kingik

Když se jednoho dne ze světa vytratí známá influencerka,  jiná mladá slečna se rozhodne po ní pátrat na vlastní pěst. A aby taky ne, když se její lascivní fotografie objevila v mobilu jejího táty. Film mohl být intenzivnější. Napětí vydrželo tak zhruba do poloviny filmu. Pak už to byl takový postupný dojezd, co nikterak neuzemní. Film disponuje naprosto neokoukanými mladými herečkami v titulních rolích. Pátrací představitelka Alexandra Vostřejžová docela solidně plnila roli zarputile odhodlané dívky. A také Viktorie Vítová nezůstávala o nic pozadu coby oběť zločinu. Režijně se mně více líbila první polovina, než došlo na rozuzlení. To nebylo nejhorší, jen chyběl nějaký závěrečný vzruch. Mně finální část přišla unylá. Režisér Pavel Soukup přišel s typem filmu, který varuje před nástrahami internetu. Podařilo se mu dokonce určitou dobu udržet si sevřenost a snažil se dodat atmosférický ráz. Při svých nižších zkušenostech filmového tvůrce začal až moc nadbytečně vymýšlet kombinovaný děj plný postav, který už postrádal fazonu dokonalého rozjezdu. Každému samozřejmě bylo postupem času jasné, že pohřešovanou dívku nezabil otec slečny, co po ní pátrá. Takže pachatelem je samozřejmě někdo jiný. Koho by taky bavilo sledovat detektivku, kdy divákům je od začátku znám vrah. Snímek měl hodně zajímavě řešené scény, přičemž některé fungovaly více intenzivně, některé už méně působivě. Je důležité, že se našel filmař, co chtěl natočit něco zásadně odlišného od současné české produkce. A to se mu s jeho vervou nakonec i podařilo. 7/10

Nespoutaná triková jízda bizarní říší Quantum, kde se to hemží roztodivnými tvory, a ve které vám bude průvodcem (zmenšující) se Paul Rudd a jeho rodinka. Od scénáře snad ani nikdo neočekával sofistikované parametry, i tak je ale patrná změna stylu s nástupem nového a jediného scenáristy. Jeff Loveness si musel tentokrát se vším poradit sám, u předchozích dvou filmů byla na sepsání dobrodružství vícečetná parta včetně přispívajícího Rudda. V žádném případě změna na scenáristickém postu neznamená sešlápnutí brzdy. Film je v mnohém utržený ze řetězu a v mnohém stále zůstává infantilní. Bohužel. Trikoví specialisté byli ve svém živlu a po pár minutách přichází příval triků, který až do konce filmu nepoleví. Na naše přátele v neprobádané říši čekají mnohá úskalí a také dávní a pomstychtiví nepřátelé. Prvním z nich je mocný černý Kang v podání kontroverzního Jonathana Majorse, o poznání komediálněji působí Corey Stoll, z něhož trikoví experti udělali ultimátní organickou zbraň. A dojde i na krátkodobé setkání s Billem Murraym. Své důležité zastoupení sehrává ženská osádka. Na dříve neodolatelné Evangeline Lilly spáchali vlasoví stylisté pomstu, ošmikali jí její kadeře, takže na diváky juká chrabrá mužo-holčina v latexovém kostýmu, která frčí na dávkách testosteronu. Kathryn Newton v roli dcery, která celou svoji rodinku dostala do šlamastyky, vypadala normálně. A pyj zůstal přilepený u stehna i v případě Michelle Pfeiffer, která po překročení šedesátého věku života kombinuje vzhled stařeny s omlazovací kůrou plastického chirurga Měšťáka. Posledním z rodinné party je Michael Douglas, který se umyl, dal se do gala a vůbec ničím nezaujal. I třetí dobrodružství dostal režijně na starost Peyton Reed. Není to nejlepší režisér a chybí mu pohotové reakce na mnohé scenáristické vychytávky, které v jeho realizaci zanikají. Takže pak více než častěji přetéká jeho film infantilitou a dochází na mrzačení některých originálních nápadů. Film má tempo, obří porci triků, pestrobarevnou vizualizaci a vedle toho je stále ponořen ve své dětinskosti a bohapusté naivitě, což mu brání v tom udělat z něj něco vyzrálejšího a zajímavějšího i pro dospělé publikum. 6/10

Margot Robbie je opravdová od Mattela. A co dál? Docela jsem tápal, kdo je vlastně cílovou skupinou filmu. Holčičky, co si hrají s panenkami, toho moc hravého nenajdou. Své si naopak užijí feministky. Přesto na mě film působil absolutně bez pořádné podpory ze strany scénáře. Téměř dvě hodiny a už od poloviny byl znát úbytek nápadů. A posledních dvacet minut bylo ryzí utrpení. Vrchol se vůbec nedostavil. Herecky v pohodě. Přestárlý Ken Ryana Goslinga byl osvěžující. Nejlepší scéna byla ta z ústředí firmy Mattel, kdy se Barbie má vrátit do prodejní krabice a místo toho se dá na úprk. Nechybělo nějaké to pěvecké číslo, nečekané filosofické úvahy, příjemné malebné prostředí Barbielandu a v něm následný, ale poměrně nedotažený chaos v podobě patriarchátu. Ve výsledku na mě film působil zdlouhavě, ta druhá polovina nebyla moc zajímavá, a určitě bych volil kratší stopáž. A neujasněná cílová skupina taky vadila. A dotřetice to postupně ztrácelo na záživnosti.. Margot Robbie se utvrdila, že netradiční role zvládá excelentně. Komerční úspěch se dostavil a případnému pokračování je filmový svět nakloněn. Já bych Margot rád viděl raději v něčem jiném. 6/10

Zhubnutý Tomáš Magnusek se po letech vrátil ke své kontroverzní postavě pedagoga, který poté, co na třech mladých delikventech vykonal pomstu za svoji zabitou sestru, skončil na dlouhá léta ve vězení. Po výkonu trestu mu pomocnou ruku podá jeho romský spolužák ze základní školy, který mu poskytne azyl v romském ghettě. A na učitele Majera čeká nejedno překvapení. Ať už je to setkání s jeho bývalými žáky, kteří mezitím dospěli, tak i nemilé setkání s mafiánem (Jiří Krampol), který mu smrt svého vnuka nikdy neodpustil. A ve hře je také znovuotevření speciální základní školy, která dávno zanikla. Jak si autor projektu naordinoval dietu, tak se to promítlo i do scénáře, který je také značně dietní. Hlášky zcela vymizely, je jich opravdu mimořádně poskrovnu. Film se plácá ve své absolutní vážnosti. A je tradičně přehlídkou populárních tváří, ze kterých se režisér snaží vydolovat herecké výkony. Copak o to, Zdeněk Godla, Gabriela Gášpárová. Karlos Vémola a jim podobní jsou pro účely filmu celkem snesitelní. Jenže zrada v podobě techniky ozvučení je skutečně nemilosrdná, takže polovině replikám není vůbec rozumět. Určitě nikoho nepřekvapí, že i kamera tentokrát dostála lacinému vizuálu. A našla se i místa, kdy najatý nájemný zabiják na odstranění učitele už dosahoval parodických rozměrů. Kdo se chtěl kochat věznicí Bory, tak mu byl dopřán autentický zážitek. A nějaký ten erotický zážitek, jako s Bárou Mottlovou v posteli, také prospěl. Jen to chtělo více pohybu, razantnosti a života do znaveného pietního vzpomínání na minulost, nějakou zapamatovatelnou scénu a větší dějovou hutnost, aby se tenhle návrat nedostal do intencí těch nadbytečných. Tenhle pedagog má opravdu tuhý kořínek. 5/10

Mladá psychopatka Becky se po třech letech vrací na scénu. Je sexuálně vyvinutější a připravena čelit další partě zlořádů. Tentokrát musí rozprášit teroristickou buňku, co jí unesla milovaného psa a která má všechny rysy kultu, a v jejímž čele je Sean William Scott. Má na to jen něco kolem 80 minut, takže na dlouhé prodlevy rozhodně nebude čas. Lulu Wilson to vzala od podlahy. Filmové role nepřicházely, tak se rozhodla navázat na svoji dosavadně nejslavnější roli. S novým realizačním týmem, kdy režii převzala dvojice Matt Angel a Suzanne Coote, se pustila podruhé do osvědčeného formátu skupinky zabijáků, co si dala sraz v lesní chatce. Barvy záškodníků bude hájit Michael Sirow, který už nějakou tu zkušenost s psychopatickými rolemi má. Aaron Dalla Villa a Courtney Gains mu budou krýt záda. Má to spád, objeví se i nějaké ty drastické scény, kterých mohlo být i více. A i napodruhé v podstatě stále stejný koncept solidně funguje. Sean William Scott už zřejmě definitivně dává vale rolím připitomělých sympaťáků z komedií a nastartoval druhou část své kariéry, kde své místo budou mít temnější existence, které v pohodě zvládá. Scénář moc neužije na velkou propracovanost, stejně tak postavy mají své jednoduché a jasně cílené charaktery, takže nemá smysl se v této oblasti nimrat. A i nějaká ta chyba se najde: do záležitosti s terorismem se v závěru vloží CIA, ačkoliv záležitosti této trestné oblasti spíše přísluší FBI. V rámci svých možností, kdy rozpočet jistě nedosahoval závratné částky, se jedná o kvalitně natočený a zahraný thriller, který o moc za svým předchůdcem nezaostává. 8/10

České sci-fi, které moc neví, čím by mělo strhnout. A tak dominuje vizuální stránka. Není úplně jednoduché se v tomto filmu vždy orientovat. Rok 2041 má člověk, který zemřel nepřirozenou smrtí ústavní právo na Bod obnovy, což převedeno do praxe znamená, že bude znovu oživen. A posléze se rozjíždí tak nějak nepřehledné pátrání po pachateli dvojnásobné vraždy, kdy jsou základní pravidla bodu obnovy porušena. Futuristický ráz ukáže ukázku monumentální architektury, velkou funkci to na film nemá. Děj se totiž povětšinou přesune do nějaké zapadlé části města, popřípadě se zdržíme v interiérech, zařízených moderními technologiemi. A naprosto chybí akce. Napočítal jsem tak nanejvýš dva akční střety, což je na téměř dvouhodinový film opravdu málo, Herecky je to nezajímavé. Všichni herci asi dostali příkaz být toporní, v tomto ohledu nejvíce vyniká Andrea Mohylová v titulní roli vyšetřovatelky a Matěj Hádek v roli vědce. Nejlepší na filmu je kamera. Pokud jde o inspiraci jinými sci-fi filmy, tak by to ani nevadilo, kdyby to bylo natočeno poutavě. Většina filmu má takový plouživý nádech, ne vždy vše dává dobrý smysl a více výrazných momentů by filmu také prospělo. Robert Hloz nějaké režijní schopnosti má, tak v případném vylepšení vypravěčského stylu a náhozu potřebného napětí, by divák mohl setrvat v bdělém stavu. 5|10

Pozor, postarší i mladé a osamělé ženy nejsou ve svých domácnostech v bezpečí! Na dveře jim klepe bostonský škrtič. A dvě novinářky o něm podají první novinové články. Keira Knightley, dosavadní redaktorka sekce pro životní styl, která má tím pádem s investigací vražd nulové zkušenosti, je jednou z těch novinářek, za kolegyni má Carrie Coon, ta je ale na scéně o poznání méně. Keira se dovedně pohybuje dobovými reáliemi, účes i její oblečení jí ubírají na sexappealu a hraje velmi zaníceně. A všichni ostatní herci, kteří její hvězdnou auru obklopují, si také zaslouží pozornost. Matt Ruskin, scenárista a režisér v jedné osobě, mapuje období od roku 1962-1965. V prvních fázích svého počínání je přehledný, postupně, tedy jak začnou přibývat možní podezřelí, se jeho film zamotá do menší nepřehlednosti a nedostane se mu potřebné gradace. Jeho režijní rukopis mohl být o stupínek výraznější. Vraždy, kterých je celkem 13, jsou poměrně brutální, alespoň podle policejního popisu, a stejně tak i vedené útoky proti nic netušícím obětem. Zobrazení je ale značně umírněné, v podstatě se k divákům strach z pouličního vraha dostane v menší míře, než by bylo potřeba. Divák se tedy spíše ponoří spolu s hrdinkou do investigace, která má zajímavý a svěží ráz. Sbírání faktů se povedlo a divák je natěšený, kam celé to vyšetřování dospěje. V té době měl film gradovat. A neděje se tak. Nedá se přímo napsat, že by vyvrcholení filmu, který se držel úzce historických událostí, nebo přinejmenším usiloval o to, aby to vypadalo, že se striktně jede v historické dramatizaci událostí, mělo být nějak extra vypjaté, přesto z filmového hlediska ten nedostatek nervy drásajícího rozuzlení tady znát je. Pak jistě nikoho nepřekvapí, když si prostřednictvím závěrečných popisek přečteme, co se stalo s obviněnými, případně jaké tresty padly, i kam dospěly kariéry a životy našich horlivých novinářek. Ve výsledku je to snaživé i poutavé dílo, do kterého režisér nevložil extra zapamatovatelné režijní momenty, ovšem naverboval Keiru, co pátrá po vrahovi velmi zarputile a s buldočí vervou. 7/10

Příběh bratří Mašínů v podstatě dobrodružném balení. Náznaky kontroverze neznatelné a utlumené. Nemá smysl rozebírat historické události a řešit jejich detailnost a objasnění. Daleko lepší bude posoudit, jak z filmového hlediska režisér Tomáš Mašín, vzdálený příbuzný rodinného klanu, s danou látkou pracuje a co se rozhodl divákům předvést. A zvolil akční cestu, kdy po počátečním komorním rozjezdu, bratři poprvé osahají zbraně a vydají se na boj s rudým terorem. Jejich cesta lemovaná krví končí ve východním Německu. Než dorazí do svého cíle, tak jsme svědky jejich řádění, kdy není radno jim zkřížit cestu, Bratři ale mají scenáristický status zůstávat  nadále neodolatelnými sympatickými hochy. Takže bez problému se jim dá fandit. Akční pasáže nejsou přímo úchvatně natočené, mají svůj řád a technickou kvalitu. A ke konci si užijeme hodně němčiny. Režisér občas vynechal natočení potenciálně zajímavých scén, takže se třeba nedozvíme, jak se Ctiradovi podařilo pláchnout z vězení. A takových nedořečených scén je ve filmu povícero. Důležitou složkou pro celkové vyznění filmu bylo trefné herecké obsazení. A Jan Nedbal a Oskar Hes splňují náročná kritéria. Jsou skvělí jak v dialogových pasážích, tak i v dramaticky akčních rejdech. Pokud si tedy erudovaný historik hystericky rve chlupy na ohanbí z důvodu laxního zpracování, tak já s tímto svižným převedením látky nemám nejmenší problém. Zajímavý film. 8|10

Film se zmařeným potenciálem. Jakub Prachař se dává všanc Ondřeji Sokolovi, aby ho chlapácky zocelil (pro jeho milou). Za tímto účelem odjíždí do výcvikového tábora v Tatrách, kterému drsnou rukou velí bývalý mariňák. Brzy poté se ale ztratí v divočině, kde se bude seznamovat s místní faunou a shánět se po potravě. A následně se za ním vybere hledat ho jeho nejbližší příbuzenstvo i jeho vyvolená, kamarádka z dětství (Tereza Ramba). Diváci budou žasnout nad tím, jak se film nedrží důsledně žádné z nastavených dějových linií. Nejprve film připomene velmi vzdáleně komediální klasiku Jáchyme, hoď ho do stroje!. Prachařovi táhne na čtyřicet, neumí se obléct do společnosti a žije s mámou, svůj pokoj má zařízený v retro stylu a podle všeho na mámě lpí. Jeho postava působí dojmem, že snad v životě nezažil sexuální zážitek s ženou, jsou tam drobné rysy neschopnosti navázat známost s opačným pohlavím, ovšem po svém zesnulém otci zdědil schopnost fotografovat, čímž se koriguje charakterová neprůbojnost. Následně se totiž uchází o místo fotografa na jednom z firemních večírků. Jakýkoliv pokus být v téhle počáteční fázi komediální, neřkuli ztřeštěný, ale film záhy nemilosrdně opouští. A rázem se přesunujeme do druhé, mnohem podstatnější fáze, tedy do výcvikového tábora. Tam na nás čeká Ondra Sokol se svou image válečného drsoně. V minutě je ale jasno, jak se to s jeho postavou má. A pointu není problém uhodnout. Právě od Sokola zřejmě každý čeká komediální příval hlášek, a v tomhle ohledu se toho moc neurodilo. Instruktor je přísný a nepřístupný jen pár sekvencí. A ani ty nejsou nikterak vtipné. A i on se vydává s jedním ze slovenských účastníků tábora po stopách ztraceného klienta. Nejlépe tak ve filmu fungují dvě emotivní sekvence s otcem (David Prachař). Rozhodně lze hlavně ocenit kvalitní technickou stránku filmu. Zvuk stoprocentně funguje, hercům je perfektně rozumět, také kamera odvádí komfortní vizuál. Celkově je film nevtipný, a vtipný být rozhodně měl, a příliš zdatně si nevede ani po dramatické stránce. Nejasno jsem měl v tom, kam náhle zmizeli zbylí účastníci výcviku. A proč vlastně Prachařova rodina tak panikařila při zjištění, že odjel na výcvikový kurz. Vzdyť nebylo nikterak nutné se za ním rozjet. Režisér Michal Samir měl v rukou film s vtipným potenciálem. Nedokázal svým impotentním scénářem dát filmu výraz, dějové linky nebyly ideálně dotažené a propracované a většina scén tak vypadá suše až prázdně. 5/10

"Tak nám upekli Josefa, paní Bebarová." Zjištění, že se v našich zeměpisných šířkách peče, může vyvolat u některých jedinců neodolatelnou touhu zadělat těsto na buchty, připravit nadýchaný moučník a vykouzlit jedinečný dezert. Okamžitě tak oživí letité recepty po babičkách, které už jsou za tu dobu na zašlém papíře sotva čitelné. Může se tedy reálně stát, že nám z receptu vypadne nějaká důležitá ingredience, jelikož ji kvůli vybledlému písmu nebylo možné správně přečíst. Rodina sice daný upečený produkt sežvýká, jen má neodbytný pocit, že od babičky to byl jiný kalibr. A v tu chvíli nastupuje mistrný pekař a cukrář Josef Maršálek, který se svojí asistentkou Terezou Bebarovou nabízí celou řadu sladkých receptů a přehlednou formou ukazuje, jak je správně upéct. Nikdo nikdy nebude jejich učení v kuchyni následovat. Pořad tak zcela zbytečně zabírá čas ve vysílání. Půlhodina pinožení je v podstatě určena pro diabetiky, kterým je cokoliv sladkého zapovězeno. Mohou zírat na pestrost sladkých pokušení, kamarádit se bez obav s cukrem a přes televizní obrazovku ochutnávat ty dobroty. Ostatní diváci můžou pořad v poklidu ze svého repertoáru vynechat. Oba účinkující jsou tragičtí, studio je odpudivé a celé je to jedna velká stupidita. 0/10