Lukoye

Lukoye


10 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 7.10.2005  11:45
    Jedna ruka netleská (2003)
    odpad!

    Upřímně věřím tomu, že Klára Polertová-Trojanová nic nehraje. Obludnou autoritativní postavu neurotické a deprsivní matky ztvárnila tak věrně, že nemohla hrát. Odporná osoba. Ondříček už hulí víc než je zdrávo. Na samoúčelné scéně, kdy vystoupí dva hlavní představitelé před kameru jako sochy v převlečení, není vtipného prostě vůbec nic, pokud tomu režijní vedení nedá nějaký smysl. Kontinuita přiběhu totiž naprosto selhává. Tolik navštěvovaný tento film bude pravděpodobně pouze kvůli Macháčkovi. Vyměňte ho třeba za Richarda Krajča a návštěvnost bude pravděpodobně stejná, jenom vzorek populace návštěvníků se změní na pubertální dívky. Jako když si prohlížíte bravíčko. Neskutečně trapná nuda.

    • 26.9.2005  17:16

    Skutečně na výsost relaxační film. Ve všech sférách filmařského řemesla jsou v tomto filmu vidět nedostatky, ale zrovna tomuto filmu to nevadí. Snese to oko i filmového fandy. Film osvěžující jako ranní vítr od moře na pláži. Velká část filmu se také v krásném prostředí domu na pláži odehrává. Ophélie Winter je neskutečná kočka, až jsem nevěřil vlastním očím a na hercích je vidět, že si natáčení spokojeně užívali. Kdo věří na pohádky, tomu se tento nekomplikovaný příběh s dějem přímím jako letící šíp bude líbit. Barr byl pro mě ze začátku v roli fotografa drsňáku nepřesvědčivý. Když se usměje, myslím že i chlapi musí uznat že je to sympaťák na kterého se dá bez žárlivosti koukat. Docela jsme mu tu kočku přál. Film bych rozdodně doporučil všem co se právě vrátili z dovolené, zamilovali se a teskní po ztracených chvílích.

    • 5.8.2004  12:13
    Smrtící selhání (TV film) (1999)
    odpad!

    :)))) Plně souhlasím s kolegou ScreamJay. Postavy v tomto filmu byly naprosto neuvěřitelné. Životně tam nevypadal skutečně nikdo. Mě nejvíc dostala postava rebelujícího saniťáka, co se jako náhodou projevil jako největši odborník na viry na západ od Afriky. Hloupoučké. Snaha o akci se asi nejvíc projevovala nestálou dynamickou kamerou, jež každému záběru dávala nádech zuřivého běhu. Kdys viděl tu latexovou agentku dříve, nevěřil bys že je to ona, bývala to jedna z nejkrásnějších ženskejch na plátně. Dle mě se jedná o robota. Takového co se montují na barandově viz Borhyová a ostatní moderátorky komerčních televizí. Studio kamarád je dramaturgicky lépe zvládnuté než tento film. Jakákoliv snaha o napětí se utopí v dementních dialozích.

    • 4.4.2004  15:20

    Čekal jsem trapnou komedii se spoustou klišovytých a vyčpělých ftípků. Vlastně jsem se na to ani nechtěl koukat, ale jak jsem to ze začátku apaticky sledoval, ftípky, dialogy a dobré parodické nápady mě u bedny udržely. Některé scény a skeče jsou fakt dobré. Rozhodně bych to nečekal, ale dobře jsem se pobavil a i bych to doporučil. Komedie co sakra vychází z reality, i když je to někdy thlý, že to ani nejde popsat.

    • 12.3.2004  11:57

    Docela milá, nenáročná komedie bez jakýchkoliv ambicí. Příběh se odehrává v mě příjemném prostředí naprostého zapadákova někde v Texasu. V tomto nudném mikroprostředí, kde konec světa rovná se poslednímu plotu a jediný pracant je větrák na stropě šerifovy kanceláře se rozehrává bláznivý příběh o vyloupení banky. Lupiči jsou ale hrozní ňoumové a mají neuvěřitelnou smůlu. Rozehraje se pátrání po ukradených penězích jenž ale nikdo neví kde jsou včetně lupičů. Do hry se vkládá mladá krásná policistka (Turner), láska a obtloustlá FBI. Všechno komplikuje místní mafiánský boss, který byl v podstatě okraden a snaží se dostat své peníze zpátky. Na konci se z neskutečně naivní policistky, jejíž hlavní rolí ve filmu je usmívat se, stane žena vamp. Čekal jsem už jenom přestřelku v bikinách. I když konec je zbytečně akční, ostatek filmu je mile utahaný a herec v hlavní roli se skutečně krásně typově hodí pro roli nevýrazného pilota. Janine je krásná, dokonce s krátkými vlasy, i když obarvenými na zrz. Objeví se v několika milostných scénách a nakonec i v pěkném úborku, jinak ale nestojí za řeč. I když tento film patří do lepší poloviny toho co natočila.

    • 12.3.2004  11:44
    Tajný román (TV film) (1999)
    odpad!

    Pro mě je to zase důkaz, že pouze na benátských lokacích se příběh postavit nedá. Myslet si, že nejromantičtější město světa splní svojí službu i kdybych jen tak ležel a držel kameru je liché. Od začátku film plný špatných, nevýrazných dialogů kdy dramatičnost situace je rovnou z klidového stavu hnána do nesmyslné hysterie, jež by mohla být pochopena jako výraz schizofrenního chování, ale ne jako odraz péče o dospělou dceru. Herci jsou strašní, příběh naprosto tupej s tolika nesmyslnostmi a na sebe logicky nenavazujícími ději, že se jeden ani nestačí divit. Ve filmu se šetřilo kde se dalo a je to na něm vidět. Pravděpodobně tento televizní film spolykal veškeré prostředky na výpravu a na zbytek filmu nezbylo. Režisérova kresba válečného zpravodaje, jako hlavní postavy, je směšná a scény z válečné Jugoslávie aspirují na u mě naprosto nejhůř ztvárněné. Viz kosovský utečenec jež si veškerý svůj majetek veze ve velikém chromovém nákupním vozíku. Tvůrce tohoto snímku se zřejmě vyprofiloval na soft erotických pořadech pro playboy. Konec skoro ani nehodlám komentovat. Aneb jaká může být legrace když čekáte jestli se potvrdí, že je váš snoubenec, syn na mrtev. Kdejaký díl Dallasu je oproti tomuto perlou. Hrůza. Janine vypadá po celou dobu strašně, člověk aby jí pod těmi líčidly hledal lupou a hraje taky mizerně.

    • 27.2.2004  13:37

    Určitě nikoliv jasně špatný film. Akorát hodně nudnej a celou dobu o ničem. Kdyby alespoň využil atmosféry malého městečka a budoval film na atmosféře, ale takto je z toho zamotané drama bez vyrazných momentů. Přiběh o potížích a zamatcích jež se objeví, nebo je spíše někdo způsobí, po sebevraždě jedné staré tety jejíž sestřenice jsou strašné mrchy a dcera jedné z nich je naproti tomu úžasná. Sebevražda je špatně vysvětlena a její dezinterpretace ohrožuje pověst lidí jež jí měli nejradši a na koně s dostávají fuchtle jež se snaží využít vše co po ní zbylo. Close hraje mrchu skutečně přesvědčivě. Tyler mě hodně překvapila jaký má příjemný hlas, jemný, tíchý, mazlivý. Alespoň něco pozitivního se o ní dá říci. A taky její sestřih v tomto filmu je k pomilování.

    • 23.2.2004  08:51

    Ani ryba ani rak. Nevím co k tomu dodat. Zbytečně natažené. V podstatě se shoduji s Pomovým komentářem, líp bych to nevystihl. Pro mě spíše zklamání. Důraz na naturalistickou rekonstrukci historické události válcuje příliš romantický děj. Postavy jsou neuchopitelné ale zase s natolik velkým egem, že narušují režisérův způbob vyprávění. Zatímco třeba u Maifiánů byly postavy zcela ve službách detailního vykreslení atmosféry a naturelu místa a doby, tady při stejném stylu a tempu vyprávnění nabývají mocnosti, jenž škodí filmu posouvá ho směrem k meanstreamu. Tudíž se o sebe tluče hraný dokument par exelence s linií love story a persony osvoboditele, který vyzívá k tomu se s ním identifikovat. Schizofrení výsledek nesvědčí ničemu. Za špičkovou kameru a důraz na sociální rozměr doby 3*, ale dojem mám velice rozpačitý.

    • 23.2.2004  08:37
    Solaris (2002)
    ****

    Pro mě dost neuchopitlný film, ze kterého se mi první vybaví hudba. Moc se mi líbila. Celou dobu v podstatě skoro ve stejném duchu, přesně dotvářející atmosféru snového příběhu opuštěné vesmírné stanice na konci všech konců. Psychiatr v podání Clooneyho odjíždí na vesmírnou stanici u planety Solaris. Zde se dějí zvláštní věci, které osadníky uvrhávají do depresí a nejistoty. Planeta má na lidi ze stanice zhoubný vliv. Zhmotňují se jim jejich myšlenky. Většinou dávno do minulosti zasunuté příběhy a události. Také psychiatrovi se znovu otevře dávná rána. Zhmotní se mu jeho mrtvá žena. Skrze tuto projekci se snaží změnit co zkazil, ospravedlnit se sám před sebou. Chytá se tak do pasti vlastní viny, kdy je schopen svým vlastním představám připsat reálný statut. Postupně se zamotává do sítě nejasností ohledně zhmotněných lidí a zoufalé snady změnit nezměnitelné. Film nespěje k žádnému konkrétnímu konci a je psychologickou studií zraněného muže, který prohrává sám se sebou. V jistých momentech poměrně filosoficky pojatý film dotýkající se otázek boží existence. Zajímavě výtvarně řešený. Konec příběhu mi svým významem unikl, přesto velice sugestivní a hypnotické dílko, po kterém jsem docela dlouho čuměl a nevěděl co se děje.

    • 23.2.2004  08:01

    Velice tupý film odehrávající se v černobílém prostředí americké středoškolské mládeže. Něco mezi popelkou a Pigmalionem. Snímek snažící se dokázat, že každá inteligentní, kriticky uvažijící mladá nadaná dívka se může po zásahu vizážisty a mentora v podobě, koho povolanějšího, nejhezčího kluka ze školy, stát tupou navoněnou nemyslící parodií a nejtupější barbínu na škole. Neustálé moralizování na všech úrovních. Film tak nereálný, že mě to až uráží. O to horší, že mládež jež to shlídne, bez ostatních zkušeností, musí nabýt pocitu, že všeho lze dosáhnout ze dne na den, bez problémů a vývoje. Jednoduše jste dnes kačátko a zítra královna třídy. Bulshit, který se může rovnat tak s S club 7.

    • 23.2.2004  07:51
    Matka (1996)
    ****

    Jo, hlavně vyspělý a nenucený vitip, který se až pro mě neuvěřitelně přibližuje našemu středoevropsému. Aneb matky jsou v americe asi podobnější těm našim víc než jsem si myslel. Film o tom, že když vyndáte jablko z mrazáku je jako čerstvě utžené ze stromu. Poměrně úspěšný spisovatel sci-fi románů je po druhém rozvodu a jeho schopnost komunikovat s ženským pohlavím se rovná nule. Proto se rozhodne, že si potřebuje lépe porozumnět se svojí matkou, jenž spíše komunikuje s jeho mladším a podle všech měřítek úspěšným bratrem. Tuto citovou propast se snaží překlenout tak, že se po rozvodu znovu, ve čtyřiceti letech, nastěhuje k matce, jenž žije už dlouho sama. Začíná se rozehrávat spousta situační komiky o vidění světa dvou rozdílných lidí, kteří by si ale měli být blízcí jak nikdo jiný. Skrze vztah k matce si snaží spisovatel vyjasnit vztahy k ženám obecně. Film není bláznivou komedií a ani jeden z herců nehraje přepjatě. Naopak velice civilně, nenuceně a naprosto přesvědčivě. Krásně Reynolds zahrála už v podstatě lety omezené vidění světa, ženou za zenitem i když stále v plné formě a s chutí žít život ke své spokojenosti. Taková minimální komika, kde jako bych viděl některé moje příbuzné, ještě k tomu skvěle parodické a výstižně pojaté. Krásná studie toho jak se setkávají dva světy, dvou vyzrálých lidí, kde se každý pohybuje na mezní hranici zralého věku a má tendenci sklouzávat u matky k začínajcí senilitě a u syna ještě ne zcela opuštěné mladické divokosti. Krásná studie vztahu matka-syn s konečnou freudovskou katarzí s dokonalostí prvního dne na světě. Nezvyklý, přitom velice inteligentně vtipný a milý film.

    • 10.2.2004  18:03

    Hodně podprůměrný thriler, který nestále hraje na city diváka, někdy až směšným způsobem. Jedná se o rekonstrukci života neohrožené novinářky, jenž se rozhodla poštvat k soudu špičky drogové mafie v Dublinu v polovině devadesátých let, označovaných za zlatou dobu mafie. Na žádné úrovni nedovoluje scenář hercům nějak dramaticky rozehrát jakoukoliv scénu a tak je to spíše soubor scénických torz, jež na sebe navazují jen silou vůle. Kdejaký Taggert či Colombo je líp napsaný i sehraný. Nezlomnost novinářky je sice obdivuhodná, ale nevědět před začátkem, že to je film podle skutečné události, byl bych ze zpracování daleko otrávenější. Tak jsem si mohl přeložit scénu ve které novinářka pod tlakem strachu náhle začne tančit s manželem, ve velice rychlém sledu, kde totální frustraci od veselého křepčení se synkem v náručí odděluje jen několik sekund, ve kterých není schopná vylíčit přecházející náladu ani Cate Blanchetová. Ta je také jediným světlým bodem celého filmu. I když někdy dělá naprosté nelogické hlouposti je v nich velice přesvědčivá a hypnoticky krásná. Archetyp nezdolné mladé inteligentní krásné ženy. Herectví Blanchetové je pro mě vždy velikým zážitkem, tady jsem musel trochu více hledat, abych si v tomto minimálně zajímavém filmu našel zralé plody jejího herectví. Na snímek budu dlouho vzpomínat, ale zásluhu na tom má především a jedině Cate.

    • 10.2.2004  17:49

    Solidně natočený film navazující na vlnu filmů jako generační výpovědi o životním stylu mladých lidí v Británii. Tentokrát se jedná o v podstatě zajištěné mladé lidi z nižší střední vrstvy, kteří žijí život jež je utápí ve své nezábavnosti a jednotvárnosti. Jejich jediným ventilem je víkend a jeho strávení ve víru klubů a elektronické taneční hudby. Film není komedií ale sondou. Na škole jsme si ho dokonce pouštěli jako příklad přechodného sociálního rituálu v moderní společnosti. Natočen je zábavně se spoustou vizuálních nápadů, přes zvládnuté přiblížení změnených stavů mysli po drogách, hodně dobrých dialogů v parádním slangu a celkově výborně zvládnutá a vykreslená atmosféra nočního tahu po anglických klubech se vším co k tomu patří i s ilustrací pohledu těchto lidí na svět svých rodičů a jejich konzervativních norem. A k tomu dobrá hudba. I když to jistě lze přirovnat k Trainspotingu, je to něco víc, daleko více realističtější o normálnějších lidech. Přesto docela vtipné.

    • 10.2.2004  17:38
    Přežít (1993)
    ****

    Film který mi od své premiéry utekl skoro o jedenáct let. Celou tuto dobu jsem se na něho ale těšil. Je to hodně silný příběh podle skutečné události, která je od některých jiných snímků zde natočena skoro jako rekonstrukce události. Síla lidí v takové situaci je až zarážející. I když do jisté míry bych psychologii postav o něco pozměnil. Nejednalo se o hysterické výkony jako z hollywoodských akčňáků, na druhou stranu pokud film dodržoval takovou historickou fakticitu, zasloužili si postavy trochu realističtější pohled a dialogy. Dohromady je to ale velice dojemný film, ve kterém se ukazuje opravdová síla spolupráce a přátelství, chuti do života. K film byl někdy v letech jeho vzniku natočen i dokumentární film se skutečnými přeživšími účastníky tohoto neštěstí. Mimo jiné se tam dozvídáme, že se do teď schází a nikdy nikomu neřekli kdo se stal objektem konzumace. Skutečně dobře a realisticky zpracovaná událost.

    • 9.2.2004  18:53

    Pro mě po dlouhé době film u kterého jsem se skvěle zasmál. Žádné bolesti břicha či záchvaty smíchu ale hodně vtipné a nápadité ftípky, po kterých vám úsměv vydrží ještě hodně dlouho po odchodu z kina. Kmenem příběhu je vztah špičkového rozvodového právníka, který se bláznivě zamiluje do profesionální nevěsty, která poté vyždímá nebohého manžela u rozvodu. Děj se neustále přelývá z jedné strany na druhou. Ve filmu není vedlejších postav. Nejlepší vtípky jsou právě postavené na nich. Skoro groteskní chování postaviček, kde k mým favoritům patří rozhodně Baron ze Švýcarska. Film má spád a svěží neotřelé vtípky. Moc se mi to líbilo. Jenom jsem koukal kam se tento slušně rozjetý vlak řítí. Z počátku jsem měl problém překousnout reálie filmu, prostředí ve kterém se odehrává. Ale postupně jsem přestal být skeptický a ocenil, co všechno bratři Coenové dokázali vyždímat z tématu rozvodu. Sametový film.

    • 9.2.2004  18:44

    Film mě příjemně překvapil. Je od začátku neodhadnutelný a směr filmu napínavě posouvají plody práce a experimenty stárnoucího dětského psychologa, který se zabívá autistickým svědkem vraždy. Devítiletým chlapcem, svědkem vraždy svých rodičů. Psycholog společně s šerifem postupně rozplétají klubko nejasností a lží. Nepatřičně a nedotaženě působí psychologovo trauma z jeho minulé kariéry a nezdar u jeho jiného dětského pacienta. Jinak poměrně povedená skoro detektivka, která odhaluje svoje tajemství ve správných dávkách a konec je jasným a logickým vyvrcholením.

    • 9.2.2004  18:38

    Od začátku do konce o ničem. Ubohá fraškovítá rádoby groteska, která nemá zádné jednotící téma. Nejedná se ani o komedii, není se čemu smát. Španělstí filmaři sice poznávají, že fašismus není asi to pravé ořechové, ale celý problém s Goeglesem a jeho přehnanýma vášně není ani napínavý ani vtipný, spíš nechutný. Naprosto zbytečný film i když docela pěkně barevný.

    • 9.2.2004  18:28
    Nevěra (2000)
    ***

    Pro mě tedy velice nestravitelná podívaná. Těžké jako vepřevá s šesti před spaní. Jinak teda k filmu cítím velkou dávku respektu za klidný vypravěčský styl a skvěle stvárněné postavy herci. Chvílemi se film stává takřka takovou televizní adaptací. Naprosto minimální prostor v němž je naplno vidět herecké umění. Měl jsem problémy to dokoukat až do konce, asi na tento film mám ještě nějaký ten rok, či několik desetiletí čas a v podstatě jsme hodně rád, že jsem ho dokoukal. Vím, že to bylo naposledy v životě, pač podruhé by mě to stálo hodně přemáhání. I přesto je to špičkové dílko naprosto vyčerpávající téma do všech detailů.

    • 6.2.2004  12:15
    Truman Show (1998)
    *****

    Špičková satyrický groteska o dnešní mediální společnosti v Americe. Truman je dítě adoptované filmovou společností, jež v největším ateliéru světa, tak dokonalému, že je nerozeznatelný od skutečnosti natáčí bez vědomí Trumena reality show jeho života. Uměle vytvořený svět imitující skutečný svět je pod totálním diktátem mediálních magnátů jež svojí vůlí a ekonomickými zájmy, tlaky a reklamou přetváření Trumanův život tak aby jim to nejvíce vyhovovalo. Bez jakéhokoliv morálního apelu přetváří Trumanův život podle sledovanosti. To že o tom Truman nemá ani páru dělá z filmu skvělou, velice hořkou alegorii současné společnosti, u které je často velice spekulativní do jaké míry si je vědoma toho příslovečného "světa za ateliérovou zdí". Lidský život zkrátka nejde znásilňovat mocenskými zájmy bez vědomí zůčastněného. Jde o chytré kritické dílko jež se hrdě může postavit do řady mezi filmy 1984 či Hlava XX. Truman postupně objevuje pravda, pomocí malých omylů (chyb v matrixu) a začne si uvědomovat svojí omezenost a stále více pociťuje potřebu svobody, pravdy a lásky jelikož všechny tyto emoce jsou v jeho světě vytvářeny podle scenáře placenými, tím pádem pokryteckými herci. Scénaristovi a režisérovi se povedlo natočit inteligentní kritické dílo o zaslepenosti konzumní společnosti, která si vytváří svět jež má smysl jen sám pro sebe a uvnitř sebe funguje podle svých vlastních vykonstruovaných zvrhlých norem z pozadí diktovaných šedými eminencemi ekonomické, politické a militární sféry. Bravo tomuto snímku. Náprava a cesta ven je možná.

    • 6.2.2004  11:58
    Šakal (1997)
    ***

    Příběh o legendárním zločinci, ostřelovači jež spáchal atentáty na velice vlivné lidi a nikdy nebyl dopaden. Willis se na roli záporáka prostě nechodí, si nemůžu pomoc. Mám ho rád jako rezignovaného policajta či soukromé očko ale Phil Marlowe, ale s jeho dobráckou tváří nemůže hrát bezpáteřní parchanty. Když pominu jistou pohádkovost (viz jizvy a minulost ruské vyšetřovatelky), a kauzální nevěrohodnost (viz právě atentát), a obvyklou namachrovanost R. Gera, pak zůstane lehce nadprůměrný akčňák bez napětí. I když některé chvíle ve scénáři jsou originální. Dost mě dostalo, nevím jak se tomu říká, zkrátka to že firma Dodge měla evidentně dohodu s produkční společností o tom, že hrdina bude celou dobu používat jejich auta. A to tak že jeden typ. Což vyznělo skutečně komicky u teroristy jež si zakládal na tom že neustále měnil identity a technické zázemí a v každém městě si koupil to stejné auto, ještě když už se o něm dlouho vědělo, že jezdí v dodávce. K smíchu. Jinak na sobotní večer na nově nadprůměr, na jakýkoliv jiný den kdekoliv podprůměr.

    • 6.2.2004  11:46

    Pro mě naprosto jasná ukázka velice špatného filmu. Netrpí ani tak v oblasti scenáře, i když ten taky není žádný klenot, ale v oblasti režie a kamery. Hodně mi to připomnělo seriál Hvězdná brána, jež tento film v mnohém směru převyšuje. Pravděpodobně veškeré finance spadly do položky honoráře herců, pač v tomto ohledu je film dost našláplej. Ale skvělé herectví snad všech herců se prostě nemá kde rozvinout. Typický seriálový systém točení, jež vůbec nevyužil nádherných exteriérů a interiérů klenotů francouzských památek. Ploché až hrůza. Připomnělo mi to Wild Wild West, i když to si v podstatě nedělalo žádné ambice, toto je paskvil historického filmu.

    • 6.2.2004  11:39

    Čistokrevný skoro amatérský hudební dokument. Zachycuje putování kubánského kytaristy zvaného Kohouta po několika kubánských městech, kde navštěvuje svoje přátele muzikanty. Oslava života a specifičnosti kubánské hudby. Nejde ale o žádné veliké legendy jako v BVSC, tito lidé ač ve svém okolí vyhlášení hráči žijí naprosto obyčejným, pomalým životem kde hudba je nedílnou součástí jejich dne od rána do večera. Dokument bez otázek o nemluvném hráči. Minimální stylizace jedině prospívá věrohodnosti a skutečnosti výpovědi o současné Kubě, i když ze společenských a politických témat se tu neřeší vůbec nic. Když si odmyslíte tu vášnivou karibskou aureolu, zbyde povedené "domácí" video.

    • 6.2.2004  11:29

    Příliš jsem nepochopil co se film snažil říci. Připadlo mi, že se v konečném rozuzlení tak trochu ztratil sám v sobě. Minimalistické exteriéry ale hlavně interiéry korespondují s celkovou koncepcí filmu. Příběh dvou pracovně vytížených ekonomů často cestujících po celé zemi jako konzultanti projektů. Jeden introverntní a druhý typický narcistní, šovinistický typ lamače srdcí se rozhodnou oplatit všem ženám křivdy spáchané na mužích, tak že společně svedou nějakou křehkou, neposkvrněnou ženu a poté jí názorně ukáží co je zvrat v pocitech, falešnost vztahu a pohrdání. Jako objekt svojí pomsty si vyberou hluchou písařku Kristin. Zakřiklou a odtažitou dívku, nicméně velice atraktivní. Zatímco narcista Chat postupuje pokrytecky ve svém plánu, jeho kolega se do dívky zamiluje a začíná rozkol mezi celou trojkou. Každopádně ani jeden z protagonistů není polárně vyhraněným charakterem. Příběhu tedy chybí identifikace s nějakým principem jež postavy zastávají. Do poslední chvíle mi nebylo jasné jak se věci vyvinou. Po tomto filmu ve mě zůstala pouze nechuť a pohrdání nad nijakým filmem.

    • 29.1.2004  07:31

    Velké překvapení. Nemám v lásce dobová dramata a romantické historické příběhy plné piklů a složitých vztahů. Toto je ale zcela něco jiného. Překrásně natočený film s důrazem na exteriéry jež jsou naprosto perfektní. Příběh se odehrává dílem v Londýně a dílem v Benátkách na začátku 20. století. Mladá žena Kate, zamilovaná do novínáře je dána na převýchovu svým otcem k velice bohaté tetě, která ji slíbí zajistit dobré existentční zázemí. Pomocí výhodného sňatku. To však stojí v cestě její lásce s Mortonem. Jak překonat třídní, společenskou propast? Na to aby Kate znovu propadla na úroveň svého milého, ze které také pochází, moc kalkuluju a nechce pustit šanci. Šance se objevuje v podobě mladé a velmi bohaté američanky umírající na rakovinu. I přes to, že to velice utajuje Kate se to shodou okolností dozví a motivuje Mortona k tomu aby se začal ucházet o její dědictví. Aby se s ní zblížil. Jenže tato amorální taktika naráží na půvad a čistotu duše američanky Millie. I přesto, že děj je předvídatelný asi po deseti minutách děje, a příběh by mohl lehce patřit do červené knihovny, je to překrásné dílo, na které dlouho nezapomenu. Scény z Benátek, kdy se gondoly houpají nočními kanály za světla lamp berou dech a to není všechno.

    • 27.1.2004  14:25
    Pořadník (2000)
    ***

    Příběh o lidech jenž se náhodou setkají na autobusovém nádraží někde na pobřeží. Polovina lidí jede do Santiaga a druhá do Havany. Jenže na Kubě jezdí autobusy stejně pravidelně jako v grónsku chodí pošta. Takže nezbývá než čekat na ten další, o kterém nikdo nic neví, ani jestli pojede, a když náhodou pojede jestli bude mít vůbec místo. Tudíž lidem nezbyde nic jiného než se společně podílet na opravě místního autobusu, jež je ve vlastnictví nádraží. Tomu předsedá vedoucí v podobě odvážného staršího muže Fernandéze. Lidé začnou společně komunikovat a pomáhat ve společném úsilí o odjezd. Jenže oprava je dlouhá a tak se stane, že postupem času se lidé tak poznají, že vytvoří malý ostrůvek lidskosti v prostoru nejisté a podezřívavé Kuby. Nehledí na zlé jazyky některých lidí, jež prohlašují že je to proti předpisům a podlehnou strachu. Strachu z lidskosti a radostné spolupráce, jež je ve všech diktátorských zemích potlačována. Postupem času začnou i nádraží přetvářet z neosobního, anonymního, sociálního a špinavého na líbivý prostor a vtisknou mu tak jedinečnost. Známku lásky a výhradnosti, vymaní ho s socialistické všepatřičnosti. Zušlechťování prostoru je odrazem lásky jež mezi nimi vznikla. Nakonec se ale všichni dozvědí, že vše co se stalo bylo pouze společným snem, snem o lepší společnosti, jež ale má nadějný konec. K vrcholným komediálním scénám patří rozhněvaná řeč vedoucího nádraží ve svém pokoji k zatím osobě stojící mimo záběr. Když se vypovídá, tak kamera sklouze k objektu na který vypřávění směřoval, a tam leží netečně černý kocour na posteli-boží.

    • 19.1.2004  01:18

    Trojka si ponechává dobré věci z jedničky a je o něco zábavnější než dvojka, která se mi moc nelíbila. I když už jí v těch parodiích trochu dochází dech, viz kus kamen na prsech při závěrečné přestřelce, ani chvilku jsem se nenudil a konečná scéna s vlakem a pekelnou jízdou k propasti je napínavá. V nejlepším přestat. Jako sci-fi komedie to funguje a je to veliká sranda bez přiblblých pubertálních vtípků. Tak nějak správně dobrodružný film pro dospívající děcka. A ještě, říkal jsem si odkud toho magora s červenou károu znám a až z titulků jsem se dočetl, že to je Flea z Red Hot Chilli Pepers.

    • 13.1.2004  00:49

    Nostalgická, nedá se nic dělat: venku zuří temno normalizace o které nemám ani ponětí, a na videu střídá mého oblíbeného Pata a Mata chlápek v umělohmotném obleku s auťákem, kterej jsem ještě nikdy neviděl. Prostě a jednoduše jsem z toho naprosto paf. Film je skvělej, dramatickej, nápaditej a vtipnej. Oblíbenej film mého mládí. Pod tíhou let od doby co jsem ho viděl prvně neztratil nic. Možná trošku mojí vášně, ale to je pochopitelný.

    • 12.1.2004  21:54
    Miluji tě, Terezo (TV film) (2000)
    *****

    Krásnej, pocitovej film. Hodnocení tohoto filmu od mne nikdy nebude racionální ale určitě spíše emocionální. Milostný příběh patnáctiletého chlapce a pětatřicetileté doktorky na pozadí konzervativní a průdérní společnosti jednoho malého portugaského městečka. Oba tito lidé v sobě najdou hlubokou lásku a nijak přehnaně neřeší její morální dopad. Objeví se tam jakési sebezpytné myšlenky, ale jinak rozvíjející se, zpočátku nejistý vztah skvěle graduje a stojí na pevných základech skvěle realistického scenáře. Je cítit temperament a půvab skrývané, utajované a vybojované lásky v netradičním stylu. Jedná se o televizní film a nutno podotknout, že má spoustu hluchých míst. Zaprvé výkony herců ve vedlejších rolích jsou často špatné až teatrální a podkopávájí skvělé výkony dvou hlavních herců. Oba jsou výborní, naprosto realističtí, důvěryhodní a romantičtí. Jakékoliv scény s hlavními představiteli by obstáli proti jakémukoliv milostnému filmu. Potom netradiční půvab Any Podrao je třešničkou na dortu. Nevím čeho se tento film chtěl dotkonout, pač mi na okamžik nepřišel jako spotřební milostné televizní drama. Možná to bude morálkou svázaná venkovská portugalská společnost, kterou film vyzívá k reformaci. Člověku zatrne a milencům hrozně fandí, když vidí jak jsou lynčováni. Je zde krásně vidět, že normou není vůbec nic, že to klišovité "láska kvete v každém věku" zde dostává další rozměr v současnosti a společenské konfrontaci. Překrásné dílko.

    • 12.1.2004  20:29

    Naprosto hloupej kočkopsí film, beze smyslu. V podstatě by se dalo říci, že to je drama o nevěře, ale to je tak nekonzistentní tvrzení s ostatkem, že ani to nejde říct. Neviděl jsem nikdy tolik pseudorozumů a rozvleklých a nedokončených dramatizací postav. Hlavně postava poloindiána v podání Thortona byla tak zoufale neuchopená, že vůbec nechápu co tam mělal za smysl. Od začátku do konce o ničem. Poskládané náhodné obrazy s leteckou tématikou a scénář, jenž nic nerozvedl a v některých chvílích znatelně zamotaný sám do sebe. Možná jeden z nejhorších scénářů co jsem kdy měl tu možnost vidět zfilmový. Od odpadu tento film dělí u mě jenom to, že mě vysloveně neurazil svou zjevnou nejapností pač mě dlouho udržel u obrazovky v očekávání toho jak se věci vyvinou. I když odhlédnu od toho, že se nevyvinuly nijak. Spatlanina non plus ultra.

    • 9.1.2004  15:22
    (1995)
    *

    Vzpomínám si jak tento film naprosto nespravedlivě odstřelili na údílení Českého lva. Je to druhý počit Zdenka Tyce, patřím k těm jež generačně zasáhly jeho Žiletky. Tak jsem od něho hodně očekával, nakonec to bylo něco naprosto jiného, rozhodně podprůměr, ale označit ho známkou odpad znamená, že nad ním někdo nepřemýšlel ani minutu.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6