petaspur

"Moje podvědomí je celkem kultivované. - Počkej až se naštve." Dokoukal jsem velkolepou podívanou, zmáčknul tlačítko Hodnotit a udělil pět hvězd. Je to můj skutečný názor na kvalitu snímku nebo mi někdo ve spánku jemně zasunul do hlavy myšlenku, abych těch pět dal? Zkusil jsem změnit hodnocení, ale nejde to. Jelikož odmítátm být obětí cizích vtípků, tak to zkusím zamaskovat tím, že nejsem tak erudovaným znalcem jednotlivých vrstev spánku, abych dokázal sepsat elaborát o chybách v ději. Já jsem se jenom neustále bavil a nedělá mi problém přiznat, že význam některých filmových okének zkusím pochopit až při dalších projekcích. Určitě na ně dojde.

"Včera to byla brutální hra! - Díky!"

"My tu chráníme zákony, které zní: nešplhat po domech, nechat lidi v 6 ráno spát a nestřílet si z představitelů pořádku."

"Kam půjdem? K tobě nebo ke mně? - Klíďo ke mně. Tam chodí všichni." C. C. Baxter stoupá po firemním žebříčku úměrně rychlosti s jakou půjčuje klíče od svého bytu k sexuálním hrátkám svým nadřízeným. To je skvělá výchozí situace, kterou Wilder rozvinul bez viditelných chyb, ale tak nějak lehce pozapoměl na to, co jeho snímky staví v rámci žánru o stupeň nad konkurenci - na humor. Nemohu popřít jeho občasnou přítomnost, ale u většiny mistrových kousků mívám koutky úst dál od sebe.

Neznám na tom světě širém nudnější záležitost, než je balet. A neznám svědomitějšího zpracovatele nudy, než je existenciální blábolil Darren, když se dostane z dohledu svého psychiatra. Všeobecné nadšení ze snímku (k 1. 1. 2011 - 90%) mne donutilo usednout před obrazovku a naivně doufat, že to Natálka s Milou zachrání. Holky se snažily, ale po shození nikoli nadbytečných kilogramů a brutálním zmalování labutích ksichtíků dost ztratily ze svého tradičního kouzla. Vzhledem k tomu, že balet nesnáším a i ve filmu řadím zábavu vysoko nad "umění", tak i ty dvě hvězdy jsou pro snímek výhrou. Pro běžného televizního konzumenta se totiž jedná o nepoživatelnou potravu, což mohu doložit seznamem nadávek mých kamarádů, kteří se, přes mé varování, chtěli pokochat kvalitou díla.

"Moc se mi líbíte a já vám." Je hezké, když dva chlapi mají mezi sebou od začátku jasno, ale tipování výsledků zápasů NFL je poněkud prapodivné zaměstnání. Zvlášť, když výsledek většiny zápasu většinou závisí na tom, zda v poslední vteřině zápasu (ne)najde míč ty správně černé atakované ruce.

"Jsem úplně zdravý! Nevím, proč by mě měl prohlížet lékař. - To je krejčí!"

"Proboha, copak to nechápeš Osgoode? Já jsem chlap! - Prosím, nikdo není dokonalý!" Ač mne pohled na nalíčené muže šmatlající na vysokých podpadcích nechává poměrně chladným, tak tenhle kousek má k dokonalosti poměrně blízko.

"Dostala jsem pozvání od barevnejch! - To je tak boží!" Obrovská vlna obézní pozitivity se rozlila po pokoji, optimismus se drze zavrtal do omítky a plovoucí podlaha se spontánně rozvibrovala do rytmu show Cornyho Collinse. Stačilo vypnout zbytečné funkce mozku, připravit si chipsy ke chroupání, nastartovat pravou nohu k podupávání a barevná jízda bez dramatických kudrlinek mi dokázala vykouzlit jiskřičky smíchu v jindy unavených kukadlech. A za to se platí, v tomto případě hvězdami.

"Horská služba vydala zákaz vycházení. - Ať žije Horská služba!"