earthworm

Sice tomu nemůžu s klidným srdcem dát ani ty tři hvězdy, ale reálně to vlastně není zas takový peklo. Pořád se ale jedná o hrozivou slátaninu z ranku “tak špatný, až je to dobrý”. Dialogy a vážný scény jsou ještě otřesnější než kdykoliv dřív a obecně spousta scén vlastně ani neslouží k posouvání děje, ale je tam spíš… jen tak. Veškerá logika, chování postav, časová i prostorová posloupnost a zákony fyziky, to vše funguje čistě jen tak, jak se to filmu hodí, aby mohl přejít k další pasáži. Na druhou stranu už u týhle série člověk tuší co dostane, i když to nejlepší má hodně dlouho za sebou. Většina herců si ale asi uvědomuje, že hrajou v úplný hovadině a tak je to v kombinaci s celkem dobrou akcí a ujetejma honičkama vlastně i zábava. Nejlíp si tohle uvědomil Momoa, kterej šel all-in a s chutí ztvárňuje totálního psychopata. Jestli taky někomu podle ukázek přišlo, že vypadá, jak kdyby měl v sobě dvě promile, tak to proto, že dost možná měl, ale filmu to hodně prospělo.

Rock, Statham a Elba budou vzdycky cool, stejne tak Vanessa Kirby potvrdila ze me v lonskym MI neoslnila nahodou. Bohuzel je ale hodne brzo poznat ze scenar je jenom spletenec radobyvtipnejch hlasek co k sobe slepi akcni sceny... a na konci (cela Samoa) to uz bylo vsechno uplne spatne. Finalni akce nejdriv epilepticka jak nikdy a pak zase velmi nudna. To co byli herci donuceny rikat v poslednich dvaceti minutach uz bylo opravdu extremne dementni. Ale da se rict ze prvni pulku jsem se dost dobre bavil i pres ty hit’n’miss vtipky. Nejzabavnejsi na tom vsem byly nektery necekany vedlejsi postavy a to bohuzel o filmu dost vypovida.

Ultimátní Spider-manovský film, ve kterém není nic jak by mělo být, ale zároveň je všechno tak jak to známe. Letošní hra na PS4 přinesla definitivní dobrodružství Petera Parkera a koncem roku jsme dostali i nejoriginálnější a nejživější filmové zpracování Spider-Mana vůbec. Animace je absolutně jedinečná a vtahující, soundtrack kombinující jazz a hip-hop je špička. Postavy, humor, akce na výbornou. Vzít takhle ujetý příběh, hromadu postav a zkombinovat to tak, aby to dávalo smysl a celou dobu to byla zábava, na papíře muselo znít nereálně, ale povedlo se. 100% to není, ale jen velmi těsně.

Spíš taková zábavná jednohubka než materiál k zamyšlení. Bavil jsem se celou dobu, herci na jedničku, většinu času jsem se těm situacím smál, ale chyběla mi nějaká výraznější scéna a po skončení vlastně nedokážu vypíchnout nějakou lepší scénu nebo moment. Pro lidi co už někdy viděli historii to hlavně nebude žádná novinka, protože už víme, že v sovětskym svazu to bylo jak v Absurdistánu.

Odvážný koncept (i když historicky to tu už jinou formou bylo) se víceméně vydařilo zpracovat, líbilo se mi i meta pojetí příběhu. Čím víc se ale člověk blížil finále, tím víc to šlo do kytek - nejenže se příběh trochu rozpadnul, ale žádný konec nebyl uspokojivý a volby vesměs neměly žádný větší význam. Bandersnatch boduje spíš technickým zpracováním, ale jako film nefunguje.

Čekal jsem o dost víc, ale extrémní zklamání to není, Marvel si to umí pohlídat, aby měli určitý standard - každopádně tohle je jeden z jejich nejhorších kousků. Obecně mi to přišlo primárně jako přehlídka technologie z Wakandy, aby bylo vidět, že příště budou mít aspoň malou šanci bojovat proti Thanosovi. Když odečtu akční scény a ty futuristický vychytávky/vizuál, tak na mě většina scén ve Wakandě moc nefungovala. Hlavně spousta dialogů v královské rodině byla napsaná až směšně, stejně tak mi připadaly idiotské kmenové rituály v první cca třetině filmu. Když se ale na scéně objevili záporáci, tak se film šíleně zvednul a v jednu chvíli jsem seděl na okraji sedačky. Finále ale působilo dost divně a hlavně se postupně zase vracely dialogy kdy jsem roloval očima. Celkově bych to viděl tak na 55%, pro marveláky asi povinnost ale jinak v klidu možno vynechat.

Dost nuda. Vlastně jediná část, kdy mě film pořádně zaháčkoval byla akční půlhodinka, předtím se čekalo než se něco začne dít, a potom na koncovku. Vizuál pěknej, příšerák vypadá skvěle, ale nijak to se mnou nehlo. Nejvíc mě bavil Richard Jenkins. A vzhledem k tomu, že Shannona mi bylo spíš líto, než že bych ho nenáviděl, tak je se mnou asi něco špatně.

Pohodička, člověk se místy i zasměje nebo zamyslí. Ale za nějakou dobu ani nebudu vědět, že jsem to viděl.

Scorsese to tentokrát vyladil do nejmenších detailů. V Casinu prostě funguje úplně všechno - snad každý záběr se dá zarámovat, a člověk si říká že během těch tří hodin musí přijít zakolísání, ale to se nikdy nestane. Někomu přijde, že to je jen nástavba Goodfellas, pro mě ve všech ohledech lepší - hlavně jsme postavám blíž a voiceovery nepůsobí tak “dokumentárně”, s hlavní postavou je možno o dost víc soucítit. Už jen krátce k hlavnímu triu: DeNira už chválit nemusím, ale Pesci je ještě větší magor než dřív a Sharon Stone totální psycho. Casino je oprávněně legenda.

Je škoda, že jsem se k Mafiánům dostal až teď, protože Kmotr je sice praotec a věčný vládce všeho mafiánství, jenže Scorsese definoval, jak má vypadat moderní film o gangsterech. Od Tarantina po obě herní Mafie, je jasné z čeho všichni další brali inspiraci. Nemluvě o tom, že mi to stylově přijde i dost jako předchůdce Vlka z Wall Street. Stoprocentní to přeci jenom není, protože je to spíš náhled do života jednoho řadového mafiána, tak tam chybí hutnější story a nějaké to kmotrovské drama. I tak je film ale oprávněná klasika. Co víc dodat, než: "As far back, as I can remember, I always wanted to be a gangster.".