Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 053)

plakát

Argylle: Tajný agent (2024) 

Bryce Dallas Howard jako úspěšná spisovatelka špionážních románů spolu s odpadlým agentem Samem Rockwellem dávají co proto nebezpečné utajené špionážní organizaci, která jim jde po krku, a chce ovládnout svět. Má to takový parodický nádech bondovek, přičemž to není na překážku, také je to poměrně kreativně zrežírováno a na řadu přijde i nějaký ten nečekaný zvrat. Spisovatelka sotva dokončila svoji pátou knihu se svým neohroženým agentem Argyllem a do života jí ve vlaku vstoupil skutečný agent, který ji přišel chránit. Zvláštností je, že její pátá kniha odráží realitu a vše co se stane není jen literární fikce. Matthew Vaughn s přehledem zvládá akční pasáže, nechybí jeho kreativitě sofistikovanost a dialogové pasáže nepostrádají zajímavost. Není to myšleno úplně smrtelně vážně. Spisovatelka všude s sebou vláčí kocoura, takže i on je přítomen útoku zabijáků a režisér si z něj tropí legraci. O rodičovskou lásku se postaral Bryan Cranston a Catherine O´Hara, kteří sem tam vypustí nějaký ten vtip. Henry Cavill a John Cena pak vystupují jen v představách spisovatelky. Celé to disponuje tempem, vysokou technickou kvalitou, chválím nasvícení a akční scény neukrývané do tmy. Dostavil se film, co má kvalitní režijní vedení, podpořené skvělou hereckou sestavou, množství akčních scén a zásobu kreativity. 10/10

plakát

Dobré ráno, Brno! - Epizoda 1 (2024) (epizoda) 

Nekorektního humoru mohlo být klidně i povícero. Režisér Mirek Kurš (Jan Kolařík) zůstává od hrozivého pádu z okenní římsy v kómatu. Hledá se za něj náhrada, která přichází v podobě věhlasného režiséra Václava Marhoula. Ten opouští klid své chaty, aby přebral otěže obnovené ranní show z Brna. Roztáčí se kolotoč břitkého humoru, co má slušnou kadenci. I tak se najdou i méně zábavná místa, kde humor absentuje. Marhoul pocítí na své ruce, že i rekvizita do neškodného pořadu pro kutily může mít neblahé následky na zdraví a prstech především, takže je nucen odstoupit a jeho místo za režijním stolkem přebírá mladý dramaturg (Vojtěch Hrabák), co má s režií nulové zkušenosti. A mezitím se po marných pokusech o procitnutí probírá z bezvědomí režisér Kurš, kterého probrala až v nemocniční televizi vysílaná ranní show. Druhá série se ve svém úvodu opětovně vyžívá v humorných detailech, nerada si bere nějaké servítky a má i solidní spád. Zatím se ovšem nedostavil opravdu šokující gag. Takže se vyplatí čekat a bavit se nad novým přívalem humoru a záměrné trapnosti. 8/10

plakát

Dobré ráno, Brno! - Epizoda 2 (2024) (epizoda) 

Ostrých gagů je pomálu. Zázračně oživený režisér Kurš se pomalu a jistě belhá se zfalšovaným lejstrem o svém zdravotním stavu zpět k režijnímu pultíku, který mezitím v době jeho nemocničního pobytu ovládl mladý dramaturg Šmarda. Ten zadal ranní show nový koncept, načež k televizním obrazovkám přitáhl i mladé diváky a zvedl upadající sledovanost. Už tahle druhá epizoda výrazně naznačuje určitou studii charakterů, která v první sérii k vidění nebyla. Jsme více v soukromí postav, než v televizním studiu. A naprosto vymizely nějaké rázné gagy, takže většinu času vidíme Mirka, jak se po návratu z nemocnice, kde podepsal revers, dokáže aklimatizovat na domácí prostředí moderátorky Radky, kam se po obnažování na veřejnosti uchýlil. Gagů není přehršel, nějaké jsou trefné, ovšem chtělo by to dostat seriál na větší vrchol, aby nedošlo k upadající tendenci. Vrcholný gag a ani scénu jsem tentokrát nezaznamenal, takže se seriál ocitl v jakémsi normálním stavu, kdy nevyplavuje humory a začíná více pracovat na rozvíjení herecké sestavy. Není to možná nejideálnější krok, diváci první série si musí na nové pojetí zvykat, což třeba bude mít za následek jejich odliv. Dejme tomu, že autor Jan Prušinovský ví, co dělá a postupně bude přidávat na obrátkách. 7|10

plakát

Hrozba smrti (2024) 

Hora svalů a intenzivní bitky. Oproti tomu je na škodu přehnaná stopáž, chudá zápletka a nepříliš kompaktní ráz filmu. Patrick Swayze je jistě ohromen, že si někdo vzpomněl na to béčkové z jeho filmografie a film Road House zapadaný prachem realizoval v novém tvůrčím pojetí. Dobrou zprávou je, že se nejedná o otrocký přepis původního filmu. Spousta scén z předešlého filmu je vypuštěna a vše připomíná spíše jakési pokračování. Jake Gyllenhaal s napumpovanými svaly vstupuje neohroženě na scénu, aby zpacifikoval čeládku darebáků v zapadákově, kde čerstvě přijal práci elitního vyhazovače. Rozfláká každému lotrovi ústa, zpřeláme jim údy a ještě tak trochu flirtuje s místní slečnou. Pak narazí na tvrdší ořech jménem Conor McGregor, který taky umí rozdávat tvrdé rány. A jak to tak bývá, toho nejlepšího si nechá až na konec. Doug Liman se ujal této staronové látky a vsadil hlavně na sérii bitek, které převládají. Výplň mezi nimi byla ovšem o hodně méně zajímavá, zápletka málo výrazná, tudíž film i s divákem ožíval především v mlátičkách, kterých postupem času přibývalo. Režisér na nich v podstatě vystavěl svůj film. Patrně nebylo bezpodmínečně nutné točit zapomenuté akční drama, co ani současným divákům není tak známé. Gyllenhaal a spol. se ovšem postaral o to, že vzkřísit pěstní souboje se závanem videokazet, je vlastně fajn nápad. 7/10

plakát

Metoda Markovič: Hojer - Možnost léčby (2024) (epizoda) 

Geniální i tak trochu genitální záležitost. Jakmile v příjmení Hujer zaměníte písmenko, tak vznikne Hojer. A je zaděláno na problém. Rázem z Rudé mlhy dob dávno minulých nevyjde komická postavička, ale bezcitný sadistický vrah a kanibal k tomu. A žádná žena před ním není v bezpečí. Na podzim neblahého roku 1981 poprvé udeřil, a to neměl dost ještě čtyřikrát, a případ zavražděné a znásilněné ženy do svých rukou přebírá tehdejší pražský kriminalistický tým pod vedením Jiřího Markoviče. Rozbíhá se kolotoč vyšetřování a výslechů, kdy vyšetřovatelé sice větří stopu, ale definitivní naději jim poskytne až chovanec psychiatrické léčebny, kterému se vrah se svým ohavným činem svěřil. Seriál dostal od počátku velmi temné a znepokojivé pojetí. Petr Lněnička, který na sebe za celou hereckou kariéru dokázal spíše zapůsobit v dabingu, do socialistického ošacení vklouzl náramně zkušeně a jeho Markovič první epizodě vládne. Samotný autor vražd se ale na scéně ještě neobjevil, což by se mělo změnit hned v příští epizodě. Dobové reálie, líčení herců a celková výprava vystihují danou dobu velmi věrohodně. Celé je to poutavě natočeno, ačkoliv tempo není nikterak závratné. Dialogy fungují a překvapivě je i čas na drobné komediální vsuvky. Režisér Pavel Soukup přišel s vrcholným seriálem, kdy divák bude netrpělivě očekávat každou příští epizodu. Jen je škoda, že Nova to nejlepší ukryje na Voyo, nepochlubí se náhlou kvalitou tvorby a místo toho diváky po večerech ohlupuje neskutečnými seriálovými  výtvory v podobě zvratků. 10|10

plakát

Metoda Markovič: Hojer - Rodinná záležitost (2024) (epizoda) 

Série dospěla do bodu, kdy opadá jeho atmosférická intenzita. Hojerovi se nedostává prostoru předvést se v plném světle zvrhlosti, takže do popředí se dostává vyšetřovatelovo rodinné zázemí, oběd s kolegou v rodinném kruhu a nahota v posteli po sexuálním aktu. Druhý kriminalista předestře své trable s rakovinou své manželky. Dojde na poslední rekonstrukci z oficiálních policejních záznamů. Tou je vražda mladé ženy a nepodařené znásilnění ve vlakovém kupé z doby, kdy Hojer sloužil na vojně. Pojídání hromady salámu obviněným u výslechu pak zřejmě poukazuje na to, že existují lepší jídla než jsou lidské orgány. Hojer se pak posléze chce písemnou formou doznat k dalším činům, nadřízené vedení je ale razantně proti, aby nedošlo k zpochybnění celého vyšetřování tím, že si obviněný začne vymýšlet, A okamžitě chce případ uzavřít. Jsou ještě před námi dvě epizody, oficiální oběti jsou známy, takže hrozí dojezd, co bude představovat vraha v poněkud lítostivém duchu. Ostatně Markovič něco takového už dávno praktikuje, docela to i přehání se svojí benevolencí a nechybí mnoho, aby brutální maniak zasedl u jeho rodinného stolu ke společné večeři. Chtělo by to návrat mrazivé atmosféry z předešlých tří epizod, tentokrát to v tomto ohledu bylo výrazně slabší. Stále ale platí, že tato série trůní nad veškerou produkcí kriminálních seriálů z dílny Novy. A je stále zahrána s bravurou a zrežírována promyšlenou formou. 7|10

plakát

Metoda Markovič: Hojer - Ženská oběť (2024) (epizoda) 

Bestiální vrah už je pod policejním zámkem. Nenápadný mladík ze sklenářství je podroben táhlým výslechům a také rekonstrukci zločinu vraždy, při níž málem uškrtil figurantku. V této druhé epizodě sledujeme střet major Markovič vs. slizký vrah Hojer. A jde především o psychologické hrátky, které obraz od obrazu přidávají na intenzitě. A pak na konci toho vrah sepíše seznam svých dosavadních obětí, docela tajuplný, čímž policejní vyšetřovatele zaskočí. Celou epizodu dominuje Petr Uhlík, neprovařený herec, který ještě donedávna patřil k skrytým talentům. A najednou vyloupne mistrnou kreaci sadisty, který v českých kinematografických vodách nebude hned tak dostižen a překonán. Petr Lněnička jako vyšetřovatel je mu skvělým protihráčem. Režisér Pavel Soukup zariskoval a většinu epizody nechal na dialogové fázi. Divák tak má větší možnost seznámit se s vrahem, zabrousit při domovní prohlídce do jeho soukromí a zjistit, že je to úchyl se vším všudy, ač při výslechu tak nechce působit. Znepokojivé vyznění si série přenesla z první epizody do druhé, drží se přehlednosti a dovedně útočí na divácké emoce. 10|10

plakát

The Beekeeper (2024) 

Jason Statham rozdává žihadla. Jedno žihadlo za sousedku, které podvodná společnost vybílila všechny její účty a ona následkem toho spáchala sebevraždu, druhé žihadlo za jeho zničený chov včel, třetí žihadlo za to, že se cena medu nikterak nesnížila...a tak bychom mohli pokračovat. Těch žihadel bude bezpočet, půjde především o akci a mdlé nastínění utajeného programu Včelař jaksi bleskurychle vyšumí. David Ayer je v akci dávno zběhlý, takže jako včelička pilně instruuje každou akční scénu, Z hlavního hrdiny učinil nepřekonatelného a nezranitelného bijce, který bez výjimky zatočí s každým protivníkem. Takže jsme svědky jeho bleskurychlých výpadů a chvatů, které eliminují i ty nejzdatnější muže, vlastně i ženský zabiják se zjeví na scéně. Scénář Kurta Wimmera je přesně ten, jaký lze očekávat. Kdo zná jeho tvorbu, nebude nikterak zaskočen velkým novátorstvím. Proti hlavnímu žihadlu jde Josh Hutcherson za asistence Jeremyho Ironse a oba působí úsměvně při představě, že by si s nezničitelným Stathamem dali kontaktní bitku. Tvůrci dali vzniknout svižnému akčnímu filmu, co se nezatěžuje vysvětlováním. Do svého středu byl vržen elitní vysloužilý zabiják, který své kopy a chvaty vykonává zdatně a jeho žihadla jsou smrtící pro soupeře a potěšující pro diváky akčních fláků. 8|10

plakát

V letu (2024) 

Naprosto podprůměrný akční film, na němž není co chválit. F. Gary Gray se pokusil o odklon a namísto finančně nákladného filmu natočil zpočátku hodně ukecanou frašku a posléze přidal letmo zastaralé akce, co má až parodické vyznění. Kevin Hart vede zlodějskou partu na zabití, jejich úděsné pokusy hláškovat plní hlavně první polovinu filmu a je obtížné se z té zdlouhavé nudy náhle zkoncentrovat na porci akce v polovině druhé. Ta rovněž nepřináší velkou útěchu a akční pokrokovost. Paluba letadla je až příliš evidentní maketou, letadlo je legračně animované, akce vypadá na dnešní dobu bídně a zaostale. Herci jsou rozděleni do různých kategorií. Kevin Hart nemá moc co nabídnout, obstarožní Jean Reno v záporné roli zaniká a Gugu Mbatha-Raw je coby agentka Interpolu jen na ozdobu. Zbytek herců nemá smysl moc komentovat, je strašný a Mistr převleků Vincent D´Onofrio zřejmě stupidnější roli ještě neztvárnil. Nechápu, že nalepení vousů a paruka je ve filmu považováno za maskérský vrchol. Dalším omylem bylo najmout na post scenáristy Daniela Kunku, který svým béčkovým scénářem vše spolehlivé potápí. A režisér se za celou dobu nepokusí snímek něčím ozvláštnit, režírovat vždy uměl, tentokrát ukázal, jak nešikovný umí být. Hart a spol. nezazářil a ve vzdušném prostoru spíše diváka týral než bavil. 4|10

plakát

#annaismissing (2023) 

Když se jednoho dne ze světa vytratí známá influencerka,  jiná mladá slečna se rozhodne po ní pátrat na vlastní pěst. A aby taky ne, když se její lascivní fotografie objevila v mobilu jejího táty. Film mohl být intenzivnější. Napětí vydrželo tak zhruba do poloviny filmu. Pak už to byl takový postupný dojezd, co nikterak neuzemní. Film disponuje naprosto neokoukanými mladými herečkami v titulních rolích. Pátrací představitelka Alexandra Vostřejžová docela solidně plnila roli zarputile odhodlané dívky. A také Viktorie Vítová nezůstávala o nic pozadu coby oběť zločinu. Režijně se mně více líbila první polovina, než došlo na rozuzlení. To nebylo nejhorší, jen chyběl nějaký závěrečný vzruch. Mně finální část přišla unylá. Režisér Pavel Soukup přišel s typem filmu, který varuje před nástrahami internetu. Podařilo se mu dokonce určitou dobu udržet si sevřenost a snažil se dodat atmosférický ráz. Při svých nižších zkušenostech filmového tvůrce začal až moc nadbytečně vymýšlet kombinovaný děj plný postav, který už postrádal fazonu dokonalého rozjezdu. Každému samozřejmě bylo postupem času jasné, že pohřešovanou dívku nezabil otec slečny, co po ní pátrá. Takže pachatelem je samozřejmě někdo jiný. Koho by taky bavilo sledovat detektivku, kdy divákům je od začátku znám vrah. Snímek měl hodně zajímavě řešené scény, přičemž některé fungovaly více intenzivně, některé už méně působivě. Je důležité, že se našel filmař, co chtěl natočit něco zásadně odlišného od současné české produkce. A to se mu s jeho vervou nakonec i podařilo. 7/10