají za pravdu zase tvůrcům seriálu a tihle diváci by se měli chytnout za nos, neboť přesně pro ně je seriál určen. Pokud je hlavní hrdinka žena, musím mít neustálou chuť s ní zřejmě provozovat koitus, jinak tam nemá co dělat. K dalším věcem, dějové posuny jsou pomalé, ale že by to byla taková uzoufaná nuda, jak se tu často píše, to jsem opět nepochopil. Je ale pravda, že se děj poněkud v kruhu točí. První díl je dechberoucí, všechno je nové, ale pak už jaksi není. Možná není dobrý nápad dělat několikařadý seriál podle ne moc dlouhé knihy. Na druhou stranu je potřeba vykreslit repetetivnost, která k životu v Gileádu patří a navíc tohle není o akci jako o vnitřním psychologickém boji a ten potřebuje čas a vývoj. Ovšem možná bych i ten psychologický vývoj čekal trochu rychlejší. K totalitním dystopiím patří i povedený vizuál, a to tady funguje na jedničku. Zejména kostýmy jsou vymyšleny skvěle. Herecké výkony jsou úžasné a charaktery postav správně nejednoznačné. A prostě, když uděláte svinskou dystopickou společnost, tak ono to na mě vždycky funguje. Za první sérii ještě dám čtyři po zralé úvaze, bojím se, že příště už ale půjdu trochu níž.

    • 7.8.2019  04:22

    Tyhle filmy, kde nevylezou ze studia, miluju. Herci by měli dostat Oscara za hraní před fototapetou a za předstírání v jakém že to velkém prostranství nejsou. Začátek je celkem slibný, vypadalo to na vtipného provokatéra inkvizice. Jenže pak se děj přesune do současnosti, zopakuje se 10 krát dokola to samé a po 11., když jsou na řadě hlavní hrdinové, tak to baronovi nevyjde. Supr. Jo pardon, spoiler.

    • 18.7.2019  03:13
    Hra o trůny - Série 8 (série) (2019)
    ****

    Nečíst bez zhlédnutí série. Ano, tahle série je asi nejhorší, ale není o moc horší než šestá a sedmá. Spíš mám pocit, že se více projevuje stádní chování diváků. Prvních pět sérií bylo cool seriál zbožťovat a v poslední sérii je cool seriál hejtovat. Ten rozdíl ale prostě není až takhle markantní. Ano, je tu řada problémů. Předně seriál začal mnohem více mluvit hollywoodštinou. Strach o Aryu, o Jona Snowa a další vystřídalo prosté čekání na to, jakým podivným a neuvěřitelným způsobem se z neřešitelné situace dostanou. Zásadní výskyt jevu deus ex machina je pro mě jednoznačně největší kaňkou nejen poslední série (ačkoliv v ní je její četnost nejvyšší). Hollywoodsky vyznívá i celkem ospravedlnitelný posun z konverzačního politického thrilleru na epickou fantasy. Tenhle vývoj se dal čekat a tvůrci to zvládli se ctí, jelikož střípky toho starého byly i v tom novém. "Oblíbená" teleportace často byla trapná, ale často byla vyčítána i v momentech, kdy k vyčítání nebylo co. Prostě se na to lidi začali soustředit a pak už neodpustili ani to, kdy zrychlení bylo ku prospěchu věci (za to si mohou tvůrci sami). První dva díly série jsou překvapivě komorní přípravou na bitvu všech bitev. Tady jsem kritiku nepochopil, jelikož napětí a klid před bouří a "poslední rozloučení", to vše mělo svůj smysl. Třetí díl je ovšem megaprůšvih. Něco, co seriál připravuje celou svou existenci a výsledkem je technicky úžasně zpracovaná, ale naprosto nelogická a směšná podívaná, kde správně měly všechny postavy, krom snad dvou, asi pětkrát zemřít, skoro žádná nezemře a výsledné rozuzlení si nezadá s filmy Stevena Seagala. To si pak člověk říká, proč jsem na celou story o nemrtvých musel čučet osm sérií (vlastně mě nikdy moc nebavila)? K čemu to vlastně bylo dobré? Mohlo se to celé škrtnout a vůbec nic by se nestalo. Z Bílých chodců se staly figurky, které vůbec k ničemu nebyly. Po tomhle díle jsem si uvědomil hlavní past tvůrců, a sice obsese s překvapováním diváků. Nic tady nemůže skončit a dopadnout tak, jak by člověk čekal a nic nesmí být jisté a výsledkem je bohužel často vnitřní nesoulad. Například síla Daenerys a jejich draků. Z počátku se jeví nepřemožitelně, posléze velmi zranitelně, aby se ukázalo, že vlastně to od začátku bylo jasné, i kdyby žádnou armádu neměla a stačí ji jeden drak. To samé bitva ve třetím díle, kdy za použití elementární taktiky by z dílu nic nebylo. Musela se hrát hra, že to mají lidi prohrané, aby bylo napětí. Ale tohle napětí je umělé a nevěřím mu. Nicméně, od čtvrtého dílu se to zase zlepšilo a už mě nic takhle výrazně nepopudilo. Nesouhlasím s tím, že by porážkou nemrtvých už nebylo o co hrát. Tohle je Hra o trůny ne Boj s nemrtvými. Vždycky mi přišel zásadnější Železný trůn a nemrtví byla jen vedlejší linka, proto je vlastně logické, že se s tím tvůrci vypořádali takhle rychle. Pátý díl a šílenství královny je dílem úžasným, ve kterém konečně zhyne většina postav. Hodnotit to, jakým způsobem zhynou a jestli je jich to hodno, mi přijde jako dost velká pitomost. Hodně se kritizují náhlé proměny charakterů. Nechci nikomu sahat do svědomí, jestli všichni kritizující diváci pochopili vnitřní motivaci konání svých bližních, že mají ze seriálových postav pocit, že musí neustále jednat v rámci svého vnitřního kodexu, ale mně to přišlo v podstatě všechno tak nějak v normě a naopak proměna Daenerys mi přišla naprosto skvělá a budovaná od začátku. Už od začátku v ní byla ta nejistota a brutalita, jen to čekalo na ten správný okamžik. Díl závěrečný je hodně smířlivý a líbilo se mi, že to nebyl ani nějak výrazný happyend ani výrazný tragicend. Jak říkal Tyrion, kompromis, při kterém jsou všichni nespokojení a tak to nějak chodí. Hodnotit seriál a jeho konec podle toho, jestli fandím Spartě nebo Slavii a kdo vyhrál, mi přijde rovněž jako pitomost. Určitě to celé šlo udělat lépe, ale nejsem nespokojený. V závěru se při pěkném doplnění hlavního hudebního tématu o sbory dostavila i drobná katarze a nostalgie za tím vším. HBO umí rozhodně seriálové závěry, které v člověku hlodají i desítky let (Six Feet Under, Sopranos). Hra o trůny mezi ně patřit nebude, ale myslím, že to dopadlo ještě celkem dobře. Slabší čtyři.

    • 19.6.2019  22:45
    Černobyl (TV seriál) (2019)
    ****

    Po prvním úžasném dílu jsem si říkal "a o čem sakra budou ty další čtyři?" Po druhém úžasném dílu jsem si říkal "a o čem budou sakra ty další tři?" No a to už se mi potvrdilo. Třetí a především čtvrtý díl už citelně ztrácí na tempu a pátý to naštěstí zachraňuje sázkou na jistotu -> soudním dramatem. Ale ono je to vlastně všechno v pořádku. Je to podle skutečné události. A příběhy podle skutečné události, pokud jsou skutečně podle skutečné události, mají jednu zásadní výhodu a dvě zásadní nevýhody. Výhoda je, že jsou několikanásobně působivější a distance divák X příběh se v těch dobrých případech snižuje na minimum. Nevýhoda číslo jedna je, že často víme nejen jak to dopadne, ale jaký bude i průběh. Nevýhoda číslo dvě je většinou absence gradace. Příběh Černobylu je degradační, a to je prostě pro nás lidi neuspokojivý způsob vyprávění příběhu, nebo i čehokoliv jiného. Například málokterá hudba je stavěná tak, že by na začátku byla nejvíce nahlas a neustále by ztlumovala a odebírala nástroje až by skončila v úplném tichu. Potřebujeme to naopak. Na druhou stranu je mi tím ale tenhle seriál sympatický. Že se nesoustředí jen na to na první pohled nejatraktivnější, ale popisuje to zevrubně a hluboce (alespoň na poměry amerického seriálu, není to potřeba srovnávat se soudním spisem). Chvilku jsem váhal, zda se na seriál podívat v originále, jak se jinak snažím téměř výlučně konat, nebo v dabingu. Tyhle historické rekonstrukce, které nejsou dělány v tom správném původním jazyce, nemám rád. Podobně mě to štvalo třeba v Konferenci ve Wannsee (rovněž od HBO), kde mi rodný český jazyk pomohl lépe překlenout fakt, že postavy nemluví ve správném jazyce. Zároveň ale dabingem člověk přijde o zásadní součást hereckého výkonu, tak jsem zvolil originál. Ale podobně, jako když němečtí nacisté mluví anglicky, tak když ukrajinští a ruští bolševici mluví anglicky, je to prostě divné. Dá se to i po čase nevnímat, pokud zrovna není v záběru něco v azbuce nebo nemluví rozhlas. Tenhle rozpor je dost zvláštní. Také mi chybělo ikonické ruské kolo a důraz na všudypřítomnou bídu byl prostě okatý, aby se mohl potvrdit stereotyp západní veřejnosti o tom, jak to v Sovětském svazu vypadalo, přestože byl Pripjať vlastně tehdy výkladní skříní. Měl jsem taky pocit, že se seriál velice snaží z celé situace vykřesat vlastně daleko větší průšvih než ve skutečnosti byl. Viděli jsme pravděpodobně úplně všechna přímá úmrtí, která se v souvislosti s Černobylem stala a byla velice akcentována potenciální rizika, která se nakonec nenaplnila. Některé scény v průběhu seriálu taky trochu nepatřičně tlačily na pilu, aby budily více emocí, než se třeba v reálu stalo (hollywoodské hrdinství, přecitlivělost v odstřelu psů, jednoznačný záporák Dyatlov, jednoznačný klaďák Legasov, vymyšlená postava Emily Watson, vyhrocená a nerealistická příběhová linie ženy hasiče) ale není to nic přehnaného. Celkově se však jedná o skvělý, hutný, tíživý počin s edukativní hodnotou a další potvrzení toho, že HBO v seriálovém dramatu snad ani neumí šlápnout vedle.

    • 6.6.2019  01:47
    Pán času - Série 11 (série) (2018)
    **

    Přijde mi celá série jak nějaká fan fiction spíš. Novodobý Doctor Who skončil 10. sérií. V jedenácté se všechna negativa seriálu naprosto vymkla kontrole. Největšími slabinami jsou scénář a herci. Doctor Who byla vždycky většinou slátanina a fantasmagorie, čas od času protkána závanem geniality, ale tohle už je jenom slátanina, motivace postav absolutně bez smyslu, děj překombinovaný a přitom úplně o hovně. Až na pár dílů krystalická nuda. Napětí nula. Naprosto zde neexistuje obava o to, že by se mohlo něco skutečně stát. Díly mají nulovou návaznost, s výjimkou prvního a desátého. Série nikam nesměřuje. Herci jsou ukrutně nesympatičtí. Celé je to navíc protkáno propagandistickou tendenční ideologií, až mám skoro pocit, že to byl hlavní důvod, proč vlastně všechny díly vznikly. Tři díly jsou zajímavé, zbytek je absolutní sračka, pardon. Ty tři díly jsou Rosa (klasická citová ždímačka, kterou kdysi DW uměl skvěle, zásadní aspekt cestování časem, přecijenom šlo z toho vytřískat víc), Demons of the Punjab s krásnou vedlejší hrdinkou a nevšedním prostředím, ale stejnak díl, který by v jakékoliv jiné sérii dokonale zapadl a Kerblam!, který jako jediný nese znaky nějakého funkčně vytvořeného a uvěřitelného světa ve světě, navíc hezky dystopického, kde záleží, co se stane. Jodie Whittaker a Chris Chibnail už prosím ne a její společníky prosím zabít.

    • 26.5.2019  01:15
    Survivor: Edge of Extinction (TV pořad) (2019)
    ***

    Já nevím...ono psát ke každé řadě furt to samé dokola už nikoho nebaví. Uvědomil jsem si takovou smutnou věc. Že má tahle soutěž už asi příliš mnoho řad. Do série 23, cca, jsem byl schopen si tak nějak všechny zajímavé hráče pamatovat, těšit se na ně do budoucna, pamatoval jsem si dokonce většinu lidí, co vypadla před sloučením. A teď si čtu zpětně svoje komentáře k sériím 25-37, kde píšu třeba o nějaké super postavě, a vlastně už vůbec nevím, že existovala. On paradoxně je casting snad jediná věc, co se podle mě v průběhu Survivor věků fakt citelně zlepšila. Téměř v každé nové sezóně jsou lidi, co ví, o co jde, hrají, jsou zajímaví a prostě chápu, že tu jsou. A všechno ostatní je horší. Není na nic čas, produkce hází twisty, výhody a imunity, jak se jí zamane, je to pořád na tom samém místě a tak dále a tak dále, a samozřejmě faktor přežití. V téhle sérii to mělo hrát po dlouhé době zase prim a produkce to naprosto nezvládla. Těžko říct, možná, že to na Edge of Extinction bylo opravdu hrozné, ale ze střihu to tak rozhodně nevypadalo. To, že se úspěšně dostali na konec skoro všichni budiž důkazem, že to asi tak hrozné nebylo. Aby to bylo opravdu co k čemu, neměli jim tam dát opravdu nic, ani rýži, ani harpunu. A mělo odejít totálním vyčerpáním třeba deset lidí. Takhle to ve výsledku byla daleko jednodušší cesta do finále, než přes klasickou hru a dokonce ještě jednodušší než přes Redemption Island. Edge of Extincion je vlastně kombinace Exile Island a Redemption Island a bere si z obou dvou to nejhorší. Na Exile Island je fajn, že je to očistec, protože je tam dotyčný sám a bez ničeho, tohle je něco podobného, akorát jsou tam v patnácti a mají tam, co potřebují a ještě ovlivňují hlavní hru. Na Redemption Island bylo fajn, že místní museli každé tři dny bojovat o udržení ve hře. Zde stačí proplout. Navíc možnost si přichystat prakticky celou porotu je úplně absurdním zvýhodněním. Absurdností je také to, že jsme z toho slavného Edge of Extinction, s výjimkou prvních třech dílů, prakticky nic neviděli. A pak teda hlavní hra, pre-merge byl solidní a pouze jedno promíchání kmenů, které jakoby nebylo. Táhne to skvělý David a Kelley. Začátek po sloučení je taky fajn a táhne ho krásná a zákeřná Victorie. Ovšem potom nastane série vyloučení všech zajímavých hráčů a jde to totálně do kopru. A závěr je v režii Ricka Devense. Cožpak o to, mně je ten chlápek sympatický, ale opět hodně podivné protežování ze strany produkce i střihu a navíc ono protežování způsobilo nefér odchod posledního člověka, který by jako vítěz obstál. Rick má smysl pro show, ale pro hru už trochu míň. A final 3 už je jenom špatný vtip. Rady pro Jeffa Probsta, které si určitě vezme k srdci: prodloužit délku dílu, změnit lokalitu, méně náhodných výhod, méně twistů, zásadní twisty promyslet a využít do mrtě a ne jít jen poloviční cestou, neovlivňovat hru zásahy produkce, neignorovat zpovědi poloviny lidí. No a že člověk, který vypadne jako první, je v porotě, to je taky špatný vtip. Oblíbenci: David, Victorie, Kelley, Rick, Wardog. Zábavní: Ron, Reem. Neoblíbenci: všechny holky z Kamy krom Victorie a dále Keith a Wendy. Ostatní průměr.

<< předchozí 1 2 3 4 8 15 22 29