Saintes

Ryzí divácké utrpení a téměř dvě hodiny života, které mi už nikdo nevrátí. Film, který nedává smysl, není napínavý ani zajímavý, všichni se chovají jako na drogách a já celkem litovala, že jsem při sledování nějaké drogy nepožila, možná bych si to užila víc.

Jako velký milovník původních Krotitelů duchů (tyhle dva filmy si pouštím velice často, ve vynikajícím českém dabingu je znám doslova nazpaměť) jsem se od počátku dost remaku bála a naštěstí mohu říct, že to nakonec není tak zlé - neznamená to ovšem ani to, že je to dobré. Je to prostě jen strašně nezajímavé a bohužel i nevtipné, během sledování jsem se sice několikrát pousmála, ale od komedie očekávám rozhodně trochu víc než jen tu a tam pozvednuté koutky rtů ;). Fascinující mi přišlo také to, že zde není ani jedna jediná sympatická postava (možná s výjimkou Kevina Chrise Hemswortha, který je v roli "tupé blondýnky" prostě sladký a byl by nejspíš legrační i kdyby jen jedl sendvič - což zde dělá a legrační u toho je :D ). Pokud se vám už v trailerech zdálo obsazení nesnesitelné, v průběhu filmu se to rozhodně nezmění, neboť naplňuje všechny stereotypy - uřvaná černoška, rádoby vtipná tlusťoška, intelektuálka a vyšinutá lesba. Kromě toho hlavní ženské postavy prakticky neustále poskakují a piští, což ve mně vyvolávalo permanentní pocit trapnosti (ovšem tenhle problém mám třeba i se seriály Přátelé nebo HIMYM). Camea původního castu jsou spíše smutná nežli úsměvná, ačkoliv toho "osmdesátkového feelingu" se během sledování nezbavíte - duchové totiž vypadají úplně stejně (mizerně? :) ) jako tehdy. Jen si nejsem jista, zda byl tentokrát záměr. Budu doufat, že ano. Akorát si nevybavuji, že by v předchozích dvou dílech bylo tolik zvracení slizu... Každopádně, shrnuto a podtrženo, přežila jsem to, pokrčila nad tím rameny a už to nechci nikdy vidět - stejně jako další zbytečné remaky, například Total Recallu nebo Evil Dead.

Dychtivé očekávání, které nebylo naplněno, a já si ani 12 hodin po shlédnutí nejsem jistá, zda se mi to líbilo nebo ne. Vizuál á la 2001: Vesmírná odysea mixnutá s Gravitací a vynikající Zimmerova hudba, dokonale vyvážená pompéznost s "němými" scénami z vesmíru, ale děj, který se tváří na první pohled strašně chytře, je ve skutečnosti plný logických děr a dost to skřípe (například smysl postrádající časové paradoxy!!! či velké WTF v případě chování některých postav, které se měnilo dost na efekt). K tomu je nutno připočíst únavné (pravděpodobně) hlubokomyslné úvahy. Dobře se na to dívá (přestože by zkrácení o půlhodinku vůbec neuškodilo), ale nesmí se nad tím moc dumat. Nemluvě o emocích, které ze mě Nolan opravdu nevyždímal, přestože je to celé dost ubrečené... a to herci hrají jako o život, McConaughey je prostě pan herec, ve scéně, kdy si přehrává vzkazy z domova, je doopravdy úžasný. Jen to bylo celé prostě... sterilní :). Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami... Zatím dám tři, uvidíme, jaké to bude napodruhé. Stejně mám za to, že tohle bude nakonec nejpřeceňovanější snímek letošního roku - a hipsteři ho budou stejně adorovat, "protože Nolan". PS: Roboti byli fajn, jednoho bych brala domů. Nastavila bych mu humor na 90%.

Po přečtení komentářů zde na ČSFD jsem došla k závěru, že tento film bude blbina ve stylu Troškovy odpadní stoky - a přitom se na to, na rozdíl od všech těch Kameňáků a Babovřesků, dalo dívat. Samozřejmě to žádná pecka nebyla, ale rozhodně existují v českém rybníčku daleko větší prohřešky proti kinematografii nežli Tady hlídám já. Tenhle film měl podle všeho ambice navázat na komedie pro děti, co vlastně nejsou až tak pro děti - jako třeba Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. Právě proto tam nebyla jenom linie s mluvícím dlouhosrstým jezevčíkem (jeho dabing mi, nevím proč, připomínal hlas Pavla Lišky - a to je dost peklo :) ) a dítětem, jehož frackovitost a nesnesitelnost byla vysvětlována nemocí ADHD, ale také druhá, dospělácká linie se vztahovými problémy a pálením alkoholu. Na rozdíl od roztomilých filmů z osmdesátých let se zde však objevovaly zcela nečekaně poměrně košilaté vtípky a narážky (kozy a broskvičky? srsly?), nadávky a sex, a ty se sem skutečně nehodily. Celkový dojem z tohoto snímku mám tedy velice rozpačitý, nicméně... průměr to byl rozhodně.

Přistoupila jsem na hru a báječně se bavila - co od toho také čekat víc nežli velice nenáročnou popkornovou zábavu? Navíc velký plus za působivé animované titulky na začátku filmu, po kterých následoval poměrně jednoduchý příběh se snadno odhadnutelnou pointou a skutečně "mňamózními" gore scénami s kousky těl, orgány a litry krve nejrůznějších bizarních čarodějnic, s nimiž se ústřední dvojice (sexy Gemma Arterton v těsném koženém korzetu a rozkošný Jeremy Renner, dvojí potěšení pro mé oko ;) ) s infantilními jmény a vulgárním slovníkem rozhodně nepárala - ačkoliv, co se boje týče, byli oba sourozenci pěkné lamy a od každého dostali slušně na budku... :) Jenže ty hlášky, ty hlášky! Už kvůli nim musím jednu hvězdičku přidat, prostě musím. "Whatever you do, don't eat the fuckin' candy."

Tarantinovky mám ráda, jeho chvílemi hodně černý humor a přehnanou stylizaci přímo zbožňuji, ale tenhle film tak nějak nesplnil má očekávání. Přitom měl spoustu kladů, mnoho zapamatovatelných scén (ku-klux-klan!), hvězdné obsazení (v čele s Leonardem DiCapriem a Chritopherem Waltzem) a naprosto božský soundtrack, jenže to tak nějak dohromady vůbec nefungovalo - a já teď nevím, na čí straně je vlastně chyba. Třeba jsem to všechno jenom nepochopila - anebo se Tarantino v tom svém stylu tak nějak utopil. Podobně jako Tim Burton :).

Původní Evil Dead Sama Raimiho miluji, od prvního, skutečně děsivého dílu (který je dnes díky svými efekty spíše komedií) až po čistě ujetou Army of Darkness, a oceňuji na nich, jak tyhle snímky naprosto geniálním způsobem kombinují humor a brutalitu. Navíc mne nedávná Chata v lesích společně s Mamou přesvědčila, že i v dnešní době se ještě natáčí filmy, ze kterých jde mráz po zádech a na konci čeká nějaká naprosto nepředvídatelná pointa. Z těchto a ještě z několika dalších důvodů jsem proto k tomuhle remaku vzhlížela celkem s dychtivým očekáváním - a kromě toho mne také celkem namlsaly trailery. A jak jsem pak byla zklamaná... Několik pěkně nechutných gore scén v depresivně působícím lese a v doopravdy hrůzostrašné chatce zcela potáceli toporní herci, jejichž postavy se chovali jako největší idioti. Jak zoufale mi tam chyběl cynický bad-ass Ash Bruce Campbella! Nostalgie, kterou jsem k této hororové sérii cítila, to bohužel nezachránila :(.

No jo, přiznávám se, moje guilty pleasure, ale náhodou se to u pravidelného večerního cvičení přežít dá a ani nevadí všechny ty imbecilní dialogy a překombinované zápletky. Navíc je v téhle telenovele NAPROSTO všechno - velká nesmrtelná láska, kterážto je po většinu dílů nenaplněná (přestože by krizi ve vztahu vyřešil jediný rozhovor nešťastných milenců... ale o čem by pak bylo zbylých 193 dílů? :) ), nenávist, pokus o vraždu, vražda, sebevražda, únosy, mrzačení a navíc infantilně-děsivý barevný svět, kam malá dcerka hlavního hrdiny utíká za mrtvou babičkou (!!!). Kromě toho se tu všichni neustále modlí, hlavní hrdinka Marichuy se chová jako buranka a její milovaný Juan Miguel s vizáží plastového panáčka Kena od Barbie se během pár dílů "vyučí" z psychologa špičkovým očním chirurgem. Sakra, copak jde takovou splácaninu nemilovat? XDD

Tak už k tomu došlo i u Baze Luhrmanna - vykrádá se. A tak okatě! Spousta krásných barevných obrazů vyhnaných ad absurdum, kýčovitá do očí bijící přehnanost a navíc vyprávěcí schéma naprosto shodně použité v Moulin Rouge... to už přece nikoho nedojme. Vlastně bych tomu nejradši dala jen tři hvězdy, ale protože se mi tolik líbí knižní předloha a queerový motiv zde byl obzvlášť vypíchnut, dávám čtyři.

Hvězda navíc za sladký úsměv neuvěřitelně cool Ewana McGregora. Jinak jde v podstatě o velice průměrnou fantasy pohádku :).