Dan9K

Velice silný film. Jak se však Room snaží tak moc nebýt thrillerem, tak spoustu potenciálně zajímavých a strhujících momentů předkládá až zbytečně nekonfliktním a povrchním způsobem. Asi jsem už filmy zblblý, ale přes veškerou snahu o realističnost mi vše přišlo až příliš nerealisticky idylické a zjednodušené. Samozřejmě chápu fakt, že je to z pohledu malého kluka, ale ve filmu se ty scény skutečně odehrají, takže u filmu není ta omluva, která může být přítomna v knize, a sice, že si kluk situace idealizuje. Přišla mi to škoda, přesto je to vlastně jen drobná výtka, neboť celý film je nabitý emocemi, první půlka má i slušné napětí, snímek má i, pokud si o něm nic nezjistíte, celkem netypickou a nečekanou dějovou stavbu a velice slušné herecké výkony. Velice mě potěšil ten fakt, jak se kameře v první půlce podařilo navodit dojem daleko většího prostoru, než pokoj ve skutečnosti obsahuje, abychom v půlce druhé byli konfrontováni s jeho skutečnou velikostí, což krásně odpovídalo i aktuálnímu posunu klukovy mysli. Výborný zážitek, přesto si myslím, že se ze snímku dalo vytlačit ještě trochu víc a nebylo by to ani příliš složité.

Film, který sází hlavně na atrakce. Několik scén, především z těch akčních, je opravdu pamětihodných, strhujících, živočišných, se zdařilou iluzí absolutní realističnosti, a to je fakt úžasné, když si člověk vezme, jak těžké je udělat realistická digitální zvířata. Poněkud nuzný obsah člověk bohužel takřka celý odhadne už z názvu a plakátu, a to jsem si předtím záměrně o filmu nezjišťoval nic víc, než kdo ho dělal. Jediná nejistota byla až v samotném závěru, kdy jsem si neodvažoval tipovat, zda to skončí dobře, nebo špatně, a co by vlastně bylo dobře a špatně. Zhruba ve 2/3 filmu taky nastává takové hluché místo, kdy už se situace trochu opakují a kdy jsem dokonce chvíli uvažoval i o třech hvězdách. Tím ale nechci nutně kritizovat délku filmu. Bylo vlastně fascinující těšit se tak dlouho na nějaký náznak civilizace. Divák je celou dobu obklopen divokou nespoutanou přírodou, ale tím, jak je v ní dlouho a jak těžké je v ní přežít, touží se podobně, jako hlavní hrdina, do té civilizace konečně dostat a trochu si vydechnout, ačkoliv pojem vydechnout hlavní hrdina už teda moc nezná....a to by v kratší délce fungovalo méně. Každopádně ty flashbacky bych asi vyhodil, symbolika a nějaké to meta úplně navíc a jen to škodí...jinak je to technicky brilantní. Možná jsem se paradoxně moc soustředil na to, jak je to natočené a filmem samotným jsem nebyl tak pohlcen, jak bych asi být měl. Ale vidím, že v tom nejsem sám. Pravděpodobně film někde dělá chybu s tím, že příliš upozorňuje sám na sebe. Na hlavní postavě jsem moc nelpěl (a toho Oscara bych dal Leovi asi jen ze soucitu) a jednání padoucha, mi, s výjimkou jedné situace, přišlo snad i obhajitelné, ale to beru jako plus. Je fajn, když nejsou postavy úplně černobílé a člověk cítí, že to není jen karikatura, ale iluze skutečné postavy.

Při sledování jsem si uvědomil, že Tarantino buď točí westerny celou dobu, anebo byla tohle prachobyčejná gangsterka. S povděkem kvituji, že Osm hrozných už není film, ze kterého čiší mainstream. Tohle je jeho ryzí styl. Stejně jako v Gaunerech či Pulp Fiction se střídají výborně napsané dialogy a akce v poměru 10:1, díky čemuž je akce o to překvapivější a údernější. Zároveň to není taková samohana, jakou předvedl v Death Proof. Tady ty dialogy mají smysl. Úvod pro mě nebyl jen čekáním na akci, ale skvělou předehrou a vynikajícím seznámením s těmi hlavními charaktery, podobně jako v Sedmi statečných se nejdříve seznámíme s Chrisem a Vinem. Může vyvstat otázka, jakou měli záporáci motivaci vyřešit svůj problém zrovna tímto způsobem, ale že bych v tom neviděl logiku, to si nemyslím. Skvělé herecké výkony, snad kromě Madsena. Opravdu bych nevyčítal Samuelovi, že si tenhle film vzal na svá bedra, protože to mu vždycky moc sluší. Velký tahák pro mě byla hudba Ennia Morriconeho a jsem moc rád, že zas po dlouhé době vznikl velmi výrazný a odvážný soundtrack, který se nebojí kašlat na zaběhnuté principy. Možná je škoda, že všechna Enniova hudba není původní, na druhou stranu je dobře, že některé výrazné pecky se konečně dostaly do filmu a neskončily v zapomnění kvůli ignoranství John Carpentera. Přítomný gore je naštěstí hlavně prostředek, nikoliv cíl. Bohužel spousta diváků ho jako cíl vnímá a z toho je mi smutno. Velmi mě pobavil zcizující prvek ve formě vypravěče. Určitě to není Tarantinův nejlepší film, ale moc mě potěšil a spolu s Gaunery na mě působí nejsevřenějším dojmem.

Jako malý jsem si nejdřív myslel, že to má být něco jako Bud Spencer a Terence Hill a několikrát jsem se na to nechal nachytat, abych se znovu a znovu přesvědčil, že to nemá s Budem Spencerem a Terencem Hillem nic společného :-)

Mezi jinými festivalovými filmy je to jistě osvěžující a asi bych to hodnotil jinak. Takhle samostatně s tím mám celou řadu problémů. Asi se mi dostalo i něco jiného, než jsem čekal, což ale nutně nevadí. Je to kotlík plný žánrů, každý z nich je natočen vlastně svým způsobem dobře, každému z nich toho hodně chybí. Dohromady mi to moc nefunguje. Pokud bych bral film jako sociologickou studii mezi revizory a obyčejným lidem, selhávají Revizoři na nerealistickém chování všech zúčastněných dovedeném ad absurdum a absolutní nemožnosti se byť s jedinou postavou nějakým způsobem ztotožnit. Ne tak, abych si řekl "jo, ten je jako já", ale abych vůbec mohl uvěřit, že takový člověk může existovat. Naopak jako surrealismus je to zasazené zas do příliš důvěrně známého a realistického prostředí a když už se něco objeví, jsou to jen laciné prvky typu sov a je to tam jaksi navíc. Není to tam vloženo zajímavě ani vizuálně, ani zvukově. Pokud mám brát film jako mystérium, je to příliš jednoduché a přímočaré. Prostě záhadný týpek, co strká lidi do metra. Nic není vysvětleno, film se až do konce nedostane s tou postavou nikam dál, než byl na samém začátku. A zejména se tento snímek ani nesnaží o to, aby mi to trochu vrtalo hlavou. Jako akční film...samotné scény jsou ok, ale chybí mi tam trochu větší motivace. Perou a honí se zbytečně snadno, motivace postav na mě ani náhodou nepřešla, na postavách mi nezáleží. Reakce postav na cokoliv jsou neadekvátní situaci. Jakožto temný thriller/horor - trochu na mě dýchla atmosféra na začátku filmu, škoda, že to bylo těsně poté, co k nám promlouvá ředitel budapešťského metra, takže je to trochu zabité. Komedie - pár úsměvných momentů se našlo. Od totohle žánru jsem si před sledováním sliboval nejvíc, takže i když to někdy bylo celkem fajn, je zároveň tím největším zklamáním. Romantický film - "femme fatale" z počátku zajímavá, pak již ztratila v mých očích své kouzlo. Revizoři tak mohou zaujmout zejména ve své nejvíce neuchopitelné rovině, a sice filosofie a metafora. V té jediné dokáží naplno bodovat, a i ta je asi nejvíce subjektivní. V téhle rovině jako jediné nevadí všechny ty mé předchozí výtky a každý si v tom může najít něco svého. Bohužel já jsem hlava dubová, mě ty myšlenky zas tak neoslovily, případně jsem nedosáhl na nějakou zajímavější rovinu.

Neobsahuje žádné konkrétní spoilery, jen obecné :-). Pravděpodobně nejlepší série za posledních pět let. Tahle řada má všechno - návrat některých "legend", velmi inteligentní hráče, zvraty, vynikající kmenovky, díly nabité událostmi, "medical issues", věci, které se staly poprvé, dlouhé šňůry vítězství, úspěšné underdogy, úspěšné leadery, málo hráčů, kteří se jen vezou a pokud už ano, zavčas vyletí a nakonec i silného vítěze. A v neposlední řadě jsme si mohli alespoň jednou snad po deseti letech vychutnat celou znělku. Co víc si přát? Snad jen lepší porotu... a jedna věc, která se mi hlavou honí už tak deset sezón. Chtělo by to ty díly asi trochu delší, případně jejich délku flexibilní podle zajímavosti dění. Byla by to asi větší nuda, ale alespoň by se poněkud umenšil vliv střihu. S tím se pojí další věc, co mě napadla. Hrozně bych si přál, aby CBS uvolnila po odvysílání dílu na internet finální dohody mezi hráči, které, aby bylo na kmenovce napětí, prakticky nikdy nevidíme. Místo toho uvolňují většinou velmi nezajímavé zpovědi o ničem. Na tom by šlo určitě ještě zapracovat. Každopádně určitě skvělá sezóna se vším všudy, kde jsem fandil či přál úplně nejvíce lidem v historii (snad krom prvního All Stars). Fandil jsem (s pořadím): Spencer, Jeremy, Stephen, Ciera, Joe, Jeff, Kass, Kelley, Tasha. Změnil jsem názor z předchozích řad k lepšímu na: Kelley, Jeff. Změnil jsem názor k horšímu na: Vytas, Andrew, Kelly, Terry.

Možná, že kdyby byla ta jachta dvakrát vyšší, tak by film působil o 50% méně debilně. Možná. Jedna hvězda je za námět. To je tak boží námět, že kdyby ten film udělali jenom trochu dobře, byl by to býval mohl být pětihvězdičkový zářez. Jenomže tady je úplně všechno špatně. Ponaučení do života: je jedno, když okolo umírají lidé, největší průšvih je, když brečí mimino!

Trochu mě mrzí, že Mars je jen kulisou pro natočení variace na Robinsona Crusoe. Je trochu hloupé, že na vesmírném plavidle si s gravitací hrají (ačkoliv ta odstředivka by nebyla v reálu zas až tak účinná vzhledem k velikosti lodi a rozhodně by nenapodobila zemskou gravitaci, neboť na hlavu a i nohy působí jiné síly!), ale na Marsu není vůbec reflektován fakt, že má třetinovou gravitaci oproti Zemi. A jelikož se 80% filmu odehrává na Marsu, musel jsem 80% filmu vlastně cíleně blokovat myšlenku "co je to za blbost". Určitě jsem pro spoustu lidí hnidopich, ale vnímám to stejně, jako kdyby na tom Marsu prostě jen tak bez vysvětlení dýchal nebo jako kdyby na obloze byla dvě Slunce. Stejně tak atmosféra vypadá, jako kdyby byla hustá jak na Zemi, bouře sice na Marsu jsou, i tý víry, ale tohle je přecijenom trochu moc silné, že (asi tak stonásobně, než by mělo být). Spousta těch Macgyverovských vynálezů je pro mě otazníková. Kdyby to všechno takhle šlo (včetně vody a kytek), tak bychom tam už asi dávno byli, navíc všechny ty radiace, záření a další nebezpečí, která jsou ignorována. Jo, beru to jako fikční fantasii a holt diváckou daň. Tu gravitaci, případně atmosféru však nikoliv. To je pro mě už bota jak řemen. Hodně mě pobavila postava "génia", co jako jediný přijde na gravitační prak, jako kdyby ho NASA nepoužívala snad úplně u každé svojí mise. Celkově je to však krásně natočené dobrodružství, které mě překvapilo svou délkou (čekal jsem, že to vezmou více z rychlíku) i humorem a ve výsledku vyznívá film velmi pozitivně. Vizuál, herci a velmi překvapivě i hudba je super. A pokud Marťan pomůže propagaci vesmírného programu u americké veřejnosti, až odejde Obama, který ho dokonale zazdil, tak jenom dobře.

Vůbec ne špatné! Nechutnosti jsou natočeny výborně a fungují (scéna s nehtem například), a to si o sobě myslím, že snesu leccos. Navíc se filmu daří budovat napětí a vzápětí diváka rozesmát. Samozřejmě je to jinak docela kravina, schematické postavy, úvodní půlhodina nutna protrpět, scény s ředitelem školy na facku. Ale jinak jsem dostal víc, než jsem čekal. A úvodní i závěrečná animace film posouvá o půl třídy výš. Ovšem na House of the Devil to nemá, to je jasné a ani to asi nejde srovnat, neboť tenhle film není o strachu, jako spíš o vyvolání hnusu, a to se mu daří.

Bylo mi jasné, že to takhle dopadne už po absolvování jedničky, takže jsem na dosledování moc nespěchal. Jedna velká, nudná, předvídatelná a bezkrevní bitva. Nic víc tady není. Ok, nikdo nic jiného asi nečekal, ale pokud mám tenhle film brát, jako každý jiný, je to k smíchu. Absolutní dějová prázdnota (hele, drak umřel, jdem válčit o jeho zlato, válčíme a pak prostě přestanem a jdem domů). Jediné linky, které něco řeší, jsou ty, které nemají v Hobitovi co dělat. Trapnost celé trilogie zde dosáhla vrcholu. Nic se nezměnilo k lepšímu. Ten film není schopen přenést žádné emoce, protože je to jen mlácení prázdné slámy a přehlídka ošklivých digitálních efektů. Totální umělotina. Celé to působí spíš jak nějaká bitevní rekonstrukce, kde je všechno jen jako a do toho jsou všechny kladné postavy superhrdiny a všechy záporné postavy, s výjimkou dvou, naprostými břídily. Vždyť bojovat proti přesile je tak snadné! A když už to opravdu nejde, někdo jistě přispěchá na poslední chvíli na pomoc. A když už se přesto umře, bude spousta času na to dotyčného docenit a deset minut plakat. A do toho hraje naprosto nulová hudba Howarda Shora, kdy člověk zpozorní jen v momentech, kdy se velmi nepovedeně převede do diegetické roviny a na konci, když se ozvou tóny z LOTRa. Howarde, to jsi opravdu tak vyčpěl, nebo ti nic nedovolili? :-(