RUSSELL

RUSSELL

Václav Brabec

okres Ústí nad Labem
He Who Talks Loud, Saying Nothing


60 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 1.5.2020  13:44
    Řbitov zviřátek (2019)
    odpad!

    Ostuda a naprosté nepochopení podstaty Kingovo knižní předlohy. První adaptace z roku 1989 od Mary Lambert je sice značně béčková, ale ve svém zpracování zcela úchvatná. Mám rád Johna Lithgowa, ale jako Judd byl příšerný. Poslední hřebíček do rakve tomu zatloukla nechutná dívčí cover verze „Pet Sematary“ od Ramones. Úroveň filmu 0/10, nasrání z filmu 10/10. A to jsem myslel, že nic horšího než Pet Sematary II už z této látky nelze vyprodukovat.

    • 1.5.2020  13:18

    Jako vážně se tolik lidí spokojilo s tímhle vykleštěným odvarem ze Saw, Cube a já nevím čeho všeho ještě? Fádní a tupá šlichta, která se postupně rozblemcává do řidší a zvětralejší břečky. V poslední třetině jsem už totálně rezignoval a závěrečná tečka mi nestála ani za pohrdavý výsměch. Dalších x pokračování, která v nejbližších letech dozajista vzniknou, si už vychutnejte sami.

    • 1.5.2020  12:17

    Deadly Sranec! Nemlich to samé, proč nemám rád filmy studia Asylum. Záměrná sračkovitost mi nevoní. Proto také těch opravdových „So Bad, It's Good“ perel, jako je první Samurai Cop, zas tak moc není. Jde o unikátní filmy, jejichž kouzlo a neumětelství nelze napodobit, a pokud je to sebeuvědomělé, tak je to automaticky v prdeli. Jediným kladem pak zůstává, že si hlavní herecké duo užilo po pár dekádách aspoň trošku té slávy a pozornosti, ale jinak na této nekoukatelné břečce s urážlivě otřesnou hudbou nevidím nic pozitivního. Protrpěl jsem to a pokud vznikne i trojka, tak ji vynechám.

    • 24.4.2020  20:39
    Cats (2019)
    odpad!

    Filmový holokaust za $95,000,000.

    • 12.4.2020  17:57

    Kolektivismus jako odpověď na Velkou hospodářskou krizi. Reálně ale může fungovat pouze v takovéto malé komunitě, nikoliv celonárodně, to je čirá utopie. Místy až roztomile naivní dílo oceňuji především za všudypřítomnou dobrou náladu a pozitivní přístup, což je v takto náročné době rozhodně obohacující a naději do žil vlévající medicína. Závěrečná pasáž se stavbou přivaděče vody je pak krásně natočená bezvadná tečka.

    • 4.4.2020  01:55

    Není třeba se rýpat v ději a lamentovat, co dává či nedává smysl. Await Further Instructions je především metafora a zajímavý sociální experiment. Zdařile podaný střet dvou myšlenkových táborů s různými pohledy na svět je okořeněn nadpřirozenými prvky, které ocení zejména žánroví diváci, což kvituji, jelikož ho to činí pozoruhodnějším, než kdyby šlo o vážně pojaté komorní drama – komorní sci-fi horor je vždy ta lepší varianta! Film by za určitých podmínek mohl fungovat i bez nadpřirozena, ale to bychom byli ochuzeni o ten skvěle provedený závěr, což by byla velká škoda. Podobné filmy u mě stojí či padají na závěrečném vyústění a pointě, a leckdy se mi stalo, že nepovedená tečka zkazila celkový dojem, který se do té doby zdál slibný. Tohle je naštěstí opačný případ, kdy to bylo dotaženo do zdárného konce a závěrečná pasáž je naopak vrcholem celého filmu – hlavně díky ní stojí za vidění. BTW: Zajímavá náhoda, že jsem si tenhle film pustil zrovna v koronavirovém nečase, aniž bych předem věděl, o co v něm jde. Určité paralely a potenciální situace plynoucí z aktuálního stavu jsou zde jasně patrné.

    • 22.3.2020  21:55
    Gran Torino (2008)
    *****

    Gran Torino je prakticky bezchybný film na své vlastní frontě. To, že je předvídatelný, je v jeho případě zcela nepodstatné. Ona by mu podvratnost neslušela, naopak by ho značně shazovala a devalvovala by vše, o co mu ve skutečnosti jde. Celý film je jedno velké životní moudro, které většina z nás zná, ale často na něj zapomíná. Největší silou filmu je to, jak je podaný – bez okolků, přímočaře, bez sebecenzury –, díky čemuž působí živelně, upřímně a opravdově, jako váš postarší, životem ostřílený soused z vesnice, se kterým si na zahradě pod pergolou vždycky rádi dáte pár vychlazených piv.

    • 12.3.2020  23:59

    Giallo snad ani nemohlo odstartovat lépe. Blood and Black Lace je vlastně vcelku prostý whodunit příběh, ale díky režijnímu uchopení Maria Bavy se z něj stala nesmrtelná žánrová klasika, která se navíc na konci po odhalení vraha přehoupne až do antické tragédie. Na kýble krve bylo ještě brzy, ale filmu bohatě stačí podmanivě hutná atmosféra a umně strukturovaný děj, aby dokázal zaujmout. Při druhém zhlédnutí mě to bavilo ještě víc a tu pátou hvězdu nepřidávám snad jen kvůli té rozvláčné předfinální fázi, kde film na malinkou chvíli ztratí dech. Jinak jde ale o naprostou pecku a silný stavební kámen, na kterém stojí základy giallo žánru.

    • 27.2.2020  14:55
    Neviditelný (2020)
    ****

    The Invisible Man dopadl tak nějak dle mých očekávání. Whannell uchopil látku po svém a jeho rukopis je zcela patrný – spousta scén přímo křičí a dává jasně najevo, že sledujeme film od Leigh Whannella. V první polovině zužitkoval své režijní zkušenosti z Insidious: Chapter 3, jen bez laciných lekaček. Druhá půlka pro změnu silně evokuje Upgrade, zejména pak bravurně provedená fight scéna z chodby psychiatrické léčebny. Pojetím to má blíže k filmu Hollow Man od Paula Verhoevena než ke tragickému osudu jednoho vědce v původní knize H.G. Wellse či její legendární filmové adaptaci Jamese Whalea z roku 1933, která je navíc velmi odlehčená a mohutně zábavná – zde humor opravdu nečekejte. The Invisible Man je příběhově promyšlený, napětí zde po většinu času zdařile funguje a díky famózní Elisabeth Moss vám i záleží na hlavní hrdince a fandíte jí. Ke konci je to malinko překombinované, ale nikdy to nezajde tak daleko, aby to filmu podkoplo nohy. Můžeme být rádi, že nakonec vznikla tato verze Invisible Mana, než ta původně plánovaná, ve které měl hrát Johnny Depp, a která měla být součástí pohřbeného Dark Universe. Tohle je aspoň remake s jasnou vizí a vlastním ksichtem, který rozhodně má co nabídnout.

    • 6.2.2020  21:50

    Beware! The Blbost! Jeden z nejhorších filmů, které jsem kdy viděl – po všech stránkách. Na rozdíl od takového Night of Lepus ze stejného roku na něm ale aspoň není vidět naprostá znuděnost všech aktérů. (Věřím, že i Burgess Meredith si svou uncredited roli ožralého vandráka patřičně vychutnal až do dna lahve.) První polovina je vcelku fádní, ale druhá už je tak kouzelně špatná, že jsem si ji chvílemi slušně užíval a prasil jsem se nad některými bizarně směšnými momenty. Nejhorší je, když špatné filmy nudí – tohle je naštěstí ten typ dna kinematografie, který je aspoň místy zábavný tím, jak moc je špatný, což je přesně ten důvod, proč na tyhle braky rád koukám. Pokud si v tom nelibujete jako já, tak ruce pryč, tohle by vás mohlo potencionálně připravit o víru ve filmové umění.

    • 5.2.2020  18:54

    K Birds of Prey jsem přistupoval s nulovým očekáváním a s vírou, že i když půjde o špatný film, rozhodně nemůže jít o takové dno jako v případě Suicide Squad. O to víc jsem překvapený, možná až v šoku, jak to nakonec dopadlo. DC si z klusterfuku jménem Suicide Squad vzalo ponaučení a na druhý pokus plně využilo Margot Robbie v roli Harley Quinn, která jako jedna z mála ve svém hraném debutu vykazovala známky dřímajícího potenciálu, se kterým se při lepším uchopení dají vymyslet zajímavé věci. Naštěstí byl smeten ze stolu nápad na film točící se kolem ní a Jokera a zaměřilo se to jen na ní samotnou a další ženské hrdinky a Letoker zde plní pouze funkci odrazového můstku pro emancipaci Harley. Nejzásadnější a nejpozitivnější změnou je rozhodně Rkový rating, který měla mít už Suicide Squad – film by to sice nezachránilo, ale mohlo to být trošku stravitelnější. Tenhle materiál prostě nemůže být krotký. Díky ratingu se to stylem přiblížilo ke Kick-Ass, což kvituji. Brutalitou se nešetří, ale nějak za hranu to nejde. Dost mě bavil Ewan McGregor jako Black Mask – do určité míry jde o generického záporáka, ale v jeho podání to má šmrnc a o povedené momenty s jeho postavou není nouze. Příjemně mě potěšili i ostatní ženské postavy – zejména Black Canary měla dostatek prostoru k vytvoření diváckých sympatií, díky čemuž mi nebyla ukradená. Mary Elizabeth Winstead bych přál více prostoru, ale k jejímu příběhu to bylo asi dostatečné. Jako velké plus považuji, že to nestojí pouze na Harley, a že i ostatní postavy mají co nabídnout. Film rozhodně má svoje mouchy a dal by se jednoduše zdrbat, ale já se postavím se zdviženým palcem nahoru na stranu spokojených. Jelikož jsem od toho čekal leda tak hyení hovno, tak o to víc jsem byl výsledným produktem mile překvapen. Birds of Prey beru jako začátek žehlení ostudy natropené Suicide Squad, které doufám dokoná nová The Suicide Squad od Jamese Gunna, jemuž věřím, že značku vykoupí a pozvedne.

    • 22.1.2020  00:29

    V prvé řadě mi strašně vadil ten hnusný vizuál a kamera – digitální tráva, opravdu? Prolínání časových rovin zajímavé, ale ve výsledku nepřineslo nic, z čeho by si měl divák sednout na prdel – vše navíc korunovalo neuspokojivé rozuzlení. In the Tall Grass je v jádru dvacetiminutový kraťas zbytečně roztažený na 101 minut, ve kterém Patrick Wilson ztvárňuje doposud nejhorší roli své kariéry. Předlohu jsem zatím nečetl, ale asi předněji zvolím jiné Kingovky, které ještě neznám, jelikož tohle mě ani námětem příliš nezaujalo – a to mám minimalistické filmy/horory dost rád. Ale tenhle prazvláštní mix mezi Cube a Children of the Corn mě neodkázal ničím oslovit. Vlastně ani pořádně nevím proč, ale od Nataliho jsem čekal víc.

    • 21.1.2020  00:35

    Tahle Jacksonovo první kultovní prasárna mě zas tak nezaujala, a když ji porovnám s pozdějším Braindead, který bezmezně uctívám, tak ten rozdíl je opravdu markantní. Na to, že film neměl vůbec žádný scénář, to ale dopadlo ještě dobře. Začátek je parádní a dokáže navnadit, jenže pak to jde strmě dolů a celá prostřední část mi bohužel přijde strašně nudná a zbytečně zdlouhavá – každopádně se vyplatí ji přečkat, protože konec je už opět kulervoucí. Zejména scéna „znovuzrození“ je naprosto luxusní. Postava, kterou ztvárnil sám Peter Jackson, je to nejlepší, co snímek nabízí. Scény, kdy si Jackson připevňuje odchlípnutý kousek lebky k hlavě pomocí pásku od kalhot a sbírá kousky mozku, nemají chybu – stejně tak emzák s uraženýma nohama házející šišky!

    • 20.1.2020  23:20

    Argentovo styl točení se mi hodně líbí a jeho rukopis je na spoustě záběrech patrný. Film táhne skvělý Adrien Brody v roli detektiva Enza Avolfiho – tato postava byla skvěle napsaná a ještě lépe ztvárněná. Naopak postava vraha Yellowa (Giallo), kterou si též střihl Brody, byla nedotažená, nezajímavá a strašně nepřirozená. To bylo pro mě obrovské zklamání. U Argenta jsem zvyklý na propracované charaktery vrahů a pak také na zajímavou pointu, a toho se mi zde nedostalo. Při sledování jsem se sice nenudil, ale v konečném součtu mi toho film moc nedal a spíše mě zklamal, jelikož jsem v něm viděl určitý potenciál, který bohužel nebyl naplněn. Chtělo to trošku poladit scénář a mohlo to dopadnout o poznání lépe.

    • 11.1.2020  11:06

    Rok 1990 je dost možná tím nejzásadnějším rokem brakové kinematografie – přinesl nám vrcholná trash díla Troll 2 a Night Killer a za oběma stojí korunovaný král filmového braku sedící na trůnu z hoven, jehož ctěné jméno je Claudio Fragasso. Jeho přínos je pro milovníky a hledače filmových obskurností naprosto zásadní a nezpochybnitelný. Ti nejlepší brakoví tvůrci se vyznačují tím, že mají vlastní specifické vize a pojetí, obsazují podprůměrné herce, ze kterých vyždímou neuvěřitelně špatné, leč pozoruhodné, herecké výkony, vytváří kouzelně špatné speciální efekty, leckdy vcelku působivé, ale často žalostné gore efekty, a především se berou strašně vážně a stojí si za tím, že tvoří kvalitní filmařinu – takže nejdůležitějším faktorem je nulová sebereflexe. V Itálii je dost tvůrců, kteří jsou opravdu kvalitními režiséry, jenž dokázali béčkové filmy natáčet skvostně – někdy skoro až umělecky vypiplaně (jmenovitě třeba Dario Argento, Lucio Fulci či Sergio Martino). Do této kategorie Fragasso rozhodně nepatří. Claudio je prachbídný režisér, který sice má zajímavé nápady, ale nedokáže je seriózně zpracovat, což si sám neuvědomuje a věří, že to, co dělá, má velkou uměleckou hodnotu a v mnoha rozhovorech to dal jasně najevo. Jeho filmy sice stojí za to, jenže záměr se míjí účinkem. Pro běžného konzumenta jsou Fragassovo filmy naprosto nestravitelné, ale pro hledače filmových sranců je jeho filmografie zlatý důl. V jeho filmu Night Killer nefunguje vůbec nic, a přesto se jedná o zcela fascinující podívanou, u které budete po celou dobu nevěřícně zírat, co to sakra sledujete a jestli se vám to nezdá. Film je vrcholně slizký, zvrácený a úchylný, což dosahuje závratných výšin, ke kterým se mnoho jiných filmů nepřiblížilo. Fragasso chtěl vytvořit nepříjemný psychologický horor, což se mu do jisté míry povedlo, ale opět ne tak, jak zamýšlel – navíc mu do filmu po dokončení zasáhlo studio a najalo jeho bývalého spolupracovníka Bruna Matteie, který pro film dotočil několik vražedných sekvencí, aby film více přiblížil slasheru s typicky italskými giallo prvky, než k původně zamýšlenému psychothrilleru. Díky tomuto zásahu z toho vznikl ještě větší paskvil. Hlavní vrah ve filmu nosí masku připomínající Freddyho Kruegera – že by náhoda? Jako svou zbraň používá rukavici s čepelemi na koncích prstů – takže ano, film nekrytě parazituje na Nightmare on Elm Street. K tomu všemu se v italštině jmenuje Non aprite quella porta 3 – pod tímto názvem vyšel v Itálii Texaský masakr motorovou pilou –, takže v tomto případě se studio snažilo parazitovat i na další známé hororové sérii, jejíž pravý třetí díl zrovna ve stejný rok vyšel. Všechny tyhle věci umně zvyšují filmu nadpozemskou úroveň sračkovitosti, která se jen tak nevidí. Nehledě na to, že ačkoliv se film jmenuje Night Killer, není v něm jediná exteriérová scéna odehrávající se v noci – maximálně lze předpokládat, že několik scén se děje během večera, ale všechny tyto scény probíhají v interiéru a nelze z nich poznat, zda je opravdu tma. Night Killer by si asi objektivně zasloužil odpad, ale já mu ho udělit nemůžu. Jakožto filmový hovnokop je tohle přesně to, co hledám, takže pokud trash bytostně nesnesete, tak mé hodnocení berte s velkou rezervou. 4* dávám za obří úroveň neúmyslné směšnosti. Night Killer je tak moc špatný film, až je vlastně úžasný. Je velká škoda, že všichni mluví jen o Troll 2 a Night Killer se krčí v jámě zapomnění. Tohle si zaslouží být synonymem filmové špatnosti a stát hrdě po boku Troll 2, s nímž tvoří grandiózně trashový double feature z hovnama zalitého roku 1990. BTW: Tohle by mohl být potenciálně spoiler, ale zvědavcům napovím, že vrahem je nejhorší herec z celého filmu, což by zároveň nemuselo být tak lehce čitelné, jelikož film je plný otřesných hereckých výkonů, ale i přesto je jeho herecký projev specificky vyčnívající a během závěrečného odhalení si ho budete moci plně vychutnat.

    • 8.1.2020  19:32

    Kulervoucí jízda! Nevěřil jsem, že Die Hard franchise může nabídnout lepší film než svou prvotinu, ale šeredně jsem se mýlil, jelikož tohle mě bavilo ještě víc. Trojka se vrátila ke kořenům a režisérské židle se opět chopil John McTiernan, což byl rozhodně správný krok. Film nemá žádný pozvolný rozjezd, hned od samého začátku nastolí neuvěřitelné tempo, které po celé dvě hodiny ani na moment nepoleví. Bruce Willis je stále ve formě a zdárně mu sekunduje Samuel L. Jackson, který se proti své vůli stává jeho pomocníkem v boji proti teroristům. Z předešlých filmů jsme byli zvyklí, že McClane povětšinou pracuje sólo, a proto bylo příjemným oživením přidat mu parťáka, obzvlášť když jím není nikdo jiný než „Bad Motherfucker“ Samuel L. Jackson. Právě on je ten hlavní element, který to posunul o stupeň výš. Vzájemná chemie mezi McClanem a Zeusem funguje na výbornou, oba po celou dobu solí jednu legendární hlášku za druhou a u toho ještě stihnou vyluštit nějakou tu hádanku či splnit úkol a zabránit tak krveprolití. Die Hard with a Vengeance jsem si maximálně užil a nenapadá mě nic negativního, co bych o něm mohl napsat. Všechno tady šlape, jak má.

    • 8.1.2020  18:53

    John McClane má neuvěřitelnou smůlu. Jsou opět Vánoce a on se už zase ocitl v pěkné kaši. V tuhle roční dobu by mu nejspíš nepomohlo ani kdyby se zabarikádoval s rodinou doma a nikam necestoval. Teroristé by pravděpodobně shodou okolností napadli jeho dům a on by se s tím musel vypořádat tak či tak. Naposledy cestoval jako policista NYPD do Los Angeles. Tentokrát se situace obrátila a on už jako zaměstnanec LAPD přiletěl navštívit rodinu své manželky v New Yorku. Teroristé tentokrát nejsou jen vychytralí zlodějíčci, nýbrž špičkově vycvičení vojáci s plánem osvobodit jihoamerického diktátora a drogového krále v jedné osobě. Die Hard 2 je velmi solidním následovníkem kultovního snímku z 80. let, ale zároveň také trpí typickými neduhy sequelů. Veškerá akce se snaží být za každou cenu epičtější a bombastičtější a ne vždy je to ku prospěchu. Spousta momentů je oproti prvnímu dílu vyhnána do většího extrému a někdy je to až na škodu. Vyskytuje se zde poměrně dost do očí bijících nelogičností a chyb ve scénáři, které má z větší části na svědomí právě již zmiňované zacházení do extrému. Prostě to na mě působilo tak, že tvůrci to chtěli udělat za každou cenu víc „cool“ a přitom trochu opomněli podchytit veškeré chybičky ve scénáři. Nicméně i přes několik negativ, které film trochu sráží, se pořád jedná o vysoce zábavnou záležitost. Je tu opět spousta legendárních hlášek, které prostě nejde nemilovat. McClane znovu vystřílí desítky zásobníků a sám se postaví celému zástupu padouchů. Tentokrát se mu dokonce povede odpálit celé letadlo, uniknout před výbuchem tuctu granátů, anebo zabít žoldáka pomocí rampouchu. John McClane je prostě frajer a nic na své osobnosti neztrácí ani v těch nejvyhrocenějších situacích, a tak samozřejmě nezapomene ani na svou nejikoničtější hlášku „Yippee ki-yay, motherfucker!“, bez které by se to rozhodně neobešlo. Die Hard 2 je kvalitní akční film, který sice má své mouchy, ale pokud vůči němu dokážete být benevolentní a nebudete se v tom příliš pitvat, tak si ho stoprocentně užijete a neurazí vás ani na při dalším zhlédnutí.

    • 8.1.2020  18:14

    Učebnicový příklad kvalitní a zábavné akční podívané. John McClane je dost možná tím vůbec nejstylovějším americkým akčním hrdinou. Odpaluje nálože, spotřebovává zásobníky nábojů jak na běžícím páse, pobíhá bosky po rozbitém skle, plazí se ventilační šachtou, zachraňuje rukojmí, kouří jedno cígo za druhým, hází bezvládná těla padouchů na policejní auta, obléká mrtvoly do santaclausovských obleků – a přitom všem nikdy neztrácí nadhled a nezapomene přidat nějakou tu hlášku na odlehčení situace. Bruce Willis patří zaslouženě mezi zásadní akční archetypy minulého století. Působí přirozeně, má charisma a během dvou hodin vás zasype lavinou legendárních hlášek, které vydají na pěkně  dlouhý YouTube sestřih. V Die Hard nejde ovšem pouze o Willisovu one man show – to v žádném případě. I ostatní vedlejší postavy tu skvěle plní svou úlohu, především pak naprosto bravurní Alan Rickman v roli Hanse Grubera. Přesně takhle má vypadat ukázkový hlavní záporák pro takovýto film. Nikdy jsem nebyl skalním fanouškem akčních filmů a pravděpodobně se jím nikdy ani nestanu, ale rozhodně mě filmy jako Die Hard baví. Naprosto zaslouženě se jedná o jeden z nejkultovnějších snímků všech dob.

    • 31.12.2019  23:01
    Trick (2019)
    ****

    Trick již v úvodu zařadí vražedně zběsilé tempo, které po celou dobu nepolevuje, a kupí nám jednu mrtvolu za druhou. Některé vraždy jsou navíc tak přehnané, že jsem se nemohl nesmát, ale zároveň jsem si užíval jejich provedení a vynalézavost. Je to sice blbost, ale brutálně zábavná.

    • 31.12.2019  22:48
    Guns Akimbo (2019)
    ****

    Hravě natočená akční jízda s looserem Danielem Radcliffem, který běhá po městě s pistolemi přišitými k rukám ve snaze setřást a ideálně zlikvidovat protivnici v nové brutální a krvechtivé online hře, která je v tomhle zmagořeným světě zrovna v kurzu. Vtipná, zábavná a slušně krvavá jednohubka – v některých aspektech evokující Kick-Ass –, která se nebere vůbec vážně a má solidní tah na branku. Tyhle filmy já můžu, takže bych si klidně za pár let dal i pokračování. Jason Lei Howden se mi trefil do vkusu už svou prvotinou Deathgasm a svůj talent svým druhým filmem stvrdil – jen doufám, že mu s příštím zářezem nedojde dech.

    • 31.12.2019  22:30

    Těžko říct, komu je tenhle film určen. Pro dospělé je moc infantilní, pro děti zase místy příliš depresivní. Celé se to míjí účinkem a záměr pomoci dětem vyrovnat se se ztrátou rodičů se naprosto ztratil v celé té nekonzistentní změti všemožných zhovadilostí. Ale co já vím, třeba tam ten záměr ani nebyl a jde jen náhodné výplody mysli režiséra a žádné konkrétní vize a poselství v tom ukryté nejsou. Ve výsledku to pro mě spadá do kategorie japonských ztřeštěností, kterým nerozumím a nejsou pro mě. Můj hit or miss vztah s Japonci pokračuje.

    • 31.12.2019  22:06

    Vcelku originální a zábavný přírůstek do složky vymítačských hororů. Bral bych ale, kdyby byl náladově konzistentnější, a vybral si, zda chce být hutným hororem nebo nahláškovanou hororovou komedií. Takhle není ani jedno a přijde mi trošku nedotažený a ta nevyváženost mu podkopává nohy. Bral bych to tedy buď děsivější a po všech stránkách hutnější, anebo přitlačit na pilu po komediální stránce. Na samém konci se film snaží být navíc přehnaně ambiciózní, což mi s ohledem na předchozí děj přišlo přestřelené. Uvítal bych, kdyby se to raději drželo víc při zemi a spíš šlo o komornější horor než o rozmáchlé dílo s ambicemi. Rozhodně jde ale o neotřelý počin, který by žánrové fanoušky neměl urazit. Na jedno zhlédnutí v pohodě.

    • 31.12.2019  21:56
    Nimic (2019)
    ***

    Krátkometrážní jednohubka od mistra podivností Yorgose Lanthimose, který tentokrát našim mozkovým závitům moc zabrat nedá a servíruje kratičkou filmovou hříčku se zajímavým konceptem a přímočarou pointou. Víceméně to má smysl vidět jen pro skalní fanoušky tohoto svébytného tvůrce.

    • 31.12.2019  21:54

    Carl Strathie se hrozně moc snaží o jakýsi přesah a ke konci by i rád viděl v rukou diváků kapesníky – jenže pokud někdo ten kapesník vytáhne, tak určitě ne, aby si utřel slzy dojetí, ale spíš smíchu, jelikož tuhle groteskní slátaninu nemůže nikdo brát vážně a lze se jí jen vysmát. Nevybavuji si, zda jsem někdy viděl naivnější sci-fi, které by zároveň mělo velké ambice být něco víc. To snad ani kdybych chtěl parodovat The X-Files, tak by mě nenapadlo přijít s takhle dementním námětem. Vrchol neumětelství je pak závěrečná snad půl hodina kompletně ve slow motion za doprovodu děsně smutné hudby, která se snaží diváka emočně vyždímat, ale naprosto se míjí účinkem. Dark Encounter zasluhuje slow motion výsměch.

    • 29.12.2019  14:56
    Synchronic (2019)
    *****

    Benson a Moorhead jsou pro mě aktuálně jasné jedničky mezi nezávislými tvůrci žánrových filmů. Baví mě, s jak neotřelými a inovativními náměty přicházejí, nebo jak převracejí zajetá pravidla a hrají si s žánrovými klišé. Synchronic je jejich doposud nejmainstreamovější film, ale i tak si stále drží vlastní tvář a specifický tvůrčí rukopis – zrovna u těchto dvou tvůrců se nebojím, že by začali točit na zakázku. Těší mě, že už dokážou do svých filmů zlanařit i velká herecká jména jako Anthony Mackie a Jamie Dornan a doufám, že tímto filmem opět rozšíří zástupy svých fanoušků. Lidé často volají po originálních filmech podle původních námětů a chtějí vidět nějakou inovaci a nový pohled, ale často se pak stává, že když to mají před sebou, tak to buď zavrhnou, anebo nad tím ohrnou nos. Synchronic je svěží vítr a dlouho jsem neviděl takhle zajímavé sci-fi, které v první půlce klame tělem, aby se teprve až v druhé části vybarvilo. Parádní námět, který vás velmi navnadí a po skončení ve vás dozajista zůstane nutkání chtít víc – prozkoumat víc aspektů a možností –, ale v tom je zároveň ta síla, že to chcete a na druhou stranu si uvědomujete, že tenhle jeden výlet je dostačující a uspokojivý. Vše podtrhuje skvěle zvládnuté finále s krásnou emocionální tečkou. Radost!

    • 29.12.2019  14:23

    Velmi sympatické malé romantické drama s kapkou hororu, které je citlivé, vtipné a zcela přirozené. V podstatě se jedná o monster movie, které je zároveň naprostým opakem všech těchto filmů, jelikož ústřední monstrum používá jako metaforu. After Midnight je tedy spíš pro fanoušky Chasing Amy než pro striktně hororové fanatiky, jejichž hlavním kritériem je objem prolité krve. Vrcholem filmu totiž není žádná působivá gore scéna, nýbrž geniálně napsaná dlouhá dialogová pasáž mezi otevřenými dveřmi natočená na jeden záběr. Třešničkou na dortu je pak parádní závěrečná scéna, která už potěší i jedince lačnící po krvi. Je zcela očividné, že jde o film, na kterém se podíleli Justin Benson a Aaron Moorehead – sám Jeremy Gardner jej připodobnil k jejich filmu Spring, což je trefné.

    • 20.11.2019  16:26
    Porno (2019)
    *

    Porno je zhmotněním scenáristické bezradnosti. Všechny postavy jsou naprosto příšerně a šablonovitě napsané, tudíž jsou nesnesitelné a trapné – z jejich ukrutně nezáživných interakcí jsem si málem přehryzal žíly. Film má zbytečně přestřelenou stopáž na to, jak moc nezajímavou zápletku obsahuje – většinu času vyplňuje halda fádních a hlavně absolutně nevtipných dialogů, ve kterých ústřední pablbové neustále řeší, co je v rámci křesťanství přijatelné a co ne. Porno zaujme mnohé diváky svým vyzývavým názvem, aby posléze zjistili, že jde vlastně o relativně krotkou záležitost, která je především plná trapných canců a tvůrčí neobratnosti. Tohle je na hraně odpadu a vlastně ani nevím, za co jsem dal tu jednu hvězdu. Možná za působivé zobrazení rozmašírovaného penisu, možná...

    • 20.11.2019  16:17

    Greener Grass je něco jako LSD verze Zoufalých manželek, akorát bez mysteriózní zápletky, i když nějaké ty vraždy zde na pozadí také probíhají. Úmyslně přestřelená a bizarní podívaná ovšem postrádá jakýkoliv hmatatelnější příběh a většinu času se prostě něco děje a vy sledujete bizarní chování a vzájemnou interakci všech postav. Je to jedna velká satira na americkou střední vrstvu žijící na předměstí, jejichž největší starostí je velikost bazénu a jaké nosí oblečení. Aby jste si Greener Grass užili, tak vám musí sednout jeho specificky absurdní humor, který mě bohužel většinou míjel. Našel bych zde několik momentů, které mě upřímně pobavily, ale bylo to vždy tak jednou z deseti pokusů, což je u takovéhoto filmu prostě málo. Slušný pokus, který si své diváky najde a má potenciál stát se kultovní záležitostí, ale nic pro mě.

    • 20.11.2019  16:13

    Brutální lahůdka z Ruska, která by měla potěšit každého, kdo má rád kombinaci hrubého násilí, černého humoru a nadsázky. Film se takřka celý odehrává v jednom bytě o 5 postavách a mimo byt se dostaneme jen v případě flashbacků, které hezky dokreslují motivace a chování postav, což je důležité k pochopení hlavního dění. Inspirace Tarantinem či Ritchiem je patrná a je to spíš ku prospěchu filmu, než že by mu to podkopávalo nohy. Působivost zobrazeného násilí umocňuje fakt, že film sází čistě na praktické efekty – v tomto ohledu jde o špičkovou záležitost. Podobné filmy, které se neberou vážně a zároveň dokáží předložit špičkovou zábavu, při které se neštítí takřka ničeho, mám moc rád a cením si jich. Pro mě velké překvápko a budu se těšit na příští film Kirilla Sokolova.

    • 19.11.2019  20:45

    Rozjíždí se to docela slibně, ale záhy to začne zabředat do nudně natahovaného marasu, ze kterého občas vykoukne zajímavý nápad či vydatná scéna, ale celé se to nakonec utopí v grotesknosti. Kdyby si to radši drželo konstantně depresivní podtón a nekazily to nápady, které jsou ve výsledku hrozně směšné, tak by mohl být výsledek lepší. Konec je už naprostý výsměch. Jde o velmi nízkorozpočtový film, což ale není to, co tenhle film potápí. Kdyby byl scénář vybroušenější, mohlo jít o svěží psycho horor a neotřelou variaci na duchařinu, a snad bych se i těšil na příští film těchto tvůrců. Takhle se jim to rozpadlo pod rukama a jakýs takýs potenciál byl zakopán hluboko pod zem.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6