Cimr

Nejlepší adjektivum, co se hodí k tomuhle filmu je "roztomilé". Humor, který neurazí, ale zároveň si nebere servítky (pošťák přeje slavnostně oblečenému pánovi, ať se na zábavě baví a nevšimne si, že pán nejde na ples, ale na pohřeb své maminky). Tenhle styl humoru je nám Čechům dost blízký, stačí se podívat na filmy s Burianem, Postřižiny, Rozmarné léto...

Výchozí nápad podle mě nebyl úplně špatný. Poodhalit roušku tajemství kolem osoby doktora Lectera je chvályhodné. Začátek mě zaujal, ten motiv snědené sestry je výborný. Ale pak začne klasická neobjevná vyvražďovačka a je to v háji. Atmosféra nikde, Ulliel hází opravdu děsivé ksichty, ale Hannibal to prostě není. A když dojde na samurajský meč a repliky jako třeba ta proslulá ,,Hannibale, vzpomínky jsou jako nůž. Můžou tě zranit!", nejeden divák zapláče. Násilné scény se snaží být co nejvíc šokující, ale nedaří se jim to. A když už dojde na to, že film může opravdu posunout hranici únosnosti zase o kousek dál (zabití a snědení přibližně pětileté holčičky), kamera zbaběle uhne. Žádné posunutí nikam se tak nekoná a nebýt postavy Hannibala, byla by to obyčejná trapná vyvražďovačka, na kterou by do kina nikdo nepřišel. I tak může skončit legenda.

,,Zrušils nám automat na kafe a teď nám snad řekneš, že v práci nesmíme masturbovat!" Důstojné pokračování Cirkusu.

Válečné filmy nemám rád. Přijde mi, že se v nich nedá nic nového vymyslet - všechno jsou to jen variace na téma "válka je peklo", popřípadě "náckové jsou zrůdy". A Ryan není výjimkou. Trošku chabá dějová linka je vynikajícně natočená. Při prvním vylodění je divák součástí té apokalypsy, zvlášť pokud to vidí na velkém plátně. Ale to brzy přejde a nastupuje patos (ta hudba je snad to nejsentimentálnější, co jsem kdy slyšel), americká vlajka a debilní konec. Přijde mi, že pokaždé, když si tvůrci neví rady, jak divákovi dopřát patřičnou katarzi, posunou na konci příběh do současnosti. Sám Spielberg už to udělal v Schindlerově seznamu, podobně končí i Titanic, Zelená míle, Pokání... Samotného mě to mrzí, ale od mistra Spielbergova formátu jsem čekal něco víc než jenom utrhané končetiny, tříhodinový masakr a bezduché pobíhání zmatených vojáků.

Opravdu krásný filmeček naplněný pozitivní energií.. Mezi těmi drasťárnami a psycho filmy, které jinak Člověk v tísni u nás vydává svým optimismem úplně vyčnívá. Filmů o tom, že násilí plodí násilí, je hodně, ale málo je jich o tom, že laskavost plodí laskavost. Konec vás dostane;-)

Jedna společenská vrstva končí a nahrazuje ji jiná. Gepard je pokusem o zachycení pocitů zmaru, pomíjivosti, zbytečnosti... a docela se mu to daří. Problém je, koukat na to tři a půl hodiny. To je vážně neúnosné. Všichni tu říkají, jak Visconti maluje kamerou, ale to je prostě tak nějak to poslední, co od filmu žádám. Pro mě je důležitá zajímavost námětu, zpracování, dobrý scénář, nějaká výpovědní hodnota. Gepard se vleče dlouho, líně, pořád se tam nic neděje - příkladem budiž asi čtyřicetiminutová scéna z bálu, kde se neděje vážně nic jiného, než že tam dámy v krásných robách a pánové ve slušivých oblecích tančí. Nebaví mě na to koukat, ať si Luchino maluje jak chce. Od filmu vyžaduju, aby když klapka zakřičí "Akce!", tak aby tam nějaká akce proběhla..

Se "standartní epizodou" nemůžu v žádném případě souhlasit. Naopak mi přijde, že Řecký tlumočník patří k nejlepším. Je správně tajemná, napínavá, chytře vymyšlená, skvěle zahraná a občas i docela děsivá (Řek s fáči ovázanými kolem obličeje v temné místnosti). A hlavně - nemá happy end. Žádný ideální konec, kde jsou všichni dobří lidé šťastni až do smrti a zlo je potrestáno, se nekoná.

Ošklivě syrové. Člověk během promítání přemítá, jestli by radši byl na straně sviní (komunistů) nebo prasat (undergroundů). Jejich svět nebyl zdaleka tak romantický, jak ho někteří lidé vidí - no jasně, to musela bejt slast, celý noci v hospodě, pak skočíš na nějakou děvku a teď dělaj, jak za komoušů trpěli! Jenže to bylo mnohem horší. Celý noci v hospodě, protože všechno ostatní vám zakázali. Sedíte v depresi mezi partou lidí, kteří to mohli někam dotáhnout, ale bylo jim v tom úspěšně zabráněno. Pak si možná vynutíte něco málo trapného sexu, a pak jdete někam do sklepa spát. Když se druhý den probudíte, kolotoč bezvýchodné absurdity se roztočí znovu. Film ...a bude hůř není až TAK dobrý, ale na české poměry je nebývale originální. Rozhodně žádná teplá lidská hořká komedie alá Svěrák!

Opravdu moc pěkná a hlavně dokonale pozitivní (!) černá komedie o zbytečném soucitu a o naší zbabělosti postavit se problémům čelem. Líbí se mi na ní, že je tak kontroverzní. Já osobně se smál jako blázen a lidi vedle mě se po mně dívali se zděšením - proboha! Jak se může smát lidskému utrpení! Tito suchaři to ale nepochopili. S bláznivou instruktorkou Tori a jejím pytlíčkem zlobníčkem si můžou podat ruce. Geire, natři jim to, ty víš jak se to dělá. Vyser se na ně a všechny ty vytlemený hajzly zbouchej. Jiná cesta k pozitivnímu myšlení snad ani nevede...

Teda to byla blbost... Krásná ukázka toho, že když někdo neumí pracovat s motivem vracení času, dopadá to příšeným paskvilem. Spousta logických nedostatků, šílené efekty vzbuzující někdy až smích, tristní scénář... To poslední jmenované obzvlášť. Když si uděláte seznam nejotřepanějších filmových hlášek, v tomhle "díle" najdete osm z deseti. Zakopat. Zapomenout.