Fosgo

Zajímavá filmová sonda do nitra střední školy. Ač nemám „studentské filmy“ v oblibě, v tomto případě učiním výjimku – studenti, často bez milosti, násilně si zjednávají respekt, vymezují svá území, trunfují se v sebevražedné hře.Občasné čenohumorné záblesky děje jsou přebity brutalitou a až nesmyslným násilím. Zdánlivě monotématický film je zároveň prohlídkou školy, s chaoticky nasprejovanými stěnami a záchodky ….a vyostřenými vztahy mezi studenty.

Trasy myšlenek, trasy metra, trasy různosti ….. ponor do světa podzemní dráhy i prostoru nad ní. Téma filmařsky dostatečně zajímavé, leč v dokumentu částečně nedotažené – snad jediná výtka - chybělo jednotící zadání, mnohost myšlenek cestujících byla spíše na závadu. Chválím, že každé metro z pěti měst bylo točeno jiným stylem, výrazná byla hudební stránka v podání Sofa Surfers a především to, že tvůrcům se podařilo zdůraznit rozdíly mezi jednotlivými drahami i světy měst, v kterých fungují.

Komediální i hořké zrání mladého punkera a několika jeho přátel, free tatínek pěstující banány, nudističtí přátelé a … snaha vzdorovat všem konvencím. Povinné pro mladé i staré punkery – neotřelý příběh doprovázejí nejlepší hudební songy Sex Pistols

O víře, lásce, odevzdání se … bojuje se o lidskou duši. Mnohovrstevný a komplexní snímek o nezdolnosti spirituality až sektářské, strachu z „normálního“ světa v jednom pohledu, v tom druhém zase o chaotické realitě, avšak plné „obyčejné“ světské lásky. Mnoha protikladnými způsoby lze dílo vysvětlovat, dle vlastních zkušenosti nebo filosofického smyšlení, jako ateista či jako věřící …Výrazně působíci film je uhrančivě bolestivý, plný nevyslovených otázek.

Deset studentů soukromé filmové školy natáčelo několik měsíců především v Moskvě (ale i v Petrohradě) dění kolem posledních ruských voleb. Filmařsky pestrý a plnokrevný dokument přináší záběry tvrdých zásahů policie proti demonstrantům na ulicích, přímé svědectví o volebních manipulacích, i pohled na proputinovské aktivisty. Ve filmu se objevují bloger Navalny, spisovatel E. Limonov, politik Němcov a mnozí další aktivisté…Film se snaží být nestranný – ale slovy Mariny Razbeškinové – studenti častokrát nedostali povolení natáčet na oficiálních akcích – takže mapují ze tří čtvrtin především protiputinovské akce. Překvapilo mě především, jak veliká je averze mezi jednotlivými vůdci opozice… a jaká je policejní brutalita v této „demokratické“ zemi. Otevřený pohled na současné politické Rusko ... bez komentáře, o to syrovější.

Bollywoodská sci-fi šaráda plná nápodob z klasické hollywoodské produkce - od gest až po přímé odkazy k některým filmům - s rozjuchaným Shahrukh Khanem a dosti chladnou Kareenou Kapoor v hlavních rolích. Klasický masala film - nezbytné tanečky a písně rázu spíše průměrného, děj bláznivý až parodicko humorný, akční scény tu a tam povedené… Ale přiznám se, že jsem se bavil výborně a občas propadl záchvatu smíchu.

Filmově laskavé smíření a vyrovnávání se s neduhy stárnutí, s občasným nadhledem a jemným vtipem, i s nechutí k "domovům důchodců" a podobným institucím. Zaujal mě především Pierre Richard v roli částečně sklerotického a podivínského staříka, napsané a zahrané tak dobře, že jsem stále přemýšlel, zda je opravdu sklerotický nebo svoji sklerózu jen hraje. Další z es - Jane Fondová - byla zajímavá a výrazně herecky noblesní.

Mytologické čarování nás zavádí do doby živelné potopy, ke skupině vyděděnců, sveřepě bránící svůj způsob žití v (sebe)destruktivní obraně, často i za pomoci hojně popíjené kořalky. Z temných stran světa vyvěrají bájná zvířata, rozpukaný a zavodněný svět je bojištěm mezi přirozeností…a dlouhými prsty k moci se deroucí moderní civilizací. Středobodem všeho konání je malá Hushpuppy (výborná Quvenzhané Wallis), která musí předčasně odhodit své dětství a…..Hutný a krásný film o svobodě a jejích omezeních, o touze po rodině a řádu. …..

Zmatky a bolesti konce války v Itálii natočili bratři Tavianiové svým klasickým ( a přesto osobitým) stylem. Vytvořili nejen válečně krutý snímek, ale i poetické dílo - kde v propletenci lidských osudů jde především o naději a přežití. Sousedé z malého městečka, často stojící na opačných stranách ve válečném i společenském konfliktu, jsou zcela běžní lidé se svými starostmi, láskami .... Šestiletá vypravěčka dodává filmu imaginární rozměr ...a bojovníci z obou stran zase dostatek nenávisti. Výborně natočenou scénou je přestřelka v obilném poli, kde válčení dostává až tragikomické rozměry. Režisérské dvojici se podařilo natočit filmové poselství, ve kterém nechybí humanismus i krutost.

Sterilita vztahů a prostředí, v zahuštěné mlze hledání vůbec něčeho, jen jakési antiutopické komíhání, s příběhem jednoduchým jaké bývají v laciných románech na jedno použití. Co filmu dodává slušnou laťku jsou zvuky a hluky, filmové efekty, hudba, v některých částech takřka divadelní scény…. především pak takřka bílé prázdno, skoro psychiatricko-léčebné, evokující bezbarvé žití plné tlumících farmak.