kingik

kingik

David Kraťásek

okres Brno
profík, recenzent

64 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 44 87 130 173
    • 11.11.2018  09:31
    Mile 22 (2018)
    *****

    Kdo by si to byl pomyslel, že z průměrného herce Petera Berga bude jednou špičkový režisér akce, dá se tvůrčím způsobem dohromady s budoucím nejlépe placeným hercem Markem Wahlbergem, který zanechá předvádění spodního prádla a rapových vibrací "za pár kaček", načež ani takhle kvalitní dvojka nepřesvědčí českého distributora, aby je poslal do kin. Přitom surová, drsná, nekompromisní akce přímo volá po velkém plátně, nicméně nikdo její úpění nevyslyší. A tak je v sychravém podzimu dobré zalézt pod deku, kdy nám tihle dva vykukové servírují svižný spektákl, který je plný drobných, nenápadných i zjevných inovativních postupů, co nejsou běžně k mání. A za Wahlbergovy neustálé kulometné kadence slov, česky klasické "mletí klapačkou", se rozprostírá akční thriller o tajné jednotce, co má za úkol nepozorovaně ze země dostat nápadně žlutavého muže (zajímavě nevyzpytatelný Iko Uwais), jenž má u sebe citlivé informace, které by mohly zabránit vyhlazení lidiček (jak nemilé). Dobrá, scénář měl štěstí, že jej do pazour dostal právě Berg, který z toho udělal napínavou jízdu, technicky dost vysokého kalibru, co má schopnost ignorovat (občasnou) průměrnost scénáře, a vyspělým režijním způsobem se zmocnit akčních sekvencí, které mají dynamiku a vyzrálost. V tom případě je divák v neustálém obležení akce a je mu až líto, že to má jen devadesát minut. Závěr pak mírně parafrázuje/evokuje Obvyklého podezřelého. Špionážní thriller s nadstandardní akční výbavou se pyšní skvěle technicky propracovanou režií, scénář rovněž není k zahození a herecké osazenstvo, co má scénářem danou limitovanou životnost, plní svůj strategický plán velmi dobře. Takže schopný film. 10/10

    • 7.11.2018  08:14
    Knuckleball (2018)
    ***

    Termín "Knuckleball" pochází z baseballu a jedná se o typ speciálního nadhozu. A film mně celou dobu připomínal, jak kdybych jedno takové utkání absolvoval. Čili málo záživné na sledování. Celou dobu nahání vyšinutý a žárlivý vidlák menšího kluka, o němž se dozvěděl, že ho s ním pojí příbuzenský vztah. Asi to bylo součástí pointy celého vyprávění, tudíž jsem to neměl vyzrazovat, jen mně to nepřišlo úplně neodhadnutelné a šokující. A natočeno je to zcela průměrně. Od kanadské produkce jsem žádný vizuální a technicky vymazlený zázrak ani neočekával. Účast Michaela Ironsidea dala filmu alespoň jednu známou tvář, účast jakéhosi vidláka s klukem mně neučarovala, nehráli nijak zázračně. Dramaturgicky to nebylo podchyceno zdárně, zjevování mrtvého dědy fakt nefungovalo. V podstatě má film značně stereotypní průběh. Málo zkušený režisér Michael Peterson nijak výrazně matný výsledek neoživil, gore nemá šťávu, brutalita je na nízké úrovni. Zalíbení ve filmu by mohli najít zimomřiví diváci, kteří se otřepou z toho, že je to zasazeno do festovního zimního prostředí, jež disponuje poetikou Ladových pohlednic, ovšem bez kocoura Mikeše, zasazené do kanadských Hrusic a s jedním inteligentním dítětem bez ušanky. Ovšem ani tak se to u mě přes průměr nepřehouplo. 5/10

    • 7.11.2018  07:32

    Romantická partička opět zatoužila dát si švédskou zpěvnou trojku s ABBA a prozpívat se k veselým zítřkům. S lepším realizačním týmem v zádech, než jaký byl minule, se deset let od poslední klapky prvního dílu a pět let po událostech, které v něm proběhly, vrací v nebývale zpěvné síle, která diváka strhne. Za tu uplynulou dekádu se přece jen dost změnilo: tak například promiskuitní Donna je už po smrti, jen klid, fanoušci o Meryl Streep tak úplně nepřijdou, Amanda Seyfried čeká své první filmové dítě, na rozdíl od nejistoty, která panovala u její mámy v otázce otcovství, je tentokrát jisté, kdo stříkal přednostně, nástup hlásí i Pierce Brosnan (pomáhá Amandě s hotelem), Stellan Skarsgard (scénář mu přisoudil nevzhledné dvojče), Colin Firth (mezitím bohatší o Oskara), pokračování už na nich tolik nestaví, a jejich mladší verze, Cher je jednou z těch nových akvizicí, pozvedává zpěv a dopřává si roli extravagantní babičky. Hlavní osobou je mladší verze Donny, kterou sympaticky ztvárnila Lily James.Koncept z jedničky je v podstatě neměnný. Tvůrci tentokrát vsadili na prolínání současnosti s minulostí, kdy jsme svědky Donniných milostných pletek z mládí a následného otěhotnění, střídají se velkolepě pojaté romantické i lehce dramatické pasáže, vše poměrně schopně vyvážené. Ale hlavní prim hrají songy ABBA, kterých je přehršel, v repertoáru jich je stále dostatek, pravda, některé nesmrtelné se i opakují. A je povoleno nezpívat je přímo mistrovsky. Tým kolem režiséra Ol Parkera dal dohromady vkusné pokračování, které je v mnoha ohledech lepší než jeho předchůdce, technické provedení je díky vyššímu rozpočtu na kvalitní úrovni, herci vykazují patřičné zaujetí a muzikál má podobu velmi důstojného zpracování. Samozřejmostí je boj s naivitou scénáře, některé drobné rušivé momenty si také tvůrci mohli odpustit, ovšem míra iritace nedosáhla u mě nikdy takové míry, aby to film stálo body. 10/10

    • 6.11.2018  09:39
    Ouija House (2018)
    ***

    Um skládat malířskou čepici z novin se bude náramně hodit, ačkoliv na lepení tapet přece jen nedojde. Od poloviny filmu je to hlavně o strhávání tapet. Prokletý dům se stejně nevyplatí zvelebovat, pokud ovšem budoucího zájemce neuchvátí pěkné nohy Carly Schroeder. A zdaleka není jedinou úchvatnou akvizicí v pestrém leporelu známých hereček. Bohužel ani jedna z nich nepředvádí kvalitní herectví. Záliba Tary Rajdy účinkovat v levňoučkých filmech dosáhla tímto svého vrcholu. Ona je na scéně jen pomálu, rozsah její role je nevelký oproti plastikám, po kterých vypadá stále hůř, takže vytýkat jí její antiherectví nemá ani smysl. To taková Mischa Barton už by si klidně nějakou tu anticenu zasloužila. Prostě hrála hůř než Pavel Mang v Cirkusu Humberto. Lehce v nepořádku byla i veteránka Dee Wallace, jejíž vteřinové závěrečné posednutí bylo už skutečně na pováženou. Největší kus "herectví" ovšem absolvovala kakaová Grace Demarco, jejíž zabarvení hlasu po posednutí duchem by netrumfl ani Mirek Moravec, snad jen kvalitní death metalový pěvec. Oživením bylo i její počmárané tělo písmeny, ačkoliv nejsem na černé hadice, plus spolknutý kámen, patrně vltavín. Návštěva prokletého domu mně nepřišla až tak marná, neb jsem odkoukal techniku, která se mně jistě bude hodit pro budoucí seškrábování tapet, Carly Schroeder bych se rád poptal, čím si holí nohy, že je má tak unikátně lesklé, a kameraman i osvětlovač si také vedl zdárně. Vše je dostatečně viditelné a neutápí se to ve tmě, i když je to jen obyčejně nasnímané. Oproti tomu bude diváky rušit laxní až amatérské provedení mnoha scén, přičemž Ben Demaree by tento nedostatek i odstranil, kdyby se mu dostalo více financí. Takže blbnutí v Ouija baráku má svá pozitiva i negativa. Určitě je nepovažuji za tvůrčí nezdar. 6/10

    • 3.11.2018  08:46
    Sestra (2018)
    ***

    O hustě démonické jeptišce (téměř) bez hustě démonické jeptišky. Co tedy mělo být na filmu strašidelného a drastického, když inkriminovaná jeptiška, na které je postaven celý příběh, je ve filmu dohromady sotva na deset minut, a dozvíme se o jejím zjevení prdlajs? Rumunsko, píší se padesátá léta, dělí nás dvacet let od známých událostí u manželů Warrenových, kterými jsme byli svědky ve dvou dílech V zajetí démonů. Investigativní kněz (Demián Bichir) a novicka (Taissa Farmiga) jsou vysláni Vatikánem, aby prozkoumali sebevražednou událost, ke které došlo ve zdejším klášteře. Sice nechápu, proč zrovna tihle dva měli veškerou kompetenci pro vyšetřování smrti řádové sestry, ale budiž. Začátek nic moc slibného nevykazuje, spíše se dá nepříliš zajímavě natočené sebevraždě zasmát. Další dlouhé pasáže budou patřit bloudění ve ztemnělých chodbách kláštera, nedobrovolnému pochování kněze zaživa (klid, přežije) a schopně zobrazenému strachu, který se line z očí mladé novicky. Jeptiška, která má hrát prim v příběhu, se na scéně zjevuje sporadicky a její přítomnost vůbec děj/film netáhne. James Wan režií pověřil nepříliš prověřeného Corina Hardyho, který je pokládán za schopného vizionáře a strůjce pěkných i působivých obrázků, což potvrdil, nicméně u něj převládal rutinní přístup a scházela větší kreativita. Režie byla ale určitě ovlivněna scénářem, který byl doslova příšerně nábožensky orientovaný, takže se divák během filmu naučil modlit a dávat si pozor na obrácené krucifixy. Film má přibližně tři hodně dobré scény,ale žádnou vrcholně zapamatovatelnou. Scénář Garyho Daubermana se svojí konstrukcí podobá jeho předchozím hororovým počinům. Technicky to nijak nepohoršuje, CGI je sice bezpečně rozpoznatelné, jinak ale nemám k vizuálnímu zpracování námitek. Erko není nijak využito, je to značně uhlazené. Wan asi výsledný návrh filmu moc neřešil, nelze se ubránit zklamání z konečné podoby filmu, který měl na to stát se jedním z nejzajímavějších a nejstrašidelnějších hororových spindíků-offiků. Vznikl rutinní vývar, co nevnáší do temné kapitoly nic extra nového a převratného. 6/10

    • 2.11.2018  11:02
    Death Kiss (2018)
    ****

    Variace na osamělé a málomluvné vlky Charlese Bronsona v dokonalém podání jeho dokonalého dvojníka, teď už mohu napsat i imitátora jeho manýrů a pohybů, které si mohl/měl dát patentovat. Asi nebudu jediný, kdo se značně podivil nad maďarskou kopií ikony 80 let, co plení město od šmejdů ze zločinného podsvětí a nezištně vydržuje sexy pružnou matku a její tělesně postiženou dceru, aniž by plnil všechny tělesné otvory, které mu dá lepá Eva Hamilton posléze k dispozici, aby ulevil svému svědomí. Rene Perez si to ošéfoval i po stránce kameramanské, střihové, scenáristické a hudební, což je u něho zvykem. Už méně je u něj zvykem, že stvoří film, který má svěží fazonu, nízkorozpočtová lacinost mu není na závadu, herci vcelku plní, co se po nich chce. Náběh na grindhouse mlýnek je výhodný v drsnějším pojetí četných přestřelek, v nichž krev chlístá jako gejzír, pochopitelně je i šance na obnažené kozy, s nimiž se vytasí i hlavní ženská hvězda. Je zde ale jeden zásadní problém - většina vážně myšlených scén má nádech (nezamýšlené) parodie, zvláště na to doplácejí zpomalené pasáže, v nichž Robert Bronzi urputně koná a chová se jako jeho zesnulý akční vzor, načež si chce vydobýt u publika respekt, což nejde hned, zvláště po scéně, v níž si to napochoduje do smršti kulek s utrženými dveřmi od auta, sloužícími jako štít. Hele, já s tím problém neměl. Určitě se mu (nechtěně) zasmějete, nicméně ta jeho podobnost se slavným hercem je natolik pozoruhodná, až přidává filmu na bodech. A není zdaleka jediným, kdo dvojničí: Daniel Baldwin, na kterého zbyla poněkud nadbytečná role rádiového spíkra, co lamentuje nad špatným justičním systémem, může v budoucnu zaskočit za svého slavnějšího bratra Aleca. A Richard Tyson je nadále odsouzen hrát lumpy všech kalibrů, což je přívětivé i pro tento film. Věřím, že v budoucnu Perez přemluví Hamiltonovou k vícero nahým kreacím, a přijde s něčím podobně naivním, co je svěžejší než nedávná spřízněná Willisova kino mstivá kreace, také dělaná po vzoru Bronsona. Údiv z dvojničení po vzoru filmu s Járou Cimrmanem se už ale patrně nedostaví. Bronziho už budu mít prohlédnutého a zažitého. 7/10

    • 1.11.2018  10:35
    O 10 let mladší (TV pořad) (2018)
    odpad!

    Milá Novo, zanedlouho oslavím 100 let své existence a připadám si značně nehezký a opotřebovaný, jinak řečeno šeredný. Tudíž bych tě chtěl poprosit, zda-li bys mě mohla do svého nově vzniklého pořadu vzít přednostně a příslušně mě zkrášlit, chci být zase dvacetiletý, nevadilo by mně státi se i vitálním třicátníkem, přípustný je i lamač srdcí čtyřicátník, nebráním se ani padesátiletému donjuanovi, šedesátiletý charismatik s šedivým vousem i vlasem je též můj sen, sedmdesátiletý atlet na sexuálním kolbišti je moje dávná idyla, osmdesátník se sbírkou ženských trofejí je moje dávná touha a devadesátník s erekcí je pro mě hotový Star Trek. Udělám cokoli, abych se zase mohl usmívat do zrcadla s plným chrupem, prohrábnout si hustou kštici se sebevědomým výrazem reklamního panáka, co spotřebuje šampon po litrech, a bez třiceticentimetrových vrásek kolem očí a úst, bez mimických vrásek, hlubších než je jezero Loch Ness, kam nyní patřím. Obětuji vše proto, aby na mě ze zrcadel a výkladních skříní zase mrkal neodolatelný playboy, který svede vše v ženském rodu. Už nechci déle marnit čas na seznamkách márnice.cz, cákanec.cz, šereďáci.cz, kdy mně stejně nikdo neodpoví. Termín přihlášek jsem nestihl, neboť jsem se utápěl v těžké depresi a klestil jsem si cestu hustým komplexem pavučin v pokoji, ze kterého jsem nevyšel již dvacet let. Novo, Novičko zlatá, jsi moje jediná spása, pokud mě nekontaktuješ a nepřivedeš mě před kamery a do záře reflektorů, můj život nemá cenu a jsem připraven sejít z tohoto světa. Novo, já čekám, tvůj Albert Kvasný, rok výroby 1918, zvláštní znamení - deka přes ksicht, režný pytel přes tělo, dopravím se do studia tajnou podzemní chodbou, kterou jsem za ta léta zbudoval po vzoru filmu Vykoupení z věznice Shawshank, v přenosné kleci pro domácí mazlíčky. 0/10

    • 31.10.2018  22:30

    Šoustačková Bella Thorne v zajetí duchařských hologramů i holobrádků. Teď jde jen o to ztopořit úd nad jejím novým zástřihem a ztvrdnout (úžasem) z její neotřele nahozené barevné (vlasové) kreace a zaručeně pravých prsních implantátů. Krouživými pohyby se dá užít invenční jízda městem duchů, kterou rozhodně nelze brát za typický katastrofický film, nýbrž se před divákem postupně rozprostře originální detektivní příběh, který se dobere zářného vyvrcholení a solidně zamotá se žaludem. Režisér Scott Speer chtěl zažít s Bellou dvojnásobnou tvůrčí felaci a podařilo se. Bella kývla, poslušně klekla a bez výčitek "mítú" si uhnala opuchlé rty a ošklivě zapálený jazyk, protože svoji hereckou kreaci u kalhot plných tvůrčích duchů neodbyla. Na něco (fe)lačně výpravného nebyl čas ani finance, buďme rádi, že tvůrci zachovali střízlivý postoj a nalili všechny finanční prostředky do mnoha zajímavých i originálních vizuálních nápadů. Zdařilým se dá nazvat i zby(tně)lý casting, který Bella svými vnady nevyšoupla mimo dění, a hezky se stejnoměrně podělila o dobrou úroveň herectví. Mozaiku nevídaných nápadů s postupným vrstvícím se nánosem detektivního puzzle se podařilo udržet po celou dobu v zajímavých intencích, hezky to do sebe nakonec zapadlo. Zda ovšem byl přítomen nějaký nedodělek, to už není nutné pitvat. Tvůrci prokázali, že s Bellou jsou mimořádně potentní. 10/10

    • 29.10.2018  08:57
    Kluci z bronzu (1980)
    odpad!

    Prequel k seriálu Chlapci a chlapi? Odvážná parodie na ČSLA? Snaha zmírnit budoucí dopad spartakiádního maniaka? Rozhodně je to jeden z nejstupidnějších výplodů tehdejších filmů v "zeleném". Přít se o zelenkavou barvu má svůj smysl, ač se to nezdá, film je (patrně nevědomky) poměrně nahláškovaný a pochopitelně je uvědomělý. Mrkvička má u svých vojáků velký kredit, ti ho v těžkých chvílích nenechají padnout, zelené sukno působí i eroticky, nechybí scény, kdy se smyčkově opakují scény, kdy se Mrkvička probouzí vedle mladinké Jitky Smutné, která permanentně vrací nastavený budík na ranní buzení o nějakou tu hodinu zpět. Blbost, nadšenost i uvědomělost mlátí všemi přítomnými, ustál to jen Josef Langmiler, který jediný působí důstojným dojmem. Jen s vypětím všech sil se dá film vydržet až do konce. Vojíni jsou ve svém postoji jen těžko stravitelní, talent být tím nejodpornějším uvědomělým svinstvem spolu s věčně neutuchajícím optimismem jim rozhodně nechybí. Stanislav Strnad stvořil dílo, které se za své vymývání zelených mozků nestydí, ke všemu to má otřesné střihové pojetí, prokládané dokumentárními záběry ze spartakiádního vystoupení vojáků roku 1980. Strnad šel po tomhle ideologicky zhůvěřilém filmu tvůrčím způsobem dolů, jeho dalším filmům často chybělo výraznější pojetí, nic už tak úděsného ale jeho filmografii nehyzdí. Dva díly "prima bráchů" zůstanou navždy jeho televizními odrhovačkami. Čistý tvůrčí blábol a čistý odpad. 0/10

    • 27.10.2018  14:15
    Malevolent (2018)
    ***

    Bez tempa a pořádné režijní intenzity. A přitom by větší spád událostí filmu určitě prospěl. Čtyřčlenná parta spiritualistických podvodníků úplně neusiluje dostat to z nudy. Spíše naopak - jejich projev je nudný. Prdelatá Florence Pugh a spol. se pod "kudlu" dostanou až ve finálním úseku, což je z hororového hlediska ta nejlepší část, i když se to obešlo bez drastických detailů. První duchové, tři holčičky se sešitými ústy, se objeví až za drahnou dobu. Maskéři se na nich až tak nevyřádili, konkurence je v žánru přece jen vysoká, tohle představovalo jen takový slušný průměr, oči si hrůzou a znechucením nikdo zakrývat nebude. Roztahané dějství příběhu neprospívá, režisér chtěl ukázat, jak pochybné agentuře na vyhánění duchů fungují podvodné průzkumy strašidelných míst a entit a jak má sehraný tým k ošálení svých klientů. Asi to tvůrcům přišlo důležité, když tomuhle aspektu zasvětili delší pasáž. Na obrátkách to mělo nabrat, když se dorazilo na panství, kde došlo před léty k ohavnému zločinu, nicméně pořád to v tempu vázlo, první změna nastala s prvním dějovým zvratem, nikterak originálním, diváci ale budou vděční za to, že už se to alespoň rozjelo. Finální část je tedy nejsilnějším úsekem, většinou se ve filmu neděje nic extra přelomového. Netflix vsadil na režiséra de Fleura, který mimo svoji islandskou vlast na svůj extra režijní kredit čeká. Nabídl poměrně osvědčené i notně provařené duchařské hrátky v docela obstojné technické kvalitě, ovšem s horším vyprávěcím umem. 6/10

    • 25.10.2018  10:26

    Dámská špionská jízda (Evropou). Zjištění, že Mila Kunis po hodinách procedur v maskérně je stále schopná se za bílého dne ukazovat mezi lidmi, sjíždět starou Prahu na kole a v blond paruce akčně zasahovat v Berlíně, dává naději, že jí Ashton Kutcher ještě napříště povolí turismus. Zatrhnout by měli Kate McKinnon její komediální herectví. Její trapné výstupy občas převažovaly a brzdily děj. Komerčně se film nepotkal s očekávaným výsledkem, o to víc příjemně překvapilo tvůrčí hledisko, zejména režie je hodně dobrá. A vysokou kvalitu mají akční scény. Režisérka Susanna Fogel je doposud zažitá jen jako televizní tvůrce, okamžitě se ale dokázala adaptovat i na filmové pole. Akčním scénám je povoleno být drsnější, takže nechybí časté průstřely a časté pády z výšky, které končí smrtelně. Počet úmrtí byl korigován u hlavních postav, film je přece jen veden za komedii, tudíž převládají úsměvné scény a vtipné momenty. Režie nasbírala četné plusy, scénář už tak extrovní není. Dokonce po nějaké době film vypadne z tempa, to je normální vzhledem k nemalé stopáži, prostor mají dialogová cvičení hlavních hrdinek, ani závěrečný zvrat nepatří k originálním. Duo sympatických hlavních ženských hvězd je poměrně originální odpovědí na mužské uhlazené hrdiny, režie je na vysoké úrovni, technické známky to má též vysoké, jen scénář má svá slabá a okopírovaná místa. 9/10

    • 22.10.2018  08:56
    The Toybox (2018)
    ****

    Z drogového pekla navrácená Mischa Barton se přepravuje pekelným karavanem, z něhož už není návratu. Scénář jí nepředepisuje nic namáhavého, pár replik se zvládne i po mňoukajícím kokeši, truchlit nad mrtvými hereckými kolegy tolik nemusí, hlavně, že ji máme zpátky. A příchod hlásí i Denise Richards, druhá známá veličina z herecké osádky, která pokračuje v účinkování v levných produkcích. Druhý režijní příchod brakového režiséra Tom Nagela má v sobě všechny dostupné ingredience patřičně brakových záležitostí. Jede se pouští, rodinka si chvíli užívá archaického vozidla, než udeří duch sériového vraha, který v něm přebývá. A pak se idylický výlet začne hroutit, umírají staří i nejmladší členové přepravy. Brutalita je na střední úrovni, je to i sadistické, takže citlivějším divákům určitě bude vadit i úmrtí rodinných členů, kteří v mainstreamových produkcích běžně přežívají i se závěrečnými titulky. Scénář rozhodně nepřišel s něčím objevným až originálním, prokletá může být třeba i hlemýždí ulita, když na to přijde, tudíž prokletý karavan je jakousi další variací spřízněných obytných příbytků. Ovšem je to mobilní, má to příslušně archaické režijní pojetí, zvesela to ubíhá, nikde se to zbytečně nezasekává v písečných dunách a odehrává se to téměř výhradně za bílého dne. Takže nesvézt se tímhle karavanem by bylo škoda. 8/10

    • 19.10.2018  16:32

    Megažralok, kterému Čelisti otupila přístupnost. Takže zatímco Ajaovi před léty bylo povoleno zmasakrovat pláž plnou relaxujících lidiček, to samé už Turteltaub nesměl realizovat. Věčná škoda. Ve filmu je tedy téměř totožná scéna, kdy se prehistorický Megalodon blíží k hustě zalidněné pláži, nicméně na masakr už nedojde. A za to šla hvězda dolů. A jinak dobré! Tohle rybí dobrodružství má všechno, co si lze pod zábavným a dobrodružným filmem představit. Jason Statham je příslušně sympatický chlapák, který drží na uzdě své ego. Zbytek (p)osádky nezaniká pod jeho aurou, ženské jsou zde tři - kdo to má rád našikmo, nepohrdne Bingbing Li, kdo trochu chlapsky, tak dá prostor Ruby Rose a od vnadných vibrací je zde Jessica McNamee. A tempo je téměř vražedné. Film posílá na diváka divoký děj v několika vlnách. Dravec má pořád hlad, nemá žádného nepřátele a rozkouše co se dá. Jeho provedení je nepokrytě CGI, je ale znát, že z finančního rozpočtu sežral nejvíc. Úmrtí jsou mírná, jak bylo řečeno v úvodu, drastičnost by filmu prospěla. Jon Turteltaub není příliš obratný režisér, dal si pětiletou pauzu, která mu prospěla. Žravé piraně dostaly o něco většího kamaráda, takového Otesánka z rybí říše. Milovníci hrozivě vztyčených žraločích ploutví nad hladinou by jeho řádění i vražedný apetit mohli ocenit. Jedná se totiž o vzácný (filmový) druh, pokud jde o kino produkci. Po takovém námětu spíše sahají podřadné televizní produkce než studia, co by film napumpovala vysokým rozpočtem. A stalo se. Výsledek je svěžím závanem. V kině se film vyzbrojený (žraločími) ploutvemi neobjevil celou věčnost. A tak jsem se nechal rád pokousat. 9/10

    • 17.10.2018  10:21

    Konfrontace Yvonne Strahovski s "lesním" maskovaným psychoušem měla zdárný průběh. Jak se ve filmu rozednilo, atmosféra nočního děsu a napětí náhle opadla. Řeč je o závěrečném zúčtování, které trochu devalvuje dobrý dojem z filmu. Prostě tvůrci si se závěrem měli více vyhrát. Důležité je, že les a přilehlé okolí (ne)příjemně publikum sevře a nepustí. Krásně to režisérovi s pseudonymem Quinn Lasher (údajně se jedná o Dennise Iliadise, který se měl od filmu distancovat) vychází u hlavní představitelky. Ta nejančí, nevyšiluje, jedná celkem rozumně, její dvě filmové holčičky už tolik boj s pudovými emocemi nezvládají a svůj strach dávají nezřízeně najevo. A tenhle herecký kontrast je nečekanou hybnou silou děje, který nemá přehršel postav, tím pádem není ani moc úmrtí a méně gore. Ve filmu převládá tma a nejistota z toho, kde se neznámý obejda zjeví. Působivá hra s oběťmi se stupňuje, patřičného novátorského vrcholu už nedosáhne (viz závěr). Yvonne Strahovski v hlavní roli je moudrý tah. Není to omílaná herečka, a je v ní víc než jen pohledná vizáž. Maniak svoji tvář odmítá ukázat, na mě jeho maskování velký dojem neudělalo, na ksichtě měl jakési fáše, víc jsem neidentifikoval, celkově připomínal strašáka v poli. Navíc měl nejasný motiv pro odstranění nových nájemníků v domě, kde dřív žil. Hrstka herců ukrytá v odlehlém lesním prostředí dělá pod vedením též "maskujících" se tvůrců maximum, aby se na jejich lesní anabázi hned tak nezapomnělo. Je to zručně vyvedený hororový thriller, co umí vyvolat mrazení, a nenápaditý závěr se dá úspěšně tolerovat. Je patrně i důsledkem tvůrčích nesnáz, které film provázely. Tolik soustředěného napětí už jsem si dlouho neužil. 8/10

    • 15.10.2018  07:25

    Shane Black vykopal Predátorovi hrob. 31 let od doby, kdy se na zlomek času objevil v původním filmu z roku 1987. A jedná se o dokonalou pomstu za ukrácené natáčecí dny. Těch měl nyní jistě dostatek, stvořil však hloupě natočený škvár, který fanoušky původního filmu popudí a novým divákům nepřinese libý pocit z vesmírného monstra, které před třemi dekádami sklízelo tolik obdivu. Je tedy na místě klást si otázku, zda má smysl vracet se k Predátorovi, monstru z osmdesátek, když už žádný svalovec typu Arnolda Schwarzeneggera není v jeho teritoriu, protože slabý Boyd Holbrook v hlavní roli si (můj) divácký zájem nevydobyl. Příliš oslnivý dojem nevyvolá ani zbytek obsazení: když jste scenáristicky bezradní, nasaďte sličnou vědkyni (Olivia Munn), které s její křehkou tělesnou konstitucí nečiní nejmenší problém ovládat palné zbraně, přihoďte single mámu (Yvonne Strahovski) sexuálně neuspokojeného vzezření, která na ptáka narazí maximálně tak při koupání svého autistického syna (Jacob Tremblay), relativní záchranou je banda bývalých vojáků, účastnící se honu na Predátora, jejichž chorobopis by byl solidní studií pro tým doktora Cimického. Čím víc rozpačitý cast, o to víc vyprázdněný scénář a režie, co se hrdě hlásí k podřadným pokračováním jiných veleslavných filmů. Sice z obětí občas crčí krev, ovšem téma se nikam neposunuje. Ano, posunuje, k hovadinám předurčeným brázdit dvd přehrávače úzkého okruhu diváků, ne se za tím vydat do kinosálů. Film postupně selhává ve všem - v příběhovém vrstvení, v nekonzistentním a málo přehledném ději, ve střihové skladbě, kdy jednotlivé scény postrádají ideální návaznost, postrádal jsem i nějakou zajímavou provázanost s předchozími díly, nejvrcholnějším scenáristickým nápadem je vsuvka pro (vesmírné) kynology. Režie si doslova libuje ve špatně uchopených scénách i odkazech na originál. Sakra, za celou dobu zde nebylo nic, z čeho bych se posral A nerežíroval žádný zelenáč, ale Shane Black! A nejhorší je, že film je naprosto stupidní. Režisér výsledek pojistil i několika zábavnými momenty, to už liknavému dojmu nijak neublížilo. A pozor, označení "Predátor" už není tabu. Technicky je to natočeno dost proměnlivě, výpravně je to místy dost podfinancované, alespoň že film se zbytečně nezakecával a zachovával si své nastavené tempo. Celé to má ale ostudný a zbytečně absurdní háv, kdy žádná z ingrediencí pořádně v režijním kotli nezafunguje a vzniklý, dramaturgicky přetečený guláš ničím nedochutí. Doufám, že už dlouho na něco na téma Predátor nenarazím. 5/10

    • 14.10.2018  09:39

    Termín "mravenčí práce" dostal nový rozměr. Záchranná mise mrdatelné mámy (Michelle Pfeiffer) kombinovaná s neočekávanou evidencí mladé ženy (Hannah John-Kamen) s podezřelým pigmentem, které po dávné nehodě v dětství hrozí brzké rozplynutí, proběhla zdárně i infantilně. A vlastně bohudík. Stejný režisér z jedničky natočil pokračování, v němž hraje prim zmenšování. Může to budit dojem, že Paul Rudd byl mírně zatlačen do pozadí, přece jen mu scénář nepředepsal žádnou konkrétně zapamatovatelnou hlášku, prokáže však ve svém domácím vězení karetní triky, od srandy je jeho parťák Michael Peňa, který přikvačil se sympatickou komikou. Nebesky sličná, v důležitých akčních scénách oděná do přiléhavého latexového modelu, Evangeline Lilly, která byla zbavena dřívějšího komisního mikáda, je příslušně dobrou hereckou atrakcí spolu s matadorem Michaelem Douglasem, s nímž utvořila příjemný příbuzenský pár dcera a otec. A najde se i zloun v podání Waltona Gogginse a jeho nohsledi. Zmenšování je zábavné a sehrává v ději tu nejpodstatnější úlohu, rozhodně se z něj ale blahem neroztečete. Triky jsou oproti jiným comicsovým dobrodružstvím pouhý standard. Ale klid, bez nápadů se to neobešlo. A celé to má dobrý švih a rytmus. Určitě se nejedná o vrcholnou comicsovou podívanou, Peyton Reed není mimořádně zdatný režisér, je znát, že některé scény by si zasloužily zkrácení nebo jejich úplné vynechání, stopáž mně přišla překročená. A takový Deadpool by se o téhle nově vzniklé sérii vyjádřil nelichotivě. Vzniklo zábavné dílko, které mírně zaostává za zbytkem comicsové produkce, ovšem nudné odpoledne zaplácne spolehlivě. A dětský divák nebude pohoršen. 7/10

    • 10.10.2018  12:37

    Dean Devlin je schopný producent a scenárista, a až jeho druhý režijní počin ho katapultoval mezi schopné režiséry. Vzdor příšernému názvu je to věru adrenalinový thriller s hororovou příměsí. Devlin nevsadil na žádné známé herecké kapacity, jména David Tennant a Robert Sheehan nikoho nepošlou do kolen, daleko známější herečka Kerry Condon je tou vězněnou obětí, vedlejší role také nejsou bezvýrazné, celý cast působí neokoukaně. Stěžejní nápad s objevem uvězněné mladé dívky není ani náhodou inovativní. A hra kočky s myší, respektive inteligentní psychopat vs maník, co mu narušil klid, pokoj a teritorium, to má ve filmovém vesmíru bezpočet variací. Devlin však učinil zázrak - film natočil zcela neotřelou formou a jeho styl má náznaky určité sofistikovanosti. Co mně naopak místy chybělo, byl cit pro některé vyhrocené scény, ty nakonec nevyzněly tak drasticky, jak by si bývaly zasloužily. Režisér a jeho herečtí svěřenci ale určitě nepolevoval, delší stopáž byla pokryta tak akorát spádem událostí. Slušně se zapracovalo na napětí. Mnozí ocení, že to nepřetéká krví a místo toho se sází na invenční ráz. Takže mně z toho vychází příjemné překvapení, film jsem chtěl původně dokonce obejít, tak moc neatraktivně na mě působil. A fakt bych se nezlobil za větší krevní průtok. Má to spolehlivý energický náboj, který diváckou pozornost dokáže udržet, režijně, scenáristicky a herecky je to na úrovni, příznivci sofistikovanějších thrillerů se pomějí. 10/10

    • 7.10.2018  09:04
    Bent (2018)
    ***

    Béčkový thriller, který hledá cestu k áčkovým prostředkům. Karl Urban je solidní herecký vlajkonoš, vedlejší role jsou naprosto fádně ztvárněny, tudíž veškerá zodpovědnost byla na jeho vousem porostlé tváři. Akvizice Sofía Vergara a Andy Garcia se neukázaly nijak funkčními. Scénář není vůbec špatný, občas má netradiční konstrukci a výstavbu, i špetka originality se najde, jen režijně vyztužit a zpevnit by jej potřebovalo, režijní přístup zkrátka není z nejvýstavnějších. Roberto Moresco akci nehoví, akčního vzruchu je k poměru mluveného slova zatraceně pomálu. S odvážnou erotikou nepočítejte, nahá Vergara se stráví to nejlepší v zamlžené koupelně, ženské vnady předvede její kolegyně, tak třeba ta nahá kůže někoho potěší. Film měl dost proměnlivý ráz, vzhledem k tomu, že neobsahoval výrazný režijní rukopis, ani výrazné scény, budil dojem roztahaného opusu. Polda v úzkých, neprávem odsouzený, hledající spravedlnost i za svého mrtvého (zkorumpovaného) kolegu, to je solidně vyčpělý scenáristický nápad, občas se ale stávalo, že na něj bylo nabaleno i zajímavé cosi, které si nepřipouštělo upadnout do břečky. Příběh se sice nepyšní přehledností, akčností a novátorskými režijními a scenáristickými kejklemi, má v hlavní roli maníka, jemuž sympatie naskákaly do šourku, a s ním se dá vydržet i ohraná, přinejmenším v devadesátkách už viděná krimi. 6/10

    • 3.10.2018  16:06
    To je moje dítě (TV film) (2013)
    *

    Přeafektovaný film v předpotopní režii. Bez zlomku napětí, připomínám, že mělo jít o thriller. Kozaté Mekenně Melvin se má věřit, že má přebujelé mateřské pudy a ještě k tomu má být vyšinutou. A docela dost trvá, než dojde k avizovanému únosu holčičky. Přibližně polovinu filmu se vůbec nic zajímavého nestane. Postavy na sebe mluví, probíhají čistě televizní dialogy, divák se úspěšně nudí a předvídá každý decimetr této hovadiny. A pak se chůva rozpomene, že by měla už konečně se svým partnerem unést dítě kamsi do nesmyslných končin, nejlépe se stavit na pokec u svých rodičů a diváka dokonale uondat. Flim nedodal ani žádné finále. Kormidlo změnilo směr k citové dojičce. Režisér si patrně sliboval, že když vytáhne pavučinou potaženou dvojici upadlých hvězdiček Ashley Scott a Kip Perdue, navrch přihodí Mekennu Melvin, tak má bomba thriller na dosah. To by se někdo musel ještě obtěžovat s vymýšlením záživného příběhu a trochu dát filmu režijní formu. Absolutně neobjevná režie jede po celou dobu v nevzrušivém taktu, divákův lačný pohled sjede po dobře rostlé Melvin, přičemž autofelace byla jedinou možnou kompenzací, neboť Scott má na hlavě nemožný účes, jak kdyby kadeřník během natáčení prožíval největší pracovní trauma, vymřela mu celá rodina a navrch dostával jen samé špatné zprávy. Na tomhle filmu je všechno tak mizerně realizováno, až je to směšné. 2/10

    • 20.9.2018  07:26
    1 proti všem (TV pořad) (2018)
    odpad!

    Zazvonil zvonec a soutěžním ideálům je konec. A tak nám tuhle švédskou trojku na sobotní večer předčasně stopli. Proč předčasně? Inu, mohlo se ještě tolik stát. Vždyť fakír, co chodí po vejcích, byl vejška. Králík, co skáče přes překážky, byl mega. Ale hádanku typu - už je nikdo nikde nechce, ale pořád otravují, co je to? Bouček a Mareš. Tak ta nezazněla. Ke vší škodě byl by to jediný zábavný moment za uplynulé tři soboty. Dával jsem jim týden, maximálně dva. Ale snaživá felace asistentky Angie na čas dokázala soutěži prodloužit životnost. To snad zase ten Kazma spískal, zařídil, aby diváků byla před sobotními obrazovkami tv Prima jen hrstka. A povedlo se. V natáčení dalších šílených kousků z dílny inteligentní dvojice B&M se už nepokračuje. Ovšem zbylé tři díly budou likvidovat neurony až do října, pokud se nestane zázrak a Angie se nenapije balené vody, na kterou kdysi dělala reklamu, a jednoduše polkne třítýdenní nálož chrchlající v ústech před národem. Mobil se staženou aplikací téhle prudce debilní hry na odhad rovnou zahoďte. 0/10

    • 19.9.2018  07:49

    Tomáš Cruise, málem jsem napsal Tomáš Klus, absolvoval vysokou školu akční. Na studentíka zrovna nevyhlíží, ale i v pokročilém věku se dají dobře studovat výšky, pády a kotrmelce a být neustále celý film v poKLUSu, ten Klus se přece jen hodil. Prostě dokud tělo slouží, je dobré být sám sobě kaskadérem, a vracet se z natáčení zhuntovaný. V pořadí jeho šestá mise je úplně nejnebezpečnější, až jsem se lekl, že to Tomáš nevydrží. A aby nebylo málo jeho fyzické zdatnosti, kdy si sáhne na dno svých možností, to nejhorší je teprve v sázce-jeho stavovská čest. Hrůza, milí diváci, bude očerněn!!! Jak se mu podaří nesnadnou situaci ustát, zda se mu podaří vyrovnat se s výškovým handicapem, který má vůči Henry Cavillovi, zda zaplatí včas alimenty Katie Holmes a jestli nabídne Nicole Kidman pokračování Spalující touhy, to už se ne/dozvíte z téměř dvouapůlhodinové jízdy, která nabídne tu nejlepší akci a směs bondovky, špionážního thrilleru, maratonského akčního filmu a Tomášova nesobeckého postoje k jeho hereckým kolegům a kolegyním. Vždyť skoro každý z nich zde má něco akčního na bedrech. A ke všemu je to vyvedeno v pěkných barvách, v prvotřídním technickém provedení a ještě budeme cestovat po Evropě i mimo ni. Cruise objevil špičkového režiséra přes akci. Christopher McQuarrie tedy jede! Na repliky film moc nesází, spíše pár dialogových pasáží slouží jako další pojítko k akci. A ta je v podstatě nepřetržitá. Samozřejmě nechybí koření v podobě neustálých intrik, zvratů a dojde i na masky, technickým provedením poněkud vzdáleným těm z Fantomase, ale stylově je to obdobné. Ving Rhames a Simon Pegg jsou stálicemi týmu Ethana Hunta. Avšak objeví se nové postavy-Henry Cavill je přizván ke spolupráci, své půvaby nabídne Vanessa Kirby, okruh důležitých postav uzavírají dvě ženy z Ethanovi minulosti - Rebecca Ferguson a Michelle Monaghan. Takže vzhůru do víru akce! 10/10

    • 18.9.2018  11:21
    Mara (2018)
    ***

    Pyskatá Olga Kurylenko v roli forenzní psycholožky, která je na stopě spánkového démona, ale ve službách špatného režiséra. Neusnete-li hlubokým spánkem jak poslanec ve sněmovně, jste v bezpečí. Z hlediska nároků horor fanoušků bude tenhle počin vnímán jako kopírka průkopnického stylu Jamese Wana, téma spánkové paralýzy se už třeba řešilo v Dead Awake a se zabíjením ve spánku přišel už Freddy Krueger. Ten může být rád, že má příbuzného démona jménem Mara. Což o to, kdyby si ho/ji, nemám jasno, jakého je pohlaví, ke všemu ho/ji ztvárnil Javier Botet, šlo pořádně prohlédnout, budiž kopírování jiných děl odpuštěno, jenže snímané polocelky a vteřinová proplížení scénou nedávají komfort, ke smíchu byl jen krůček. Nejlepší momenty tak obstarává hvězda filmu Kurylenko, která na scéně pobývá mnohonásobně víc než démon a děsí se i za diváky. Scény úmrtí jsou příšerné, takže netřeba čekat, že vám nějaké krutosti zlikvidují bulvy. Libujete-li si v červených očích, budete mít pré. Ani pořádné finále nám nezkušený režisér Clive Tonge nedopřál, namísto toho naservíroval nejbéčkovější ohrané zakončení, kterých je v podobných hororech nepočítaně. Neschopný režisér, produkčně celkem jakžtakž, to hlavně kvůli Kurylenko, která diváka nenechá usnout a zvedá mu pyj i výsledné hodnocení. 6/10

    • 18.9.2018  10:43

    Splašené vesmírné dobrodružství značky Star Wars (počátek) našlo konečně oporu v tvůrčím zázemí. Po otřesných opusech z roku 2016 a 2017 konečně dostal projekt kvalitního režiséra. A Ron Howard je kvalitní režisér, léty prověřený. To, co jeho nemožným dvěma předchůdcům dělalo problémy, tedy tempo, dobrodružná linka, zájem o postavy, to on sfoukne raz dva, akční sekvence mají švih, události mají spád, úmrtími se nešetří. Už to také chtělo zkušené scenáristy. Kasdanovci mezi ně spadají. A nyní k obsazení hlavní role, které je přece jen problematické, jakkoliv se Alden Ehrenreich snaží, přece jen to charismatik formátu Harrisona Forda není. Popral se s tím statečně. Zajímavější lidičky i příšerky má kolem sebe. Půvabně vnadná Emilia Clark sehrává v ději výrazný kamarádský prvek, Woody Harrelson už je zvyklý, že v blockbusterech působí nevypočitatelně, budoucí ikona série, chlupáč a budoucí Hanův kopilot Chewbacca, má zpočátku hodně negativní charakter, důležitost je kladena na hazardního hráče Landa Calrissiana a výčet postav zakončím zajímavě obsazeným Paulem Bettanym, je z něj arcipadouch. Technická analýza není třeba, film triky přetéká, jsou na úrovni nároků současného diváka. Film to není krátký, i splašený rychlík si dopřeje oddychovější jízdu vesmírnou krajinkou. Howard prokázal režijní cit, který proslulé značce vrátil kvalitu, která se s minulými léty postupně vytrácela. Předem byl ale film diváky vnímán dost negativně, tržby se nevyšplhaly do závratných výšin. Máte-li zájem nahlédnout na Hana Sola v jeho prvopočátcích, prostory galaxie vám nabízejí akční a dobrodružné chvilky v příjemné kvalitě. 9/10

    • 16.9.2018  14:33

    Cageův notně zaprášený Oskar dostal krvavou sprchu i sadistické nutkání. Milé děti, opravdu to není film pro vás. Strejda Nikča totiž dělá sekanou z náboženských sektářů a jeho herectví už se smrsklo jen na pestrou paletu zběsilých a šílených grimas, kdy nešílí ani tak po ohyzdné upálené manželce, hlavně šílí z toho, že kývá na role potomkům klanu Cosmatosů, kteří nikdy zašlou slávu nevzkřísí. A aby si Cage nepřipadal, že hraje v braku, je ten brak opatřen uměleckou formou, v daném případě nepatřičnou. Film má dvě hodiny, ale tempo nemá žádné, první polovina má žvýkačkové pasáže, to znamená, že se to táhne. Za vše hovoří nekonečná scéna, kdy pomatený náboženský vůdce je na drogovém tripu a nekonečně dlouho se vyznává k obdivu Boha, což vrcholí obnažením jeho přirození. Mě ta debilní scéna na dlouho vyřídila. Likvidace nezbedných lotrů krvavá, absolutně jsem nebyl stržen. Neotřelá sekvence souboje motorových pil se dá řadit k dobrým nápadům. Jenže režisér Cosmatos, potomek slavnějšího zesnulého tatíka, pověstného svými realizačními kiksy, si neodpustil několik animovaných sekvencí s jakousi literární hrdinkou, nepochopil jsem účel i význam několika dalších. Ono se řekne grindhouse, jenže specificky upgradovaný na art, to není pokoukání pro každého. Můžeme se jen dohadovat, zda zrnitost obrazu a další levně vyhlížející aspekty byly úmyslné, nebo režisér byl za ně rád v rámci vyjití s rozpočtem. Napětí a zájem o hlavní postavu neexistuje. Odmyslet Cageho účast, je diskutabilní, zda by se to dostalo na solidně průměrnou úroveň, ke které film řadím. Ale nemyslete si, Cage hraje mizerně a spadl do levných blbofilmů, ze kterých se kdysi dávno tak pracně vymanil. Chlape, napříště se vyhni řeckým haluškám. 5/10

    • 15.9.2018  13:13

    Nemotorný a nepříliš technicky disponovaný režisér z filmu udělal hororovou parodii. Nechtěně. Film má své lepší chvilky a pěknou jachtu, na celém projektu patrně nejdražší klenot rozpočtu. Jesse Metcalfe v hlavní roli "údržbáře" nutí divačky přehodnotit své vztahy a zásnuby s pivními mozoly a ryšavými zrůdami, ženský casting také není vyloženým zklamáním, jenže příběh má pomalý rozjezd a dává si načas s odhalením devátého pasažéra, jehož běsnění i vzhled ukazuje jen sporadicky. Technicky na tom film není úpně nejlépe, osvětlovač by potřeboval pokárat za přeexponované denní scény, noční scény vypadají natolik uměle, až budí dojem, že vznikly ve studiu, nikoli v reálu jakéhosi ostrova. Je-li řeč o monstrech, jsou k vidění a prohlédnutí nanejvýš minutu dohromady. První hororovější scéna se vyklube až za drahnou dobu, hlava a harpuna v ní hrají prim. Nadlouho je to v podstatě jediné dobře vyvedené i vypadající úmrtí. Debutující Corey Large není příliš známým hercem, hned tak se nestane ani známým a vyhledávaným režisérem. Scénář s několika potenciálními místy celkem přetavil v nesourodé parodické vyznění, konec nevyhlížel až tak pozitivně, tudíž můžu film ponechat na průměru. Takhle polovičatě nejde stvořit horor, po němž bude mezi diváky sháňka. 5/10

    • 15.9.2018  12:45
    Summer of 84 (2018)
    *****

    Skoro se to podobá hororu TO, má to ale reálnější půdorys. Jedno retro léto s detektivní zápletkou. Pojďte tedy se sympatickou čtyřčlennou klučičí partou rozplést vražednou záhadu jednoho horkého osmdesátkového léta a odhalit identitu sériového vraha. Film je dost pečlivý v přístupu k hercům, ději i postupnému gradování a vyvrcholení. A je dost neobvyklé, že se k jeho realizaci sešlo hned trio režisérů, přičemž je znát, že každý z nich do něj vnesl to své, aniž by to narušilo společný koncept. Klučina se domnívá, že za mizením a fyzickou likvidací chlapců je jeho soused, který je policista, jehož okolí ho vnímá jako dobrého člověka. Jeho podezřelé chování i aktivity postupně přiživují jeho domněnky a následné indicie mění jeho podezření v přesvědčení. Dobrodružné angažmá klučičí party pak postupně přerůstá v hazard s jejich životy. Ale pozor, není jasné, zda soused-policista je oním úchylným zabijákem. A do toho nás čeká i porce pubertálního hláškování, skvělá atmosféra osmdesátek i nějaké to lechtivé pokoukání na lepou sousedku (sympatická Tiera Skovbye). Celé se to obešlo bez známých hereckých jmen, ovšem za přítomnosti talentované omladiny - Graham Verchere dominuje v roli mladého "detektiva", ovšem i osazenstvo, které ho obklopuje, má punc nezapomenutelnosti. Film udrží diváka v dokonalé nejistotě. Nevyžívá se v drastičnosti, v závěrečném zúčtování přesto přitvrdí a překvapí i nečekanou potřebou zlikvidovat důležitého náctiletého aktéra dějství. Skvěle natočená, zahraná a poutavě vymyšlená i promyšlená hra se sadistickým vrahem. 10/10

    • 15.9.2018  12:04
    Akční park (2018)
    ****

    Jackass v zábavním parku. Charakterizace této komedie ani nemůže být jiná, neb filmu šéfuje Johnny Knoxville a ukazuje nám, že v něm z jeho extrémních kousků, které předváděl zamlada, ještě něco málo zbylo, tudíž neustále padá z výšek, honí lesní zvěř a provádí různé skopičiny, přičemž hlavně provozuje zábavní park Action Point, který se nějakou dobu těšil popularitě i bojkotu z vlastních řad, než byl úplně úřady pro svůj kontroverzní ráz uzavřen a nynějšímu penzistovi z něj zbyly jen hezké vzpomínky, které předává své vnučce. Knoxville se zase jednou svěřil do péče maskérů, kteří z něj udělali dědu s plesnivějícími nehty u nohou, a ve své mladší verzi je majitelem parku, v němž je především odvázaná sranda, občas se i řeší vážnější věci. Knoxville se spojil se svým parťákem z Jackass Chrisem Pontiusem, a společně dali zavzpomínat na extrémní časy jejich bláznivé show. Extrém to není největšího kalibru, ale stačí to, aby to vytlačilo zápletku na nedůležitý okraj. Režisérovi pak stačí, aby se mu hlavní hvězda při předvádění extrémních kousků nezranila a celý film je hotov. Retro scenérie jsou přesvědčivé, dějiště bláznivých vylomenin se sestává z jednoho plácku, od něhož se příliš nevzdálíme, Knoxville je solidní tahoun a R rating se mohl využít mnohem hustěji. Pokud jste příznivci bláznivých kousků Johnnyho Knoxvilla a jeho družiny, brány jeho parku jsou vám otevřené dokořán. 7/10

    • 13.9.2018  16:09

    A nemanželský syn byl...zahradník? Vejdělek měl našlápnuto na nejlepší film své kariéry, konečně se vyhnul podbízivému komediálnímu šaškování, jaké provázelo jeho předchozí díla, a dal k dobru celkem nepříliš komediálně pojatý příběh matky s dcerou, které společně křižují v retro voze českou krajinu (a někdejší manželovy milenky a jednoho senilního kamaráda) za účelem nalezení stopy po nemanželském synovi, jehož existenci jejich milovaný manžel a táta v jedné osobě tajil, a nakonec si ji vzal do hrobu. Vejdělek rozehrává příjemný kousek, který jde odvážně proti proudu většiny současné kino produkce, je z něj totiž cítit nemalá retro vzpomínka na snímky předrevoluční, které nebyly určené jen pro jednu generaci diváků. A tudíž by prarodiče ocenili, když jim vnouče zaplatí lístek do kina. A ocenili by, že film je bude bavit dobrými dialogy, poutavou kamerou i typicky českými scenériemi. A v neposlední řadě jim komfort dopřejí kvalitní herecké akvizice. Paní Balzerová a paní Vilhelmová, jen se vzpírejte odpudivým seriálům typu Kryplovi (pan Postránecký nečetl scénář), Tátové na mrdu (paní Geislerová už podlehla) a dalším, a pečlivě si vybírejte scénáře, jako v tomto případě. Příběh je veden v perfektním rytmu, leporelo vedlejších postav je dokonalé, všechno šlape, až se to zadře v závěru. Vítr asi odvál zbytek scénáře, tedy přesně tu část, kterou se film končí. Sekvence, v níž Balzerová s Vilhelmovou odhalují legendu kolem levobočku, je napínavá a působivá jako nějaká detektivka, za poslední pětiletku jsem ničeho takového nebyl v českém filmu svědkem, jenže když je něco moc dokonalé, nekončí to už tak dokonale. Představte si dobře vystavěnou detektivku, z níž se ale nedozvíte kdo je vrah. Když to přeženu, tohle je něco podobného. Film závěr usekne a Volha mizí do pryč po udržované silnici za státní peníze, ačkoliv jako divák jsem si připadal tím nedomrlým zakončením nemálo ošizen. Dobrá, jsou tací diváci, co nedají dopustit na Účastníky zájezdu, určitá sorta nepohrdne Romingem, ženy v menopauze prubnou Ženy v pokušení, český senior pomyslně nasedne do starého vozu a nechá se unášet laskavým a dojemným cestováním po vlasti. A skutečnost, že to nemá dobré zakončení, třeba přehlédne. 7/10

    • 11.9.2018  22:15
    The Row (2018)
    ***

    Po kampusu běhá šílený maniak v masce. Jenže krve, pořádné brutality i dynamiky se mu nedostává, tudíž je nucen zahrát své vražedné rejdy na diváka invenčně a učinit z něj detektiva, který odhalí jeho identitu. Že to výsledné odhalení bude až tak snadné, tomu se mně ani nechtělo věřit. Což o to, příběh není úplně nemotorný a bez invence. Je zde všechno, z čeho by americká studentka přijíždějící na studia měla mít potěšení i obavy: sexem nabití studenti, bujaré mejdany a tradičně arogantní sesterstvo, k němuž se váže záhadná mobilní aplikace. A pak menší porce zvrácených vražd zdejších studentek, načež kořeny těchto (zlo)činů sahají do dávné minulosti zdejšího studentského života. Kdyby film dostal dynamičtější fazonu pomocí dobrého střihu a zručné režijní finesy, určitě by rázem zabojoval o víc než jen průměrný dojem. Neokoukaná Lala Kent a spol. se skví ve svých rolích adekvátně, navíc jim záda hlídá zkušený Randy Couture v roli drsného detektiva. Scénář byl psán ženskou rukou, takže režisér Matty Beckerman tu zjemnělost respektoval natolik, až se to smrsklo na běžně uplatněnou "televizní" brutalitu. Je tedy sice hezké, že si maniak ponechává různé tělesné partie zavražděných studentek, nicméně to spíše budí nechtěný úsměv, než aby to šokovalo. Maniak moc na scéně nepobývá, masku zvolil celkem ok, a když už, tak jeho práci s nožem nelze dost dobře ocenit, neb vidíme z jeho akce většinou jen krvavé cákance, což v žádném případě není dostačující. Film je kapánek více užvaněný, na scénu vrhne dost postav, každá podezřelá, ovšem vraha jsem odhalil bez problémů. A to jsem si přál, abych se mýlil a přišel závěrečný zvrat. Ne, na zvrat si to netrouflo. Od dob Vřískotů se maniaci v maskách vracejí v hororových příbězích pod různými záminkami i z různých pohnutek. Dejme tomu, že zabiják tentokrát měl celkem srozumitelný důvod, proč kampus zbavit několika fiflen. Po vizuální stránce fajn, po stránce gore to nikoho neuspokojí a z hlediska hry na detektiva nebude třeba být majitelem zázračné dedukce. 6/10

    • 10.9.2018  10:00

    Ti (palestinští i němečtí) soudruzi do toho vnesli poetiku. Ono taky pustit k závažnému tématu José Padilhu je risk. Jednou mu chybí tvůrčí svoboda, podruhé ho Rosamunda rozrušila svojí němčinou, potřetí nesehnal céčka a v limitu nesložil Rubikovu kostku. Ale že by se doznal, že finále klasicky zkurvil, to panáček neudělá. Zíral jsem, jak dva teroristé nevidí vcházet vojáka, a doplatí na tu zdravici, o počtu mrtvých hovoří jen popisek a celá řada dalších minel. Ale film netvoří jen finále, sedmdesátá léta jsou vyst(ř)ižena excelentně, zákulisní jednání izraelské vlády před zásahem je věrohodné, Rosamunda a Daniel jsou hezcí a charakterově uhlazení/polidštění teroristé z čítanek a dramatické události byly převedeny solidně. Solidně volně, tudíž nemá smysl porovnávat historické události s těmi filmovými. Film mně umožnil zaposlouchat se do židovského diskotékového hitu. Tedy to mělo říz, nebýt léto téměř v hajzlu, už vím, co by mně dýdžejové hráli na přání - židovskou vypalovačku Echad Mi Yodea. Ugandské Entebbe rozhodně nezažilo mimořádně odvedený tvůrčí nájezd, byla to taková milá, z dnešního pohledu neškodná teroristická zastávka levičáků, kteří protestovali proti školním osnovám, že jim není umožněno třímat pera v levých pařátech. Z estetického hlediska je vše v pořádku. Kamera poskytuje komfortní zachycení událostí, barevný vizuál bulvy ukojil. Padilha uplatnil problematický přístup. Nestrhl ve vyprávění, jak by měl, konečně se mohl vyžívat v umělecké bujarosti, čímž film zbavil syrového nánosu. 7/10

<< předchozí 1 2 3 4 44 87 130 173
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace