Páně

Páně

Martin Šulc

okres Beroun

8 bodů

Moje komentáře

    • 2.4.2013  19:15
    Borgiové (TV seriál) (2011)
    *****

    Velice přesvědčivá sondáž do historie, jíž nechybí perfektní vizuální ztvárnění ani patřičný náboj. Jediné co mi chybělo krom posledního dílu druhé série ovšem, bylo přeci jen trochu více emocí. Jako by to přes svojí velkolepost a lesk působilo malinko odtažitě, ale to je jen můj soukromý dojem. Jinak poctivá a zajímavá práce, která stojí za ten čas do ní vložený. EDIT: Po druhém shlédnutí všech tří sérií musím zvýšit hodnocení na plné, skvělá práce.

    • 19.3.2013  15:58

    Manifest podivnosti a obsáhlá kritika konzumního způsobu života v jednom. Opravdu příjemný kus poctivé filmařiny s pořádnou dávkou ujetosti i svébytnosti made by Fincher. Přecijen Fight Club těží hlavně z notné dávky režisérské invence a byla to především jeho propracovanost a viditelná píle v každém detailu co mě opravdu dostalo a to i přes pár pasáží kde šlo tempo trochu dolů. Jako třešnička na dortu jsou zde výborné herecké výkony a skvostné finále.

    • 9.3.2013  06:57
    Spartakus (1960)
    *****

    Přestože mnou ponejvíce adorovaná díla Kubrick stvořil až v době pozdější, nechci a vlastně ani nemohu na tomto jeho velkolepém eposu shledat nějakých chyb. I při takovéto sáhodlouhé stopáži se Spartakus pyšní rutinérským mistrovstvím a poctivou prací v každé své minutě i každém svém detailu. Opravdu hodně je znát, jak moc chtěl dát Kubrick Spartakovi duši a lidský rozměr jeho poslání. A to se mu i přes některé málo uvěřitelně pojaté sociální aspekty jeho tažení koneckonců velice povedlo. Velkolepá finální bitevní scéna je i 52 let po svém vzniku mocnou podívanou, před kterou blednou mnohá moderní díla. Přichází Spartakus - člověk který měl sen. Až do hořkého konce.

    • 16.10.2012  06:35

    Citlivé a všeobjímající. Unášelo mě to v pocitu jakési slasti na vlně skvělých hereckých výkonů a působivého zpracování. Udeřilo mě to tam kde udeřit mělo, dojalo též. Opravdu nečekaně vrcholný filmový prožitek a příklad jakéhosi druhu komorního a zároveň majestátního zpracování filmu. Bravo.

    • 3.8.2012  00:12

    O tom, že adorovat Nolana za každou cenu nemá valného smyslu, jsem se přesvědčil už u Temného rytíře. Našel bych si na posledním dílu trilogie mnoho věcí s nimiž minimálně nesouhlasím či jsem je jaksi pocitově nezkousával, ale úplně stejně toliko důvodů najdu pro to, proč je sem prostě nenapsat. Jednoduše, Temný rytíř povstal je takový jakým zkrátka být měl. Nolan ho natočil tak, aby si filmoví laici jen nevěřícně slintli na vestu a filmoví znalci aby nakonec přes všechny výhrady pokorně smekli svůj klobouk a jen uctivě řekli: "všechna čest pane Nolan". Kritizovat film za to, že se stal bezebytku takovým jakým se měl stát, i přes všechna klopýtnutí, zkrátka nelze.

    • 22.7.2012  17:59

    Mnoho k přemýšlení i k vidění. Malickovy trademarky v podobě mistrovského podání obrazu i myšlenky povstávají v každé vteřině aby naplnily vaši duši tou největší těžkostí ze všech. Obtížně se i dýchá když prožijete tento nejvíce a zároveň nejméně válečný film ze všech. Přidáme-li si i Zimmerovo hudební mistrovství, vychází nám jen jediné - absolutorium.

    • 29.5.2012  11:52
    Ponorka (1981)
    *****

    Obvzláště zhlédnutí director's cut přináší opravdový zážitek, který nikdy nevybledne zubem času. Epický příběh o válce jako nutném zlu a zároveň obrovské vůli přežít za každou cenu ještě navíc skvěle dokresluje pochmurný konec. Skutečně tísnivě a naléhavě natočeno, po chvílích už budete jen napjatě dýchat a žít s ovousenými námořníky, křečovitě zatínat prsty při každém výbuchu hlubinné bomby. Opravdu, tomuto dílu mnoho nechybí a s jistotou ho lze zařidit mezi největší milníky válečného žánru.

    • 19.3.2012  00:40

    Umělecky i vizuálně neselhávající naléhavost. Buď splynete, nebo ne.

    • 20.2.2012  16:02
    Kontakt (1997)
    *****

    Jeden by se snad během sledování Kontaktu i zamiloval do Jodie Foster jejíž citlivá, ale zároveň i neskutečně silná postava k tomu přímo svádí. Ovšem na(ne)štěstí se vám toho před očima míhá mnohem více. A budete si to pamatovat až do konce života.

    • 24.1.2012  17:24
    Kmotr III (1990)
    *****

    Velice důstojné pokračování předchozích famozních dílů k těmto naprosto plnohodnotný a jim rovnocenný. Coppola si vše nechal pěkných pár let uležet v hlavě a nechal celou ságu vygradovat k osudové dokonalosti. Excelentně emociálně i narativně vyhrocená jízda až k hořkému poznání všeho. Takhle se zvírá kniha věčné dokonalosti, takhle se zavírá série jenž bude navždy patřit na piedestal filmového universa.

    • 23.1.2012  15:45

    Dojemně roztomilé. Až překvapivě stravitelné i pro mojí maličkost. Má to nadhled, vtip i tempo. Nelze mnoho vytknout, veškeré pochybnosti totiž zaplaší herecké veličiny svým charismatem a své k tomu má co říci i skvělý soundtrack. Láska nebeská.

    • 7.12.2011  11:44

    Opět zcela Cronenbergovsky ujeté, což zároveň znamená i obrovskou kvalitu. Cronenberg investuje svoji osobitost do děje a postav měrou vrchovatou a to pak činí jeho díla zcela interesantními. To co v Dějinách násilí jakoby začal, zde rozvíjí do nádherného vějíře, který zaujme tu zajímavým pojetím, tu obrovskou sílou některých scén (třeba hned té první v holičství). A když najednou naskočily závěrečné titulky, tak jsem byl poněkud mrzutý, neboť bych toho snesl ještě minimálně jednou tolik. Bravo.

    • 20.10.2011  01:13
    Alois Nebel (2011)
    *****

    Alois Nebel je sám a moc nemluví. Čert vem, že příběh by vydal na deset minut. Už po úvodních titulkách myslím muselo být každému jasné, že v Nebelovi půjde o něco jiného. Byl jsem až dojat, jak kvalitní dílo stran pochmurnosti, pomalosti a atmosféry se v našich končinách urodilo. Tohle je zkrátka přesně něco pro mě. Rozkošné! A to jak v navázání děje na rozpačitou dobu, tak tím jak to jde odnikud nikam. Skvost. Alois Nebel má kocoura! Alois Nebel jsem já!

    • 12.10.2011  16:00
    Velká ryba (2003)
    *****

    Excelentní dílo jenž rozhodně lze označit jako nejzvláštnější a zároveň nejcitlivější v kontextu všech Burtonovo filmů. To jakým způsobem mu dokázal vetknout esenci osudovosti je až zarážející. Z barvité fantasknosti a někdy poněkud rovleklých konverzaček se nakonec vynoří neskutečně silný závěr, obsahující překrásně vystavěnou symboliku života a smrti. Tohle se Burtonovi povedlo nadmíru.

    • 25.8.2011  22:44

    Bridge to Terabithia je výjimečný film! Dlouho jsem nezhlédl tak vkusné propojení nevinnosti, dětského snění a citovosti. Tento skromný, ale brilantně pojatý snímek je balzámem na duši a navozuje neskutečný tesk po dětství. Naprosto přesně chápu co jím jeho tvůrci zamýšleli sdělit a musím jedině uznale smeknout. Nejvíce asi budou překvapeni ti jenž očekávají jakousi plytkou fantasy s dětskými herci. Tenhle film má zkrátka duši jako hrom a je v něm mnoho krásy.

    • 31.7.2011  13:42
    Jako jed (1985)
    *****

    Na svou dobu neuvěřitelně progresivní dílko, plné inovátorského přístupu ke kameře a atmosféře. Z celého filmu dýchá neskutečná melancholie a částečně i zmar. Skvostně pojatý je i konec. Zařazení do žánru "komedie" považuji za velmi nešťastné.

    • 22.7.2011  01:22

    Pustil se na ledy nejtenší z tenkých. Natočil dílo jenž nemůže a nebude nikdy přijato jinak, nežli rozporuplně či rozpačitě. Přesto zůstává Malick mistrem nad mistry, neboť vjem, pocit i myšlenka v jeho podání jsou skvostem okamžiku. Budiž mu věčná sláva za to, že se vydal tam kam před ním podobným způsobem ještě nikdo. Aneb universum lásky, života a smíru na ploše 138 minut v úchvatně chlácholivém vizuálním spočinutí. Vítejte na hostině duší, kde hlavním chodem jsou abstraktní přesahy do všehomíra. Ikona zrození, Malick Bůh, film život. (počet odchozích během promítání: 3 )

    • 11.7.2011  07:51

    Nemilovat tenhle film by byl hřích, protože to co v něm pam Lynch roztáčí je něco naprosto skvostného. Každá scéna, každičký záběr kamery jsou vypiplány k dokonalosti. Mnoho scén lze bez jakýchkoliv skrupulí označit za naprosto kultovní záležitosti a fungují s přehledem i samostatně. Lynch pracuje s divákem jako s loutkou, kterou si náležitě vychutná v poslední třetině tohoto mistrovského díla. Atmosféra spojená i s geniální hudbou vám prostě bere dech. Ale přátelé, musíte se nechat.....

    • 23.5.2011  23:48

    Rum, Kontušovka, Čert...Jeřabinka, Ořechovka, Višňovka a Vanilková!!!!

    • 17.3.2011  00:37
    Spartakus: Bohové arény (TV seriál) (2011)
    *****

    Svým způsobem nastavená kaše. Ovšem kašička z ještě více krve, nechutností a prasáren. A to se musí. Někdo, kdo nepohrdnul Blood & Sand, nepohrdne ani tímto. A to i když k zmíněnému i přes skvělý poslední díl něco chybí.

    • 1.3.2011  22:12

    Komplexní dílo, které těží z neokoukaných tváří a velmi dobré hudební složky. Skutečně skvostně trefená atmosféra i podrobně propracovaný pohled na lidskou pýchu i pád. Vladimír Michálek zdá se byl dlouho schopen držet prapor české porevoluční kinematograifie alespoň na půl žerdi. Budiž za to požehnán, má mé sympatie stejně jako toto jeho dílo.

    • 19.2.2011  16:10

    Z pokladnice severu skvost z největších. Z nejsmutnějších. Nói albinói je ukázkovým zástupcem severské filmové tvorby včetně naprosto paralytických scén a dialogů. Dílo protknuté veskrze totální zimou, samotou, sněhem a božským Islandem. Ach, jak jsem si užíval ten trýznivý náhled do života dospívajícího člověka, do života plného deziluze a odcizení. A ten závěr přátelé, to je prostě něco neuvěřitelného. Člověku se jen tak nepoštěstí shlédnout něco tak depresivního a je velmi dobré, že světlo světa spatří takovéto záležitosti. Hořké, velice hořké. Vaše duše projde destrukcí stejně jako nešťastný klavírní instrument. A tak to má být!

    • 3.2.2011  22:18
    Biutiful (2010)
    *****

    Smrt jako definitiva, smrt jako jediná cesta, smrt jako vyšší úroveň života. Iñárritu vyzdvihl vlajku svého Biutiful z bahna Barcelonského předměstí coby symbol návratu k syrovosti a ulici. Rozhodně stvořil něco jiného a odlišného nežli byl triptych jeho předcházejících počinů. Ovšem mám takový pocit, že obdivu za něj bohužel moc nesklidí. Tleskám Alejandrovi za skvělé představení naplněné beznadějí, šedí a negací a to po celou dobu i přes poměrně zběsilou stopáž. Ani ve snu bych nečekal, že přijde po Babelu s něčím takovým. Mrazivě silných scén sice není mnoho, ale o to více se celý Biutiful vyjímá jako celek naplněný až po okraj čiročirým zmarem. Sázka na Bardema byla jistotou, která se bezvýhradně naplnila. Javier odtáhne těch 148 minut s přehledem sobě vlastním. Filmařsky je to s přihlédnutím k minulým dílům tentokrát opravdu jen za čtyři, ale pátou hvězdu přidávám za odvahu s jakou Alejandro stvořil a do světa uvrhnul svůj svébytný Biutiful i přesto, že asi dobře tušil jak bude přijat. Já jsem možná jedním z nemnoha, jehož i toto jeho dílo naplňuje zničujícím způsobem.

    • 31.1.2011  00:16

    Ridley to pojal téměř dokumentárně. 138 minut ve společnosti neustálého svištění kulek, od ulice k ulici, od domu k domu. Soundtrack se opět povedl nadmíru a táhne to celé neskutečně nahoru. Opravdu skvostný monument realisticky ztvárněného konfliktu. Díky perfekcionistickému technickému zpracování to má abnormální schopnost vtáhnout vás to přímo do písku těch ulic, do pekla mezi střely. Povinná četba.

    • 22.1.2011  17:12

    Jacques Mesrine se stal bohémským pupkáčem a tváří v tvář vlastnímu konci se snaží dát svému životu jakousi vyšší filozofii. Skutečně mistrovské dílo navazující na skvělou jedničku ještě úchvatnějším vykreslením Mesrinova psychologického vývoje. Tohle si nešlo neužít a já smekám velmi hluboko. Ta závěrečná scéna směřující k nevyhnutelnému konci má neskutečnou sílu. Obdivuhodný film o velice interesantním člověku.

    • 23.12.2010  22:53

    Překvapivě velice silné! Film o rusech natočený američany a značně po americku, ovšem i s patřičnou dávkou vkusu a umu, takže se návaly patosu dají snášet poměrně dobře. Mrazivé chvíle před vstupem k reaktoru jsou tím, co mi uvízne v paměti možná navždy. Skvost válečného a dramatického žánru. A také jeden z velmi mála filmů, které si raději pustím s českým dabingem, neboť mi ta angličtina na ruské ponorce přijde neúnosná.

    • 20.12.2010  22:44
    Mise (1986)
    *****

    Nebudu se obšírně rozepisovat o myšlenkovém poselství, to je zbytečným nošením dříví do lesa. Tento film si však zaslouží plného uznání i díky mimořádnému technickému zpracování. Vše je nádherně ztvárněno za pomocí všeobjímající kamery a mimořádně citlivého přístupu k věrnému zobrazení reálií tehdejší doby. Skutečně jsem byl jakoby nenuceně vtažen do toho světa. Mise je zkrátka dospělý film v pravém významu tohoto slova. Takto si představuji dílo vyzrálého režiséra na vrcholu svých tvůrčích sil.

    • 12.12.2010  00:13

    Jejda, naprosto mistrovská prácička. Vkusně nevtíravé, ale přesto velmi naléhavé dílo. Musím smeknout, neboť mě to velmi bavilo a s napětím jsem vyhlížel další scény. Nejednoznačnost hlavní postavy je velmi milou změnou oproti zaběhlým charakterům. A ta občasná řezničina je podána tak naturalisticky jak to je jen vůbec možné. Radost pohledět.

    • 10.12.2010  14:05

    Nic nového pod sluncem. Ultrahláškovací megazábavná jízda se vším všudy. Willis v jedné z jeho snad nejtypičtštějších rolí drsného zkrachovalce a zhýralce. Tohle rozhodně nemá předpoklady kohokoliv zklamat.

    • 7.12.2010  13:35

    Nepřítel státu má spád i nápad. Od začátku až do konce nepřetržitá jízda, která vás nepustí. Scott se na tomto díle konečně vyprofiloval a jeho další počiny se už nesou v podobném duchu. Ovšem Nepřítel státu má velkou výhodu v tom, že je poměrně uvěřitelný a neobsahuje dějové přepjatosti. Řekl bych, že se stal takovým základním kamenem různých pozdějších filmů s konspirační tématikou, jenž ho zdárně kopírují.