C0r0ner

C0r0ner

Ondřej Koželuh

okres Plzeň

17 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Vyšší princip (1960)

    Asi až napopáté jsem byl schopen docenit filmařské kvality tohoto díla. Do té doby jsem byl pokaždé "jenom" zničen neskutečnou atmosférou, obrovskou historickou výpovědní hodnotou a smrští emocí. Asi už nikdy nebude natočen lepší materiál o heydrichiádě a to ani nevadí, protože Vyšší princip bohatě stačí. Po Němé barikádě je to neskutečná změna, která diváka chytne v prvních sekundách a nepustí až do samého závěru, který je za prvé nejemotivnější, co jsme kdy viděl a za druhé také jedním z nejlepších vůbec. Pro mě je to subjektivně nejlepší film, který jsem kdy viděl a asi i uvidím. 100%

  • poster

    Pozemšťan (2007)

    První minutu jsem si říkal jaká to bude sračka. Prvních deset minut se mi líbilo pouze proto, že se sedm lidí sejde na jednom místě, což mám rád. Pak ale začal pracovat scénář a já se přistihl, jak bez mrkání sedím, rukama drtím kraj stolu a skoro nedýchám. Čím dál tím víc mě Pozemšťan vtahoval do sebe a přidával další a další parády, které pro mě byly díky zesměšnění víry v Boha (dokonale, dokonale vymyšlené) jednou z nejlepších věcí, co jsem kdy viděl. V jednom momentu jsem zjistil, že si připadám jako při nějakém vypjatém zápase, kdy si veškerou osobností přeji, aby domácí vyhráli. Ještě nikdy mě žádný film tak nevtáhl a pochybuji, že se to ještě někdy stane. To, že to nakonec všechno dalo smysl, že to bylo velmi komorní bez zbytečných efektů a nesmyslů, že se to stoprocentně trefilo do tématu, kterému se už dost dlouho věnuji, že to bylo překvapivě dobře zahrané, že to mělo jeden z nejlepších scénářů, co jsem kdy viděl, znamenalo, že jsem bez jakýchkoli očekávání viděl jeden z nejlepších filmů všech dob. Mrzelo mě jenom jedno, že jsem to mohl poprvé vidět pouze jednou. 100%

  • poster

    Strážci - Watchmen (2009)

    Poprvé jsem viděl normální verzi. Podruhé režisérskou. Potřetí ultimate cut. A od té doby ještě asi tak pětkrát ultimate cut. Vidět Watchmeny pro mě byl z mnoha důvodů zázrak. Za prvé je to režijně určitě jeden z pěti nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Za druhé to je geniálně napsané a pokud se Alan Moore stydí i za tohle, tak je kretén. Za třetí je to špičkově zahrané, ač tam nejsou žádné velké hvězdy. Za čtvrté to má jednoho z nejlepších záporáků všech dob. Za páté ani klaďasové nejsou až tak moc klaďasové = neexistuje na tak dlouhé stopáži jediné klišé, nebo nelogické jednání postavy. Za šesté mě často nudí filmy po pěti minutách a zbytek času trpím. Tady chci po třech a půl hodinách víc a víc a přijde mi to, jako pár chvil, co jsem si to pustil. Za sedmé je to neskutečně realistické (v některých momentech až naturalistické) a divákovi přijde, že to je vlastně skoro realita. Za osmé je do všeho tohohle vložen neskutečně rozsáhlý děj, který vygraduje do geniálního konce. To, že Strážci mají "pouze" 79% je mi záhadou a vrcholní uživatelé v čele s čobolským šéfem můžou jít do píči, když tohle nedokážou docenit. 100%

  • poster

    Nedotknutelní (2011)

    Při premiéře jsem viděl Nedotknutelné počtvrté a to během několika měsíců. Už úvodní scéna mi (a platí to i při každé další projekci) způsobuje husí kůži a následně se celý film nese v neuvěřitelně dokonalé kombinaci vážného, až smutného dramatu a špičkové komedie. K tomu film divákovi skýtá jeden z nejlepších soundtracků všech dob (myslím pouze Einaudiho, kterého po zhlédnutí považuji za jednoho z největších umělců současnosti) a konec, který je spolu třeba s Velkou rybou takový ten, kdy je člověku prostě dobře a do očí se mu derou slzy. Těžko říct, jestli smutku nebo radosti. Nedotknutelní se pro mě stali jedním z nejlepších filmů historie a snad i napodesáté neztrácí vůbec nic ze svého kouzla. To, že to je podle skutečné události, je už "pouze" over the top. 100%

  • poster

    300: Bitva u Thermopyl (2006)

    Největší nadšení přichází s nejmenším očekáváním. A samozřejmě i naopak. Od 300 jsem nečekal nic a dostal jeden z nejlepších zážitků svého života. Perfektní soundtrack, dechberoucí vizuál. Lépe už rekonstrukce jednoho z nejznámějších hrdinských činů historie dopadnout nemohla. 100%

  • poster

    Contratiempo (2016)

    Po El Cuerpu jsem nevěřil, že by kdy mohlo přijít cokoli lepšího. Jak moc jsem se mýlil... I když lepší než nejlepší udělat nejde, tak pro mě o zlomek procenta Contratiempo lepší je. Největší sranda na tom je, že tentokrát na to šlo přijít, což ale nic nemění na Paulově genialitě, kdy do tříhodinového děje + flashbacky narval dokonalou zápletku, kterou jsem rozdýchával ještě pár dní. 100%

  • poster

    Osudový dotek (2004)

    Celou dobu to bylo velmi velmi dobré. Ke konci to začalo být kurva dobré. A samotný závěr s doprovodem Oasis to zlomil definitivně. Záhy po prvním shlédnutí jsem si to musel pustit znovu a to už jsem celou dobu jen s úsměvem (často smutným) hltal každou minutu tohohle skvostu. Jak už jsem psal u Svěrací kazajky, když se povede cestování v čase, tak to stojí za to. A Osudový dotek za to stojí, protože přidal navrch haldu emocí. Závěrečná myšlenka, že k dosažení štěstí druhých většinou musíme obětovat sami sebe, je tak nosná, že by vydala na několik filmů. 100%

  • poster

    Sedm (1995)

    Pro mě je to objektivně nejlepší film všech dob. Ze subjektivního hlediska ho několik jiných překonává, ale vždy jen v jednom samostatném aspektu. Se7m je nejlepší jako celek. Upřímně pochybuji, že ještě někdy někdo natočí něco lepšího. Je neskutečné, když režisér dokáže zaujmout diváka první scénou, do děje ho vtáhnout druhou, napnout ho třetí a celé dvě hodiny ho držet na té samé hladině, aby následně připravil jeden z nejlepších konců, které kdy ve filmu byly. Když začnou titulky, tak divák začne po dvou hodinách pomalu dýchat a teprve po nějakých pěti minutách si všimne, že existuje reálný svět a celé to byl "jenom" film. Neuvěřitelný zážitek, který se nedá popsat a bohužel asi nedá zopakovat. Díky Davide Finchere za nejlepší film všech dob. 100%

  • poster

    Atlas mraků (2012)

    Buď to někoho trefí (mě kurva do desítky) nebo ne. Pak jsou jasné rozdíly v hodnocení. Nicméně moc nechápu velmi nízká hodnocení, protože i bez obsahu je to filmově jeden z nejlepších snímků, které jsem kdy viděl. Šest časových rovin, zdánlivě nesouvisejících, ale zároveň neuvěřitelně geniálně propojených. Úžasné masky, herecké výkony a režie. K tomu scénář, jaký se vidí jednou za pár let. Kromě Interstate 60 jsem neviděl nic tak plného veškerých inspirací o tématech osudu, životní cesty apod., ze kterých čerpám dodnes a nejspíš budu pořád. To, že to po skoro třech hodinách dá dokonalý smysl a člověk se nenudí ani vteřinu, považuji za důkaz naprosté dokonalosti, která logicky znamená jistou příčku v TOP 10. Kdyby se něco podobného natočilo jednou za deset let, byl bych spokojený. 100%

  • poster

    Interstellar (2014)

    Vždy se trochu bojím dalšího Nolanova filmu, abych nebyl zklamán. A ještě jsem nikdy nebyl. Právě naopak. Jeden místní uživatel, kterého si vážím, napsal: "Plakal jsem štěstím". Musím říct, že já k tomu neměl daleko. Nejenom, že to je kurva parádní sci-fi, jaké nemá moc obdob, tak je to zároveň i slušný akční film s několika over the top scénami (připojování lodí, útěk před vlnou). K tomu je to klasický Nolanovský námrd, kdy více jak dvě a půl hodiny uteče během pár vteřin a člověk je zadupán do sedačky a ani nedýchá. Jako největší devízu však kromě těchhle kladů (které by samy o sobě bohatě stačily na pět hvězdiček) spatřuji v příběhu, který je opět klasicky Nolanovsky geniální a jedinečný. A jako přídavek tady máme kurva silné emoce, které jsem vážně nečekal. Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl a asi (těžko to srovnat) nejlepší Nolan vůbec. Mimochodem je to spolu s Warcraftem jediný film, na kterém jsem byl v kině dvakrát. Absolutní dokonalost ve všech ohledech i po x-tém shlédnutí. 100%

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace