Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (872)

plakát

Fantastická zvířata a kde je najít (2016) 

Tenhle film strčí do kapsy všechny potterovky stejně snadno jako Salamandrův kufr všechny ty magické potvory. Z řemeslného hlediska je to naprostá paráda. David Yates drží otěže svého díla pevně v rukou a kvalitní herecké obsazení v čele s opětovně výborným Eddie Redmaynem pak rozehraje mistrovskou partii hodnou chvály. Čert vem logické mezírky ve scénáři či okatě prostoduchý způsob, kterým si autoři otevřeli dvířka k dalším dílům. I pro dospělého diváka s alespoň špetkou fantazie to je náramný zážitek, vždyť fantastická zvířata dělají svému jménu čest, jsou opravdu úžasná. Film je i báječně odlehčený, tady skvěle zafungovala postava Kowalskiho. Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy nějaký film hodnotil maximálně, už to bude nějaký ten pátek. Tady ale prostě nemůžu jinak.

plakát

Inkarnace (2016) 

Viděl jsem lepší, ale i daleko horší démonické horory. Inkarnace vlastně vůbec ničím nevybočuje z průměru. Největším problémem filmu je nedostatek akce. Samotná vymítání se obejdou bez běžného velkého křiku a létajícího nábytku (samotní aktéři ale levitaci zvládají). Což je ale škoda, protože právě tyto scény bývají ozdobou žánru (a důvodem proč na to jdeme do kina). Tady si ale autoři vystačili s jakousi snovou realitou, ze které se posedlý musí probudit a démon je pryč. To je ale dost o ničem. No a pak ten OMG závěr. Klišé, klišé, klišé. Inkarnace je přesně ten typ filmu, na který se podíváte, možná vás i pobaví, ale za týden úplně vyšumí a za měsíc si nebudete moci vzpomenout, o čem že to vlastně bylo...

plakát

Mělčiny (2016) 

Kdyby to byl jen hodinový kraťas, byl bych maximálně spokojen. Film to není špatný. Je to napínavé, nebojí se to krve a žralok je poměrně věrohodný. Jenomže tím, jak se autoři snažili uměle natáhnout stopáž na délku celovečerního filmu, zaprasili jinak svižný děj spoustou vaty, přesněji řečeno naprosto zbytečným melodramatem (vzpomínání na nemocnou matku, rozmluva s otcem a mladší sestrou). Tyto unylé pasáže táhnou film hodně dolů. Naopak jakmile se do děje dostane žralok, je na to radost pohledět. Hlavně teda finální zúčtování nemá chybu (jakkoli asi nereálné) a udělá za dramatem povedenou tečku. Škoda jen toho slaďoučkého závěru, za nějž by scénárista zasloužil pár facek.

plakát

Příchozí (2016) 

Takhle emocionálně silné a přitom inteligentní sci-fi jsem neviděl snad od Kontaktu, a to už bude pomalu dvacet let. Ostatně právě s Kontaktem bývá film často srovnáván a vzhledem k tomu, že Kontakt považuju za vůbec nejlepší sci-fi všech dob, natěšený jsem byl tedy hodně. No, ve výsledku mě film nezklamal, i když Zemeckisův klenot rozhodně překonán nebyl. Filmu se daří bravurně spojovat vědeckou a lidskou část příběhu, přičemž v té druhé doslova září Amy Adams, které divák uvěří každičkou emoci. Tady by byl oscar na místě. Nicméně pozvolné tempo příběhu v podstatě bez jakýchkoli větších akcí časem ukolébá a ke konci se doslova vleče. Závěrečné hubuotevírací rozuzlení sice uvede obecenstvo opět do varu, nicméně obludně naivní celosvětové usmíření (a především infantilně přitroublý způsob jak k němu dojde) je do nebe volající. Díky excelentním hereckým výkonům a nádherné hudbě však Arrival zanechá mimořádně silný dojem. K plnému hodnocení ale přece jen něco chybí.

plakát

Rogue One: Star Wars Story (2016) 

Snaha o dospělejší Star Wars se sice naprosto minula účinkem, nicméně nejtemnější dílo tohoto univerza to bezesporu je. Film se rozjíždí pomalu. Zpočátku je rozháraný, nesourodý a místy vyloženě nudný, ovšem výborný Forest Whitaker v této části zachraňuje, co se dá. Pořádné akce se divák dočká až v závěrečné hodinovce, která ale patří k tomu nejlepšímu, co nám zatím Star Wars měly tu čest nabídnout. Útok rebelů na imperiální archív je dechberoucí. Jakkoli mě závěr nadchl, celkově ve mně film zanechal spíše rozporuplné dojmy. Čtvrtou hvězdu přidávám za sice krátkou, ale zato přímo lahůdkovou scénu, ve které si to Darth Vader ve svitu svého lightsaberu vyříká s rebely z očí do očí. Škoda že takových delikates nebylo víc.

plakát

Sedm statečných (2016) 

Přiznám se, že jsem nikdy tak úplně nepochopil úspěch původního filmu, jehož bezelstná naivita bije do oči. Ale taková byla asi doba (a žánr). Nová verze je pravda politicky korektní, až to tříská dveřmi, ale to je zase ta dnešní doba. Nicméně po akční stránce to má koule, pistolníci nejsou uhlazení dobráci od kosti jako v původním filmu, ale banda zlatozubých pobudů s diskutabilními hygienickými návyky a hlavní záporák, v podání výborného Petera Sarsgaarda, je vyšinutý magor radost pohledět. Našlo by se pár slabších momentů, třeba způsob likvidace těžkého kulometu je opravdu hloupý a protočil jsem při tom oči v sloup. S postavami se taky asi dalo pracovat lépe, ale vem to čert. Já jsem se v kině dvě hodiny dobře bavil a zvedám proto prst nahoru.

plakát

Underworld: Krvavé války (2016) 

Před čtyřmi lety jsem v recenzi na předchozí díl tvrdil, že z této série již nic duchaplného nevypadne. Jak vidno, měl jsem pravdu. :-) Svým příběhem jsou Blood Wars v zásadě úplně o ničem. Nový motiv světlých upírů, kteří v odlehlých horách holdují rituálu jakési vodní reinkarnace je už na první pohled těžkopádný, ale musí se zase uznat, že jakmile dojde na boj, mají něco do sebe. Bojové scény jsou právě to, co drží tenhle film ještě jakžtakž po kupě. Naše oblíbená smrtonoška Selene nám pravda už poněkud zestárla, ale pořád je myslím na co koukat. Naproti tomu hotovou tragédii představuje Theo James v roli nového vůdce upírstva (nenechte se vysmát). No, za sebe doufám, že je tohle již opravdu poslední díl.

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

Očekával jsem film století a bohužel ho (zatím) nedostal. První polovina filmu je naprosto úchvatná, řekl bych přímo dokonalá. Představení nových postav je zajímavé, emotivní a přitom mnohokrát vtipně odlehčené. Bohužel ve své druhé části nové Star Wars opět připomenou staré bolístky – především pak do nebe volající logické mezery ve scénáři vycházející z až pohádkového stylu vyprávění. O již značně ohrané hlavní zápletce snad ani nemluvě (jeden by řekl - pozor SPOILER - že po neblahých zkušenostech s předchozími Hvězdami smrti si nepřítel svou ultimátní zbraň tentokrát konečně pořádně zabezpečí). No ale budiž. Hlavní facku dostane film ve chvíli, kdy jinak velmi charismatický záporák Kylo Ren sundá masku. Já v kině až zalapal po dechu, když jsem viděl, jakého hňupa do této role obsadili. On vypadá jako idiot, mluví jako idiot, chová se jako idiot, je to prostě idiot. Tento úpadek stěžejní postavy mě opravdu otrávil. Snad v dalších dílech chytne Temnou stranu Síly pořádně za pačesy, protože zatím nesahá Darth Vaderovi ani po kotníky. I když má vytuněný lightsaber.

plakát

400 Days (2015) 

No tak čekal jsem lecos, ale takhle upachtěnou zhovadilost teda ne. Úvodní část na „lodi“ je neskutečné unylá, druhá zase dementní. Nic proti nízkorozpočtovým sci-fi (jen houšť a větší kapky). Nedostatek financí ale nemusí být zase takový problém. Pokud se divákovi nabídne smysluplný příběh s dynamickým vývojem, rád mnohé nedostatky odpustí. V tomto případě je ale právě příběh kamenem úrazu. Přišlo mi, že sami filmaři nevěděli, co bude následovat v další scéně a scénář dopisovali narychlo přímo na place. Třeba ten finální pokus o otevřený konec je vyloženě k smíchu. Škoda. Mohl to být alespoň průměrný film, kdyby se scénáře chytil někdo schopnější.

plakát

Crawl or Die (2014) 

Autoři zaslouží uznání za to, že dokázali natočit film trvající 85 minut absolutně bez příběhu. Celý „děj“, dá-li se tomu tak vůbec říkat, si vystačí s dlouhotrvajícími záběry na skupinu lidí, kteří se plazí čím dál tím užšími tunely. Nahání je nějaká vetřelovitá potvora, která přestože je poměrně robustní, nemá s pohybem ve stísněných tunelech vůbec žádný problém – tohle mi celý film nedávalo smysl. Lidí postupně ubývá, zato znuděnost divákova rychle roste. Konec je zcela bez pointy, ale s příběhem si obecně nikdo hlavu nelámal. Přesto si myslím, že klaustrofobickou atmosféru se filmařům s trochou fantazie navodit podařilo a pro herce jistě nebylo natáčení žádnou siestou. Právě z úcty k jejich práci přidávám druhou hvězdu.