kingik

kingik

David Kraťásek

okres Šumperk
profík, recenzent

76 bodů

Moje komentáře

1 31 32 33 34 35 36 37 47 93 138 184
    • 11.12.2017  15:38
    Dunkerk (2017)
    **

    Muž s hodností generála předstupuje před nastoupenou vojenskou jednotku a zahřímá: "Kefalín, Ciml, Vata, krok vpřed!!!" Trio mužů v khaki uniformě udělá otráveně, co po něm lampasák chce. Náhle Kefalín zpozorní a pronese: "Ty vole, to je Nolan!" Generál se neudrží a pln vzteku zařve: "Já nejsem žádný Nolan, vy mě ani neumíte oslovovat, vojíne!" "Já jsem generál Nolan!" A pokračuje rozpálený do ruda: "Vojáci, jakým SMĚREM se útočí?!" Jeden z vojáků cosi zabrble, pak prohlásí: "My nevíme, my jsme ani neviděli nepřítele." Nolan se neudrží a pustí mu písničku od One Direction. Vojáci pokrčí rameny, obrátí oči v sloup, náhle Nolan dodá: "A kde je Zayn Malik?!" Vojáci se po sobě podívají, evidentně to jméno nikdy neslyšeli. Nolan se náhle podívá dolů, zalesknou se mu oči, vytáhne balíček papírových kapesníků a začne se hanit: "Já vím, že jsem udělal castingovou chybu, Harry Styles měl být vystřižen, ale kdyby jenom to, zkuste natočit válečný film s přístupným ratingem." A já jen dodávám, že sušší a nudnější válečný film aby pohledal. Úplný (režijní) trapas. Je neuvěřitelné, že se o něj postaral Christopher Nolan. Vše zralé na Zlatou malinu. 3/10

    • 1.2.2009  13:47
    Duševní slepota (TV film) (2002)
    ***

    Třicetiletá Debby pracuje v zákaznickém oddělení velkého skladu a je svobodná stejně jako její kamarádka Beth. Obě tráví většinu večerů v místním baru, kde se snaží upoutat mužskou pozornost. Film režisérky indického původu Miry Nair zaujme především svým kvalitním obsazením.

    • 30.3.2010  20:32
    Dva a půl chlapa (TV seriál) (2003)
    ****

    Charlie Sheen na stará kolena začíná téměř hrát a Jon Cryer v roli jeho bratra mu skvěle sekunduje. Jednotlivým epizodám nechybí z hlediska kvalitního sitcomu absolutně nic. Změna ústřední role sitcomu jen prospěla. S příchodem hravého Ashtona Kutchera se s gagy roztrhl pytel. 80%

    • 23.7.2013  13:48

    Když by mně bylo asi tak 10 let a psal by se rok 1984, jistě by se naivní italské komedii dalo zasmát. Jenže dneska je to hustě vytlačovaný smích a dvojka Spencer & Hill mě naprosto přestala bavit. Mně přišlo, že si na kamarády jen hráli, protože Spencer měl pořád nad Hillem otrávený výraz a ten se ho zase snažil předčít svojí chytrostí. Nepřirozený zvuk při vlepení facky dávno vzal za své. Vedle toho děj naprosto shodný jako s kteroukoliv jejich jinou komedií. Jen se změní prostředí a zase se jede podle stejné a velmi obehrané šablony. Vyčpělotina největšího kalibru a opravdu už tyhle filmy nevydržím. Jsou out stejně jako hlavní protagonisté a to já děsně nerad. A navíc tenhle film mě nudil ze všech jejich společných filmů nejvíc. Mé hodnocení: 0%

    • 11.8.2013  19:02

    Vypadalo to, že existovaly dvě verze scénáře. Místo věty od soudruha kapitána v podání Josefa Somra "Vojna z Vás udělá chlapa", tam původně bylo "Já z Vás udělám chlapa". Na ubikacích nám nebylo ukázáno nic nemravného, ale cítil jsem opět sílu původního scénáře, ve kterém zřejmě byly dost hardcore scény. V přepsané verzi zůstalo, jak jsou nováčci "pérováni" přísným a nesmlouvavým desátníkem, vojín Valenta si vysloužil legrační přezdívku Švadlenka kvůli své zálibě ve vyšívání, pochopení od vlídného kapitána, že každý mladý muž má své potřeby a čas od času potřebuje vyčistit trubky, a do toho pohledná holka s vizáží štětky, o kterou jiný vojín ztratil zájem. Kotrbová potřebovala samečka a dostala jelimana, ale co, to se přece stává. A všechno je tak dokonale idealistické a optimistické už jen s rozezněním tónů hudby Karla Svobody. Vorlíček přistupoval filmovým způsobem, a to se vyplatilo, protože jeho film o "vojančení" za socialismu je natočený s řemeslnou zručností a perfektním hereckým obsazením, které má komediální načasování v malíčku. A jak to bylo doopravdy, už si musíte zodpovědět sami, ale nejdříve se zkuste pobavit s touhle stařičkou komedií z vojenského prostředí, která má vlídnou tvář a rodinné hodnoty. 60%

    • 29.6.2010  21:00

    Je to docela zábavná parodie.

    • 29.6.2010  21:10

    Celkem průměrná komedie se slabým scénářem, kterou nad vodou jednoznačné drží komediální dvojka Kruger/Gottschalk. A zdařilý dabing.

    • 5.4.2017  12:02

    Co by to bylo za chlapa bez pořádného frňáku! Ve své době dva populární němečtí komici by o tom mohli vyprávět své, nicméně nebude ani tak řeč o jejich nosech, jako o jejich sérii komedií, která jejich komediální potenciál využila až postupně. V tomhle filmu, který je druhým ze série "nosáčů, se nestalo nic, co by převýšilo běžný rámec trapného pitvoření, které bylo v mnoha scén(k)ách nesnesitelně natahované. Nápad se soukromou detektivní kanceláří, kterou si Mike s Thomasem založí, totiž nenabízí vůbec nic. Pokud se smějete vtipům typu "šli dva a prostřední upad", určitě nesáhnete s tímto kouskem vedle. Mike a Thomas jsou určitě vtipní, jenže slaboučký scénář a strašlivě uhozená režie jim nedává šanci být ani na chvíli trefně vtipnými komiky. A tak jsme nuceni sledovat nesouvisle nahozené scénky, hraničící s groteskou, v nichž se ovšem nevyskytuje nic vtipného, současně ani nic závadného, takže s klidem na to můžou koukat i děti. Neorganizovaný sled scének a vystoupení, z nichž by možná mohly být dobré skeče, by ve filmové podobě potřeboval být podpořen i něčím, co by alespoň vzdáleně připomínalo zápletku. Komediální výstupy i převleky se o žádnou zábavu nestarají. Stopáž je natahovaná, nezřídka se stávalo, že se film jevil delší, než ve skutečnosti byl. Časy dvou nosatých komiků jsou sice v prachu, přesto jejich komika lépe fungovala v následných dvou pokračováních (Dva nosáči tankují super, Dva nosáči a video), které tristní dojem napravují. 1/10

    • 1.11.2017  15:16

    Aktivní kravky versus pasivní bejci (v zeleném). Televizní hra, která snad vznikla v natáčecích pauzách Třetího patra. Rok vzniku, herecké obsazení i režisér, to vše je totiž stejné. Koncept je ale bídný. Je fajn, že mobily a internet jsou v nedohlednu, seznamování probíhá prostřednictvím dopisů a zelené sukno hraje prim v rámci sexuálnosti. Už méně je fajn, že příjezd dvou vojínů za dvěma učnicemi nic neřeší. Zamrzí, že Langoš, Suchoš, Chrtka a Pinda měli dokonalý talent rozehrát tehdejší mládežnickou problematiku, z dnešního pohledu těžce naivně posazenou, jen je brzdil nevýrazný scénář. Těžko říct, čím měl příběh zaujmout, v čem měl být vrchol. Chrtka žárlí na Pindu, že všichni kluci končí v jejím nevyholeném klíně. Tak ji v její nepřítomnosti před vojíny pomluví. Ti se náhle vzdálí, doslova utečou. To jsem nepochopil. Do Chrtkové mohli jít. Mohl to být první "sendvič" v dějinách tvorby pro mládež. Jenže vojáci zřejmě na cimře dávali přednost lechtivým obrázkům z Burdy a Vlasty, kde modelky, předvádějící trendy módu, měly velkou práci skrýt knírek a chlupy na prsou. Charaktery vojáků opravdu nejasné, jejich chování nepochopitelné. Tak jsme s nimi alespoň pobyli na čerstvém vzduchu, v přírodě a pak směr internát a kasárna. A soudružské použití hudebního motivu z Tenkrát na Západě po příjezdu vlakem "inseminátorů" je dobrý vtípek. Smyczek uměl autenticitu vztahů, filmy o mládeži, na to byl kadet. Tentokrát nedokázal vlivem slabého scénáře upoutat. Vznikl televizní film, který se dá z jeho období, kdy měl režijní formu, zařadit k těm nevýrazným počinům, na které se nikdo nepamatuje. 4/10

    • 6.4.2010  19:31

    Dva výtečníci mě výtečně nudili. Bitek pomálu, gagy vyčpělé.

    • 20.4.2013  13:34
    Dva z jednoho města (TV pořad) (1983)
    odpad!

    Dodnes nechápu, jak ten název byl myšlen a kdo vlastně byli ti "dva z jednoho města". Vyšel z toho velký revuální pořad s bolševickými umělci. Laufer asi neměl tenkrát zákaz, tak se tam znemožnil a vykoupal se i s doutníkem v tlamě. Nadšení účinkujících bylo hodně hrané, třeba Josef Dvořák byl děsný farizej. Uprosil zřejmě, aby jeden díl mohl moderovat a po pádu se nevybíravě opřel do komančů. A pořad by měl svoje kvality, ale mně vadila neupřímnost vybraných protagonistů. Jenže, aby mně to bylo po vůli, musel by to uvádět Buchvaldek se Švorcovou. 0%

    • 29.12.2013  18:11
    Dvanáct měsíčků (TV film) (2012)
    ****

    K jedné věci mě tahle pohádka-nepohádka inspirovala, a sice vymyslet si na režiséra taky jeden úkol: hybaj, Karle Janáku přetočit konec a nevracej se, dokud nebude vypilovaný! Jedno, a to mnohem podstatnější, ti upřít nelze a sice tvůj zcela originální režijní rukopis, inovativní, i když poněkud svérázný přístup ke klasické látce troufale zabalené do postmoderny a navrch přidané prvky velmi rázovité frašky, ve které se jinak obvykle zcela nepohádková slova, jako jsou "trubka" a "rajda", říkají a zapadají do ní. Bohatý mládenec Karel se po dlouhé době vrací z ciziny a všechny děvy z vesnice po něm šílí, ale jemu se do ženění ještě nechce. Vymyslí si proto za tím účelem tři zdánlivě nesplnitelné úkoly, a která dívka je splní, stane se jeho ženou. Jenže i sebeabsurdnější úkol se dá splnit, když je při ruce dvanáct měsíčků (ne, opravdu se nejedná o ženskou periodu, zajít tak daleko si scénář přece jenom netroufl), řeč je o hodných a laskavých "strýčcích" v hábitech, kteří jsou ztělesněním kalendářních měsíců v roce a ovládají nejedno kouzlo. Tím pádem není problém v lednu z lesa přinést fialky, jahody anebo zařídit, aby stará, uschlá jabloň se v mrazu obsypala jablky. Janákovi ani tak nešlo o věrné převedení klasické pohádky, a hned po prvních minutách je patrný sympatický ironický odklon. A aby té volnější inspirace nebylo málo, tak se ještě nad to jeho počin nebere příliš vážně. To se hodně odráží na hereckých výkonech. Zatímco Roman Vojtek jako mládenec Karel a Marie Majkusová jako Maruška své role pojali v mezích serioznosti, u dalších postav už tomu tak docela není. Macecha s dcerou Květou, neboli bezvadné záporačky Veronika Žilková a Ivana Korolová spustily lavinu balancující na hranici fraškoidního pojetí svých postav, což mě jako diváka hodně bavilo. Ve stejném duchu pokračoval, ačkoliv už se nejednalo o negativní postavu, také Jan Komínek coby Karlův mladší bratr a také mezi skupinkou Měsíčků se našel nejeden náznak či přímo delikátní antiseriozní uchopení charakteru jednotlivých postav. Všechno vtipně a neotřele šlapalo až na dvě věci: lásku mezi Karlem a Maruškou jsem jim vlivem nezanedbatelných okolností a jistého upozadění této dějové linie až tak nevěřil a zdegenerovaný konec s nekvalitním vytrestáním obou záporných postav se měl ze scénáře bez milosti vyškrtnout, anebo celkově předělat. V mnoha ohledech by tenhle pohádkový příběh snesl i velké plátno, ale na televizních obrazovkách se cítí evidentně jistější v kramflecích. Originálně sympaticky přidrzlý režisér Karel Janák ukazuje po všech těch bludných současných "pohádkářích" Zelencích, Macharáčkách, Karasech a jim podobných, že k pohádkové látce se dá přistoupit se svérázným espritem, bez laciné komiky a s ryzím odhodláním divákovi naservírovat něco, co se za nějakou dobu bude řadit k vyhledávaným kouskům, které nahradí až tak notoricky obehrané pohádkové evergreeny. 80%

    • 16.2.2009  17:00

    Je to samozřejmě perfektně béčkoidní film, ale před mnoha lety jsem byl na něm v kině a musím uznat, že zase taková nuda to nebyla. Pak jsem tento film viděl vícekrát na VHS. Mělo to povedený dabing, Van Damme byl na vrcholu, spoustu akce a nuda se nedostavovala. S odstupem času se film dá brát jako dynamická podívaná a nejvíce se mně vybavují totálně nepovedené scény s dvojníky, kteří Van Dammovi nebyli vůbec podobní. Za příval akce i příjemných humorných scén, ke kterým docházelo zejména při záměně obou dvojčat a sympatickou hereckou snahu Van Damma, si to 80% zaslouží.

    • 12.1.2017  13:40
    Dvojníci (2016)
    ***

    A zase jedna záměna. Tentokrát v českém filmu. Říkáte si, že je docela "přesokolováno", pro tentokrát to zkuste vydržet. Věc se má takhle: na světě jsou dva identičtí dvojníci velmi rozdílných povah. Jeden je drzý zlodějíček, druhý je slušným až zakřiknutým středoškolským profesorem. Jednoho dne se tihle shodou okolností vymění a každý z nich zaujme v životě roli toho druhého. Z jejich neplánované výměny samozřejmě pramení řada skopič(ov)in a nedorozumění, na čemž tenhle film v podstatě staví. A kolem nich se motá Nárožný, Etzler, Krainová. Všichni tři jmenovaní jsou herecky hrozní. Kohák jen orámcoval příběh na začátku a na konci. Poměrně dost nevysvětlitelně zmizí ze scény. Sokol 1 a Sokol 2 není vždy úplně jeden od druhého zdárně odlišen, takže při menší divácké nepozornosti nedá moc velký problém se mezi oběma hůře orientovat. Občas se hláškuje, film nijak významně nevypadává z tempa. Ve finále se oba dvojníci nutně sejdou na jedné scéně, takže divák necita očekává technické fiasko, které se ale nekoná. Jiří Chlumský režijně nepropadl, něco extra ale nepřidal. Námět byl přece jen poněkud omletý a extra režijní materiál neskýtal. 6/10

    • 17.12.2009  18:22
    Dvojníci (1984)
    *

    Podle mě jeden z nejslabších filmů s dvojicí Terence Hill a Bud Spencer. Píšu raději film, protože na komedii tam bylo zatraceně málo gagů a když se nějaké přece jen jako zázrakem objevily, tak nic. Opět jsem se ani jednou neusmál a překvapivě i bitek bylo pomálu. Fakt slabota. Mé hodnocení: 20%

    • 17.8.2015  18:01
    Dvojrole (1999)
    **

    Jaromil Jireš se dost možná inspiroval u amerických kolegů. Film námětem připomíná akční snímek Tváří v tvář. Nedělejte si plané naděje. Budínová s Brodskou proti sobě "akčně" nepůjdou. Veškerá podobnost s hollywoodským spektáklem končí záhy, když film dostane poněkud komorní, místy sofistikovanou podobu. Scifi prvek je zde opravdu jen na okraj. Dva lékaři vpraví mozek postarší a intelektuálně založené dámy do těla mladice, která byla za života jejím pravým opakem. Jak se tělo sžije s mozkem, to je i není zásadním pojednáním filmu. Úvodní premisa zajímavá, při operaci se jen dva lékaři baví nad operovanou, přičemž je divák ušetřen jakéhokoliv detailu kamery na pacientku. Triky si film nemohl dovolit. Muselo se to obejít bez nich. Film vyhlíží dost lacině, technická stránka atakuje spodní hranici. Hlavní břemeno nesla Tereza Brodská, která náročnější roli zvládla zajímavě a vysekla ženu, jejíž chování v mnohém připomene seniorku. Brodská je z celého filmu tím nejzajímavějším, co je k vidění. A k vidění toho moc není. Film je zpracován televizní formou, která nepřijde s ničím zajímavým. Tempo z úvodní třetiny rychle opadne, příběh se ponoří do své psychologicky-komorní úrovně. Náhle to celé působí prázdně, příliš se neřeší, co experimentem vlastně lékařská věda získala, příběh dostává silně naivní rozměr, který hrozil. Nedokonalý scénář, utahaná režie a počáteční potenciál. Z nevšedního českého filmu se vytratil působivý rozměr, zůstalo jen u náznaků, čím by mohl film být, kdyby se na něm lépe zapracovalo. 40%

    • 5.12.2010  13:41

    Val Kilmer je "totally down", když vzal roli v tomto "šitozním" levném nepodarku. Až mně ho skoro bylo líto, že v něm musí hrát. On snad už ani ty scénáře nečte a v rámci hesla kvantita převládá nad kvalitou točí poslední dobou takových filmů hodně. Nevím, jestli je mimo víc on nebo režisér, scenárista a producent Dennis Dimster-Denk, který příběh o muži s dvojí identitou zasadil do východní Evropy a natočil ho tak nepřehledně a zmateně, že bych hledal celé hodiny nějaký film, který bych k němu v tomto ohledu mohl přirovnat. Nabízelo se tento už poměrně obehraný námět pojmout jako napínavý psychologický nebo akční thriller, ale režisér si nevybral ani jednu z variant a rozhodl se pro levný vizuál s množstvím logických přehmatů, zmateného a ničím objevného děje podloženého řídkým výskytem slabých akčních scén, který by souvisle odvyprávět nezvládli ani herci, kteří v něm hráli. Jako nejlepší nápad považuji scénu, ve které Kilmer nasedne do vlaku směr Praha, ale následně z něj vlivem nepříjemných okolností vystoupí a jediný zajímavý nápad byl zabit hned v zárodku. Kilmer sice hrál obstojně a po jeho boku se objevila barbína Izabella Miko, ale oba bych raději viděl v mnohem kvalitnějším filmu než je tento nepřehledný shit.

    • 14.2.2009  20:52

    Bohatý sběratel umění Nick Parsons daruje manželce Elizabeth jachtu, hned první výlet však končí tragicky. Plavidlo objeví pobřežní hlídka a na palubě zakrvácenou Elizabeth s dýkou v ruce. Je zatčena, obviněna z vraždy manžela, který krátce předtím uzavřel vysokou životní pojistku, a odsouzena. Když však náhodou zjistí, že se stala obětí podvodu, protože manžel svou smrt jen fingoval, rozhodne se po odpykání trestu manžela skutečně zabít. Zoufale tuctový thriller, který absolutně v ničem nepřekvapí s velice rutinními hereckými výkony, scénářem i režií. Podobných thrillerů jsou stovky. Mé hodnocení: 40%

    • 5.3.2009  13:34
    Dvojčata (1988)
    *

    Experiment, který měl vést ke stvoření dokonalého člověka, se zcela nevydařil, vedle svalnatého inteligenta v podání Schwarzeneggera, z něj vyšel i tělnatý zlodějíček v podání Dannyho DeVita. Film o shledání těchto nepravděpodobných dvojčat, je podle mě jedním z nejpodřadnějších filmů se Schwarzeneggerem. Ani jednou jsem se u této komedie nezasmál, nebylo totiž čemu.

    • 21.1.2012  20:17

    Tady asi nejvíce filmu vévodí jeho zajímavé herecké obsazení. Mila Jovovich, Denise Richards, Jessica Cauffiel a v neposlední řadě David Krumholtz s Williamem Baldwinem. A přesto se to s takovým lákavým obsazením není schopné odpíchnout od běžného průměru, který je zabalený do lákavého obalu. Komedie, u které se sice nepotrháte smíchy, ale ani nudou neusnete. 60%

    • 15.5.2012  12:39

    Cokoliv nesouvisející s jejími videoklipy je nudné. Navíc tenhle dokument byl možná lákavým svým přebalem na DVD, ale jeho obsah za moc nestál. Většinou jsou to věci, které její fanoušci vědí a nedozví se nic nového anebo jsou to věci, které ani vědět nechtějí, protože slabiny škodí image idolu. Jak se říká co bylo to bylo. Britney se vyblbla a přestala poutat pozornost. 40%

    • 14.2.2009  21:08

    Tyhle filmy s obstarožními herci, jakkoli dobře hrajícími nejsou pro mě. A kromě toho v daném žánru už jsem viděl lepší perly než je tahle.

    • 30.7.2014  07:58
    Dynastie (TV seriál) (1981)
    *

    Konflikty, rozepře, podrazy a intriky byly na denním pořádku seriálu ve kterém šlo hlavně o ropný byznys. Dva znepřátelené klany respektive korporace - Denver Carrington versus ColbyCo - a v každé epizodě nejméně jeden podraz, jedna hádka nebo chladné zneužívání něčích citů. Seriál bohatě zaplavený postavami. Zřejmě se jednalo o nějaký vzorek americké populace, protože své zastoupení tady měl gay, rozmazlená nána, charismatický boháč, atraktivní panička, sličná blondýnka a tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Stejně by to nepřineslo žádný výsledek. Tohle se u nás vysílalo ve špatnou dobu. Kdyby se to k nám dostalo na televizní obrazovky před revolucí to by byl panečku teprve souboj socialismu s kapitalismem. V době, kdy seriál běžel měl už divák s americkými milionáři a jejich osudy natrénovano u spřízněného seriálu "Dallas". V podstatě se u obou dynastií jedná o stejnou slátaninu ve kterém se protagonisté přetahovali o mamon, krásné ženy a ega jen s tím rozdílem, že na Southforku svého času byla větší legrace pokud jde o frekventovanou stupiditu hlášek a k dispozici bylo nesporně atraktivnější a "nesmrtelnější" herecké obsazení. Tahle dynastie už byla pro některé jen taková nástavba zůstávající ve stínu svého slavného předchůdce, která svým stále stejným rytmem vyprávění na monogamní téma s chladně vycizelovanými osudy postav, divácky unavovala. Není se co divit, že seriál skončil v černých číslech. Někdo si dal pro posouzení pár dílů jako vzorek, aby uznal, že se to nedá sledovat celé avšak našli se i tací "šílenci", kteří nevynechali jediný díl. Co jim to dohromady přineslo, co do diváckého zážitku, se neodvažuji odhadovat. I nějaké klady by se našly. Jedním z nich je Joan Collins, která byla výborná a také dabing, který k postavám hlasově sedl, pokud si tedy nepustíte originální znění. Jenže tohle je pořád dost málo na to, aby se u toho dalo vydržet. Američané u toho zkysli několik let a dobře jim tak. Mé hodnocení: 20%

    • 27.10.2011  12:27
    Dynastie Nováků (TV seriál) (1982)
    *

    Opět český seriál, který se do dnešní doby zoufale nehodí svým pojetím. Snad každý si všimne, že je to naprosto bez děje a vše se většinou odehrává v zoufale zařízeném bytě přeplněném lidmi a krámy. Pak prostřih na Víznera s Janžurovou, jak pořád něco "chálují", a dokonce se jim to i vymstí, když v jednom díle snědí zkažené rybičky. Kaiser chodí obdivovat zpěvačku v podání Medvěcké, ale s hlasem Zelenkové. Kemr nalíčený na dědu ve věku nejméně 80 let, vyvolávajícího dojem, že přespává v rakvi. Dalo se dívat jen na parádní model železnice, občas to zahrálo na dobrou náladu tehdejší trudomyslné doby. 20%

    • 16.5.2016  15:40
    Dárce (2014)
    **

    Na začátku toho všeho byla zkáza lidstva. Jaká zkáza a proč k ní vlastně došlo, to už se z filmu nedozvíme. Přisuzuji to tomu, že na nějaké veletoče bortících se budov, trosky měst, nebo něco takového, co je známo z katastrofických filmů, nebyl evidentně rozpočet. Pro film je mnohem důležitější jeho myšlenka, s jakou pracuje, potažmo jeho značný filosofický rozměr. Divák, který koukne před projekcí na obrázky z filmu, si nutně musí říct, co má na filmu být filosofického, když zde bude pobíhat parta teenagerů vedená hochem, který se vyloupl z módního katalogu. A ono je to celé trochu jiné, než by se dalo předpokládat, žádná parta mlaďochů tam až tak tolik nepobíhá, i když výskyt mladých lidí pod šestnáct je patrný, je to poměrně střídmě pojaté, pokud jde o speciální efekty a překvapí to zejména v tom, jak se ta filosofická myšlenka o strádající společnosti, z níž byly vymýceny obyčejné lidské vzpomínky a emoce (pláč, smích, radost, strach,bolest, láska) a s tím související lidské prožitky a podněty, které by je vyvolaly (sex, hudba, ale i negativní záležitosti) během filmu slibně nabaluje, aby v podstatě v závěru nebyla nikam patřičně rozvinuta. V podstatě se jedná o robotickou společnost, v níž je aplikován umělý model rodiny. A celá tahle společnost je řízena přísnou předsedkyní a její Radou, stanovující striktní pravidla, jakýsi novodobý morální kodex, který je nutné bezpodmínečně dodržovat pro udržení pořádku v komunitě. Emoce se tlumí injekcemi, které se vpravují do těla na začátku každého dne. V popředí příběhu stojí mladíček Jonas, který nějakým způsobem splnil kritéria k tomu, aby se stal Příjemcem vzpomínek, na které má jedinečný patent postarší mentor a Dárce s tváří Jeffa Bridgese. Na um mně nešlo, proč se vlastně film lopotí s obnovou dávných vzpomínek, když něco takového předsedkyně Rady, ztvárnila ji Meryl Streep, téměř sadisticky potlačuje. Na co vlastně celý film sledovat schůzky Příjemce s Dárcem, když zřejmě divák od filmu bude očekávat mnohem víc. Nehledě na to, že své několikeré obdobné zástupce filmový svět už dávno má. Posléze totiž film začne být jakýmsi vzdáleným mixem filmů Potomci lidí a Equilibrium, i všech dalších dystopických nemožností, ovšem bez okázalé akční složky, což je překvapivé. Režisér Phillip Noyce sice nikdy moc akci nedal, úplně se jí ale nevyhýbal, ale vzhledem k jeho stáří, to přisuzuji tomu, že začíná senilnět a raději se desetkrát u filmu rozbrečí, než by udělal pořádný akční šrumec. Když už žádná akce, postavy by měly být alespoň minimálně propracované, nic takového jsem u nich nezpozoroval, nosná myšlenka by měla být zdárně dokončena, film je naprosto neukončený a vnímání světa v černobílém formátu, který se s každou příští nabytou emocí mění na barevný, už mělo dost prošlou záruční lhůtu. Představitel hlavní role, Brenton Thwaites vypadal, jak kdyby v životě nemrdal. Považte, v 26 letech si mohl dovolit hrát teenagera. Pěvecká hvězda Taylor Swift dostane jen zanedbatelný prostor, pokud máte rádi import z exotických zemí, je zde broskvička Odeya Rush. Film zdebilněl až postupem času, myšlenku měl docela zajímavou, jenže jakmile se měla dostavit nějaká rozmáchlejší, zdráhám se použít výraz spektakulární scéna, bylo zle. Všechno působilo zoufale laciným, neatraktivním dojmem. Celá výprava se prakticky smrskla do opakujících se leteckých záběrů na budovy. Škoda se rozepisovat, jak film vypadal, až se hlavní hrdina vydal spasit Společnost mimo vymezený sektor, tedy za hranice vzpomínek, nebo co to bylo za obr stupid nápad. Jeff Bridges si jistě napříště rozmyslí produkovat a vrhnout do kin film, kterému by spíš slušelo seriálové a ucelené pojetí. 40%

    • 7.8.2014  08:01
    Dárce (1995)
    odpad!

    Vemte ten nejprachobyčenější thriller za pár drobných, do něj obsadte toho méně známějšího z bratrské dvojice Wincottových a navrch dosadte výhradně céčkového režiséra Damiana Lee. Vyjde vám z toho obdobná břečka jako je tahle. Jeff Wincott měl v devadesátých letech plodné období, kdy chrlil jeden film z nižší filmové kategorie za druhým, a podle toho to vypadalo. V tomto filmu odložil své bojové dovednosti a ujal se vesměs charakterní role muže, který se ocitá uprostřed nekalých obchodů s lidskými orgány. Wincottova podsaditá a svalnatá postava ho však spíše předurčuje k akčnímu typu a není zrovna dvakrát příhodné vidět mistra Tae Kwondo jak se potácí z jednoho nudného obrazu do druhého a drmolí repliky, které by si mohl nechat na divadelní představení pod Karlštejnem. Tím chci říct, že film je zcela prostý akce. Pokud je tam nějaký kop nebo úder hlavního protagonisty, tak můžete provolat třikrát "sláva", a přinejmenším od sebe na pár okamžiků odeženete vlezlou nudu, která se ani u céčkového thrilleru neodpouští. Pokud jde o vizuální ztvárnění filmu, tak je vidět, že neexistoval ani decentní rozpočet, jaká je to rozplizlá mizérie, kdy tmavé kamerové stíny nebo zrnitý obraz jsou zřejmě největší atrakcí už tak přímo úděsně natočené bídy. Překvapivě to celkem charismatický Jeff Wincott nevytrhl. Jeho kreace byla tím lepším, co film nabídnul, ale ani za jeho účast nevylovím ze dna jednu, i když velmi slabou hvězdičku. Ten film si zkrátka nezaslouží vůbec žádnou pochvalu. S ničím zajímavým se nepředvedl, námět v té době nebyl až tak ohraný, ale jeho následné zpracování je spíše zprasení než cokoliv nad čím by divák mohl plesat a mít z toho divácký prožitek. Pokud jste příznivci typického období devadesátých let, kdy se lovily nové herecké objevy, aby zase rychle pohasly v nekvalitně natočených filmech, je tahle fušeřina tím pravým soustem pro vás.Ale pozor, abyste po zhlédnutí nelitovali ztraceného času nad takovým výkřikem do tmy. Mé hodnocení: 0%

    • 15.2.2016  19:24
    Dárek (2015)
    ***

    Máte-li rádi psycho-thrillery šmrcnuté tajuplnou zápletkou, ale obracíte oči v sloup při představě, že se na vás vyřítí televizní herecká elita v čele s Casper Van Dienem a Charismou Carpenter, co mají v takto laděných filmech permanentku, v extrémním případě kladivem rozbíjíte vcelku zachovalý dálkový ovladač, jedno řešení bych měl. Zkuste psycho-thriller s o dvě třídy lepšími herci a v kvalitní režii, která ale neustále koketuje s televizními prvky. Scénář má nápady, nepůsobí rutinně, především disponuje příjemně mrazivým tajemnem, kterým si udržuje a zaručuje značný zájem diváka o další dění v příštích minutách, ale prokouknout se dá. Na pozorného a námětově spřízněnými thrillery protřelého diváka si to důmyslné a dílek po dílku budované puzzle moc nepřijde. Filmu hlavně chybí zásadní vrchol. Nějaká fakt extrovní scéna, z níž by se nemohl hned tak vzpamatovat, ale nepřijde. A to ani s gradovaným závěrem, který je oproti tomu, co před ním následovalo, nejslabším úsekem filmu. Celý film rozhodně není tak originální, jak se jeví. Přikázáním "nepokradeš" se Joel Edgerton neřídil a šikovně prostřednictvím svého scénáře vykradl nejméně půl tucet známých filmů, jmenovitě španělskou sračku Zatímco spíš, z níž čerpal asi nejvíc, ale dlužno dodat, že čerpal šikovně a napínavě. Film přes své pomalejší tempo a ne zrovna úměrnou stopáž vůbec nenudí. Kdyby v závěru, kdy se vytasí s na hony předvídatelným rozuzlením, to raději hodil do dramaticky vyostřené roviny, hned bych zvedl hodnocení. Finální pointa nebyla pro mě dostatečnou katarzí. Po mnoha napínačkách a tajemných vzkazech, nejasných darech za dveřmi domu manželů a též nejasných mrdech, jsem čekal šoking námrd. A přišel kokotič výmrd. Ale milý Joeli Edgertone - nenech se od psaní scénářů a režírování odradit. Jsi v tom vlastně poměrně dobrý. Herecké obsazení není vůbec nezajímavé. Tři hlavní role jsou ztvárněny univerzálními herci. Edgerton se obsadil do role vskutku podivínského spolužáka Gorda s tajemnou minulostí, který se za nejasných okolností upne na manželský pár, k němuž je zdánlivě přátelský, ale ve skutečnosti si zákeřně počíhal na toho silnějšího z páru, jímž je jeho bývalý spolužák Simon, který měl u něho letitý vroubek. Ten je k němu maximálně nevraživý, naopak jeho manželka, která měla pro dávné setkání spolužáků ze střední velké pochopení, byla tímto přístupem vůči diváckým sympatiím mnohdy až sadisticky protivná. Rebecce Hall to ve filmu nijak extra neslušelo, divný krátký sestřih fakt nezaujal. Ke všemu ve filmu dostala až nečekaně velký prostor, který znatelně převyšoval nad tím, který měl Bateman s Edgertonem. Jason Bateman, respektive jeho postava, je od počátku vystavěna tak, aby nebudila pražádné sympatie. Bateman je ve své roli solidně odpudivý. A kdo ho zná z komických rolí, bude překvapen jeho proměnou. Však už bylo načase. Drastickým scénám se film úplně vyhýbá. Občas se objeví nějaká ta (očekávaná) lekačka, kterou vystupňuje dramatický hudební doprovod. Nejlépe si film vede v budování napětí postupným hromaděním informací, které se týkají obou mužských postav. Už uprostřed vyvstane dilema, komu vlastně z těch dvou chlápků fandit. To byl šikovný tah od režiséra. Přidat se měl působivější a zajímavější konec. Závěr je koncipován tak, aby si divák domyslel, jak se vlastně ta celá záležitost měla. Nízkorozpočtová režijní prvotina dopadla v podstatě zajímavě. Scénář se bránil schematičnosti, ale také dost často nedokončil co načal, nebo se už k jednotlivým záležitostem, které před diváka předestřel, nijak zásadním způsobem nevracel. Ve filmu je takových nedotažených scén poměrně dost. Stalking, manipulace, pocit ohrožení ve vlastním domě, to je oč tu běží. A to bylo zvládnuto kvalitně. Za vším hledejte hříchy z mládí. 60%

    • 23.10.2014  17:42
    Dárky (TV pořad) (1988)
    ***

    A máme tady něco málo z bohatého archívu televizní zábavy, co už něco pamatuje. A ono toho nebylo zrovna málo. Střihový pořad se známými i méně známými vystoupeními našich předních umělců měl spíše klesající tendenci. Po dobrém rozjezdu se "Zajícem v pytli", který obstarali pánové Šimek & Krampol se svojí vtipnou scénkou na téma značného věkového rozdílu mezi mužem v nejlepších letech a mezi ženou v diskotékových letech, to začalo být z hlediska zábavnosti poměrně průměrné, s nějakým tím výkyvem nahoru i dolů. Neznamená to, že by to bylo k nevydržení, to vůbec ne, ale jak se zpěváci a herci střídali v rychlém až neorganizovaném sledu, tak už mnohé z těchto vystoupení zaváněla vyčpělostí a generačním odstupem, tedy pokud patříte k mladším ročníkům, které nepamatují především osmdesátá léta, jímž byl výběr věnován. Dovolím si tvrdit, že některé scénky a vystoupení zrovna nepatřily k vrcholům zábavné tvorby, ale jako plus pro ně hovoří, že nebyly tolik obehrané (Bohdalová+Dvořák a jejich scénka o závislosti na kouření) a některé se neomrzí nikdy (Mládek a jeho němčina při gratulaci). Poslední třetina byla věnována hlavně poměrně delšímu sestřihu dílu "předávání Fanoušů" z populárního "Možná přijde i kouzelník", což zrovna nebyl až tak vrcholně vtipný příspěvek. Závěr patřil zpívajícímu panu Hrušínskému, který zpíval o své dlouholeté kariéře, což byla docela rarita, a úplný závěr obstaral kdo jiný, než pan velký Gott. Vesměs ta nevyrovnanost s ohledem na slabší výběr scének, písniček a vystoupení měla za následek, že starší ročníky to jistě ocení, střední generace to dejme tomu neodpíská a náctiletí diváci, pokud najdou odvahu pustit si to, budou zírat na komunistickou zábavu bez zjevného zaujetí. Poměrně nezávadné pobavení však mohlo dosáhnout větší kvality, kdyby si tvůrci dali větší práci s výběrem programové složky hudebně-zábavného pořadu, kterému chyběl nějaký pomyslný humorný vrchol. 60%

    • 20.12.2017  14:44
    Dárky (TV pořad) (1987)
    *

    Socialistický Gin po třiceti letech unikl z televizní láhve a rozdává dárky v podobě vyčpělých scének a písniček. Chyběl vám Kaiser coby puberťák u telátka s Lábusem? Máte je mít. A co takhle Bohdalka s Dvořákem, budou vybírat látku, stav české i japonské železnice bude hodnotit Šimek s Krampolem, dáme si Sešlost s Nekudem a u něj na otočku Sobota se svojí ženou, kterou nechá zazpívat. Dál už je to přece jen nářez - Gott, Šíp, Janů, Laufer...A tomuhle se lidé před třiceti járy smáli? Kde, kdy, komu, čemu?! Studie nesmíchu a nezábavy v 75 minutách. Dárky za trest. Jeden bod je za úctu k nežijícím a netvořícím umělcům. Druhý bod je za ignoraci antiperspirantu (samozřejmě těžce nedostatkové zboží) u Kaisera, neb jeho "koláče" potu měly v podpaždí rozměr páchnoucího telete. A za Janů, poprvé a naposledy se s ní dalo zhřešit, dobře se vlnila. 2/10

    • 4.9.2017  07:17

    Po tomhle filmu může Nicolas Cage jemně, opravdu jen neznatelně ofouknout prach z Oskárka stojícího přes dvě desítky let na krbové římse. Má nasmlouvanou sérii filmů, za něž mu sice uznání nehrozí, ovšem každý krůček směrem k nějakému herectví se počítá. Po ""Pomstě: Milostný příběh" se jedná opět o vedlejší roli. S Ginou Gershon vytvořil důvěřivý pár, do jehož přízně se vetře psychicky narušená žena, která využívá dvojí identity k obelstění párů, které nemohou mít děti jinak než cestou umělého oplodnění, přičemž je pro Angelu, která už je v letech a po nedávném potratu, a Briana, toužících po velké rodině, tentokrát dokonce vhodným objektem pro početí a donošení dítěte. Netrvá to dlouho a mladou ženu i s její holčičkou si pár nastěhuje k sobě, přičemž ji začne využívat jako chůvu. Vtip je v tom, že je anonymním dárcem (svých posledních tří) vajíček. A ještě větší vtip je v tom, že s chorobnou posedlostí následně ničí rodinné štěstí. Ne úplně ohraná zápletka, dvojí sexuální orientace, zajímavé herecké obsazení. Záporem je celková nedomyšlenost příběhu i chování mladé psychopatky, což je dáno rukou scenáristky, která má na kontě jen "žensky" orientované filmy prosycené erotikou. Výjimečně mně nevadilo, že story je ochuzená o jakékoliv drsné scény, daleko zajímavější bylo postupné napětí mezi aktéry. Cast byl dost dobrý, v hlavní roli Nicky Whelan, která do filmu vnese okamžitě erotický náboj. "Zjemnělý"psychologický thriller je spíše orientován a přizpůsoben ženskému publiku. V té rovině funguje obstojně. Režisér Jonathan Baker vytvořil dobré napětí, kdy sice není vše natolik propracované, ale ani nijak výrazně předvídatelné, aby to kazilo dojem. Nikdo nečeká, že Cage za to bude veleben a zasypán cenami, Jde o zlepšení repertoáru, třeba prostřednictvím thrilleru, který je ideálně stavěn pro televizní obrazovku. Pro Cage je pořád lepší hrát v televizních filmech přijatelné kvality než v kino filmech, jejichž kritéria značně zaostávají. Není to tak úplně jeho zásluha, že tenhle thriller obstál, přece ale jen se většina na film podívá kvůli jeho účasti. Ženská přesila byla značná a vše se točilo kolem ní. Pokud vás baví eroticky dusné thrillery typu "Poison Ivy", kdy autorem druhého pokračování je právě scenáristka tohoto filmu, nemusíte s volbou váhat. 7/10

1 31 32 33 34 35 36 37 47 93 138 184