Arccos

Po technické stránce dobře zpracovaný film, který rozhodně stojí za zhlédnutí, a užijete si jej. Bohužel dramaturgie filmu je hodně poplatná ruským náladám. Gerojští kosmounauté zachraňují stanici (a spolu s ní i pomalu celou planetu), zatímco západní imperialisté kují pikle. Obzvláště celá zápletka s raketoplánem je trapná slátanina. Pokud by někdo námítal, že takový Armagedon nebo Mise na Mars jsou taky slátaniny, tak si plete žánry - Saljut-7 je totiž předkládán jako rekonstrukce historické události. Není divu, že kosmonauti Džanibekov a Savinych, skuteční protagonisté příběhu, z filmu nijak zvlášť nadšení nebyli. Ani já nakonec ne.

Když jsem už po prvním díle dal dvě hvězdičky, zpytoval jsem svědomí, jestli jsem se neunáhlil. Druhý díl mé výčitky zcela rozptýlil a celé Vražedné stíny ještě mohou být rády, že jsem z hodnocení naopak jednu hvězdu neubral. Nevím, jestli stejně špatná je už předloha, ale scénář je guláš všemožných námětů a klišé, celé dohromady to vůbec nefunguje a některé momenty hraničí přímo s parodií. Třeba taková scéna zlých kapitalistů v dekadentním táflovaném pokoji za pokuřování doutníků. Nic nezachraňovali ani herci - špatně hráli úplně všichni, včetně (i zde!) vychvalovaného Vetchého. A protože jde o dobré herce, celý problém jde za scénaristou a režiserém.  Já se vám přiznám, že vlastně ani nevím, jaká byla nakonec pointa a jak to dopadlo, protože poslední půlhodinu mi to už bylo zkrátka jedno. EDIT: Já jsem tu jednu hvězdu nakonec fakt ubral!

Podobně jako třeba Tucet špinavců je Ďábelská brigáda dobrodružný film, který si na válečný jenom hraje a z války si dělá pouze kulisy pro vlastní děj. Na mě lépe fungovala první polovina, popisující výcvik a sžívání nesourodých jednotek. Naopak až nepatřičně ke zbytku filmu vyznívá samotný závěr, který se snaží o jakési dramatické a patetické zkončení.

Povídkový formát Čtyřlístku sluší lépe než celovečerní příběh předchozího filmu. Pevně věřím, že děti, které mají Čtyřlístek rády, budou nadšené. Bohužel, pro dospělé a především pro pamětníky je film stravitelný mnohem hůř. Nese se totiž nepřekvapivě v duchu porevolučních Čtyřlístků s neosobní grafikou a s náměty podbízejícími se jen těm nejmenším divákům. Možná by tak moje hodnocení patřilo spíše současné úrovni časopisu než jen samotnému filmu, ačkoliv ono je to vlastně totéž. Takže jako zaujatý zůstanu jen u tohoto textu a vaše děti ať si to raději přeberou a ohodnotí samý. Koneckonců je to určené jim.

Významná doba vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa se opět zredukovala na sňatkovou politiku a to ještě v podobě červené knihovny a rodinného dramatu. Na tom níc nezmění ani podařená výprava nebo dobrý výkon Vojtěcha Kotka nebo Aarona Friesze. Naopak casting císařovny povedený není. Zatímco se v minulém díle  Steffi Reinsperger slibně barokně zakulacovala, v Ursule Strauss jsem podobu Marie Terezie celou dobu hledal marně. Celkově sotva dosažené tři hvězdičky.

Nejsilnější moment filmu: "Neumřeš."

Průměrná digimlátička, ze které si po čase pamatuji jenom kocoura Goose, omlazeného Jacksona a to, jak přišel o oko.

"Druhý Okresní přebor se nekoná, ale dobrý", pomyslel jsem si po prvním dílu. A pak byl každý další díl horší a horší. Naštěstí pro seriál jich je jenom osm, takže se to stačilo zastavit, než sklouzl do typických novákovských hovadin. Ale bylo to těsné.

Já ani nevím, co o téhle slabotě napsat. Nebo, moment, já vám vyspoileruji JEDINOU humornou scénu: "Ten stůl je obsazený." "Tak ho odneste a přineste jiný!" - Hotovo a teď už se na film nemusíte dívat. Jinak v něm totiž chybí úplně všechno: vtip, smysl i děj.

Celé to sráží přímo odpudivé zpracování . Už v osmdesátém devátém film chytal podivně devadesátkovou formu, ale hlavně: Co má znamenat ten neustálý snově zamlžený obraz?