ladyDOOM

Road trip lesních lidí do civilizace. Osobně jsem byla k takovémuto způsobu nezávislého života přírodních lidí vždycky dost skeptická. Přišlo mi, že takoví lidé musí být tak trochu šáhnutí a asi i jsou. Něco na tom ale bude. Viggo Mortensen se na roli otce, jdoucího si za svým přesvědčením, neskutečně hodí a jeho tlupu dětí jsem si oblíbila. Vtipné, dojemné a hned zase vtipné, někdy i trochu trapné. Přesto jsem se v kině bavila a líbilo se mi, jak to nakonec dopadlo, nic se zkrátka nemá hrotit.

Skvělý dokument, kde si jdou tři sympaťáci za svým snem. Sledovat jejich odhodlání bylo napínavé a Renan Ozturk je fakt neuvěřitelnej borec!

Sice mi trochu vadily ty němé nahrané scény, ale stejně jsem klukům fandila, aby to zvládli. Líbil se mi záznam vyprávění Sira Edmunda Hillaryho.

Nechápu, co to mělo jako znamenat.... První třetina byla ještě docela zábavná, ale pak, pokud nejste nadrženej čumil, nebo prostě chlap, vás ten nával svlečených těl a zpomalených záběrů na detaily třesoucích se zadnic už prostě přestane bavit a trpíte a trpíte....a to až do úplného konce. Všechna ta hlubokomyslnost a vizuálnost mi v tomto případě přišla naprosto mimo mísu. Připadala jsem si, jako bych hodinu a půl sledovala MTV, kde ale zvrací místo Pitbulla James Franco. Když se nakonec všichni postřílí, je to jako vysvobození.

Žhavý adept na MEGAfilm pro sobotní Novácký večer od 8. Nevtipné, průměrné, neakční, zkrátka nic nového pod sluncem. Prostě si koupit balíček chipsů a poválet se u toho na gauči...

Možná, že mi unikl počáteční děj a to přesně mačkání tlačítka, které vše spustilo... Bych ho zkrátka nepomačkala, odešla a bylo by... No dobrá, snad jsem byla jen trochu nepozorná a existuje řádné vysvětlení :) Hanička byla zábavná, plná akce a výborné hudby Chemical Brothers. Dost už mě ale štve ten až groteskní model, kdy hlavním záporákem je žena. Drsná žena vládnoucí tlupě chlapů, které v jednom kuse komanduje. Fakt se divím, že si to nechávají vždycky líbit!

Pařit v Bangkoku mě bavilo víc než ve Vegas.. Možná to bylo tím, že po Vegas mám dost hangover a moc už si ty všechny neuvěřitelný a dozajista velice zábavný historky nepamatuju :) Hysterický ječení Eda Helmse a dealující opice byla legrace a jsem zvědavá, copak se pánům stane příště...

Ajajajaj....Ještě, že ta Amerika má takovou bezvadnou armádu...

Příjemná podívaná na nedělní večer s uctivou anglickou atmoškou 19. století. Hugh Dancy je tu tak sladkej, že bych ho úplně poťuťala a vše je jak má být. Nic vás sice nepřekvapí, ale rozhodně ani trochu nenudí :)

Zrození planety opic byla docela zábavná a poutavá podívaná...pro mě ovšem do té doby, než se hlavní hrdina Caesar dostane do lochu za napadení, kde se z roztomilé domácí opičky stane boss a obtočí si všechny spoluvězně kolem prstu... To už mi zkrátka přišlo moc a všechno to opičí dorozumívání mě začalo děsně štvát, jako třeba orangutan z cirkusu, který ovládal znakovou řeč :D Když pak naše hlavní postava vykřikla ono NOO! Nedalo se nic jiného, než zkrátka uprsknout smíchy... Planety opic jsem měla vždycky docela ráda a i na tuto se určitě někdy v budoucnu podívám znovu, akorát s plnou pusou keců a rozhodně jí nebudu brát vážně :)