sun.eagle

Po zdejším nadšení jsem zašel do kina na Zombieland 2, na který bych asi normálně nevyrazil, s tím že se zasměju, královsky pobavím a strávím příjemnou víc jak hodinu a půl. Odcházel jsem docela zklamaný. Nějaká bůhvíjaká sranda se nekonala, karikatura blondýnky byla fajn, ale že bych pukal smíchy? Prostě se to tentokrát se mnou nesešlo, ale to je jen a jen můj problém, a věřím že spoustu lidí to královsky pobavilo.

Tohle se moc nepovedlo. Nulová atmosféra, prostředí domu ve kterém se to celé odehrává je taky o ničem a ani napětí to napětí tu nenajdete. Tenhle žánr stojí na dobrém zaporakovi, no tady ho fakt nenajdete. Ani to vyvražďování nestojí za nic. V žánru je spousta jiných lahůdek, tomuhle remaku se můžete klidně vyhnout.

Mám to tak v životě, že čas od času si mě nalezne, aniž bych se o to nějak snažil nějaká zajímavá událost, věc, člověk. Týká se to i filmů. Z Garden state jsem viděl nejdřív jenom scénu z bazénu když jsem se vrátil z noční a před spaním přepínal programy, i když jsem to nedokoukal tak mi to nějak utkvělo schované v dlouhodobé paměti a když jsem si film po letech čistě náhodou a bez potuchy co je to vlastně za film pustil, vyskočilo na mě deja vu. Garden state mám zařazen v kategorii, kde se film táhne, nic moc se vlastně neděje, ani ten humor vám netrhá bránici, ale rozhodně se nenudíte, a vydržíte koukat do 4 do rána, v takovém stavu mě neudržela ani kdejaká marvelovka, kdy spolehlivě usínám po 30 minutách...Pokud něco vyzvednout tak Natalii Portman, protože od chvíle kdy se objeví její postava na scéně jí to celé patří a film se celý rozzáří. Milý film, který působí jako balzám na duši.

Jakmile jsem se naladil na rytmus a strukturu vyprávění příběhu v tarantinovském vesmíru tak jsem zjistil že se usmívám od ucha k uchu a užívám si každou sekundu filmu. 160 minut uběhlo jako voda a já si říkal že je to málo, že chci ještě. No a ten konec, to se prostě musí vidět. Takhle nadšené kino jsem nezažil. Nezapomenutelné. Nemám ve zvyku jít do kina na stejný biják znova, možná udělám vyjímku.

Trailer byl parádní a navnadil mě dostatečně natolik abych na film vyrazil do kina. Čili svůj účel splnil trailer bezezbytku. Samotný film tak parádní už není. Ani mi tak nevadí že se tvůrci museli držet určitých mantinelů vzhledem k věkové přístupnosti, ale kámen úrazu je že film prostě postrádá atmosféru a výplň mezi jednotlivými kapitolami knihy je prostě nuda, i díky na rozdíl od Stranger Things, totálně nezajímavými, řekl bych až nesympatickými hrdiny. Některé povídky jsou fajn a je škoda že se už dále nerozvíjejí, a některé zas za moc nestojí. Možná někteří budou pamatovat jak Nova vysílala pořad Příběhy ze záhrobí, seriál který v každém cca. 20 minutovém díle nabídl jinou hororovou povídku na různé téma, a kvalita jednotlivých dílů dosti kolísala. Tohle bylo podobné, navíc obalené nezáživným balastem s otravnými hrdiny a lehce trapnou pointou.

Horor nebo psychothriller? Rozhodně to není horor v tom smyslu v jakém to většina diváků očekává. Nečekejte nějaké galony krve, nahánění hrdinů magorem se sekyrou nebo vidlácký teror, ne tady se hraje podle úplně jiných pravidel a postupně budované napětí mě bavilo a nevadilo mi to pomalé tempo. Víte že ta idylka ve které se hrdinové na začátku ocitli je jen iluze a podvědomě cítíte že se něco stane. Čekáte na TO! a drží vás to v až nepříjemném napětí. To šílenství kolem se začíná zhmotňovat a graduje až do naprosto šíleného a bizarního finále, které je ale natolik šílené že se celé kino smálo, což je u hororu divné že? Možná to tak tvůrci zamýšleli a kousek toho šílenství z filmu předali divákovi, který se směje při sledování věcí, které směšné rozhodně nejsou.

Motorky rozhodně nejsou náplní mého života, přesto jsem se bavil náramně. Ty trapasy co divočáky potkávaly jeden za druhým na každé ujeté míli. A Marisa Tomei? wau!!

Parádní sci-fi záležitost která pěkně odsýpá. Bojových scén robotů se vší jejich brutálností jsem se nemohl nabažit. Některé postavy možná mohli dostat větší prostor, ale jinak jsem spokojen, a na dvojku se těším.

Zoufale průměrné až podprůměrné. Nebýt Winony Ryder tak bych se tomu vyhnul obloukem.

Co na to říct...největší serialový počin dekády si asi zasloužil lepší završení. Pominu na hlavu postavené chování postav, v tomto případě neposkvrnených a dothraků, ale chyběly mi tam emoce, náboj, prostě něco co by nasadilo korunu finále Hry o trůny.