Šakalík

Nebavilo. Přestože Liam Neeson má stále ještě charisma na rozdávání a jeho uhrančivý hlasový projev zaručeně upoutá divákovu pozornost, v ponuré detektivce s pomalu plynoucím dějem to jaksi není ono. Dost uměle působí některé motivy (problémy s alkoholem) a koneckonců i postavy (TJ), bez kterých by se film klidně obešel. Naopak výborná je dvojice hlavních záporáků, kteří svou přirozenou zvráceností nahánějí husí kůži. Bohužel finální konfrontace Scuddera s nimi je velmi krátká a vyčpělá a film z průměrnosti rozhodně nevytáhne...

OH MY GOD! No nečekal jsem zázraky, ale takhle prostoduchou hovadinu taky ne. Kromě pro sérii typicky nabuřelých akčních scén film propadá úplně ve všem. Příběh? Totální brak. Herecké výkony – nenechte se vysmát! Co mě mrzí na filmu nejvíce, je účast mého velkého oblíbence Stanley Tucciho. To sis nemohl nejdřív přečíst scénář, Stanley? Filmoví Tranformers byli od prvopočátku zábavou lacinou, nicméně v prvních dílech se alespoň člověk mohl pokochat pohledem na Megan Fox, zatímco Nicola Peltz utěšeně zapadá do koloritu brakového čtvrtého dílu. Jenomže divák je tvor podivný, a tak i tahle peachovina sklidila komerční úspěch, načež jsou v plánu další dva (!!!) díly. Takže ještě jednou: OH MY GOD!

Na premiéru Maze Runnera jsem vyrazil do IMAXu, který se nakonec velmi slušně zaplnil. Knižní předlohu jsem nečetl, takže těžko hodnotit, nicméně film jako takový překvapivě funguje. Přestože v něm vystupují skoro výhradně jen teenageři, což zavání malérem, v tomto případě to filmu nijak neublížilo. Možná proto, že jsou všichni stejného pohlaví, takže je divák ušetřen milostného tokání (pozor SPOILER – jediná dívka se do děje dostane až po čase a její úloha není nikterak velká). Zdaleka nejlepší jsou pasáže v samotném labyrintu – tady se filmaři vyřádili dosytosti a podařilo se jim navodit velmi slušnou hororovou atmosféru, takže je škoda, že nočních vycházek mezi zapovězené zdi bludiště nebylo víc. V poslední čtvrtině to pravda již poněkud pokulhává – jednak to vázne logicky a taky to působí poněkud uspěchaně. A závěrečný twist? No ne že bych měl rád, když ze mě někdo dělá vola, ale na druhé straně to je příslib možného dalšího dílu. Já bych se mu nebránil.

Dobrá tedy. Chápu, že je to 40 let starý film a navíc japonský underground, přesto jsem očekával daleko hodnotnější dílo. Scénář? Prvotřídní brak. Herecké výkony? OTŘESNÉ! Gore? Kromě pár cákanců krve veškeré žádné. Jediné, v čem film vyniká, je sexuální násilí, ale i tady člověk spíše s úsměvem spráskne ruce. Hlavní hrdinka je sice docela pěkná a má fešný ohoz, nicméně její veškeré hraní spočívá v zachování kamenné tváře pokerového hráče (a to i ve chvíli, kdy jí bijí či znásilňují) a občasném efektním vrhu červených pout. Únosci jsou banda naprostých idiotů s IQ tykve, takže je dost k podivu, kolik práce s jejich eliminací policie má. Kdepak. Tenhle film mě vyloženě otrávil a sám si vlastně nejsem jistý, proč tomu dávám alespoň tu jednu hvězdu...

Ačkoli docela chápu, proč má tolik lidí z handy-cam kopřivku, já osobně proti tomuto žánru nic nemám a tenhle film jsem si v kině opravdu užil (společně s dalšími dvěma diváky :-)). Má to spád, je to napínavé, i když obsahově pravda poněkud nedomyšlené a místy značně nelogické. O to ale přece nejde. Hlavní devízou je atmosféra, která je hutná a ačkoli klaustrofobií netrpím, párkrát jsem raději přivřel oči. Pak taky hlavní hrdinka je docela kus, ačkoli jí teda není moc vidět. Tohle není film, na který se bude roky vzpomínat, nicméně za jedno podívání to určitě stojí.

Již od prvopočátku bylo jasné, že celý film stojí na božské Angelině. Trochu jsem se bál, jestli to ustojí, ale hned po patnácti minutách bylo jasno – Angelina Jolie je prostě jenom jedna. Film jako takový vnesl trochu akce do notoricky známé pohádky o Šípkové Růžence. Výborná je pasáž, kdy se zhrzená víla přemění ve zlou Maleficent – tyhle temné role Angelině náramně sluší. Film oplývá překrásnou pohádkovou atmosférou, kostýmy jsou dechberoucí (oscar?) a několikrát diváka výborně pobaví. Naopak docela tristní je pohled na samotnou Růženku – Elle Fanning je sice roztomilá, ale veškeré její herectví spočívá v tom se neustále culit do kamery, čímž mi lezla strašně na nervy. Přesto se mi film určitě líbil. Ale upřímně – kdyby Maleficent hrál KDOKOLI jiný než Angelina, bylo by to úplně o ničem.

Asi tady budu za blba, ale mě se to docela líbilo. Teda až na posledních dvacet minut, které jsou tak enormně stupidní, až to mlátí dveřma. Jinak ale Divergent nabízí velmi slušnou podívanou s obstojným příběhem, poctivou gradací napětí a taky (velmi) sympatickou hlavní hrdinkou. Je zcela nabíledni, že tento snímek bez vytáček míří na mladší obecenstvo. Mě osobně to vůbec nevadí, ba naopak. Je sice pravda, že ve čtyřiatřiceti to člověka už tolik nebere, ale naprosto chápu, proč tomu omladina tleská ve stoje. Být o osmnáct dvacet let mladší, nadšeně bych tleskal taky.

Tak jako už tradičně se neshodnu s většinovým hodnocením. Edge of Tomorrow je sice výborně udělaná akční sci-fi, která ale IMHO vůbec ničím nevybočuje z průměru. Zpočátku film příjemně odsejpá, Cageovo seznamování se s novými schopnostmi provází celá řada vtipných odlehčení, ale jak se děj blíží k finále, začíná to lehce drhnout. Body filmu nepřidá ani pohublá Emily Blunt, která má sice své světlé momenty, ale celkově ve filmu spíše paběrkuje. Tom Cruise se jako obvykle může opřít o svůj přirozený šarm, nicméně v akčně lazeném sci-fi to není moc platné. Celkově mám z filmu takové smíšené pocity – jako nebylo to špatné, to určitě ne. Ale opravdu nechápu, kvůli čemu se dělá takový povyk. Daleko víc se mi líbil Cruisův předchozí film Oblivion.

Ač mám obecně vůči komixovkám značnou averzi, zrovna série X-Men mě vždycky bavila. Především přelomový druhý díl a úchvatná First Class představují absolutní vrchol žánru. Poslední přírůstek do mutantní rodiny však poněkud kulhá. Na jedné straně servíruje divákovi staré známé mutanty s grandiózní noblesou (ostatně Quicksilverova infiltace Pentagonu nemá chybu), na druhé straně těžkopádný příběh, povrchní práce s postavami a hlavně obřidlivá patetičnost sráží film na kolena. Wolverine se sice může snažit sebevíc, ale role mentora mu prostě nesedí. Scénář dává vyniknout Jennifer Lawrence a její Raven/Mystique. Moje veleoblíbená herečka v roli mého nejoblíbenějšího mutanta – to prostě musí fungovat. :-) Na ostatní členy Xavierova ansámblu už moc prostoru nezbylo, což je škoda především v případě Ellen Page, jejíž role se scvrkla na pouhé poposedávání u Wolverinovy hlavy, což je strašně málo. Celkově vzato jsou noví X-Meni v zásadě jen průměrným filmem. Za již zmiňovanou pasáž v Pentagonu a závěrnou příjemnou reminiscenci z časů minulých ale přidám ještě jednu hvězdu navíc.

Jsem mile překvapen. Filmům o Godzille jsem nikdy velkou pozornost nevěnoval. Snad proto, že jsem je považoval za strašné kýče. O to větší radost mi udělalo toto poslední zpracování, které svým příběhem staví celou legendu úplně na hlavu. Film jako takový dlouho bojuje sám se sebou a opírá se o ty nejlacinější dějové berličky, jaké si můžeme představit. Přesto to dohromady z nějakého důvodu funguje. Nápad postavit Godzillu proti dvěma velkým švábům je výborný. Dává to příběhu úplně novou perspektivu. Osobně jsem na filmu ocenil, že se nevěnuje jenom velkolepému boření mrakodrapů, ale prehistorickou férovku gigantických netvorů sleduje jakoby na pozadí. Technické zpracovaní filmu je dechberoucí. Až na hanebně vyumělkovaný happyend (proboha!), ve kterém jsem už už čekal, že Godzilla dostane umělé dýchání a masáž srdce, jsem se po celý film opravdu dobře bavil. Asi už senilním, ale nebýt téhle závěrečné facky, nejspíš bych šel s hodnocením do plných.