MarekT

Není to žádný filmový skvost, hlavně po dějové stránce, jenomže co chcete dělat, když tu máme moji oblíbenou popovou skupinu ABBA. Písně reprodukované z úst této slavné skupiny mě uspokojit dokázaly. Navíc se mi líbí potvrzování historické důležitosti této skupiny - dav fanoušků nejen na koncertech, ale i jako vítací ceremonie - něco úžasného. Škoda, že na takové skupiny se už jenom vzpomíná a to, co máme teď, mi ani nestojí za poslech. "We want ABBA!"

Sice mi nějaká píseň či klip není občas při chuti, ale jinak se jedná o příjemný výběr toho nejlepšího od mé nejoblíbenější popové skupiny.

Ta písnička mi zněla v uších ještě den poté, až jsem si ten film musel pustit znovu. A znovu... Brilantní.

Škoda, že je na youtube tak málo otitulkovaných scének. Jinak skvělý pořad s hvězdami Černé zmije "Melchettem" Fryem a "Georgem" Lauriem navazující na tradici Monty Python, s neméně zábavnými momenty. Oproti Pythonům zde nemáme surrealistické koláže, nýbrž vtipné a krásné písně od Hugha Laurieho. Nevím, jestli je dobré hodnotit, když jsem toho moc neviděl (deset scének = circa jeden díl), ale přesto dávám pět hvězd, u každé scénky, kterou jsem viděl, jsem se fakt bavil. Mimochodem v budoucnu vše hodlám napravit a stáhnu si všech 26 dílů. :-)

Souboj pohlaví je sice vděčným tématem, ale v tomto zpracování mě moc nezaujal. Spencer Tracy je zde v trochu slabší formě než obvykle, jeho partnerka Katharine mi to však vynahrazuje - i zde je takovou lvicí, že slavný Leo známý z filmů MGM je oproti ní jen neškodným koťátkem.

Sunset Boulevard, Americká noc, Adaptace. Film o filmu, to je jedna z mých největších cinefilských vášní a ani tenhle kousek není výjimkou. Nadto se ještě vyznačuje tím, že na dnešní poměry je doopravdy originální, a nejen na ně, myslím si, že i ve srovnání s mými oblíbenými klasickými klenoty by uspěl. Téma "jak si žije a pracuje scénárista" mě dokázalo velmi upoutat a špatně se nevedlo ani jinde... zrovna scénář je dobře a s vtipem napsaný, styl vyprávění pomocí flashbacků sice více proslavil Tarantino, ale zde je využit chytřeji. Kromě satirického pohledu na filmovou branži jsem si z filmu odnesl jedno poučení - nikdy nesuďte snímek jen podle jeho části, jelikož jakákoli další scéna zadupe váš původní názor v prach. To například jsem poznal na postavě spisovatelky Orlean - v první polovině působí celkem neškodně, v té druhé... to by se neobešlo bez spoilerů. Řeknu k tomu akorát to, že díky té proměně jsem si uvědomil, nakolik je Meryl Streep všestranně talentovaná a co bych do ní nikdy neřekl (kromě charakteru také to, že jí to zde slušelo). Zajímavé je, že ve stejném roce excelovala i v Daldryho "Hodinách", ovšem v úplně jiné herecké poloze. Stejný chameleon jako ona byla už snad jen Ingrid Bergman, a to už je co říct. Ale jen o ní to tady určitě nebylo a třeba takový Nicolas Cage si zasluhuje stejné množství oslavných vět na jeho osobu, protože mě tady opravdu překvapil. Je škoda, že se filmový svět zaměřuje stále na ty známější tvůrce a jejich každý krok, přitom režisér Jonze a scénárista Kaufman některé jejich výtvory na míle daleko překonávají. I zde je vidět, že ročník 2002 byl za poslední léta nejsilnější a já nemohu dát po druhém shlédnutí nic jiného než pět hvězd. P.S. Dobře se na film koukalo, i když byl dabovaný, ač na originální projevy známých herců bych byl podstatně zvědavější.

Kdybych nebyl studentem, chtěl bych být Carterem. Českých komedií jsem si vždy vážil, ale až při sledování Adély jsem si uvědomil, že lze být ještě dokonalejší. Po filmařské stránce je tahle komedie asi nejblíže mým představám o dokonalosti - pan Lipský mi už nesčetněkrát dokázal, že umí být otcem nápadu, tento film je ale první, kde stránku tvůrcovskou převyšuje ta režijní. Tak promyšlené detaily jsem neviděl v žádném jeho filmu, a to i přesto, že Adéla to dotáhla v jeho filmografii jen na druhé místo (pro Happy end mám velkou, převelikou slabost). Stejně tak mě zaujalo, že film opouští typickou českou statičnost a nebojí se agresivnějšího střihu. Aniž bych si to před projekcí pomyslel, jedná se asi o ojedinělý případ v české komedii, kde není humor nosnou stránkou, ale velmi silným kooperátorem - přičemž pan Brdečka s již glorifikovaným Lipským se opět vyřádili. Jinak o obsazení se nemá cenu nějak rozepisovat, pan Dočolomanský není sice Redford, ale ve své roli je výborný a s panem Hrušínským vytvořili parádní dvojici - i oni svým se přičinili o to, aby tato komedie si jako jedna z mála českých vysloužila plných 100%. "Kde je ta Praha?" - "Ve Vídni."

Sice se stávalo, že mi občasné, dost předvídatelné romantické vsuvky do příběhu neseděly, ale s přibývajícími minutami jsem prostě musel uznat, že je jakoby napsal sám osud - pokud by někdo zaujatý protestoval proti polibkům, rád mu odpovím, že třeba napoprvé se jednalo o spontánní záležitost, kdy člověk kolikrát zapomene přemýšlet. Stejně tak je pochopitelné, že po nějakém čase stráveném spolu si vytvoříte nějaký cit k té druhé osobě (zejména pokud to je osoba opačného pohlaví), tudíž třeba nemám výhrady vůči záverečné sekvenci, ač třeba u jiných žánrové similárních bych téměř jistě měl. Navíc, snímek ani tak neberu jako romantický, na místě by bylo spíše zmínit i dobrodružný (a jak si tak pročítám ohlasy, jsem rád, že je to zmíněné poměrně často), stejně tak, když - jak typické pro mě - přimhouřím oko, bych se ani nebavil o lásce, jako spíš o přátelství. Film se mi ale ještě více líbil z hlediska uměleckého. Opět se ukázalo, že když vedle sebe postavíte opravdu nadané osobnosti, můžete si být jisti, že k relativní dokonalosti stačí i to, že po celých sto minut jsou na scéně jen oni dva. Nejsou to sice jejich životní výkony, přesto však charismatický Humphrey Bogart a i na svůj tehdejší věk stále krásná Katharine Hepburn fascinují svojí přirozeností, s jakou podávají své repliky, svá gesta, své činy... Několik příkladů za všechny: třeba pláč Katharine nad ztrátou blízkého člověka je neuvěřitelně věrohodný, chce se mi až věřit, že nebylo použito líčidel. Stejně tak bych se nedivil, kdyby hodně dialogových scén bylo natočeno na první pokus, měl jsem kolikrát pocit, jako bych nesledoval herecké legendy, ale opravdové přátele. Od té doby, co jsem viděl pár filmů s dvojicí Grant - Bergman (kteří navíc nemuseli nic hrát, protože se přátelili i v reálu), jsem aspoň v hollywoodském filmu neviděl lepší souznění nějakého dua. Proto také není překvapivé, že Akademie tentokrát nezaváhala a poslala zlaté sošky do správných rukou, ačkoli u Katharine nemuselo zůstat jen u nominace. V průběhu projekce bych dal asi za čtyři, ovšem se znalostí celého příběhu musím přihodit i tu pátou hvězdičku, takhle rozumně vystavěný romantický film (ačkoli jej tak opravdu nevnímám) se málokdy vidí.

Naprosto nezajímavé dílko, které by si zasloužilo odpad? Nebo experiment s myšlenkou navrch na pět hvězd? K jasnému verdiktu se asi nedostanu. Nehledě na to, že při volbě druhé možnosti bych jistě degradoval všechny kvalitní snímky, které si nejvyšší ocenění vysloužily. Prý mě tento výtvor neměl nechat chladným, jak zde píšete. Proč se tak tedy nestalo, je mi záhadou... Bez hodnocení.

Rozhodně ne až tak špatná komedie, jak by se mohlo zdát podle ne zrovna vypovídajícího hodnocení. Za velký problém osobně považuji už jen to, že film vůbec šel u nás do distribuce - přece jen, nemyslím si, že většina Čechů zná původní kreslenou předlohu (já sám jsem si ji před shlédnutím dohledával na internetu), což nám ostatně dokázali samotní distributoři překladem původního názvu "Velká dobrodružství Mortadela a Filemóna". Podobný osud potkal třeba i TIA - v originále název volně přeloženo znamená "Odborníci na nadpozemské vyšetřování", českým překladem se ale význam změnil, nehledě na to, že se jedná o malý překladatelský oříšek (viz odkazy). I tak je překvapivě dabing skvělý, a to především zásluhou pánů Lábuse a Krampola v titulních rolích. K filmu samotnému - u něj mě jen překvapuje, jak dokonale se povedlo vystihnout nejen výtvarnou stránku komiksu, ale i jeho poetiku, třeba narážení na politiku jakožto aktuální událost je poměrně častý jev předlohy, nejvíce mě ale zaujalo, jak se zde vypořádali s různými proměnami. Potěší i celkem slušné kulturní narážky - třeba Shawshank nebo Rocky, ale také španělská kultura (scénu popravy podkresluje i u nás známé hudební duo Baccara), základy díla ovšem nacházejme u Jamese Bonda, u kterého se autor inspiroval při vymýšlení některých postav (Ofélie), dokonce tu z něj zazní i slavná ústřední melodie. Humor díla zrovna nevyhledávám a některé situace jsem prostě odzíval (většinou ty, co mě přípomínaly italské filmy), na druhou stranu některé slovní či fyzické situace mě opravdu rozesmály - poměr dobrých a špatných vtipů byl dle mě cca 11:9. Pokud bych měl hodnotit jako samostatnou komedii, dal bych dvě hvězdy, jelikož mě film neurazil, ale za osvěžující zábavu bych ho nepovažoval. Se znalostí předlohy (byť jen minimální) ovšem scénky získávají nový rozměr, který ještě ocením jednou hvězdou navrch. Doporučené odkazy: http://www.mortadeloyfilemon.com/vineta/index.asp ; http://en.wikipedia.org/wiki/Mort_&_Phil