kingik

kingik

David Kraťásek

okres Šumperk
profík, recenzent

76 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 20.1.2012  11:07

    Film od kterého jsem čekal víc. Je to nuda, která má své silné opory v hereckých představitelích. Nějak zvláště se k tomuto filmu nevracím. Pro někoho je to depresivní a smutný film. Může být, ale proč tedy více nudil než rozviřoval moje emoce. Jakoby Juraj Herz postavil jakousi neviditelnou a dostatečně tlustou stěnu, která bránila, aby se vypjaté a emocemi zmítané okamžiky nad ztrátou milované osoby, dostali až ke mně. 60%

    • 21.11.2018  14:31
    Holka modrooká (TV film) (1976)
    **

    Obraz socialistické rodinky, kde tatínek létá v povětří (doslova), maminka létá kdovíkde (obrazně) a jejich holčička nechce chodit do školky (fakticky), má prvky vyprávěcí originality. Nečekejte, že dobrá herecká jména spasí vše, když vtip nevylezl. Na místo činu se sjedou dvě babičky - jedna hořekuje a je stižena hypochondrií, druhá nedá dopustit na své slepice, které neváhá převézt do města a dočasně je ubytovat ve vaně. Malý televizní film nachází oporu v hereckých jménech, komediální lehkosti ani tak ovšem není schopen dosáhnout. Čím to, že to celé působí zmateně, ukřičeně a divně. Charaktery postav jsou značně nevěrohodně posazeny. Úsměvně působí pilotování dopravního letadla, Preiss usiluje o to stát se kapitánem, má před sebou zkoušky, a s dcerou na zabití má až svatou trpělivost. Preiss ale zkušeně uhraje i nástrahy scénáře. Paní Fabiánová je druhý velký kalibr a její kreace nesnesitelné babizny je výrazným přídavkem, ačkoliv její "návaly" už působily trochu trapně. Zbytek herců se nedokázal prosadit, herecky i komicky disponovaná Preissová je v příběhu jen na začátku a na konci, divák byl tedy ve větší míře ochuzen o autenticitu, která pramenila z obsazení herců, kteří i v civilním životě tvoří manželský pár. Zub času je znát citelně, divák je nucen smířit se s černobílým formátem a tristním zobrazením míst jako je letiště a školka, kdy je vše vyřešeno papundeklem. Hudečkova režie nemá sílu věčně zelených evergrýnů, je ale dobré, že i zapomenutý tv film vyplul ze zapomnění a připomenul tvorbu sedmdesátých let, která na duchaplné počiny byla poměrně skoupá. 4/10

    • 23.2.2009  11:49
    King Kong (1976)
    ***

    Než jsem viděl Jacksonovu verzi King Konga, považoval jsem tuhle za zdařilou. Jenže ve srovnání s Jacksonovou megaprodukcí, tahle působí až uboze. Triky hrozné, po dějové stránce také žádná sláva, ale herci celkem solidní. Prostě typický průměr, který se nedrží své předlohy zuby nehty, a po těch letech působí omšele. 60%

    • 15.6.2013  07:57

    Legendární francouzská komedie vaří nepoživatelnou krmi, ze které nesmrtelný Louis de Funés udělá delikatesu. Jeho perfektní cit pro groteskní komiku se výborně pojí se skvělou režií Clauda Zidiho v jeden celistvý celek. Film sice nemá přímo úchvatnou zápletku, ale dokáže čerpat z možností, které jsou k dispozici. Spousta originálních gagů v neodolatelně originálním provedení mistra francouzské komedie. V gastronomickém světě je tahle komedie tím nejlepším v tom případě, že vám jídlo z restaurací zrovna nechutná. De Funés na to dohlédne osobně, aby vám zase chutnalo. 80%

    • 21.2.2009  15:53

    Typická letní komedie a tuto atmosféru se režisérovi Ivo Novákovi podařilo výborně vystihnout, ale nejlepší výkon tu podává Oldřich Vízner jehož omezený medik je tím nejlepším v celém filmu.

    • 30.12.2011  22:47

    Zvolená poetičnost mně nesedla. Od Kachyni bych čekal neotřelý přístup, a toho jsem se dočkal, ale na úkor záživnosti. Vše plyne velmi pomalu v hezky nasnímaných obrázcích, herecké obsazení v pohodě, i když Miroslava Šafránková nic moc, ale příběh je jen okázalá nuda. Těžký styl nesedne každému. Pohádka se mně nelíbila a nebavila mě. 40%

    • 24.7.2012  09:39
    Maratónec (1976)
    ***

    "Je to bezpečné běhat dlouhé tratě?" Maratónec nejsem, ale od toho je tady Dustin Hoffman, který svým sugestivním hereckým výkonem dokáže uběhnout v pohodě vzdálenost až k zubařskému křeslu, kde mu sadistický válečný zločinec udělá v dutině ústní bělostný chrup. Tahle známá scéna není nijak drastická, dokonce bych řekl, že zaostává za svým očekáváním, a to platí pro celý film. Není tak skvělý, jak o něm koluje, ale vyplatí se ho vidět už z pouhé zvědavosti. Mladý Hoffman je zajímavý a Laurence Olivier je sice také poměrně nechutný, ale postrádal jsem u něho větší zvrácenost, a tak se u mě nezařadil k top záporákům. Z přeneseného sportovního hlediska film chtěl skutečně uběhnout maraton, ale dost se zadýchával, protože už dávno není nejmladší. Táhne mu na 40 let a to už se moc nesportuje. Z filmařského hlediska bych to viděl jako takový lepší průměr, kdy všechno mohlo být ještě lepší, ale už se s tím nedá nic dělat. Herci fajn, z příběhu se dalo vytřískat víc, dost se vlekl, napětí stagnovalo, technická stránka slabší a odpovídající době vzniku. Schlesingerův režijní styl nebyl nejhorší, ale klidně by se dal vypilovat do maximální dokonalosti. Film bych si podruhé nedal, ale když pořád všichni o něm mluvili, jak je super, tak jsem si ho dal. Super nebyl, ale chytat nacistického válečného zločince se nepodaří každý den. 60%

    • 7.9.2010  09:25

    Menzel a "svěrákovský" humor nejdou až tak dohromady. Vzájemně si překáží a jejich vzájemná koexistence brání většímu přesahu, na který jsem u Menzelových filmů zvyklý. Vyzkoušet si něco jiného, co režijně není až tak u Menzela obvyklé, je sice pěkné, ale natlačení "cimrmanovského" humoru nebylo až tak šťastné, alespoň ne pro mě. Jistě, legendárními hláškami se nešetří a herci jsou bezchybní, ale od poloviny jsem se u filmu vzhledem k jeho monotónnosti začínal nudit a závěr filmu mně připadal z kategorie odfláklých. Rovněž hudba byla taková až moc úzkostně melancholická, a čím více se film blížil k závěru, tím byl stále méně vtipný. 50%

    • 12.1.2015  09:11
    O Terezce a paní Madam (TV film) (1976)
    ***

    Úsměvná studiová pohádka z dob, kdy režiséři ještě ovládali svoje řemeslo a herci uměli hrát. Tradice "papundeklových" pohádek žádnou jinou tv zemi nepostihla v takové míře jako tomu bylo u nás. Tvůrci si mohli dovolit v některých tvůrčích počinech i experimentovat s ne tak docela pohádkovými prvky, které dovedně skloubily v rozvernou pohádkovou šarádu, k níž si přizvali špičkové české herce.Tohle je právě jeden z těch případů, kdy se s tradičními pohádkovými schématy pracovalo novou a groteskní formou. Scénář je poměrně jednodušší, cílený na komiku a je napsán tak, aby umožnil hercům improvizovat. Této možnosti se nejlépe zhostila v té době sympatická Líba Šafránková, jejíž bravurní etuda ksichtíků a šklebů zahrnuje opravdu přepestrou škálu. Její rovnocennou soupeřkou je jí Iva Janžurová a její výchovné metody, které nebudou mít na princeznu zrovna pozitivní dopad, a ta se následně rozstoná. To novátorské schéma je nejvíce patrné ve střetech dvou hlavních protichůdných představitelek, kdy je v pohádce přítomno také nejvíce gagů. Ty jsou zhusta originální a ční nad zbytkem. Dobře vyšel i pokus udělat z princezny "holku od vedle" v moderním pojetí i přístupu, co má své slabiny a bojuje s typickými princeznovskými manýry. Dějově to až tak bohaté není. Sázka na groteskní humor v podstatě nedovoluje rozehrát konzistentní dějové jádro. Rámec toho je výborná herecká sestava, jíž dominuje ženské duo, které postupně zatlačí veškerý mužský element. Do té doby to nebyl příliš viděný prvek v oblasti české pohádkové tvorby. Kdo si potrpí na kvalitní technickou stránku, bude notně zklamaný. Triky jsou předpotopní a na obrazové kvalitě citelně zahlodal nemilosrdný zub času. V každém případě ženské trio Koutná-Šafránková-Janžurová předvedlo kvalitu. První jmenovaná dáma se postarala o náležitě řemeslnou režii podbarvenou neotřelými nápady, a ty dvě dámy za ní prokázaly, že jsou to Paní herečky. 60%

    • 28.11.2011  13:08
    Parta hic (1976)
    **

    Hodně mléka, spousta dobrých herců s jediným cílem - a to pít po filmu hodně mléka. Nemám s ním problém, ale kdo má k mléku odpor si tenhle film neoblíbí. Mě film zklamal svojí dějovou prázdnotou. Pár úsměvných scének, ve kterých horníci vehementně odmítají pít mléko, to nevytrhlo. A víc chytlavějšího děje jsem tam neobjevil. Dvakrát vidět se to určitě nedá. Navíc, dneska to už stěží někoho osloví. 40%

    • 7.5.2013  10:12

    Dřevěný panáček Pinocchio ještě neřekl svoje poslední slovo i když mu táhne na čtyřicítku. V oblasti animace se jedná o klasické zpracování japonskými animátory, které ničím nepřekvapí, protože už tato zvláštní technika, kdy se v obraze hýbe jen hlavní postava a ostatní strnule stojí bez hnutí, byla k vidění např. ve Včelce Máje nebo ve Willy Fogovi. Podstatně lépe si seriál dokáže poradit s množstvím veselých a napínavých dobrodružství důvěřivého panáčka s dlouhým nosem, který většinou intrikánům sedne na lep. Seriál se občas drží Collodiho předlohy, ale rozhodně ne jako klíště. Při velkém počtu dílů se při vynechání nějakého z nich rychle ztratí návaznost, ale tentokrát více dílů nebylo na škodu. Dobrodružství sice již v příliš klasickém kabátě za přítomnosti dávno překonané animace nemusí být špatnou volbu pro děti, které rády poučné a sympaticky infantilně pojaté příběhy. Mé hodnocení: 60%

    • 24.12.2011  18:52
    Podnájemníci (TV film) (1976)
    ***

    Taky žádná sláva. Opět statické záběry na ústřední hereckou trojku, která spolu chvíli vychází, pak zase nevychází. Dívat se na to dá, ale tohle jsou inscenace, které mě naprosto míjí. Takže dobré známky jsou spíše ze soucitu. 50%

    • 23.7.2013  07:27
    Raskenové (TV seriál) (1976)
    odpad!

    Takhle nějak naturalisticky to chodí na švédském venkově. Zatímco u nás v té době probíhala nenormální normalizace, tak v tomhle seriálu měli úplně jiné a možná i normálnější starosti. A to hlavně s plozením, kastrací a pravidelným koitem. Ač je to k nevíře, k socialistickým divákům se dostal tenhle seriál, který si na nic nehrál a bez příkras šel pudovou cestou rovnou na věc. Nepomohla ani velká hvězdička v rohu obrazovky a většina tenhle seriál, který porušoval veškerá tabu bez milosti, hltala. Jenže sexuální dovádění zvrhlého Raskena s nevzhlednou Idou Raskenovou mělo za následek, že zakázané ovoce přestalo brzy chutnat a už to bylo stále to samé a opakující se dokola. Těžko odhadnout, jak by tenhle seriál působil dnes, kdyby se dostal zpět do vysílání. Tehdy byl šokantní, ale dnes v něm nic jiného než omšelý odpad, nespatřuji. 0%

    • 27.2.2012  13:11

    Tohle je recept na správnou komedii. Ingrediencemi jsou Peter Sellers, Herbert Lom a režisér Blake Edwards a vyvážený scénář, který, až na několik drobných zaváhání, se opravdu vydatně vyblbnul a místy až zešílel. Na zlepšení dobré nálady se doporučuje zhlédnout film s geniálním dabingem Stanislava Fišera a spol. Působí to jako balzám. Tyhle komedie se mně nikdy neohrají. Vždy si v nich najdu něco nového a předtím nepovšimnutého. 100%

    • 18.5.2012  18:51
    Sandokan (TV seriál) (1976)
    ***

    Sandokan byl jen jeden. Kabir Bedi v životní roli charismatického vlasáče a vousáče se neskutečně vyjímal. A každý v té době a ještě dlouho poté ten seriál parodoval, titulní povedená písnička dokonce dostala peprný český překlad a při vyslovení Tygr z Mompračemu se každý zasmál, protože hned věděl, o koho jde. Jednalo se tedy o fenomén, který byl veskrze kladně přijatý i rudým bolševikem, ačkoliv Sandokan rozhodně nepředstavoval vzor vymydleného soudružského metrosexuála. Ale pozor, Mariana mu dala. A všichni užasle čekali, jak si Sandokan poradí v malajské džungli s tygrem a nezapomenutelným skokem pod tygrem (se zadní projekcí) ho rozpáře. A nikomu nepřišlo divné, jak byl seriál ve své realizaci poměrně nedodělaný až odfláknutý (např. mrtvý voják zvedající hlavu v neuhlídaném záběru se stal legendou). A mnoho dalších fám a legend panovalo kolem hereček a herců, dokonce prý jednu z mužských postav hrála žena. Tak či onak, Sandokan se na televizní obrazovky znovu vrací. Sice už s mizivým procentem na úspěch, ale ještě se s ním pořád počítá. Já přijdu... 60%

    • 8.8.2015  17:39
    Slavný lovec Pampalini (TV seriál) (1976)
    **

    Soudruzi z Polské lidové republiky Husáka a jeho děti zásobovali animovaným zvěrstvem, ve kterém exotické zvířectvo hrálo prim. Pampalinimu byl určitě předobrazem Pavel Zedníček, lovecký oděv zřejmě budil u socialistické mládeže pocit, že i na nebezpečná zvířata lze jít plážově oděn. Ti vnímavější odhalili, že se jednalo o vyjádření chrabrosti proti imperialistickému nepříteli, kdy lze jeho nátlaku čelit i holýma rukama. Odtud se dochoval sametový výraz "máme holé ruce", mělo tam být i to, že "máme nedostatečný oděv", jenže to na Albertově bouchlo neočekávaně až v listopadu oproti původně plánovanému červenci. A jaké jsou kvality polského animovaného seriálu? Nijak vysoké. Za bolševika jistě bomba, pořád dokola se to dávalo, na některé díly se ani nedostalo, údajně se ani nedochovaly. Pampaliny byl pojatý v duchu kreslené grotesky, které je uzpůsobeno naprosto vše. Mohutný Pampaliniho knír animátoři dovedli k dokonalosti, neb s ním lovec zdatně pohyboval. Pokud jste plážový vágus, oceníte i Pampaliniho šatník. Do prdele, ten chlap byl tak sugestivně živoucí, že jsem ho cítil až fyzicky. Smrděl od zvířat. Prostě puch exotické fauny. Jednotlivé díly měly výhodu v tom, že byly krátké a nepůsobily natahovaně. Ale když si představím, že tohle opakovaně, rok co rok pořád dokola běželo ve Studiu Kamarád, je mně teskno. Jinde si užívali amerických animovaných grotesek té nejvyšší kvality, my jsme si museli vystačit s lacině importovaným Pampalinim ze spřáteleného Polska. Poláci darovali socialismu ještě větší zrůdnost: Bolka a Lolka! 40%

    • 1.3.2015  10:21
    To byla svatba, strýčku! (TV film) (1976)
    ***

    Za vším hledej ženu. Věčný sukničkář a sňatkový podvodník Alfons Karásek v nepřekonatelném podání mistra (nadhledu) Miloše Kopeckého se televizním divákům se svými milostnými eskapádami představil celkem čtyřikrát. Na diváky nekladl žádné velké nároky a šlo mu jen o čistou zábavu, která svým způsobem byla optimisticky laděná, originální a Kopecký a spol. jí vtiskli osobitý punc kvalitní zábavy, tolik typické pro tvorbu Zdeňka Podskalského, jenž měl řemeslnost v malíčku. Jak bylo jeho neměnným zvykem, opět se dostavil s celou plejádou vynikajících českých herců, kteří v té době něco znamenali. Spolupráce se scenáristou Gustavem Oplustilem byla úspěšná a tvůrčí tým kolem Karáska zůstal po dvacet let stabilní, což vedlo k tomu, že kvalita se neztrácela, ba právě naopak, s každým dalším dílem se zvyšovala. Tenhle díl je lepší než jeho předchůdce. Je bláznivější, překotnější a zná moc dobře recept, jak pobavit diváka, když do nepříliš podstatného děje vrhne desítky písničkových šlágrů té doby. Děj sice není moc rozmanitý, až moc se všechno točí na jednom místě, popřípadě kolem auta svatebčanů, ale originálních a groteskních gagů je poměrně dost. Herecká sestava hraje s chutí. Je tady však nejeden zásadní problém, který tkví v dávno překonaných hodnotách té doby. Jedním z nich je svatba a tehdejší vnímání svatebního obřadu jako pevného základu pro budování rodinných hodnot. Pro dnešní generaci je svatba těžký přežitek, objevuje se dokonce názor, že se žení a vdávají jen lidé s nižším IQ a uzavírání sňatku už nemá zdaleka tu hodnotu, co dřív. Problém představuje i záletník neurčitého věku. Za sociku, zvláště v době normalizace, panoval trend, že záletníkem musí být jen muž středních let. Dvacetiletého záletného mrdáče jste v tehdejší tvorbě zahlédli jen sporadicky, ne-li vůbec. I celá Podskalského tvorba byla v podstatě založena na tom, že se u ní cíleně pobaví divák nad 35 let a výš. Přitom v té době pětatřicátník vypadal téměř na padesát, i když se zpívalo v jednom dechovkovém hitu něco o tom, že pětatřicátníci jsou hoši jako květ, nebo tak něco. A poslední problém představuje výběr písničkových hitů, které věrně korespondují s tehdejší dobou a pro současného teenagera představují šok, pousmání, nebo pohrdání. První tři díly z hudebně-komediálního cyklu plně ocení hlavně naše maminky a babičky. Až s příchodem čtyřky a Jiřího Langmajera coby Karáskova synovce, se přeřadilo na modernější notu. Ale i tenhle díl se dá v pohodě zvládnout. Jde o to, jak moc fandíte tehdejšímu pojetí zábavy, a zda patříte ke generaci Husákových mrdů, pardon, dětí. 60%

    • 5.3.2009  14:44

    Co dodat. Snad jen to, že to bylo dokonale zahrané, adekvátně zrežírované Petrem Schulhoffem a mělo to crazy nápady a s lehkostí podávané gagy, které jako by jeden na druhý navazovaly a vytvářely originálně vypointované scény. Pro vyšší hodnocení je film málo současný, schází i pevnější dějová kompaktnost a časté reprízování film činí ohraným. Jinak nemám k této klasice výhrady. 60%

    • 11.10.2017  15:46
    Ženich uvízl (TV film) (1976)
    **

    Tradice aprílových žertů, doprava špatně adresované harfy, která následně zablokuje průchod mezi patry, porouchaný výtah, v němž (domněle) uvízl psí "ženich" ze zahraničí a manželka, která vše přisuzuje Jokerovi Skopečkovi, kterého jeho rozpustilé legrácky ve stylu současného You Get Punk´d dostaly na samé psychické dno. A Jiří Štěpnička, kterému jen se sevřením půlek věříte, že s jeho přestárlou vizáží představuje devatenáctiletého jinocha. A máme zde situační blázinec, kterému vévodí Jan Skopeček, který se chytil do pasti svých "krutých" žertů. Už mu ani vlastní žena (Slávka Budínová) nevěří, že si z ní netropí žerty, když jí vysílá S.O.S. prostřednictvím telefonátů od nevraživého souseda (Josef Bek). Originální taškařice, leč ze všeho dělá partu "komárů", v té době se to i odehrává, kdy jeden scenáristicky jednoduchý velbloudí hrb by vyřešil celý problematický spletenec. To by jej ovšem museli rozplétat chytří lidé. Na chodbě komunistického činžáku se to sice hemží různými soudruhy, i dělnického původu, dokonce je zde i psí "aristokratka", jenže nikoho nic inteligentního nenapadne. A tak se zablokovaná cesta i porouchaný výtah řeší značně obstruktivně, aby to udrželo vtipnost. Vtip jen na heslo, jen herci drželi v divadelním aranžmá své party natolik sveřepě, až se dalo pár z nich zapamatovat. Třeba takový křičící Vlastimil Hašek coby nerudný stěhovák určitě pobaví. A již zmíněný Jan Skopeček, kterému jeho sousedské napalování málem přivodí infarkt. Já jsem mu věřil, že je takzvaně ze všeho "hotový". To já byl z téhle zhola trapné šarády rovněž. Režisér Hudeček opět nezklamal. A aprílové žerty? To už odnesl kapitalistický čas. 4/10

    • 2.1.2011  16:13

    Režisér Lipský uměl k filmům přistupovat opravdu filmově. Vybral si přesné herce a točil podle kvalitního scénáře značky Svěrák & Smoljak, ve kterém je nepřekonatelné množství nesmrtelných hlášek. Za povšimnutí také stojí hravá hudba Svatopluka Havelky. Sovák jako představitel a vzdor pracující inteligence z duše nenáviděl navštěvovat večerní školu a po večerech se musel šrotit básně o jakýchsi Hrdobcích, co ani zdaleka nejsou brouky valící si kouli z trusu, nebo se synem doučovat matematiku, ve které plaval, nebo ještě lépe, se v ní topil. Přitom je mírně zarážející, že většina přestárlých "žáků" tolerovala poměrně nadřazený přístup mladšího učitelského sboru, který byl tady použit jako symbol autoritativní moci. Tenhle film dal českému divákovi postavy, jako Je učitel v důchodu Hrbolek, věčně opožděný Plha, patolízalský Hujer a nepřítomný Hliník, co se odstěhoval do Humpolce. Zvláštní, že tenhle film bolševik toleroval. Nelze si totiž nepovšimnout, jak film pohlíží na dělnickou třídu a na pracující inteligenci. A to film zrovna vznikl v době, kdy bylo lepší se k problémům nevyjadřovat. Tenhle film šel na to chytře a s chytrým humorem. 80%

    • 18.9.2017  15:56

    Vojín Županič, ano, hádáte správně, později známý herec Ladislav Županič, radostný z rudého zamoření, sloužící lidu v normalizačních podmínkách, posílá do tehdejší čs televize svoji povídku, která je založena na skutečné události. Na události, kterou osobně prožil coby mladík v zeleném suknu. "Opušťák" z kasáren pro vojína povinné vojenské základní služby, tedy těžké scifi z dnešního pohledu, a zrovna na Silvestra. Županič ale v povídce nehraje, zastoupil ho Jaromír Hanzlík, "kolegiálně" se ale v jednu chvíli (mimo scénář) představí jako svobodník Županič, i když se tak nejmenuje. A tak si voják jede zapíchat se svojí milou, co vás nemá, nedostaneme se ani k misionáři, snad by se Hanzlík s Konvalinkovou k tomu i měli, jenže jim slastné chvilky nedopřejí rodiče, co se předčasně vrátili domů. Svobodníkovi zbývá jediné útočiště a tím je balkón. Je prosinec, taková zima, až i hučení v klacku zamrzne, a když se náhle zjeví rodiče jeho milé, volí svobodník skok o patro níž. A dál už je to celé jen sled trapasů, které jsou funkční hlavně s ohledem na tehdejší dobu a poměry. Asi dnes už vojína na balkóně tátové dnešních dcer nenajdou. Celá povídka má působit strašně moc vtipně. Mně nepřišla vtipná vůbec. Herci, kteří byli k dispozici, zrovna nepatří k těm, kteří by něco kazili, tudíž díky nim se to vidět dá. Zub času ovšem zahlodal mocně. Povídka je natočena v černobílém formátu, obraz je vyloženě hnusný, technika je hodně "sovětská". Pokud máte rádi Hanzlíka v jeho nesmělých až ustrašených rolích exotů a Bláhu pouštějícího blesky coby žárlivý manžel, určitě si tu čtvrthodinku, co tahle povídka trvá, budete pochvalovat. 5/10

    • 18.2.2016  15:14

    Jak si užít (erotické) odpoledne doma se slečnou, ale nebýt prozrazen před svým malým bráchou, potažmo maminkou, jež by mohli naléhavý mrd zhatit. Ideální je vymyslet si nějakou hodně divokou historku, které ten malý naiva uvěří. Co takhle mít rázem doma uprchlého medvěda z cirkusu? No jo, horší už ale bude zamezit šíření poplašné zprávy, kterou malý bráška a jedna starostlivá sousedka bleskurychle roznesou po okolí. Tahle povídka zrovna neoplývá zajímavým zpracováním, nemá žádné výrazné gagy, i když sahá po "crejzy" rozměru. Je však zajímavá svým hereckým obsazením. O třináct let mladšího bratra totiž hraje dnes uznávaný režisér David Ondříček. V jeho blond andílkovské vizáži je ho však obtížné identifikovat. Přítelkyni staršího bráchy hraje zesnulá a zapomenutá Jana Robbová, která si do své postavy přenesla nesmělost a cudnost slečen, co ještě nepoznaly š(l)uk. Dnes již zřídka obsazovaný Ivan Pokorný je zde za staršího bráchu, který to celé spískal, a měl tehdy bujný kudrnatý porost. A tím veškerý zajímavý rozměr končí. Tahle povídka z bakalářského cyklu se prostě nemá čím blýsknout. Bylo by potřeba ji obohatit nějakým tím třeskutým gagem, nic takového se ale nekoná. Ani Zázvorková v roli agilní sousedky, zde herecky nejvýraznější, nebyla v tak komediální náladě, scénář jí rovněž nepřisoudil nic vtipného. Technická kvalita snímku už byla na samé hraně únosnosti. Černobílý formát byl naprosto pekelný pro bulvy. Režijně i scenáristicky fádní. Občas ale zasvitl náznak originality. Pánové Dietl a Dudek se zase jednou moc nepředvedli. Pravda, už ten námět stál za piču slou(lo)žící soudružky nepoužívající deodorant a žiletky. 40%

    • 2.1.2016  13:57
    Bohoušův syn (TV film) (1975)
    **

    Pokračování populární komedie s bernardýnem se nese na "crejzy" vlně. Ale ani trochu není vtipné. Tahle vlna k Františku Filipovi naplavila výrazné herecké osobnosti v čele s Menšíkem, který jediný ustál výměnu realizačního týmu. Sovák v pokračování citelně chybí. Kopecký je dobrý, ale neuměl dát do své role sympatickou řevnivost, kterou Sovák při setkání na place s Menšíkem vždycky vládl. Nosný nápad v podstatě zanikl pod nánosem scenáristické sterility. Borovička s Vlčkem úplně propadli. Menšík je v pokračování mužem, který se v jednom kuse a za každé okolnosti o něco sází. Už to mně k němu nesedělo. Netuší, že si bratr majitele horského penzionu, jimž byl v jedničce Sovák, na něj připravil lest. Je majitelem hospůdky, do které jednoho dne zavítá Menšík i s celou svojí famílií. Není známo, na co Kopecký spoléhal a z čeho vyvodil, že právě do jeho hospody nakráčí muž, který kdysi před sedmi roky pokořil jeho bratra. No dobrá, debilní náhodou máme Menšíka v lokále. Průběh sázky je úplně nenapínavý a ničím nápaditý. Bernardýn Josef, hodně podobný Bohoušovi z hor (kdybyste to nepochopili, proč je mu tak podobný, je to jeho syn), má nasbírat košík hub. Nikomu to nepřijde divné. Dokonce i Menšík, předseda mykologického svazu, s takovou sázkou souhlasí a nenapadne ho se vydat za psem do lesa, aby zjistil, že to celé je pičovina. Tak se tam klábosí, pes se pozoruje z okna, debilní pojetí. Výhra žádná sláva. Menšík by vyhrál toho psa, jeho protivník Hlinomaz dvě stovky. Nechápu, jak s takovým scénářem šli do pokračování. První díl měl tempo, kompaktnost, pokračování nemá nic z toho. Černobílou jedničku následovalo barevné pokračování, které moc barevných zážitků nepřináší. Za okny hospody namalovaná příroda, ale jo, to mně přišlo celkem roztomile naivní. Dobře zahráno, i když jednička byla zahrána mnohem vtipněji. Zde se vtip nevyskytoval. Pointa sázky slabomyslná. Nakrájené houby v košíku zhatily vítězství. To by i současní scenáristé vymysleli zdařilejší vyústění. Režie Františka Filipa trpěla chaotičností a nepřehledným vrstvením. Úvod v hnusném socialistickém podniku diváka správně nenaladí, změna na "dělnické" restaurační prostředí je sice vítaná, ale čekal jsem, že se v něm strhne něco nápaditého. Byl jsem svědkem břečky. Ono se to moc nereprízovalo. Což o něčem svědčí. 40%

    • 5.7.2014  10:41

    Odpad jsem udělil z lehkomyslnosti a nedbalosti. Není se co divit. V obdobném duchu je natočený celý tenhle až přiliš uvědomělý film. I když se překlenu přes problém(y) celého pojetí, tak jako to uměli Komsomolci, je nutno ještě přečíst vynikající knížku "Daleko od Moskvy" a na to už prostě nemám. Bohatě stačí sledovat desetiletého chlapečka, který ač osiřelý, najde přátelské objetí, neřkuli otcovské pouto u ruské jednotky, která je sexuálně hodně vyhladovělá. Za věrné služby z něj udělali zdravotníka, který se vzorně stará o jejich ohnilé údy a zaplísněné pyje. Co horšího může být, když se do vojáka dá infekce. Ale co horšího může být, když se tahle infekce rozleze do celého filmu. Už jednou jsem cosi podobného absolvoval s "Práčetem" a tam byl znát kvalitní režijní přístup, ale tady už se do stejné řemeslně kvalitně proudící řeky nevkročilo. Přítomnost několika známých českých herců určitě potěší našince, ale to je asi největší přednost, jinak dosti drasticky pojatého filmu co do diváckého prožitku. Ono na tom filmu totiž není nic tak zajímavého, co by diváka - masochistu nutilo koukat se na něj a není tudíž možnost poutavě ho pak převyprávět svým známým, nebo případně jim ho doporučit po zralé úvaze uvědomělého vojína, ehm, diváka. Opravdu se tentokrát válečná vřava mohla obejít beze mě. Klučina je to i přes jeho těžký filmový osud tradičně "sovětsky" nesympatický, a to se pak těžko vyzdvihují nějaké klady na příběhu. Ten jde ostatně v patetických intencích s cílem získat si diváka na svoji stranu. Jenže divák zůstal na druhém břehu a přes domnělou válečnou vřavu ukazuje posunky, že tenhle film je píčovina na entou. Zdrastvuj maladěc! Da svidanija daragoj drug! 0%

    • 5.3.2009  15:56
    Chalupáři (TV seriál) (1975)
    ***

    Vyzdvihl bych hlavně herecké obsazení. Především dvojici Sovák/Kemr to ohromně sedlo a neztratili se ani ostatní herci. Seriál měl trochu nevyrovnanou úroveň jednotlivých dílů.

    • 2.4.2016  16:24

    Jo, tenhle film si určitě dejte, chcete-li mít cirkus v hlavě. Nevěřil jsem, že pod scénářem jsou podepsaní invenční tvůrci Lipský a Macourek. Tentokrát se oba ocitli ve sloní řiti. Ideologické zabarvení film tolik nerazí, i když to k němu silně svádí. Film selhává v rovině zábavnosti, dramaturgie je značně nevyvážená, nebo chybí úplně, výskyt ruských herců kazí dojem. Scénář působí dojmem, že z něj byly necitlivě seškrtány důležité pasáže, které by (snad) více objasnily dění na scéně. Když dojde na cirkusová čísla, přeřadí film na dokumentární styl. Vystoupení jsou náročná, to rozhodně ano, nicméně nijak neukrátí zdlouhavost filmu. Jakékoliv pokusy o humor jsou marné. Je jasné, za jakých okolností film vznikal. Voloďa roztáhl rudou prdel, do níž se muselo lézt, i když dobrým českým tvůrcům jeho rekt kurevsky smrděl. Nadšený jásot nemohl u tohoto filmu vyloudit vůbec nikdo. Samozřejmě stranický funkcionář s fotkou Brežněva v průkazce si film pochvaloval, ale i on musel uznat, že mnohé pasáže jsou neúnosně dlouhé, jen se film nabalil do dvouhodinové katastrofy. Nedá se říct, že by herci nehráli se zápalem, ale když se nad vámi bude vznášet možný pětiletý zákaz umělecké činnosti, kdo by nehrál s nadšením. Je však znát, že mnohé výkony vynikajících českých herců jsou přinejmenším nucené. Na smích v podstatě u diváků nedojde, nepočítám-li ten nechtěný. Ovšem u českých herců není tak úplně vyloučeno, že se dusili smíchy u valné většiny replik. Tu jednu rudou hvězdu ale dám, i přes totální nepovedenost, nezábavnost a nesourodost celého díla. Film je natolik mimo, až jsem se nad ním slitoval. A nechci skončit pod kopyty (rudých) stád, v objetí jednotného (sovětského) smýšlení, či papouškovat v manéži "zdrástvuj maladěc. 10%

    • 11.8.2013  19:02

    Vypadalo to, že existovaly dvě verze scénáře. Místo věty od soudruha kapitána v podání Josefa Somra "Vojna z Vás udělá chlapa", tam původně bylo "Já z Vás udělám chlapa". Na ubikacích nám nebylo ukázáno nic nemravného, ale cítil jsem opět sílu původního scénáře, ve kterém zřejmě byly dost hardcore scény. V přepsané verzi zůstalo, jak jsou nováčci "pérováni" přísným a nesmlouvavým desátníkem, vojín Valenta si vysloužil legrační přezdívku Švadlenka kvůli své zálibě ve vyšívání, pochopení od vlídného kapitána, že každý mladý muž má své potřeby a čas od času potřebuje vyčistit trubky, a do toho pohledná holka s vizáží štětky, o kterou jiný vojín ztratil zájem. Kotrbová potřebovala samečka a dostala jelimana, ale co, to se přece stává. A všechno je tak dokonale idealistické a optimistické už jen s rozezněním tónů hudby Karla Svobody. Vorlíček přistupoval filmovým způsobem, a to se vyplatilo, protože jeho film o "vojančení" za socialismu je natočený s řemeslnou zručností a perfektním hereckým obsazením, které má komediální načasování v malíčku. A jak to bylo doopravdy, už si musíte zodpovědět sami, ale nejdříve se zkuste pobavit s touhle stařičkou komedií z vojenského prostředí, která má vlídnou tvář a rodinné hodnoty. 60%

    • 3.3.2009  18:51

    Zábavná kriminální tipovačka s tehdy začínající Dagmar Veškrnovou má obrovskou výhodu v tom, že se při jejím sledování stává největším a nejprozřetelnějším detektivem samotný divák, neboť tipování vraha mladé dívky je po většinu času lehce napínavé, protože zkušený Juraj Herz třímá režijní otěže v rukou poměrně pevně. Velká škoda, že scénář je až tuctový, ale Herzovi se z něj podařilo vytřískat relativně koukatelný snímek, který sice v podstatě ničím neohromí, ale divákovi sympatie jsou na jeho straně. 60%

    • 17.10.2010  13:14
    Jak se ševcem šili čerti (TV film) (1975)
    *****

    Povedená "papundeklová" pohádka se skvělým hereckým obsazením, která už sice něco pamatuje, ale vždy se na ni rád podívám. Mrkvička v roli chytrého ševce, co uhodne každou hádanku, až mu jeho "sláva" stoupne do hlavy, aby pak následně bojoval o duši svého kamaráda v pekle, byl skvělý, a spolu s neméně skvělým Kemrem vytvořili perfektní tandem.

    • 17.6.2012  17:19
    Kamenný řád (TV seriál) (1975)
    ***

    Kvalitní seriál dodaný ostravskou televizí. Velmi trefné herecké obsazení, skvěle napsaný scénář, pasující hudební doprovod a dobrá režie. Jen kamera, respektive kvalita obrazu neoslní a ubírá svojí nevzhledností výslednému dílu na síle. Rodinná sága, ve které se vládne železným řádem. Seriál o osudech jednoho rodinného klanu, jehož kvalita nemá sestupnou tendenci ani po takové dlouhé době, kdy poprvé vstoupil na televizní obrazovky. 60%