erased

We're going to Mexico!

Bál jsem se přílišného napojení na komiksy a jejich umělou osudovost, ale kupodivu Gotham ani Wayne zážitek příliš nekazili. Jen se nemůžu rozhodnout, jestli je občas skřípající zasazení děje do bouřlivého přelomu 80. a 90. let bezzubým alibismem produkce nebo naopak trefně jízlivou paralelou. Atmosferický, introvertní, vleklý, nevesele úsměvný, a děsivě normální Joker je každopádně perfektní katarzí po bolestivých desíti letech čekání na kvalitní film založený na komiksech. Přestože ale ta propojení občas především kvůli nekonzistentní struktuře skřípou, v éře alternativních pravd, společenských úzkostí a relativizací hodnot je Joker jediný relevantní superhrdina - zeitgeist z něj čpí stejně znepokojivě jako z Taxi Driver nebo Falling Down.

Ačkoli má logika událostí dramatizující události kolem dvojího života Jacka Parsonse často víc děr než ementál, je docela jasné že tvůrcům jde většinou v první řadě jen a pouze o efekt. A v této snaze se jim daří nadmíru, každá epizoda uvede alespoň jednu úchvatnou a pamětihodnou scénu. A závěry obou dosavadních sérií je korunují.

Poignant. Jen (ostatně jako skoro vždy) nechci druhou sérii.

První a poslední díl nemají obdoby, ale vzhledem k jejich obsahu to vlastně měly docela jednoduchý. Je teda vlastně fuk, že to nejlepší mezi nimi jsou jen mrazivé pohyblivé obrázky (dekontaminace, kolona autobusů, beton, atd...) bez špetky spádu. Že se to celé podařilo udržet pohromadě jen díky nim už je totiž jiný kumšt.

Jsou to sice v podstatě jen libovolné slovní přestřelky mezi Lorelai a Lukem s britským přízvukem, ale formát 10x10 takovým hořkosladkým jednohubkám sedí dokonale.

Bývalo by bylo jednoduchý svalit vinu za zhroucení tohoto domku z karet na absenci Spaceyho nebo pochybnou politiku produkční společnosti, ale byl jsem připraven na obojí bez problému přistoupit a užívat si v minulé sérii rozjetý vlak, kterému čím dál víc začala vévodit Robin Wright. Dosud prvotřídní seriál ale nakonec zabila rychlokvaška, kterou scénáristi zjevně vypotili během jedné probdělé noci. Dát si s finální sérií víc práce, dalo se z prekérní situace vyvolané oběma zmíněnými problémy vybruslit se vztyčenou hlavou, Namísto toho se znovu potvrdilo, že z hovna bič neupleteš.

Nic víc než vykalkulovaná snaha zopakovat úspěch sladkobolného hitu This Is Us plná neuvěřitelně křečovitých hereckých výkonů, kde se tlačí na pilu tak, až jsou všechny ty osudové dojáky za doprovodu nekonečného softrocku v nejlepším případě k smíchu. V horším případě ze mě dělají cynika.

Je k neuvěření, že v rozmezí několika málo měsíců vyšly dva prakticky totožné projekty - Chazellův The First Man je v podstatě životopisným přepisem seriálového The First. Rozdíly jsou sice nasnadě a jako obvykle vyplývají především z rozdílu mezi seriálovou a filmovou produkcí, nicméně pocit vzbuzují stejný. Pro někoho nudná dramata s pár minimalistickými, více nebo méně strhujícími "sci-fi" pasážemi, pro druhého nejvzletnější óda na človíčka od zkrocení ohně. Co si v každém případě zaslouží vyzdvihnout jsou bezchybné akční(?) pasáže a hra s hudbou, zvukem a detailem. Tlaku se vzpírající kov a nedůvěryhodné spáry a šrouby ze mě málem udělaly klaustrofobika - Chazelle se v tomto nezapře. Je tedy trochu škoda, že je The First Man možná až příliš přízemní (ha!) a oproti zmíněnému seriálu nemá šanci tolik tepat do postav (a většina vedlejších postav je proto bohužel trestuhodně zaměnitelná), na druhou stranu je takové chladné a skromné zobrazení Armstrongovy odysey ideálním doplněním trochu vzletnějšímu (ha!!) meditování v The First.

Jodie skvělá, zbytek posádky TARDIS jakbysmet (snad až na Yasmin jejíž osobnost mi je po celé sérii stejně cizí jako na jejím začátku), ale drtivá většina epizod jim nedává prostor vyniknout, a co hůř, postrádá jakýkoliv náboj. Světlé výjimky jsou v tomto ohledu pouze tři, jmenovitě Rosa, Tsuranga Conundrum a Demons of the Punjab, což je sice pořád o tři víc než v unavené desáté sérii, ale i tak je to pro nového showrunnera i protagonistku proklatě málo. Co ale zamrzelo asi nejvíc je to, že Chibnall, autor Broadchurch proboha!, nepřipravil v podstatě žádný story arc ani epizody na pokračování.