Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (14)

plakát

Králíček Jojo (2019) 

Příběh vlastně tuctová klasika. Některé fóry docela fungují. Ale celkově je to takové ploché, prvoplánovité, přehnaně korektní laciné. Chybí tomu nadstavba. Pitoreskní alter Dolfík je prostě málo. Marná sláva, tohle je zničení dobrého námětu.

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) odpad!

Napadlo Vás někoho, že půjdete na nového Tarantina do kina? Tak si pusťte zpěvy velryb, nebo diskografii Enya a poslouchejte to tři hodiny. Asi tak je to zábavný. Pamatujete si, jak se Di Caprio tři hodiny plazil sněhem kamsi z lesa? Tak tohle je ještě horší. Dvě a půl hodiny jezdí Brad Pitt autem odnikud nikam a Di Caprio fňuká. Nebejt gegu s Brucem Lee, odešel bych po hodině. Ale přišel ten geg. Tak si říkám, dobrý, začíná se to rozjíždět. NE! Je to past. Pak zas Pitt jezdí autem sem a tam a DiCaprio fňuká. Tarantinovina je to asi tři minuty na samotném konci filmu. Dvě a půl hodiny je to smrtelná nuda. Jsou v podstatě dvě možnosti: 1) Tarantino prodělal mozkovou mrtvici, chytil zápal mozkovejch blan, nebo sněť korektnosti. nebo 2) Se vsadil s kámošema v hospodě o rundu, že natočí totální odpad, kde se celej film nestane vůbec nic, nebude to mít prakticky žádnou zápletku, děj, ani atmosféru a lidi mu to stejně sežerou. Úplně vidím ty inteleguány co píšou komentáře na CSFD, jak se skvěle bavili. Totální zklamání. Jo a abych nezapomněl, ještě je tam blonďatá holka, co jde do kina a z kina. Fakt super.

plakát

Úsměvy smutných mužů (2018) 

Skvělé obsazení, zajímavé téma, hořká komedie. Ok. No komedie. Všechny fóry jsou v tejzru (sic). Všechny. Postavy jsou ploché, pointa je slabá, vztahové linky ve filmu prakticky nejsou. Semtam se něco stane, co nemá souvislost vůbec s ničím. Semtam někdo přednese nějakou teorii, případně problém, aby zůstal ad hoc vyřčen. Přijde mi, jako by se scénarista nemohl rozhodnout, co do toho dát. Tak tam dal všechno a nic. Plus vatu v podobě úplně pitomých nic neříkajících scén s beatboxerem, cvičením, vytíráním Jardy Duška... Mimochodem, když jsme u figury Jardy Duška, tak "mystické rozplynutí zádumčivé postavy na odchodu z protialkoholické léčebny už jsme jednou viděli, ovšem tehdy v Roku Ďábla to bylo jednak prvně a druhak to mělo pointu. Celkově velký špatný jak od Jolandy to sice není, ale je to prostě Nic. Nic. Takže děti nepijte a když budete chlastat, začněte aspoň běhat...

plakát

Láska bez bariér (2018) 

Na tři to není, na čtyři taky ne. Sáhnu k tomu lepšímu hodnocení, neboť vlastně nesnáším francouzké filmy a romanitcké filmy. Proto, když jsem z tohohle odcházel přiměřeně pobaven, mohlo by to být i za pět, ale… Film jede až příliš na vlně současného ideologického klišé, je zaplaven divnolidmi, asi aby nám tvůrci ukázali, že divnolidi nejsou divní. Jsou. Ať si soudruzi z Uhnije říkají co chtějí, být divný je divný. Chvilkama jsem se bál, zda nedorazí i sám Makarón a nepokusí se sbalit nějakou babičku. A ano, divní lidé existují, ale když to dobrotrus scénarista přežene z jejich koncentrací, vzniká něco lehce, případně i hodně bizarního. Tady se naštěstí dokázal udržet v tom lehce. Leč je to škoda, protože to dost srazí jinak citlivě propracovaný sociální rozměr hlavní příběhové linie. A pak pár klasických klišé. No vážně, kolik jste sakra v realitě potkali korporátních šéfů, kteří mají sekretářku, která je hloupá, neschopná, neumí se chovat a je škaredá? Ano, jsou sekretářky chytré a škaredé. Jsou sekretářky krásné a blbé. Ale fakt se nestanete šéfem korporace, pokud si ani nejste schopni vybrat použitelnou asistentku. (přičemž parametry použitelnosti si stanovuje každý soudruh dle libovůle, někdo myslí na agendu, někdo na dekoraci). Ale ve filmech to je jiná. To máme právě hodnocený film, nebo třeba What Women Want. Jistě si každý vybaví pár dalších. Ne, šéfové úspěšného korporátu se opravdu nechovají jako oblastní manažeři OVB, neblekotají dementní motivační hesla, nesedí v pracovní době na stole a jejich pracovní náplní není celý den prudit dementní sekretářku. Ne, šéfové korporací nemívají moře volného času. A ne, v Lurdech fakt nejsou kněží hrany s chováním a vizáží akčních drsňáků ze Specnazu a citlivou duší. Neříkám, že neexistují takový kněží. Ale každopádně i ti se většinou umí ovládat. To už mě mnohem méně irituje bazén, který umí dělat makeup a dodat milencům suché župany, pro které si nemohou skočit, protože nemají nožičky. Přes to přese všechno to není špatný film, i když v něm mluví francouzky, hraje v něm italská hudba jako vata, hraje v něm italská hudba, nejlepší přítel hlavního „machohrdiny“ je podivný homosexuál, kvůli „pobídkám“ se kus točil v Prahe, objevuje se v něm transka a hlavní hrdina jezdí v červeném Porsche. Hlavní co se dle mého podařilo je, cit s jakým tvůrci dokázali nadávkovat trapnost, která samozřejmě je nedílnou součástí komedií o vztazích a komedií o lhaní. Takže lehce trapné situace zde střídají celkem roztomilé fórky. Bohužel se tam vloudilo i pár úplně pitomejch, ale chtějte po Francouzích, aby něco udělali pořádně. Ne vážně, shrňme si to. Ve filmu je celá řada úplně příšerných klišé, místy se seká děj, místy vázne humor, místy váznou dialogy, místy je přehnaně kýčovitý. A přesto baví, celkový dojem je dobrý, člověk si ho užije a rozhodně se dá doporučit jak film na rande v kině. Když zohledním, že žánrově to určitě není můj šálek kafe, tak to prostě hodnocení 4 hovězdy snese.

plakát

Máš ji! (2018) 

Neurazí, nenadchne, nepřekvapí, nenudí, odsýpá, pobaví. Co víc by si člověk ještě mohl přát od americké komedie? „Máš ji“ je zjevně přesně takový film, který chcete vidět, když jste ochotní vlézt na film o tom, jak dospělí lidi hrajou na babu. Je to zábava. Víc nic, leč to je dost možná dobře.

plakát

Zabiják & bodyguard (2017) 

Inu, když se směje celé kino a netočil to Zdenda Troška... Film je parádní zábavná oddechovka. Jednoduchá primitivní zápletka, žádné hraní na napětí, prostě jen akce, fóry a hlášky. Pokud potřebujete film, který vás donutí přemýšlet nad osudem lesbické veganské koloběžky, pak tohle není pro vás. Pokud si chcete odpočinout a královsky se bavit, pak to je dobrá volba, kterou trochu kazí snad jen kýčovité flashbacky. Čtyři hovězdy úplně v klídku.

plakát

Alenka v říši divů: Za zrcadlem (2016) 

Od filmu jsem nečekal žádnou velkou zápletku a ani se nekonala. Za to jsem čekal strhující vysuál, přehlídku drobných bizarností a celkem přívětivé jednoduché pokoukání. A přesně to Alenka nabýdla. Film, který je takový, jak se tváří si čtyři hvězdy zasluhuje. Pro potěchu oka a nezaměstnání mozku lze doporučit.

plakát

Kniha přežití (2010) 

Hlavní devizou filmu je parádní atmosféra a její "výtvarné" zpracování. K tomu jednoduchá idea, podaná docela sirově, jednoduchá zápletka, jejíž akční potenciál ustupuje atmosféře. Mě se to prostě líbí.

plakát

Noc rozhodnutí (1993) (TV film) 

Jedna z křivd, kterých se náš národ dopouští, je zatracování doktora Háchy. Fenomenální výkon Rudolfa Hrušínského umožňuje vhled do bolesti tohoto člověka.

plakát

Černobylské deníky (2012) 

Tak jo. Tohle je mazec. Špatný dějová linka bez nápadu zasazena do reálného prostředí, o kterém se ovšem autor scénáře, ani režisér nepokoušel zjistit ani základní informace. Výsledek? Nuda plná neskutečných nesmyslů. Koukat na tohle je asi jako porada s pologramotným šéfem. Film slibuje, že nás vezme do slibné kulisy, kterou nejen že nevyužije dějově, ale navíc ji totálně zmrší naprostou neznalostí reálií. Vrcholem všeho je, když tvůrci filmu zavádí skupinku "tajnou chodbou" z Pripjati přímo k reaktoru... Jedna scéna za pár světlejších momentů. A autorům scénáře vzkaz: nepište, když jste líní si cokoliv přečíst.