imf

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy.

Ambiciózní, své a ve výsledku možná trochu sobecké, ale do poslední špetky nemainstreamové. Z autorského hlediska buď neukotvené nebo nečekaně vyzrálé. Na Normal lze hodit spoustu světlometů a v záři každého z nich bude vypadat jinak. Nikdy z něj ale nebude divácký film. Na to je příliš temný, formálně i obsahově rozkročený a neprostupný. Prvotní fascinace bohužel rychle ustupuje, pokud tohle není "to vaše pravé ořechové". Já se do Ševčíkova zaměřovače nevešel, ale nikterak mi to nebrání těšit se na další jeho film. Snad v něm bude míň surreálných záběrů a víc čitelných žánrových postupů.

Vynikající bokovka, které narozdíl od podobně laděné konkurence (Riddick: Temná hrozba) nechybí tah na bránu a působivá (leč předvídatelná pointa). Mírně pohádkové, ale s tak temným xichtem, že by se klepali strachy nejen Piráti z Karibiku, ale i bratři Grimmové.

Tuctovka. Jerry Bruckheimer jako obvykle věděl, co má v jeho filmu být a dal to někomu, kdo chápe, jak to má jít za sebou. Hezká holka, hezký kluk, srazí se, ale nejdřív je jim to fuk. Ona pak dělá fňuky fňuk, nahodí zamilovaný look a dobré vtipy a slušné tempo nahradí nakupování a další mor, který muže buď uspává nebo vyhání do jakékoliv dostupné alternativní dimenze. Tady bohužel není kam utéct a postupem času mě štvalo skoro všechno. Vykrádačky z Ďábel nosí Pradu, animované figuríny od ILM, věčně rozjásaná Isla Fisher a dokonce i sympaticky trpící Hugh Dancy. Doufám, že dostal zaplaceno nebo mu Jerry slíbil nějakou větší roli. Žádný svobodný muž by takhle neměl trpět pro nic za nic. Myslete na to, až vás bude přítelkyně lákat do kina.

K uzoufání nudný slasher s nesympatickým vrahounem, který spoléhá na 3D efekty a divnou pointu, jež se divákům skoro až vysmívá. Je to smutné resumé, dlážděné velkým množstvím neinvenčně popravených komparsistů (100+1 rána krumpáčem). V kině radno vyhnout se, ve videopůjčovně odhodit co nejdál od sebe a pak sáhnout do regálu znovu a naslepo. Šance, že vytáhnete něco lepšího se blíží absolutnu.

Fanouškům originálu možná zaskočí vločky, ale Jason je po návštěvě Bayova kosmetického salónu zase pekelně ve formě. Stejně hloupý, brutální a výkonný jako dřív. Remakovaný Pátek nepřináší velkou revoluci, ale ctí pravidla žánru a díky učesanému vizuálu a sympatickým teenagerům dává sérii šanci na další úspěšnou kariéru. To plus pár spikleneckých mrknutí na fandy originálu dává dohromady páteční slasher jedna báseň. Kdo hledá víc, musí jinam. Jason vždycky používal mačetu a k sofistikovanějšímu nářadí by ho asi nedostal ani Spielberg. Jistý vývoj na straně tupých ovcí na porážku by ovšem do budoucna neuškodil. Co kdyby Jared Padalecki ukázal, že má kromě hezkého kukuče i... no však vy víte co. :) (6+/10)

Dvě hodinky uplynou jako voda a vy mávnete rukou nad polopatě servírovaným poselstvím a infantilním plakátem. Ať už psa máte, nemáte nebo jen čekáte na ten správný okamžik, pomohou vám tyhle zfilmované štěkací fejetony ledacos ujasnit. A vlijí vám do žil místy trochu vydřenou, ale spolehlivě návykovou chuť do života. Takže řekněte svým páníčkům, aby vás vzali do kina a dejte pac promítačovi. Zlevněný labrador, který hrdiny sbližuje nejen omotáváním kolem sloupů, už na vás netrpělivě čeká.

Staré součástky, stará zápletka, zbrusu nový drajv. Popravdě nechápu jak to Justin Lin po průšvihové trojce zvládnul, ale asi hodně opisoval od oldschoolových akčňáren, které honičky po silnicích a po svých zvládaly levou zadní. Walker sympaticky ošlehaný, Diesel v nejlepší formě a těm auťákům zas hezky střílí od vejfuku. Naprostá spokojenost v rámci škatulky.

Jsem upír. Nebojím se. :: Nemám postel. Nevadí. :: Tvoje vůně je jako heroin. Chci tě, chci mít tvoje dítě! :: Bezelstná facka feministkám, milovníkům česneku, fanouškům dobrých knih, dobrých filmů a všem maskérům a maskérkám na tomhle světě. Hvězdička navíc (spiš 30%) za "campy" potenciál, který zajistili záporáci a celá Patizónova rodina. Hlavně Jesper a Carlysle (snad jsem jim nezkazil jména). Ve zkratce? Tenhle film saje.

Jeho revírem je Evropa, jeho parťačka je dřevo a jeho tempo je uspávací. Jeho protivníky jsou bankéři-intrikáni. To je muž z Interpolu, Clive Owen, utíkající v režii Toma Tykwera nikoliv o život, ale před nůžkami studia. To nacpalo do "Michaela Claytona pro chudomyslné" akční scénu v Guggenheimově muzeu a do upoutávky rovnou vybuchující auto. V kině vybuchne tak maximálně vaše trpělivost. Pokud hodlá Tykwer rezignovat na scénář a místo hercům se věnovat kráse jednotlivých záběrů a budov, které z nich trčí, možná by měl z thrillerů přesedlat na reklamy. Docela by se nám ulevilo, už kvůli stonásobně menší stopáži.