kingik

kingik

David Kraťásek

okres Šumperk
profík, recenzent

76 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
1 29 30 31 32 33 34 35 47 93 138 184
    • 1.4.2015  08:52

    Nová (fyzická) výzva pro Taylora Lautnera. Hraní mu pořád nejde, fyzicky je solidně disponovaný. A dobré fyzické kondice je tentokrát třeba, protože hraje parkouristu. Čili hopsá po střechách, skáče přes překážky jako jelen a čumí u toho jako sůva z nudlí. Scenárista Matt Johnson umí napsat akční scénář, ale tentokrát pokukoval, co by opsal od svých kolegů. Vyšel mu z toho takový přijatelný mix nesoucí v sobě vzdálenou reminiscenci na "Doupě" s Paulem Walkerem a "Expresní zásilku" s Josephem-Gordonem Levittem, plus asi dalších deset filmů. Někdy to kopírování vadí, protože predikujete, co bude následovat, a někdy film chce působit kreativně, v čemž je lepší než v tom opisování. Máme tedy tady hodného a sympatického mladíka Cama, který je nejdříve kurýrem rozvážejícím v husté dopravě na kole zásilky. Posléze je mu jeho kolo nešťastnou náhodou zdecimováno sličnou parkouristkou Nikki, která je kopií tenistky Any Ivanovič, Cam se do ní zakouká a oblíbí si parkour, aby se mohl vetřít do skupiny pouličních parkouristů, kteří balancují na hraně zločinu. Mladík je zadlužený až po uši. náramně se mu tedy hodí vydělat si peníze na splacení dluhů lichvářům, od kterých si před časem půjčil. Bandě šéfuje podezíravý a nedůvěryhodně působící maník, který zbytku skupiny připravuje kšefty. Jít s ním do akce znamená zadělat si na potíže. Film se často odklonil jiným směrem, než jakým se ubíral, ale zajímavá zápletka vázla a mnoho napínavého nenabídla. Napětí se dostavilo až ve druhé polovině, kdy se konečně šlo do akce. I když film neměl nijak zásadní potíže s tempem, v tu chvíli nasadil až zběsilé tempo, a byl příjemně neovladatelný až nevyzpytatelný po dějové stránce. Dostavilo se jedno zásadní odhalení ohledně jedné z hlavních postav a vytratila se čitelnost i schematičnost, kterou film v převážné míře vládl. Přesto je dojem z filmu spíše průměrný, ale je fajn, že se tvůrci nepustili do komediální nadsázky a příběh nějakým způsobem udrželi v dramatické, i když méně nápadité rovině. Bez scenáristických kiksů se to neobešlo. Cam složitá parkourová prostná zvládne během pár dní, slečna najde spolehlivě ve velkém městě adresu mladíkova pracoviště, kam mu spolehlivě zašle náhradu za zničené kolo, při přestřelce na tři metry kulky (téměř) neomylně minou cíl aj. Film nebyl úplně maximálně přehledně natočen, ale to není zase takový div, neboť režisér Daniel Benmayor se vrátil k tvorbě po delší odmlce, ale ani předtím nepatřil k extra režisérům. Je zázrak, že film zvládl natočit na úrovni vzhledem k jeho nepříliš bohaté režijní filmografii. Někdo může mít hlavní problém s hlavním hereckým představitelem, jehož herectví diváky rozděluje na dvě skupiny. Jedni mu zazlívají, že je totálně netalentovaný, druzí v něm vidí současný plakátový idol. Tentokrát zaujme, jak si většinu náročných skoků ve filmu absolvoval sám. Pokud se využil kaskadér, nebylo to poznat. I tak filmu chybí akční scény, ve kterých by se rubal a nešermoval jen svým pérem na atraktivní herečku Marie Avgeropoulos, která je také jedním z taháků filmu, pro mnohé bude objevem. Zbytek herecké osádky tvoří málo známí herci. Konec nebyl příliš uspokojivě pořešen. Hodil by se nějaký vypjatější vzhledem k průběhu děje od druhé poloviny filmu. Film měl smůlu i v tom, že téma parkouru i kurýrů už tady bylo v nějaké podobě před ním. Tenhle nepřichází s ničím objevným, ale své kvality má. Pokud právě nenávidíte Taylora Lautnera, je to film více než snesitelný. Uvažovalo se i nějakou dobu o jeho nasazení do našich kin. Distributor od tohoto záměru nakonec upustil. 60%

    • 2.12.2015  17:54
    Nesmrtelný (2015)
    ****

    Stařík v kůži mladíka. I takhle jednoduše by se dal shrnout tenhle filmový příspěvek do žánru scifi. Jenže bylo by škoda na tenhle příběh pohlížet příkře, když se o invenci snaží, i za cenu zjednodušených, občas i jalových postupů. To znamená, že na scénář dua Pastorů, je nutno si přivyknout, neb není z rodu excelentně propracovaných. Když to vezmu obšírně, máme zde magnáta nad hrobem, který najde způsob, jak žít dál. Využije služeb super tajné laboratoře, v níž už se nějakou dobu experimentuje s geneticky vyvinutými těly. Organizace jej nechá fyzicky zemřít, jeho mysl bude transplantována do podstatně mladšího těla. Jak se ale později ukáže, jedná se organizaci s nekalými praktikami, která vůbec nedodává syntetická těla, ale lidská. Dárce těla má vzpomínky, které se projevují formou záchvatů u nového majitele, to když se vysadí léky. A je i naznačeno, co se případně stane, když pilulky poletí do koše. Samozřejmě, že tohle všechno nový majitel těla neví. Pravdu, jak se věci mají a kdo je hlavním strůjcem nevyzpytatelného revolučního objevu v oblasti vědy, divák rozkrývá postupně a se sympatickým Ryanem Reynoldsem v hlavní roli. V prvé řadě je nutné smířit se s nedomyšleností, která film provází a je mnohdy zjevná. Zářným příkladem jsou vzpomínky na minulost, respektive útržkovité výjevy. Nevím, čím byly vyvolány, když šlo jen o tělo, nešlo o implantaci cizí mysli, ta zůstala se vším všudy zachována u nového majitele těla. Přesto se od těch vzpomínek celá storka v podstatě odrážela. No dobrá, muselo se to v rámci vyprávění někam posouvat a rozběhnout. Horší to bylo s tím, jak se Edward dopátral tajemné ženy ze svých výjevů. Film spoléhal na pravděpodobnost náhody. Celkem divné bylo i to, jak někteří jedinci reagovali na zjištění, že v těle mladšího muže dříme staroch, kterého dřív znali, to se záhy i celkem smysluplně vysvětlilo, ale u manželky bývalého vojáka, ano, Edward vlastnil tělo toho mrtvého muže, ten se jmenoval Mark, už vysvětlení chybělo, a žena až moc rychle uvěřila, že se jedná o vědecký experiment. Stačí chvilka nepozornosti a už se vezete, protože film je to místy dost zamotaný, ale tahle "šmodrchanice" baví. Režisér Tarsem Singh se osvědčil jako vizionář v oblasti komponování scén a záběrů, ale tady to tolik neplatí. Občas film působí rutině televizním dojmem, chybí spektakulární výprava, na akci film neužije. Hlavním magnetem filmu je jeho námět. Výměna těl je z diváckého hlediska vždy nějakým způsobem atraktivní. A z toho tento film čerpá. A je znát, že chce být jiný, chce ohranou látku zpracovat inovativně. Působivé scény se najdou, na začátku je jich víc než ke konci. Edward si dokonce v úvodu užívá výhod "omlazení" a to tak, že klátí atraktivní ženy na potkání. Působilo to možná nepatřičně, magnát ztvárněný Benem Kingsleym je totiž spíše solidní muž, ale kdoví, co dělal zamlada, že. Film se komerčního úspěchu nedočkal, přece jen divácká ignorance nebyla úplně na místě. I když existuje celá řádka filmů na téma výměny těl, i u nás máme svého zástupce "Já nejsem já", ještě o mnoho spřízněnější je drama "Dvojrole", je tenhle film zvláštním ve svém ranku. Určitě víc baví než nudí. A Ryan Reynolds má s výměnami těl a s pobytem v cizí kůži své nemalé zkušenosti. Je jedním z mála herců, kteří na obdobné téma, mají ve své filmografii více než jeden film. Tím prvním je komedie "V cizí kůži". Zárukou je, že u tohoto snímku nevyletíte z kůže, ať už je to myšleno jakkoliv. Jedná se svým způsobem o inteligentní snímek nesoucí i nějakou (konspirační) myšlenku. 80%

    • 10.2.2015  08:09
    Neuvěřitelný týden (TV pořad) (2015)
    ***

    Extrémní týden, který nevybíravou formou glosuje po svém známý bavič a imitátor Petr Jablonský. To, že se pořad vysílá po 22 hodině, umožňuje jeho protagonistovi odvázat se a hnát nedávno minulé události, respektive události uplynulého týdne z oblasti politiky, kultury i sportu za krajní mez, což někdy vychází vtipně, někdy trapně. Podíl mezi tím, co je humorně nápadité a co už je jen nevkusně urážlivé, se poměrně stírá a v jednotlivých příspěvcích panovala vzácná vyváženost, kdy netřeba žehrat na dramaturgický ráz relace. Lepší už stejně nebude. Na úvod Jablonský zvolil imitaci osobností, které s oblibou paroduje nejraději. Největšího prostoru se dostalo pochopitelně Zemanovi, po něm následoval Klaus, co skončil po autogramiádě ve svěrací kazajce, v menší míře byl přítomen Sobota a Troška, kteří obstarali kulturní okénko spojené s premiérou třetích Babovřesk, následovala i úplatkářská kauza z fotbalu s rozhodčím, co za patřičné "kapříky" pískne všechno, slízla to i pražská primátorka Krnáčová, ušetřeny nebyly ani stupidní pořady o vaření a v jednom takovém vystoupila Chantal Poullain a její "dobrota" z žížal. Nově byly k vidění i osobnosti, které Jablonský do svého repertoáru zařadil poměrně nedávno, a sice ministr Babiš a hodně překvapivě i diktátor Adolf Hitler ve svém nenávistném projevu. Jablonský má v zásobě desítky osobností, které imituje, některé imituje s bravurou, u některých má ještě rezervy. Nejpromakanějšího má Zemana, toho ostatně dělá velmi často a rád, hodně dobrý je Troška, Sobota je rovněž dobře odvedený, ale toho už bych příště vynechal, protože se tímto bavič vrací do estrád, které satirickému týdeníku nesvědčí, to samé Poullain, která už by se také nemusela vracet. Babiš nebyl úplně zdatně odvedený, nevšiml jsem si, že by vždy nasadil podivný škleb, jak ho předváděl Jablonský, i když pravda, zjev to tedy je a hned se mu tak nikdo nevyrovná. Imitátorství i satira je náročná disciplína a Jablonský je ve svém živlu. Jak dlouho v něm o nedělních večerech na TV Barrandov ještě setrvá, záleží na mnoha okolnostech. Určitě nehrozí, že by mu došla invence, ostatně k tvorbě pořadu si přizval, respektive k psaní scénářů, svého otce a na place mu v terénu vypomáhá sličná zpravodajka Sandra Nováková a spol. Dá se předpokládat, že než pořad bude z nějakého důvodu za nějaký čas stažen z vysílání, vyřádí se populární bavič do sytosti a vyšponuje svůj pořad do extrémních výšin. Snad to také někdo ocení. Zatím je to víceméně trapné odhalování pravd za "zkreslenými" událostmi ze zpravodajství, ale proč tomu nedat šanci. 50%

    • 2.4.2016  11:41
    Nexo Knights (TV seriál) (2015)
    *

    Jeďte do Dánska, opijte se jako Dáni, kupte si Lego, s nímž vám bude Prima. Mně Prima nebylo, když se na mě vyřítily rozjuchané legolácké figurky, které nepřinesly sebou žádnou porci zábavy. Jak hrozné bylo prozření, když jsem záhy učinil objev, že z Lega piču neuděláš. Ovšem dokonalé kundy z diváků dělají tvůrci těchto pitomin. To je hnusná stavebnice tak populární, že se cpe i do oboru, do kterého se pramálo hodí?! Filmy a seriály s motivy Lega - NE! Není to jediný seriál, kde vystupují humpolácké figurky s rukama na ucvaknutí varlat. Evidentně sledovanost nebude nijak valná, když se nikdo neodhodlal ke komentáři. Asi takhle, je to to nejhorší, co může po ránu postrašit diváka, vyjma ranní klesající erekce. Nebudu se namáhat s popisováním děje, neb jsem to celé dokonale nepochopil. Animace není nijak otřesná, ale k postavám se nedá vytvořit žádné teplé, studené, přihřáté, ohřáté, prostě jakékoliv pouto. Jen si s tím děti zamrdají mozek. Naprostá stupidita. Technická stránka si vysloužila polomongoloidní hvězdičku. 20%

    • 11.7.2015  20:03
    Nightlight (2015)
    ***

    Baterka udělá v nočním lese blik, blik a celá parta kamarádů ztropí pěkný povyk. A když píšu, že celá, tak to není tak docela pravda, protože pes, kterého do toho lesa nesmyslně přibrali, zachoval psí čumák. Ostatní vřeštěli, pištěli, jančili a běhali sem a tam po lese, až se z legendy obestřené kolem prokletého covingtonského lesa stala (téměř) fraška. Parta kamarádů podnikla noční výpravu do lesa s POV kamerou, která si žije svým životem a neustále během filmu střídá svoji obsluhu, když by s ní natáčel i ten zmíněný pes, nepřišlo by to nikomu divné. To, co je zpočátku jen žert s cílem pobavit se při noční hře na schovávanou zvané "Noční světlo", se po pár minutách mění na něco méně žertovného, kdy v lese přebývá temná síla, která jde partě po krku. Přijde první smrťák, ale film to moc nenakopne, naopak se celý ponoří do nepříliš srozumitelného chaosu s chatrným scénářem a s málo údernou režií, která tápe, jak film dostatečně uchopit, aby fungoval. A on moc nefunguje, jak by chtěl, ale snaží se. Technickou úroveň pořízeného obrazu asi nemá cenu kritizovat. Je až moc na amatérský záznam kvalitní, k tomu připočtu dokonalé osvětlení temného lesa a nezničitelnost kamery, která i po několika zřetelných otřesech a pádech na zem, zůstává stále dokonale funkční. Není příliš jasné, co partu celou dobu pronásleduje a ohrožuje na životě. Duch chlapce, který zde kdysi spáchal sebevraždu, nebo snad nějaký démon či jiná entita? Uspokojivé vysvětlení film nepodal nebo ho zkrátka ani podat nemohl, když měl tak blbě nedořešený scénář. K herecké partičce sestavené z neznámých mladých lidí si hned tak vztah nelze vytvořit. Jel jsem na neutrál, slečny byly pohledné, maníci snesitelní. Film nemá příliš patrný střih. Samozřejmě, že film se bez něj neobešel, ale mnohdy se jelo na dlouhé, nepřerušované záběry, kdy to mělo vypadat jako amatérský záběr s absencí profesionálního střihu. Bylo zajímavé v těchto sekvencích na jeden nepřerušovaný záběr pozorovat, jestli se třeba mrtvola pohne, když rozrušený člen party cosi pronášel do kamery, výjimkou nebyl ani hrozivý stín postupně blížící se jakési postavy a řada dalších (strašidelných) detailů, což bylo to zajímavější, co film nabídl. Mrtvola se sice skutečně pohnula, ale nedá se to přímo uznat za odbytou realizaci, neboť oběť de facto nebyla tak úplně mrtvá, jak se divák později přesvědčil. A to je právě slabina filmu, kdy vlivem zmateného scénáře, nebylo jasné, zda se jedná o úmysl nebo zkrátka jen hloupost tvůrců. Vzhledem k tomu, že režijní duo Beck & Woods nenatočilo nic, co bych mohl s tímto snímkem porovnat, přikláním se k variantě méně schopných tvůrců, kteří měli pro tenhle svůj horor úžasné strašidelné předpoklady, ale svoji možnost v lese utopili pod snůškou neuhlídaných stupidit, mezi nimiž občas probleskne dobrá lekačka až strašidelná scéna originálnějšího rozměru. Jenže je toho menší množství, než by bylo potřeba pro super prožitek, filmu ke všemu chybí rytmus a dynamika. Film tedy určitý strašidelný potenciál má, hlavně úvod je velmi slibný. Vděčné prostředí temného lesa (možná) některým divákům připraví atmosférický hororový zážitek, ale může se taky stát, že v tom lese zabloudí raz dva. Pak nebudou vědět, která bije, leda až dostanou baterkou nebo kamerou do kebule a zvolají, že to byl neotřelý Found Footage kousek. Neotřelé to vlastně docela i bylo, ale stejně tak převládaly i neodbourané neduhy, které rušivě blikaly víc, než světlo porouchané svítilny. 60%

    • 10.2.2016  09:46

    O vánočních svátcích jsou všichni v New Yorku tlustí a bez pohybu. Liam Neeson odhazuje nedopitou láhev kořalky a vychází do nočních ulic a přilehlých lesů, aby se nadýchal čerstvého vzduchu, domluvil počínající prostatě a neslyšel vrzat své klouby. Heslo v alkoholickém těle, (z)dravý duch, plní do puntíku. A že těch (černých) puntíků má ohledně své temné minulosti nepočítaně. Příběh začíná v momentě, kdy jej vidíme postřeleného bezvládně ležet a pronášet poslední slova (pravděpodobně) před smrtí. Musíme se v příběhu vrátit o 16 hodin zpátky, abychom zjistili, co tomuhle osudovému okamžiku předcházelo. A celé to bude bohaté na události. Jimmy Conlon je totiž odpadlík, který je v područí místního mafiánského bosse, s nímž ho pojí pradávné a do jisté míry nedotknutelné přátelství. Důležitý je ten termín "do jisté míry", protože až mafián přijde Jimmyho rukou o svého milovaného syna, už se nebude nadále chtít kamarádit. A rovnou uspořádá na Jimmyho a jeho syna hon. Oba totiž mohou za synovu smrt, i když to byl všivák jak se patří. Od té doby bude divák testovat Neesonovu fyzičku, neboť za dvojkou na útěku vysílá rozezlený mafián svoje nohsledy, zkorumpované policisty i nájemného zabijáka. A nebohý Jimmy musí rychle vystřízlivět, mít precizní mušku, tvrdé pěsti a svatou trpělivost se svým synem, se kterým se léta nestýkal. A co ta jeho temná minulost? Ale no tak, i kdyby kruťák Neeson povraždil půlku zeměkoule, stejně je to kabrňák, co své akční postavy hraje stále velmi uvěřitelně a sympaticky. Takže, i když se film snaží namluvit, že to byl v minulosti parchant, divák na tuhle informaci sere. Celý film je svižně a dynamicky akčně natočen. Režisér Jaume Collet-Serra umí efektní akci. S Neesonem už natočil třetí film, takže přesně věděl, jaké požadavky si žádá film s nálepkou akčňák, který nebude stavět na dialozích, a bude mít jednoduchou příběhovou kostru. Akce neutuchá do poslední chvíle. Ed Harris je docela zajímavý boss, i když už vyšší věk nenahradí zlým pohledem, fyzičku měl horší, sebranka kolem něj je pestrá, nájemný zabiják, kterého ztvárnil Common, má nečekaně zásadní prostor, pokud jde o ty nejnapínavější scény filmu. Celé to drží pohromadě. Vynechal bych třeba postavu neúplatného policisty, která je ve filmu nadbytečná a zavání seriálovým původem. A není to jen "seriálově" disponovaným Vincentem D´Onofriem. Denního světla si ve filmu moc neužijete. Scény jsou však kvalitně nasvícené, skutečně tmavých scén je ve filmu minimum. Máte-li rádi Liama Neesona a osamělost jeho hrdinů, kteří se pohybují v dynamicky nasnímaném filmu, s velkou porcí akce, tenhle film je dobrou volbou. A to Liama Neesona nijak nežeru. 100%

    • 10.2.2019  11:46
    O panně Mahuleně (TV film) (2015)
    *

    Německy neohebné, pohádkově směšné, grimmovsky k nepoznání. Začátek příběhu, záměrně neužívám označení "pohádka", neb to s ní nemá nic společného, sliboval naděje, že se v děsivých sobotních úkazech jménem pohádky bratří Grimmů najde alespoň jeden, který bude nositelem jakési kvality. Samozřejmě (relativně) koukatelné to bylo jen do doby, než píchatelnou Cleo von Adelsheim zavřeli na sedm let do temnice, ze které po sedmi letech rovnou mohla na přehlídkové molo, namísto ke kosmetičce, k zubaři a do kadeřnického salonu. Co jedla, pila, kam močila i kakala, když ji zazdili, už vysvětleno nebylo. Důležité je, že jejím vylezením z kobky to byla jen a pouze nechtěně směšná otřesnost. Tvůrčí tragično podtrhl ještě příjezd jakési úklady strojící krávy s flekem na ksichtě, vypadalo to na lišej po kontaktu s medvědím lejnem, ovšem jejím příjezdem se zvedla vlna intrik, neb hrabě Konrad, to byl bývalý maník Mahuleny, se jaksi nedovtípil, že pod závojem dojde posléze k "neprozřetelné" výměně vdavekchtivé ženy, načež si nedopatřením vezme právě léta oplakávanou Mahulenu. Pokud vám předchozí souvětí nedává dobrý smysl, vězte, že je to nic proti tomu, co zažijete s touhle odpadní filmařinou. Režisér nenabídne po režijní stránce zhola nic, herci, pokud se ten soubor účastníků dá vůbec tak nazvat, se dají pasovat na výkvět odstrašujících kreatur a celé to má značně pokleslou úroveň úplně ve všem. Do odpadu to nejde jen kvůli rozjezdu, který ještě nenaznačoval brzký zánik mozkových buněk, a zábavné debilitě, která postihla každé políčko filmu. Sobotní dopoledne na Nově s pohádkami bratří Grimmů jsou už pro mě dál tabu. 2/10

    • 5.8.2015  10:23
    Oko za oko (2015)
    **

    Body pro hlavní herečku, protože má fakt good body. Víc už se z psychologicky laděného snímku nedařilo vyrazit. Film je slabě zrežírovaný, ke všemu špatnému je nudný a nebývale krotký, pokud jde o přístup a zobrazení násilí. Na Oskara nominovaná Rosamund Pike by ráda utahaný film rozpohybovala, ale nemá pořádně jak. Samotné znásilnění je blbě natočeno, Rosamunda ohnutá o stůl, nic není vidět, ze stěžejní scény filmu nejdou žádné emoce. Ani dál to není s filmem lepší. Úvod vypadá poměrně slibně, prostředek se táhne, Miranda navštěvuje svého "nabíječe" v celkem realisticky vyobrazeném vězení anebo si s ním koresponduje a v podstatě se s násilníkem normálně přátelí, něco zajímavého se začne dít až v závěrečné třetině filmu. V ní se divák dozvídá, že znásilněná zdravotní sestra měla s násilníkem svůj vlastní plán a přátelila se s ním jen na "oko". Kdo čeká strhující závěr filmu, bude naštvaný, jak je pomsta unyle a nekrvavě podaná. Scénář s režijním pojetím se nepotkal v ideální symbióze. Jsou úseky, kdy je film absolutně nevěrohodný, nudný, v mnohém je i nedotažený a polovičatý, v jakém konkrétním žánru má být vlastně natočen. Psychologické drama, k tomu má nejblíže, ale dlouho se nedrží optimální konstruktivnosti psychologie postav, přece jen třas rukou traumatizované hrdinky není zase až taková pecka a je to asi to nejvíc, na co se rozvleklý film zmůže. Na všechno, co se nahromadí v závěru, se jde zbytečnou oklikou, která si hraje až na moc velkou sofistikovanost, ale citelně chybí vyzrálý režijní přístup, kterého se nepříliš osvědčenému režisérovi Fouadu Mikati nedaří docílit, jak měl zřejmě v plánu. Závěrečné zúčtování je slabě natočeno, až ani nevíte, co vlastně násilník schytal na oplátku, že smočil v železné kundě. Hrdinka prohlásila, že jeho ocas necítila. Možná jsem to jen blbě pochopil. Označit film za experimentální dost dobře nejde. Nevidím v něm nic tak novátorského, přelomového ani zvláštního v tom dobrém diváckém smyslu. Pěkný zadek a šarm Rosamund Pike je dostatečnou pozvánkou k filmu, který diváka nedrží ve střehu, ale divák má potíže, aby u filmu neklimbal. To není dobrá vizitka pro rape & revenge thriller. 40%

    • 19.4.2016  09:11
    Osamělá (2015)
    ***

    V hlavních rolích sexy single máma, vozíčkář, bezdomovec.... a duchové, noční můry, vidiny, nebo holka magor? No však sami uvidíte, co z toho nakonec vyleze. Na práci nočního hlídače se moc žen nehlásí. Julia by v ní snad mohla najít zalíbení, kdyby jí její dojem nekazilo hned několik faktorů. Její nadřízený starší kolega je tak trochu podivín, který ale svoji práci vykonává velmi zodpovědně, po rozlehlé budově, zejména v její nedokončené části, se pohybují divné přízraky, a vůbec se zde v noci dějí divné věci. Je to ale dobře placený flek, tak co. Olalá, až o něco později zjistíme, že celý film stavěl na jedné velké pointě, která sice vzhledem k předchozímu ději nedává dostatečný smysl, nicméně divák má dost dlouhou dobu na to, aby ji, byť třeba i přibližně, vytušil. Nedá mně to, abych nenapsal, že vlastně vše, co je ve filmu k vidění, je už v žánru hororu dostatečně překonané, a to ve všech příslušných kategoriích, kategorie béčkové, céčkové, případně ještě nižší nevyjímaje. Proto je tedy od tvůrců hezké, že se tak snažili, ovšem to, s čím přišli, zde nejednou bylo v různých obměnách. Film je v podstatě o dvou hercích. Sledujeme jejich bloudění v labyrintu chodeb, jejich rozhovory u monitorů s bezpečnostními kamerami, občasný výjev či zjev ve spoře osvětlených prostorách, to je náplň, která tvoří většinu děje. O postavách téměř nic nevíme. O budově se záhy dozvídáme, že v ní bylo sanatorium, v němž byly děti, s nimiž se ne zrovna lidsky zacházelo. Neokoukaná Louisa Krause musela na diváky nějak udělat dojem, takže od poloviny filmu jde její pracovní uniforma dolů, nástup hlásí vyprsené tílko. Jason Patric nešel do trenek, je upoután na invalidní vozík, což ho nikterak v pohybu(bu) nelimituje, neb jízdu i přesuny z vozíku zvládal brilantně. Jak je na tom film s bububu a s budliky budliky, to už je v takových lehce atmosférických intencích. Kupodivu, i přes snahu kamery, se to k velkým lekacím scénám nedostane, příjemný dojem kazily jen pohybující se židle, které v jedné scéně směšně "obklíčí" Jasona Patrica. Rozuzlení se dá odhadnout, tvůrci je několikrát až příliš okatě a průhledně předloží, pozorného diváka to neošálí. Tedy pokud si u toho nezdřímne, ono to nemá žádné grády, tempo je celkově pomalejší. Film vyznívá po technické stránce extrémně levně. Nebylo na dobré masky duchů, přízraků, speciálních efektů je poskrovnu. Nezbývalo nic jiného, než aby to herci v hlavních rolích vzali na sebe a začínajícímu režisérovi Eytan Rockawayovi tak výrazně pomohli v jeho hororovém plahočení. 60%

    • 1.1.2016  18:18

    Quentin Tarantino předložil filmový materiál, který by vydal na delší a obsáhlou studii. Nerad nad něčím erudovaně bádám, svoji recenzi tedy hodím do svého standardu. Pod žánrovým pojmem western si většina diváků představí nějakého maníka v klobouku, s koltem u pasu, cválajícího na koni. Quentin Tarantino má o tomto žánru své ucelené a utříděné myšlenky, které staví do geniálně promyšlených žánrových hrátek, které nemají tvůrčí obdoby. V praxi to vypadá tak, že jeho výsledné dílo má do skutečného westernu daleko, ačkoliv se výpravou a časovým údobím nacházíme v době pistolníků. Rovnou můžete zapomenout na kladného hrdinu, který má milimetrově přesnou mušku. V případě tohoto počinu je na scéně osm antihrdinů + jedna žena (v poutech). Všichni si dali dostaveníčko kdesi ve Wyomingu v zasněženém srubu, který je krámem se smíšeným zbožím i tavernou zároveň. V tomhle lokále rozlévá chutnou rajskou polévku šéf podniku Quentin. Má to skutečně dobře rozvrstvené. Nejdříve sype do té polévky pořádnou hrst písmenek, dialogů, které baví svojí nastavenou úrovní. Ta je tradičně vysoká. Dialogy se nešetří, zabírají dobrou polovinu stopáže. Ke všemu s nimi režisér dokáže divy. Jejich prostřednictvím umí navodit napětí. A to není běžný jev. Jedná se o dokonalou formu promyšleného dialogu, jehož obsah je postupným skládáním do jednoho uceleného obrazce. V druhé polovině se už servíruje drastická rajská. Když ji doprovází geniálně posazená hudba mistra Ennia Morricone, přistihl jsem se, že mně vstávaly samým napětím koule (i na ně ve filmu přijde řada) z toho, co přijde v příštím okamžiku. Ve filmu je množství scén, které jsou tak mistrovsky natočené, dokonale načasované, prostě geniálně propracované, že se péro samovolně postaví do pozoru, i když bezpečně víte, že naposledy stálo u státní hymny nebo pohřbu znásilněného dědečka mlokem, kterého jste chovali, ale on utekl, i přes veškerou vaši péči.Nevím, co se postaví dámám, neb tenhle film zrovna není primárně určen jim. Celý tříhodinový spektákl je rozdělen do šesti kapitol, do kterých si Tarantino dovolí vstoupit jako vypravěč, což je nevídaná záležitost. V příběhu i v postavách jsem se dobře orientoval. Postavy byly samozřejmě dokonale zahrané, práce s herci tradičně maximální, vyskytl se však jeden poměrně zvláštní prvek, kterým ty postavy byly zajímavé. U žádné z nich si totiž divák není stoprocentně jistý, zda o sobě říká pravdu. Tím vznikalo zvláštní a mimořádné napětí dávající prostor neustálým pochybám a spekulacím, což ve výsledku filmu dodávalo na prožitku. Není problém angažovat do Tarantinových filmů kohokoliv z hvězdného hereckého seznamu. Tentokrát však film kalibrem DiCapriova rozměru neláká jako tomu bylo posledně. A představte si, vůbec to nevadilo. Kromě běžných Tarantinových hereckých souputníků, je tak nejhvězdnější akvizicí Channing Tatum. Jistě si řeknete, že tři hodiny v kině, ještě k tomu na westernu, jsou přespříliš. Nepopírám, že ve filmu se najde pár pasáží, které by si vyžádaly zkrácení. Cesta ke srubu dostavníkem třeba trvá téměř hodinu. Na lokace také film zrovna pestrý není. Jakmile dojedeme do srubu, už se z něj nehneme. Jenže Tarantino je režijní mistr. V jeho podání je i v podstatě obyčejné zavírání rozbitých a netěsnících dveří značně originální. A těch vyšponovaných hlášek, když dojde na dramatické a drastické scény! Už se tolik nevyžíval v nechronologickém řazení scén, i když i na tento jeho vydatně používaný prvek, přijde (jednou) ve filmu řada. A spousta režijních postupů je originálních a "tarantinovsky" specifických. Příznivci červených "polévkových" chlístanců mají možnost je doprovodit až do kina. Jedná se o jeden z nejpromyšlenějších filmů Quentina Tarantina. 100%

    • 10.5.2015  08:41

    V rámci záchrany oveček ve filmu a vedení dětí k lásce k (hospodářským) zvířátkům, potažmo přírodě, se na tohle vyplatí obětovat rodičovské kino vstupné. Ale jako doprovod do kina si s sebou pro jistotu vezměte veterináře, anti alergenní kapky a nastavte si mozek na gagy, proti nimž je uklouznutí po banánové slupce složitá matematická rovnice. Fenomén ovečka Shaun se z tv obrazovek přestěhoval na plátna kin a nevede si nijak špatně. Určitě ale z toho dnešní (náročný) dětský divák nebude paf. Je fakt, že není na co moc zírat s otevřenou pusou. Na plátně jde všechno podle plánu. Místo tradičních skečů se přihodil příběh. Sice jednoduššího ražení, ale už je to regulérní příběh. Farmář chová stádo oveček, mezi nimiž je i Shaun, která se chce vymanit ze stereotypu a zmizet do světa. Prvním povedeným gagem na rozjezd bylo uplacení kachny toustovým chlebem. Film s gagy nešetří, ale jen se mně nechtělo smát všemu, co zavánělo vtipnou reakcí. Tempo nasazené zdárně. Na farmě se moc nezdržíme, neboť útěk z farmy se nevyvíjí dobře pro farmáře. Ten následně skončí v nemocnici se ztrátou paměti. Vyslouží si kvůli nezjištěné identitě jméno pan X a v místním kadeřnickém salonu rozjede svoji krátkou kariéru šik sestřihů, když upraví vlasy rozrušené celebritě. Jenže Shaun a její družina zpytuje svědomí a svého milovaného farmáře nechtějí na věky věků ponechat ve službách zákazníků toužících po "módním" sestřihu. Jejich plány na záchranu jim však zkříží démonický správce odchytové služby potulného zvířectva. Filmová verze se od té seriálové v lecčems podstatně liší. Charakteristické zabečení Shaun téměř odpadlo, ale zachována zůstala ústřední chytlavá melodie, která se v závěru filmu dokonce dočkala rapované verze. Kvalitních hudebních songů se line příběhem hned několik. Pamětníci ocení hudební seskupení M-People, jejichž dávná hitovka "Search for the Hero" také zazní. Animace je oproti seriálové verzi mnohem propracovanější. Není to určitě animace z nejlíbivějších a zvláště lidské postavy jsou ksichty k pohledání, ale pokud máte rádi "plastelínové" filmy, respektive figurky, určitě nemůžete být zklamáni. Tahle groteska má i své silné scény, ve kterých jde legrace stranou. Zvířecí útulek navodí dětem solidní depku a vtip s uvězněným kocourem Hannibalem Lecterem určitě nepochopí. Předpokládám, že ve věku cca pěti let nesjíždí s rodiči Mlčení jehňátek. Osádka v útulku však pobaví, i když akvarijní rybička za mřížemi je dost unikát. Jde o grotesku, takže se nemluví. Titulky tedy potřebovat nebudete. Na filmové verzi je vidět, že debutující zkušený scenárista Mark Burton se svým začínajícím kolegou Richardem Starzakem odvedli sympatický výsledek. Ke konci to bylo sice natahované dobrodružství, vytratil se rytmus a spád a úroveň gagů šla rapidně dolů, ale zabečet s touhle ovečkou lze poměrně dobře, i když se z hlediska nároků dětského publika, jedná o víceméně (pod)průměrnou zábavu. 40%

    • 6.3.2015  11:44

    PÉREM markýze de Grey aneb sexuální ANÁLfabeti spojte se. Někdo to rád sado maso, vyšlo z toho sádlo máslo. Pochopil jsem, že tenhle film není o vzrušení, ani o míře vkusu erotična, ale dost z toho, co jsem viděl, vypovídá o tom, čím si prochází žena v klimakteriu. Je to film o ženě-spisovatelce E.L.James, obtloustlé a statné matróně, co jednoho dne zjistila, že v době, kdy má mít periodu, je prostěradlo pod ní po noci proklatě nekrvavé. Krámy ustaly a citově vyprahlé ženě nezbývalo, než obsáhle vylíčit prostřednictvím knihy své touhy, přání a pocity citově vyprahlé ženy. Zmíněná žena si dělá dobře obouvací lžící, při mytí nádobí se přivazuje ke kuchyňské lince a při obědě se píchá vidličkou do dvojité brady a zrcadlu před sebou sděluje, že jí to nebolí. Kniha se stane bestsellerem. Masturbace na sucho může začít, ale ne s tímhle filmem, a už vůbec ne se sexuálními scénami, které obsahuje. Jsou úplně mimo, ačkoliv film není na nich až tolik postaven. Horší je, že šulín zůstane nepostaven. Z Dakoty Johnson určitě hučení v klacku nehrozí. Typově je něco mezi Tatianou Vilhelmovou, Valerií Golino a Audrey Tautou, čili ani jedna z žen z tohoto mixu není můj typ. Ke všemu je takové jelito, že jsem jí tu submisivnost i uvěřil, ačkoliv scénář ani nevěděl, že hrdinka má taková být a zcela náhodně z toho vyšlo, že je subinka. No prostě píčovina úděsná. Jamie Dorman měl za úkol imponovat ženskému publiku. Jistě, jenže, kde nechal charisma, jakým by měl oplývat?! Místo toho tady máme kudrnatého mamrda, který v jednom výrazu má zahrát zoufalce, zhýralce, svůdníka, prasáka i zvrhlíka. Sám nevím, co jsem si měl z té jeho "pestré" výrazové škály vybrat. A tak jeho výkon zůstal někde utopený na dně, stejně jako všechno ostatní s ním. Sexappeal ta slavná erotická dvojka měla asi jako hadr na podlahu. Film se zpočátku snažil o nadhled, třeba když se vyjednávaly podmínky smlouvy mezi slečnou Steelovou a panem Greyem. V tu chvíli jsem se ještě relativně bavil nad určitou zábavnou zvrhlostí, s jakou to bylo podáváno. Netuše, že to bude poslední moment filmu, kdy na mě nepoleze dřííííímo, dříííímo, dřímotěnka, přišla na mě dřímota. Ta se o mě pokoušela, neboť druhá hodina filmu byla pekelně nudná. Tím nechci říct, že by ta první hodina byla nějak exkluzivní, ale jistá očekávání v sobě nesla. Jméno režisérky kvalitu nezaručovalo. Sam Taylor-Johnson by určitě neměla dál přijímat nabídky k režírování. Její předchozí režijní práci nikdo neviděl, protože se jedná o velmi podřadné filmy, které doposud natočila. Tenhle film pro kina je dobrý jen po jeho technické stránce. Kamera funguje tak, jak má, nasvícení scény, včetně té erotické, je intimní a působí diskrétně, jako když děláte něco zakázaného a nechcete, aby vás někdo při tom viděl. Výsledné scény jsou však velmi sterilní, nevyvolávají erotické podněty a spíše vyvolávají pobavený úsměv nad tím, jak režisérka nezvládá základy řemesla, práci s herci a nemá schopnost zamaskovat značně pičoidní scénář. Knihu do podoby scénáře přepsala málo osvědčená Kelly Marcel. Vloudily se jí do něj prvky telenovely a vznikla podřadná romanťárna na úrovni veleděl Danielle Steelové, kdy hlavní hrdinka s ní zřejmě bude v nějakém příbuzenském vztahu. Odtud to příjmení Steel, které je u obou až podezřele shodné. Ty pokusy o romantiku byly ovšem zabíjející. Létání v ultralightech, výmluvné pohledy (snad?) zaláskované dvojice a opět nebetyčná a natahov(n)aná nuda. Zarážející pro mě bylo, proč milionář s obrovskými možnostmi na seznámení, zrovna visí na jedné pipce a nepošle jí do hoven. V tom filmu se vůbec nic neřešilo. Když se začala řešit Christianova pohnutá minulost a neradostné dětství a důvody jeho záliby v BDSM, byl rádoby erotické pohádky v příšerně nablblé realizaci ve stylu hloupých telenovel konec. Distributorův překlad milionářova příjmení Grey na Šeď, mě utvrdil, že IQ chybělo snad úplně všude. Neměl jsem velká očekávání, ale že se mně na filmu bude líbit jen vypiplaná barevnost vizuálu, jsem fakt nečekal. Přemýšlím, kam to ženské pokolení spěje, když je schopné rozplývat se a honit si kliťák nad debilní fraškou s úděsným hereckým obsazením. V mém okolí se film líbil například mé sestřenici, ta má děcko za svobodna, IQ obalu od čokolády a představuje typický vzorek cílové skupiny tohoto mimořádně rozleptaného a asexuálního filmu. Rozleptala ho nuda, polovičatost, sterilita a stupidita. Škoda, námět sliboval víc a v kinech delší dobu chyběl film s erotickým námětem. Bohužel, filmu nevyšlo vůbec nic. Vzešla z toho maximálně příručka pro ANÁLfabety bez sekce análních praktik. Ty jsou po vzoru filmu přeškrtnuté. 0%

    • 29.4.2016  09:05
    Padesátka (2015)
    ***

    Na startu padesátého ročníku krkonošské Tříkrálové padesátky je početné pole běžkařů. Příběh se věnuje jen dvěma z nich, Jurovi a Janovi, přičemž drtivá většina děje se odehrává mimo trať, konkrétně v horské hospodě horala Pavky Bulána, svérázného samorosta značně srostlého s horským prostředím i naturelem, co s obsesí sobě vlastní ctí tradice závodu, a který svého syna Juru ustavičně plísní a peskuje za to, že nebyl schopen letošní závod dokončit. Ten trpí "vysokohorským" přetlakem semene, když s oblibou klátí na netradičních místech místní padesátileté feny, což se mu i vymstí. Do osudů figurek zasáhnou nejen nečekaná a postupná přiznání a odhalení, čímž se vzkřísí vzpomínky na příjemnou i nepříjemnou minulost, ale svému dostojí i negativní věštba z hrníčků, která má jedné z postav přivodit osudovou smrt. Číslo padesát hraje ve filmu svoji ne nepodstatnou roli. Ačkoliv debutujícímu Kotkovi chybí do této číslovky hodně let, projevuje se na režijním postu jako starý mazák, který si s problematickým scénářem Petra Kolečka v převážné většině ví rady, akorát nedokáže filmu dát permanentní směr. Nejméně do poloviny je film originálně a svěže nahláškovaný, postav přibývá, jejich osudy jsou postupem času nečekaně provázané. Zavítá se i do jejich retro vzpomínek, které koketují s groteskou. Jenže děj se zasekne v horské hospodě, zkazí se počasí, ve statickém ději o třech postavách v popředí (Pavelka-Prachař-Taclík) začne přibývat vážnějších momentů, které by potřebovaly i samostatnější i obšírnější rámec rozboru, na který není čas. Většina herců pochopila, co po nich režisér chtěl. Zradil je často zvuk, který nekvalitně, ne vždy srozumitelně, reprodukoval jejich repliky. Taclík je o 11 let mladší než Cibulková, přesto hraje jejího syna. Tomicová s Malým vytvořili manželský pár, není tajemstvím, že jsou manželé i ve skutečnosti, herec Dulava hraje postavu, která se ve filmu jmenuje Dulava, Stašová nadabovala místní handicapovanou ženu, do jejíž tváře nepohlédneme. Scénář nepředstavoval vrchol scenáristické práce, hlavně ne všechno se dokonale promísilo, aby vytvořilo kompaktní celek. Divadelní i televizní minimalismus záhy v plné míře prosákl do dějových rovin, které vytahoval velmi neotřelý režijní přístup. Nechyběl cit pro obrazové ztvárnění, horská krajina je pečlivě romanticky zasněně, nevyzpytatelně nebezpečně i příjemně temně nasnímaná. Docela by mě zajímalo, do čeho by se Vojtěch Kotek režijně pustil příště. 60%

    • 29.1.2017  10:41

    Někdo měl doma na záchodě rozečtený román Johna Greena, v němž bázlivý Ošklivák hledá průbojnou Krásku, a rozhodl se jej zfilmovat. Produkce si usmyslela, že se z přehlídkových mol povolá Cara Delevingne. Na tu mládež přece slyší, ta určitě naláká nevybouřené mladíky, kteří by jinak o film svými pyji ani nezavadili. A přihodí se neotřelá ˝storka˝ o tom, kterak na mapách existují města, co mají svůj skrytý význam. Cara Delevingne je ale ve filmu jen na začátku a na konci. Po trestné výpravě zaměřené proti jejímu nabíječi náhle vyklidí pole. Pak už se o ní jen mluví, případně po sobě zanechává různé indície. Jakkoliv můžeme kritizovat její herectví, tenhle film táhla, bez ní už to tak svižné nebylo, film se mnohdy i vlekl. Stopáž byla fakt nepřítelem. Ovšem citlivé dušičky nevyjebaných mladých dívek můžou plesat pod nánosem inteligentních dialogů, v nichž omladina nemyslí na prcání, chová se velmi důstojně a opičáka Nata Wolffa při cestě za tajemnou kráskou podporuje, ani trochu mu nezávidí a do buchet na cestu mu nenaplili. No škoda, že film po hodině působil ˝vyflusle˝, postupně se ze všeho zajímavého vydal. Už jen v podstatě záleželo na tom, zda se ti dva spolu shledají a ze sex rulety si hrdina vylosuje bloudžobík, rimdžobík nebo hendžobík. Jen jsem mu přál, aby mu Cara ještě stála za to. A tak končí téměř pohádkový příběh, v němž je sex vyprávěn formou metafor a ovulující dívky po zhlédnutí drasticky žiletkou pracně seškrabávají ve svých růžových pokojíčcích Justýnky Bíbrovic, protože takový floutek, který se jim ani mezi kozy nepodepíše a nikam za nimi necestuje, ten si nezaslouží sdílet s nimi jejich růžovoučký svět. 6/10

    • 19.6.2018  08:09
    Parallels (2015)
    ***

    Film, co svým pojetím nemá daleko k pilotnímu dílu scifi seriálu. Jelikož se ale o žádný pilot nejedná, je výsledek nehotový a má tím pádem i zadupaný potenciál. Invenční scifárna bez triků? Inu, proč ne. Christopher Leone předkládá zajímavou ideu paralelních verzí života na Zemi. Ve filmu se při pátrání sourozeneckého dua po svém zmizelém fotříkovi setkáme s dvěma alternativními verzemi, v jedné je to post-apokalyptická verze, ve druhé je zářná i nevyzpytatelná budoucnost. Seriálovému dojmu se nijak nevzpírá i čistě seriálové obsazení, v němž dominuje Jessica Rothe. A za přemístěními čtyřčlenné party vězí jakási záhadná budova, která je branou do těchto paralelních světů. Režijně je to poměrně mdle uchopené, až na ústřední čtveřici, byli všichni ostatní naprosto nezajímavými figurkami. Má to ale svižné přechody a celkem i dějový spád. V rámci možností se celkem dalo akceptovat zobrazení alternativního světa, v němž se vyskytuje vaše druhé já, co je oproti vašemu současnému já poněkud někde jinde. To byl jeden z mnoha zajímavých prvků, jenže jeho prezentace byla vzhledem k stopáži nulově rozvinutá, takže zbývalo jen se dozvědět, co v budoucnosti dělá či nedělá/žije či nežije druhé já mladých hrdinů. Závěr je ze všeho nejhorší, v podstatě nedojde k žádnému vrcholu a celé to skončí dost neukončeně, jako když tvůrci nechali pootevřená vrátka k případnému pokračování. Celkově mně k mnoha dějovým machinacím chybělo vysvětlení, režisér vždy něco předložil, snažil se zapůsobit, což zůstalo bez vysvětlení, následně se věnoval dalšímu dějovému skoku. Po speciálních efektech se mně nezastesklo, absence propracovanosti už vadila. Film má invenční ráz, jen to chtělo víc kreativním způsobem nakopnout. 5/10

    • 23.1.2016  10:00

    Dejte mně vědět, až vás na téhle pětinásobné paraglidingové aktivitě něco vyděsí, neřkuli překvapí. Skutečně jsem si připadal, že mě démonická síla vzala na výlet do vzdušných výšek. No jo, do pekla jsme to vzali oklikou. A na té cestě jsme střetli celou řadu zajímavých poznatků, které mají v rámci série určitou (strašidelnou) relevanci. Tenhle díl je jako padákový kluzák. Jakmile se s ním nabere určitá výška, moc dlouho se v ní nesetrvá. A tak nejvíce budete obdivovat možnosti ruční kamery, které jsou zde nejvýraznějším a nejvíce využitým prvkem. Na krásu démona, který zlobí rodinu prostřednictvím malé holčičky, se už pomalu nedostane. Jsme v roce 2013, v Kalifornii se pozvolna blíží vánoční svátky. Mladá rodinka je pohromadě, včetně vnadné tetičky a strýčka, který by se svojí image hravě konkuroval pornohercům z osmdesátých let. Ostatně, do tohoto období také zavítáme, alespoň prostřednictvím zapomenutých a znovu nalezených vhs pásek, plus jedné omšelé kamery, které zde před čtvrt stoletím po sobě zanechali bývalí nájemníci - uctívači satanského kultu. Jak to tak bývá, neviditelný a (zatím) nehmotný démon jménem Toby se upne na nejmenšího a nejmladšího člena rodinného klanu - osmiletou Leilu (na mě vyhlížela daleko mladším dojmem). Vánoční klid a mír bere za své, když je celá rodina ve smrtelném nebezpečí. Dalo by se napsat, že ohrožené děti v hororech už jsou hodně vděčné téma. Oživení pekelného démona, to zrovna taky není neznámý námět. A docu-styl, ten už má dnes své zaryté odpůrce i příznivce, kteří v něm vidí stále inovativní budoucnost hororu. V podstatě se tvůrci "paranormální" pětky nijak nezmýlili ve svém výběru, když čtyři scenáristé napsali celkem působivý příběh, v němž je postavena do hlavní role nová ohrožená rodina, která se pohybuje v profesionálně natočeném, technicky kvalitně odvedeném a relativně přehledném příběhu (nepřehlednost zejména vládla v tom, kdo zrovna v danou chvíli třímal v rukou kameru a točil) s prvky strašení. Ano, jde jen o strašidelné prvky, neboť film to nikdy moc extra nerozbalí v tomto ohledu. Když už by se nabízela možnost do toho intenzivně praštit, divákovi se dostane statický záběr, v němž tvůrci volí zrychlený posun vpřed, což je vidět na ubíhající časomíře. Jedná se o několikahodinové časové posuny, během nichž se opravdu nic neděje. V závěru na vás vyhoupne inkriminovaný démon. Ach, ten byl nepovedený, pokud jde hlavně o inovativní rozměr. Trochu zklamání, zvláště když nás režisér na jeho krutý příchod připravuje celý film. Trošku práci si s ním trikaři mohli dát. Ve filmu jsou ale scény, o nichž se dá napsat, že mají v sobě nepříjemný a znepokojivý rozměr. Kamera je tentokrát mimořádně vynalézavá a její snímání prostor domu je skvěle aranžováno. Ne úplně nezajímavě působí rozklíčování dávné minulosti domu a jeho bývalých nájemníků novou rodinou. Ne všechno je ovšem dotaženo zdárně. Něco působí zajímavě, něco otravně a neoriginálně. Členové rodiny sice nejsou známí herci, ale autenticitu kazí obsazení již známé Olivie Dudley. Shrnul bych to tak, že ani tohle páté pokračování nevyděsí, a to ani omylem. Množství takových náznaků ale má, jenže buď je jen nehotově načne, nebo v horším případě ani neobjasní nebo neobhájí, proč k nim vlastně došlo, i když to zase až tak nevadilo. Sterilita předchozích dílů byla totiž poměrně zdatně překonána. Ve výsledku se jedná o jedno z těch záživnějších a povedenějších pokračování, které by už mělo být skutečně tím posledním. Já už bych ty démony nechal spát. A džiny z láhve raději nevypouštět vůbec. 60%

    • 7.6.2015  20:44
    Parlor (2015)
    *****

    Nepřiznaný čtvrtý díl Hostelu. Tak na mě z valné většiny působil torture porn příspěvek debutujícího dua Devon Downs/Kenny Gage. Ještě než dorazí miláček Eli Roth se svými kanibaly, navštívil jsem jistý tetovací salon, ve kterém chlápek s vizáží mukla zkouší novou, avšak velmi bolestivou metodu tetování. S heslem - já ti udělám tetování a ani ti nedám doporučení nevystavovat se s čerstvou kérkou přímému slunci, neboť slunce už stejně neuvidíš - mu jdou kšefty skvěle. Jeho tetovací salon nacházející se kdesi v podzemních prostorech láká na novou ozdobu těla, ale je to v podstatě mučírna, ve které se zákazníci zaživa stahují z kůže. Amy a její parta přátel doplatí na svoji důvěřivost. Okamžitě po pár úvodních vteřinách filmu jsem se ujistil, jestli fakt nesleduji čtyřku Hostelu s podtitulem Parlor, ale nic takového. Je však zřejmé, odkud tvůrci čerpali inspiraci. S trilogií ze stejného subžánrového ranku tento kus pojí hned několik styčných bodů. Američtí studenti se nacházejí na prázdninách v evropské zemi, v tomto případě je to Litva, jsou vlákáni do pasti mimořádně zvrácenou společnicí zvráceného tatéra, po městě řádí pouliční gang, studenti řádí na diskotékách a užívají si nezávazného sexu. V tom ostatním si však film kráčí svojí originálně zvrácenou cestou. Mučení mohlo být víc. Gore je povedené a působí realisticky. Postavy jsou dobře zahrané. Za zmínku stojí hlavně Crazy Bitch (na "bitch" s velkým B je kladen zvlášť důraz) Sara Fabel, jejíž excentrický vzhled spojený s tetováním od hlavy až k patě rozhodně utkví. Herci z řad studentů měli představovat jen jakousi náplň na mučícím stole, ale dokázali odehrát svoje party až nečekaně zajímavě. Největší prostor z nich dostala nadějná sympaťanda Tiffany DeMarco v roli vězněné Amy. Nejméně zajímavý byl hlavní zvrhlík v podání Roberta LaSarda, kterého tvůrci do hlavní role protlačili snad vůbec poprvé. Představitel kriminálníků všeho druhu z vedlejších rolí však nepřišel ve své kreaci s ničím extra navíc. Slabinou filmu je i to, že si po celou dobu neudrží svůj neotřele sevřený ráz. Ten hlavně opadne s příchodem závěrečné pointy, která hned několik kladných postav postaví do jiného světla. A nepřišlo mně to až tak přesvědčivě funkční. Určitě tenhle film není pro každého. Pokud je vám odporné násilí na lidském těle, fakt si to nepouštějte, i když je to sebe líp natočeno, nebude vám to v takovém případě po chuti. Pokud chcete okrajový hororový subžánr přece jen premiérově vyzkoušet, očekávejte příval (odhalených) koz, zadků v tangách, zvýšený výskyt slova "fuck", několik hardcore mordů a skvěle nasazené tempo, s nímž film dobře odsýpá. A jestli přemýšlíte o pěkném tetování na léto, zvolte raději omyvatelný obtisk, neb po tomto filmu do tetovacího salonu ani nepáchnete. 90%

    • 10.3.2016  12:27
    Pavel Callta: Terapeut (hudební videoklip) (2015)
    odpad!

    Už mám Caltův plakát v životní velikosti a cd. Plakátem jsem si vytřel prdel na zájezdu do Beskyd, cédéčko je solidní tácek pod mé bylinné thé. Tohle vzdáleně připomínalo hudbu. Až později jsem zjistil, že se jedná o neznámé signály z Marsu. Hudba z Marsu! A dostala se až sem. Neuvěřitelný objev! 0%

    • 20.8.2015  07:09
    Pernicious (2015)
    ****

    Pod vlivem krvelačné sošky a zajímavého režiséra, jenž by mohl být příslibem do příjemně brakové budoucnosti. V rámci pracovní nabídky zavítají tři americké fešandy do Thajska. Ano, ještě nějakou dobu potrvá trend, že v hororech cestuje za hypotetickým nebezpečím něžné pohlaví, a to nejlépe v lichém počtu. A spolu s nimi sdílí jejich ubytovnu zvláštně vyhlížející soška symbolizující malou holčičku. Soška následující den zmizí, dívky zažijí podivnou noc, ze které si nic nepamatují, ale divák byl svědkem, že v transu bestiálně zavraždili trio britských turistů. Prokletý exponát zaúřadoval a nepřestane jít po dívkách, až se do jedné z nich reinkarnuje. Film diváka zasvětí do dávného obětního rituálu, po němž už je jasné, jak to se soškou je. Mladý režisér James Cullen Bressack má na to, aby už jen neděkoval v titulcích Eli Rothovi a Jamesi Wanovi, ale aby si i jeho horory získaly uznání, přičemž stylově má našlápnuto k Eli Rothovi. Film je hubený na drastické scény. Napočítal jsem tři. Kamera neuhýbá krvavým detailům, vypadalo to dobře, bylo toho málo. Režisér se vydal invenční cestou, kdy se jal strašit. V praxi to znamenalo, že trio slečen bylo vyděšené z oživlé sošky. Ano, spoře oděné herečky vzorně ječely, ale do naha nešly. Nejhorší herecký výkon podala Ciara Hanna, režisérova oblíbenkyně, není to jejich první spolupráce. Z trojlístku mladých hereček má hvězdný rozměr určitě blond sexbomba Jackie Moore. Její ztvárnění role bylo nejvýraznější. Z hororových kritérií vlastně filmu nic zásadního nechybí. Vraždění (jen občasné), strašení (bylo ho víc), invenční pojetí (to jsem nečekal), udržované tempo, nečekané vyústění story, sexappeal hereček, exotická země. Režisér se slabým rozpočtem udělal hotový zázrak. Film vypadá technicky i vizuálně k světu. Za absenci nahoty, když jsou ve filmu takové akvizice, a za nízký počet zabití, jdou procenta mírně dolů. 70%

    • 21.8.2015  07:18
    Podvodníci (TV pořad) (2015)
    odpad!

    Koho zavoláte, abyste se zbavili sprosté a podvodné chátry kolem vás, která to s vámi nemyslí dobře? Krotitele podvodníků. Detektivní kancelář Kocourek je vám plně k dispozici. Když zajímavý formát pohřbí otřesná realizace, máte chuť zatočit s tvůrci této reality série. Plni očekávání, co přinese dlouho dopředu propagovaný pořad, se diváci ve čtvrtek večer jen stěží ubránili salvám smíchu, když se z jejich oblíbeného Barrandova vyřítil amatérismus ve své syrové nahotě. Herecká sestava posbíraná z kmenových relací Barrandova - Soudkyně Barbara a Rychlá hra, se opravdu "realisticky" činí. Do toho dva herci z oblastního divadla v rolích detektivů, kteří s vážnou tváří pronášejí blábolivé repliky. Nezvládnuté navození reality ještě umocňují nemotorné přechody z exteriérů do interiéru detektivní kanceláře. Případ pro třídiče odpadní tvorby, a to jsem ještě mírný. Popisovat tu krávovinu s nabízením erotických služeb mužem jménem Eros je opravdu zabíjačka. S režijním přístupem pana Šestáka nelze očekávat zlepšení. Copak neví, co nese do střižny?! Je krásné, když si tvůrce neuvědomuje svoji neschopnost a má tu drzost se za další týden s touhle hrůzou vrátit zpět na obrazovky. Vypadá to, že byl ošálen múzou, která se vydávala za talent. Měl by ji hnát před soud. Byla by to jistě bizár soudní kauza. S Barrandovem jsem na reality bizár již zvyklý. Náhodný divák se ovšem bude divit. Možná ovšem ocení sociální cítění této tv stanice, která dala práci nezaměstnanému herci Danielu Rousovi, aby namluvil k tomuto a k desítkám jiným pořadům upoutávky. Když vás nezažene jeho hlas, tahle reality-debility určitě. 0%

    • 29.5.2017  08:03

    Hop a je tu Hopkins. A do nehostinných podmínek přibral i zdatné herecké kolegy Julii Stiles a Alexandra Ludwiga. A všichni se vydávají po stopách místního násilníka, Yettiho a Keyser Sozeho v jedné osobě, jimž tvář propůjčil Ray Liotta. Putování je to nudné a nevzrušivé, není divu, zastávky v knajpách, bistrech, na pile i lesích osídlených dřevorubci, opravdu velký adrenalinový zážitek neskýtají. Dýchne z toho severský vítr a mráz, režírovaný Danielem Alfredsonem, nejedná se o bývalou hokejovou star NHL, která by se z nudy dala na režírování, nicméně film ani tak neobsahuje nic zajímavého. Putujeme rozvláčně až do úmoru, což vrcholí finálním střetem v lese. A ani to finále za moc nestojí. Anthony Hopkinsovi na stole přistál scénář, u něhož zavětřil "skandinávskou" kvalitu, i neváhal jej zaštítit vlastní produkcí. Ray Liotta je vskutku démonický surovec, jenže ve filmu ho je za celou dobu málo, jeho špinavou práci poznáme většinou jen z flashbacků, kterými je film protkán. Hopkins je důstojný i noblesní i v divokých podmínkách, Alexander Ludwig si zakoktal a Julia Stiles zůstala Julií Stiles. S takovým solidním obsazením by jeden čekal něco napínavého i zajímavého. Film se ale ničím nevytáhne, stran režie i příběhu je to téměř televizní podívaná. Scenáristické duo Jacobs/Gangemi nemá na svém kontě nic úžasného. Jejich snímky E.A.Poe: Podivný Experiment i Bez kalhot XXL byly dělané jen na jistotu, bez větší invence. To samé se dá prohlásit i o tomhle filmu. Příběh z drsného zapadákova je absolutně nevýrazný, má příšerně nelogický scénář, jehož vlivem se i postavy chovají hloupě. Režisér, který nemá úplně nezajímavou filmografii, z něj nevytřískal vůbec nic extrovního. 4/10

    • 2.3.2015  08:30
    Policie Modrava (TV seriál) (2015)
    *

    Na Šumavě se děje akorát velké hovno, ale Jaroslav Soukup a spol. nabyli dojmu, že je to pravé místo pro zločin. Tedy zločinecký ráj. Chcípají koně, manželé z policejního sboru se surově chovají ke svým ženám a vyšetřovatelka, které nevěřím jejích dvacet let u policie, se u toho tváří jako by v krámě došel chleba. A co dál? Dál nic, protože vydržet s touhle tvůrčí blamáží po patnáct večerů, je jistě kumšt, a ten už pan kdysi dobrý režisér tak trochu zapomněl. Jaroslav Soukup ještě donedávna patřil k těm nemnoha českým režisérům, jež se televizní tvorbě důsledně vyhýbal, a až na stará kolena, po několika tvůrčích i komerčních propadech, vzal práci na seriálu s vděčnou kriminální tématikou. Však se také veterán české progresivní vlny, který dal filmu dvojici Vaculík & Tofi, patku Rudy Hrušínského, třikrát se trápil s majorem Majsnerem a přešlap učinil i s agentem Hruškem, dlouhou dobu bránil zkurvit si svůj filmový talent a cit sterilní televizní tvorbou, která vyžaduje úplně jiný, a bohužel nefilmový přístup. Od začátku je znát, že seriál režíruje někdo, kdo si tyká s filmovým plátnem, ale nemá možnost to uplatnit. Výsledkem je obsáhlá nuda, nezajímavě napsané dialogy a jen mechanický a epizodní přístup k látce s nepříliš šťastně propletenými zápletkami v jednotlivých epizodách. Seriál v podstatě podřadný, zaobalený do technicky vyspělého vizuálu. Vaic je Soukupovým dlouholetým spolupracovníkem a v psaní svých společných scénářů si rozumí, ale klidně bych uvítal čtvrtého Majsnera odveleného na Šumavu, než Soňu Norisovou v čele policejního sboru. Nevím, kdo v té nevýrazné slovenské piči vidí dobrou herečku, já tedy rozhodně ne. A kde scénář bere tu jistotu, že policejním vyšetřovatelům musí šéfovat zrovna žena?! S Jaroslavem Satoranským, někdejším top hercem "komančských" seriálových opusů, už dávno nikdo nepočítá. Vybral si pro svůj comeback příhodně seriál, neboť film mu nikdy nebyl nakloněn, hrát sice nezapomněl, ale ani ničím tu výraznou bídu nespasil. Hezoun Filip Tomsa je už tak nasáklý tím, že hraje v každé druhé současné seriálové píčovině, že už zkrátka nezaujme, i když se jistě najde dostatek mladých slečen, kterým učaruje jeho kukuč. Zbytek ansámblu hraje víceméně epizodně a nic nekurví. Ono nebylo ani co kurvit. Celé to stojí za hovno. Soukup je tímto nemožným počinem jen o jednu příčku na pomyslném žebříku nad Vítem Olmerem, který je alespoň tím, jak je v současnosti špatný, zábavný, což Soukup není ani omylem, a je jen těžce suchopárný. Tváří se jako by natáčel Kriminálku Las Vegas a vyšla mu z toho Kriminálka Kolín, či lépe řečeno Kriminálka Šumava. Název by měl být změněn z Policie Modrava na Policie Poprava, to sedí k výslednému šitózu dokonale. Hvězdička za vizuál a neokoukané prostředí. 20%

    • 21.7.2015  10:21
    Poltergeist (2015)
    ***

    Protože původní film byla zapičená, dnes už notně zatuchlá slátanina, nemůže jeho remake přesáhnout běžný hororový standard. Film se drží v převážné míře původní předlohy, inovace spočívají hlavně v aplikaci moderních technologií a film táhne jeho herecké obsazení. Jen ze Sama Rockwella, největší hvězdy filmu, jsem necítil žádné zanícení. Pokud byl svojí účastí na filmu znechucen, otráven, neměl roli přijímat. Oskar z toho nekoukal, mohl se připravit na roli v nějakém zapadlém, minoritním filmu, určeném do limitované distribuce. Takže, až na Rockwella, jsem byl s obsazením spokojený. Sexice Saxon Sharbino je novým objevem. Malá Maddie nebyla tak vzdálená té původní. Ksichtíkem si byly podobné, tmavá barvu vlasů ubírala na démonické uhrančivosti, kterou původní představitelka vládla. Ale chápu, ono taky brát roli po původní mrtvé herečce, není žádný rajc. Takže změna barvy vlasů byla na místě. Strašení ve filmu nemá požadovanou intenzitu. Původní film neměl žádnou intenzitu, hnusná břečka sto let za hororovými opicemi. Proto si myslím, že současný film neměl přebírat zastaralou formuli originálu. Nepříliš ostřílený režisér Gil Kenan toho nemá příliš natočeno a už tento jeho třetí režijní počin vykazuje vesměs známky rutiny a sterility. Kurva, to je takový problém do toho pořádně říznout, zahustit těch devadesát minut, co film trvá, takovým strašením, až se divákovi srolují trenky a divačkám praskne podprda?! Asi je. A nemyslím si, že je na vině rating přístupnosti PG-13, který v podstatě i tak každý horor devalvuje. Já nevím, kterou piču z vedení napadne dát hororu mamrdí přístupnost. Děcka ať si lezou na svoje filmy, na ty svoje stupid Mimoně, a já nevím, jaký ještě buzeranty, ale ať nechají horor hororem. Absence hardcore scén je fakt na hovno. Mě nezajímá, že nebyly přítomny ani v původním filmu. Tohle je nová verze, děcka můžou jít spát. Namátkou je zde taková pěkná scéna s vrtačkou. Režisér ji okleštil až na korek a výsledkem je pičovní scéna. Nová verze do jisté míry pracuje i s humorem. Vyskytuje se zde pár scén, včetně dvou závěrečných, které z filmu snímají serioznost. I postava mediálního vymítače duchů doznala podstatných změn. Z děsivého staříka v kloboučku je sympaticky maník v hučce s tváří Jareda Harrise. Sice bych se bez něj obešel, nijak filmu neprospěl, ale zásadní problém s ním nevyvstal. V nové verzi vzalo za své staré indiánské pohřebiště, na kterém stál postižený dům. Nově je to hřbitov s desítkami digitálních mrtvých, kteří vypadají nenápaditě a jeden jako druhý. Měli vypadat patřičně děsivě, ale byli spíše jen děsivě nepovedení. Je zde i solidní porce strašidelných scén, které sice zaostávají za skutečnou formou vyvolání strachu, ale nějaká ta úzkost se na nich dala s úspěchem vyloudit, zvláště jste-li senzitivní divák. Film má spád, nenudil jsem se. Jde však o standardní strašidelnou podívanou. Režiséra ani v nejmenším nenapadlo film obohatit nějakým prvkem navíc, přidat něco vynalézavého, neotřelého. Většinou napodobuje nebo variuje původní scény. Proto se u filmu nelze posrat strachem. Budete-li mít pod prdelí mazlavo, to vám nejspíše Poltergeist dal v nestřeženém okamžiku pod prdel hořčici s kečupem, abyste se společně zasmáli, když už z toho strašení je unavený a nemá právě vrcholnou formu. 60%

    • 17.8.2015  20:50
    Popelka (TV pořad) (2015)
    odpad!

    Ne, Barrandov opravdu nepřišel svým nejmenším divákům vyprávět podvečerní pohádku. Přišel s reality show orientovanou na tuze hnusné, otylé prasnice, které musí přepínat televizní programy pletací jehlicí, neboť tlačítka na dálkovém ovladači nejsou "dyzajnovány" na tlusté prsty. Co třeba taková 49letá Jarča, která sjíždí komplet odpolední program na Barrandově, u kterého hubne maximálně tak mentálně. Poté, co se proklestí romantikou na německý způsob, horlivě se zapojí i zapotí u Cibulkovy zoufalé tajenky, až polkne řízek i s talířem, přijde její hodina H, kdy si přijde krásná s pořadem, v němž dělají z podobných primátů i něco víc. Odborník čtyřem šeredám radí, jak zásadně změnit šatník. Jarča uchopí koště, které zaklesne o protilehlá futra bez dveří, aby se mohla s křeslem přesunout ke vchodu do vedlejšího pokoje, do kterého už se léta nepodívala díky své abnormální obezitě. Přes pavučiny vidí na posteli bundu a džíny z osmdesátých let, kdy se do nich naposledy dostala. Posteskne si, ale panice nepropadá. Vždyť její oblíbená televize dává show, která z nevzhledných žen dělá princezny. Svými masitými prsty uchopí tyč s hákem na konci, kterým obratně otevře ledničku, z níž si vydělá asi patnáct pokrmů a kanystr piva. Obložená svačinkou s napětím sleduje, co přinesou příští minuty nového pořadu. V reklamních blocích posiluje své bicepsy kvádrem, když se objeví reklama na Gilette, nadšeně zatleská, protože celou holící soupravu už má doma taky, ale břity se rychle ztupí, neb bujný knír i strniště mezi nohama není snadné odstranit, často používá sekáček na led pro hladké vyholení. Jarča je z pořadu nadšená. Rázem si přijde atraktivní. Pořad způsobil zázrak. Z Popelky je kráska a trápení a obavy, že nadále bude Popelnicí, vzaly za své. Tenhle pořad se svojí úrovní může leda tak konkurovat Popelníku. Nepředstavitelná příšernost. 0%

    • 12.5.2015  14:54
    Popelka (2015)
    **

    Žádná POPELKA, nýbrž ELKA, ale tentokrát je film prost německé koprodukce. Takže podezřele německy znějící jméno je jen (dabingovým) rozmarem. Ne, není. Taková kravina je fakt myšlena vážně. Režisére Kennethe Branaghu, kdepak ty hnízdo máš. A po kom (Pop)Elko rozpláclý nos máš? Dočasně se nám režisér uhnízdil v pohádkách. A na pohádkové klasice se toho moc pokazit nedá. Na druhou stranu není nakloněna inovacím. "Šejkspírovský" režisér se do toho pořádně obul. Vzal si na novou verzi poměrně pevnou obuv z dobrého materiálu, ale svoji ústřední hrdinku vybavil jen skleněnými střevíčky, v nichž vázne dynamický krok. Film je z hlediska tempa dost utahaný. Hlavně první půlka se dost vleče. A co se vleče, neuteče. Jenže mně film vůbec neutíkal. A nejen mně. I děti v kině se děsně nudily, až jejich mámy nestíhaly, jak je dostatečně zabavit, když to nedokázal film. A to je pro film špatná vizitka. Je tedy něco, co na obehrané story ještě může překvapit? V podstatě ne, když vezmu to, že každý pokus postrčit tuctový příběh netuctovým, nepředvídatelným, nebo novátorským směrem, selhával a ukazoval se buď jalově nedotaženým, nebo zhola zbytečným. Většinou se totiž příběh (o pár minut později) neomylně napojil do místa, ze kterého chtěl původně (novátorsky) odbočit. Relativně dynamický, ale jen chvilkový, odpich nastal v polovině s příchodem okouzlující hodné Víly kmotřičky v podání Heleny Bonham Carter, což byla jediná postava z celého filmu, která byla zahraná dobře a sympaticky(!). Její příchod doprovázela oslnivá triková sekvence proměn na bál, v níž se trikaři náležitě vyřádili. Znáte to, z dýně kočár, z kvarteta myší koně, z páru ještěrek lokajové a z kachny kočí. Popelka dostala honosné šaty v modrém provedení a pár skleněných střevíčků. Vše mělo úderem půlnoci pominout, akorát bylo divné, že s tím vším také nezmizely přičarované střevíce(!). Stejně úchvatné bylo, když odbila půlnoc a vše se po cestě ze zámku začalo proměňovat do původní podoby. Tyhle dvě trikové sekvence už nic ve filmu nepředčilo. Na filmu vázlo, anebo se mně nějakým způsobem nelíbilo herecké obsazení. Lily James jako Elka, Popelka, nebo co to vlastně bylo, byla až tragická. Zvládala akorát dvě herecké polohy - rozesmátá/smutná a nic mezi tím. Ke všemu nejhoršímu měla nos jak ředkvičku, ne červený od chlastu, ale tak tvarovaný a protáhlý jak Vochomůrka. Vlhký sen z ní mít tedy určitě nebudu. Ke všemu nedokázal scénář vytvořit k její postavě kontrast s macechou. Herecká jistota Cate Blanchett sice měla snahu být patřičně zlá, občas i pádně hláškovat, ale Elce nijakým extra způsobem neškodila, ani ji nijak mimořádně neponižovala. Pochopitelně, že si jí nevážila a udělala z ní služku, ale nejvíc jí asi ublížila, když jí na památečních šatech utrhla rukáv. Mně to přišlo hodně málo. Půl hodinu před koncem se film pokusil implantovat do známého průběhu příběhu nový prvek, kdy dojde k vydírání Elky ze strany macechy. Ta se pak následně umluví s vévodou na kardinálním podrazu na princi hledajícím majitelku ztraceného střevíčku, když společně popřou existenci Elky. Tahle sekvence mohla být nejpřekvapivějším zvratem v lehce predikovatelném ději, ale byla brutálně nedotažena. Vše dovršil otřesně zakrslý a necharismatický princ Richarda Maddena. Celkově jsem se u téhle pohádky jako divák značně nudil. Roztahané až nulové tempo, slabé herecké výkony, nezáživná hudba a nevýkonný scénář průměrného scenáristy Chrise Weitze. Dávám vysoké známky za technické provedení, zvláště za detailní výpravu, nádherně barvité a nápadité kostýmy a působivou trikovou složku. Všechno ostatní prostě mohlo být lepší. Sypu si POPEL(ku) na hlavu, ale takovou pohádkově okázalou nudu vysoko známkovat nemíním. 40%

    • 16.11.2015  17:35

    Vin Diesel alias Kaulder, urostlý bojovník řádu"Sekery a kříže", se vydává na 800 let trvající pouť napříč časem, která ve filmové řeči trvá něco málo přes devadesát minut, aby se stal charismatickým holohlavcem a sdělil tak plešatým mužům nemilou zprávu, že ani za osm století nebyl vyvinut lék na růst vlasů. Zároveň trpí tak trochu Alzheimerem, to víte, když jste tak stár, nemůže vám paměť sloužit dokonale. Proto si od hodné mladé čarodějnice nechá čas od času připravit vzpomínkový nápoj, aby se mrkl, co dělá jeho mrtvá rodina a tak. Ale hlavně má nějaké nevyřízené účty s Královnou čarodějnic, která ho s posledním vydechnutím proklela a učinila jej nesmrtelným. Tedy jestli mu to vyloženě vadilo, to jsem z filmu nevykoumal. A to děj nepelášil jako splašený. Právě naopak. Pěkně piánko, žádné nervy, však zítra je taky den. V podstatě bych pojetí filmu připodobnil k celkem originální fantasy detektivce s četnými hororovými prvky, kde se hlavní hrdina, chránící lidstvo před škodlivostí čarodějnic, chce dopátrat, kdo má eminentní zájem na opětovném probuzení již po staletí mrtvé Královny čarodějnic. Samozřejmě tohle téměř "detektivní" pátrání je proloženo množstvím nadpřirozených jevů a výjevů, neomylně poznáte lumpa, co má v plánu obrátit svět naruby, stačí se jen pozorně rozhlédnout po hercích ve vedlejších rolích, a pokud máte fištrón, okamžitě vám to do cvakne. Akci nahrazuje režijní kreativita a atmosférické pojetí, které se táhne jako had celým filmem. Z vizuálního hlediska je film hodně dobrý pro oko kino diváka. Je to jen dobře. Spousta kvalitních digitálních triků diváka zabaví, přece jen občas bylo znát, že by film bylo potřeba rozpohybovat hutnou akcí, jenže na tohle tenhle film tolik neužije. Mnohem raději se uchyluje k vymýšlení toho, jak jinak diváka zabavit, než jen akčně. Sluší se dodat, že celý děj je přece jen o něco komplikovanější, než vyplývá z mého chatrného popisu. Ano, občas je trochu na usnutí, převažují však zajímavě řešené scény, v nichž vyniká Vin Diesel a jeho kvalitní herectví. On vlastně film zbavil "béčkovosti", i když tohle hledisko tak docela nevymýtil. Ale do vyloženě béčkového ranku tenhle film rozhodně nepatří. Nezlobil bych se, kdyby k Vinovi přiřadili pohlednou slečnu. Ve filmu se mihne pár krásek, ale čarodějnici, tzv.Vykradačku snů, co se kamarádí s hlavním hrdinou, zrovna vybrali tak, až poklopec stávkoval. A stávka není od slova stát. Prostě péro budete mít přimrzlé, že vám bude reagovat až na jaře. To mě asi nejvíc na tomhle fantasy mixu nasralo, pak ještě vadilo rozvláčné tempo. A nejcharismatičtější postava? Královna čarodějnic. Příznivci Vina Diesela ale rozhodně nebudou litovat, že se s ním vydali po stopách čarodějnic(e). 70%

    • 25.10.2015  14:01

    Střet filmové fikce s filmovou realitou zažívá svoji hororovou derniéru. Nečekám, že by se nějaký tvůrce v dohledné době pustil do konceptu "film ve filmu" s hororovou tématikou. Todd Strauss-Schulson možná nevědomky natočil svůj nejlepší film. Dosud jeho největším zářezem byla úleťácká komedie "Zahulíme, uvidíme 3", takže si asi dokážete představit, jaký tvůrčí skok absolvoval. A přišel s konceptem, který přináší nejedno úskalí. Předně se nejedná o nic objevného. V nejnákladnější podobě tady byl už kdysi dávno "Poslední akční hrdina", který kombinoval za pomoci vstupenky do kina, svět filmových hrdinů se světem filmových diváků/fanoušků. A ta konfrontace dvou rozdílných světů skoro vůbec nefungovala. Světe div se, v hororovém podání se film sice opět musel obejít o napětí i bez vysvětlení, jak se pět kamarádů ocitlo po požáru kina v 80-kovém kultovním slasheru "Krvavý tábor", přesto jsem byl překvapen, že film je chytlavě natočen a má nepopiratelně sympatické i invenční vyznění. Ani ho nenapadne vysvětlovat, proč se věci nedějí podle scénáře a zda je možné přeskupit již předem dané scény ve filmu. Z tohoto hlediska je nejzábavnější flashback, ve kterém se naši hrdinové opakovaně octnou po zjištění, že za jeho pomoci mohou odvrátit svůj skon. U většiny z filmu se budete bavit, jak dalece sahají vaše znalosti ohledně pokleslých campových slasherů. Obávám se, že v této oblasti má dokonale nakoukáno jen hrstka diváků, ale nějaký díl Pátku třináctého jste možná zhlédli. Tím chci říct, že není nutné absolvovat cestu do filmové minulosti hororu, abyste se u filmu dobře bavili. Film je natočen přístupnou formou, hororová pravidla předznačená našimi průvodci nejsou nijak extrémně složitá na pochopení, takže ztrácet byste se ve filmu moc neměli. Pokud něco nepochopíte, nemusíte zoufat. Je zde spousta gagů a hlášek, které hodně dominují. Serioznější pojetí dostane prostor až v závěru. Přesto se tvůrcům, stejně jako u Posledního akčního hrdiny, nepodařilo docílit, aby se divák o osud ohrožených postav bál. Borec v masce je uchopen příliš parodovaným stylem, vraždy mají nekrvavé a málo drastické pojetí, převládá jednoznačně komediálnost spojená s parodií. Malin Akerman, která je stěžejní hvězdou slasheru, film ubral podle scénáře dvacet let. Je však evidentní, že na náctiletou nevypadala, i když vypadá velmi zachovale. Možná to ani není chyba obsazení, mládež z osmdesátých let vždy vyhlížela o něco starším dojmem. Chybou ve filmu už ale bylo pustit v roce 1986 z gramofonové desky hit "Cherry Pie" od rockové bandy Warrant. Kapela jej totiž nahrála až počátkem devadesátých let. Málo se vytěžilo i ze zajímavě vyhlížející konfrontace moderní technologie s archaickou. Nina Dobrev má ve filmu u sebe smartphone, nikoho ale za celou dobu nenapadne udělat na něm nějakou operaci. Originální však bylo, když se retro postavy s nemožnými účesy i módou vysmívaly těm současným. Taissa Farmiga si zakusila herecké ostruhy ve své první hlavní roli. Nevím, jestli to byl tvůrčí záměr, ale připomínala mně Jennifer L. Hewitt, kterou svého času právě slasher proslavil. Je potřeba ještě sbírat zkušenosti, je to taková herecky prkenná panna. A vida, tím jsem se dostal i k důležitému pravidlu přežití v hororech. Když jste panna, máte vyhráno. O panicích, tedy o mně, nepadlo ani slovo. Takže když se budete držet hororových pravidel a naleznete v příběhu slečnu, která si se zabijákem hodí finální souboj, jste z toho venku. Pocit vítězství nad vrahounem máte ovšem jen do doby, než vám závěrečná pointa vyvrátí mýlku, že druhá pokračování (ne)znamenají repete. 80%

    • 28.11.2015  13:54
    Pořád jenom hate 2 (hudební videoklip) (2015)
    odpad!

    Na, tady máš těch 100 táců, které ti nevyplatili, abys už konečně zavřel tu svoji nevymáchanou držku. Ten člověk musí být hodně ve finanční krizi, když se dva roky dokáže vracet k jedné trapné kauze. Sto hadrů jsou dneska nějaké extra peníze, že to už musí omílat podruhé?! Písnička suchá, klip nuda. Mlátit děcko lahví, co z toho. Řezník je kašpar. Příště natoč něco o Kinder Pingui. Třeba že jsi jej nenašel v ledničce, ale žer to přes tu masku. Tak je to pohodlnější. Jistě je lepší se honit za sladkým než za penězi. Tvoji nenávist ke značce vody ti uvěřím, až vymrdáš hrdlo láhve, s tím svým tenkým kokotem to bude Mattoni malina. Jistě to potají chlastáš s buzeranty, se kterými se slézáš v barech, ty píčo s maskou. S tím už nepostrašíš ani dítě z mateřské školy, pičo ukřivděná, ubrečená, tupá. Táhni do piče s tou tvojí mentálně ubohou hudbou! 0%

    • 2.2.2016  09:31

    Vynález stroje času by si mohl dát patentovat i takový Jára Cimrman. Kdyby ho ovšem zase někdo nepředběhl. A tím někdo je slovutný Michael Bay. Ten svými producentskými křídly zaštítil projekt, který na cestování časem nahlíží s autentickou personifikací. Ruční kamera natáčející za všech okolností je zde velmi ozvláštňujícím prvkem, s nímž se ale neodboural rozpačitý a chaotický ráz vyprávění, někdy zcela záměrný, v převážné míře ale maskující slabší scénář, který zcela podléhá potřebám a nárokům standardního diváka MTV, které na projektu zanechalo rovněž svůj produkční otisk. Na životě studenta Davida Raskina by jistě nebylo nic tak pozoruhodného, kdyby jednoho dne podle plánů svého zesnulého otce nesestrojil stoj času. Od té doby se svojí partou studentů podniká časové skoky do nepříliš vzdálené minulosti. Dá se vyhrát balík peněz v loterii, zapařit na hudebním festivalu s Imagine Dragons, nebo úspěšně absolvovat zkoušku z chemie. Vše se změní, když David tajně podnikne výlety do minulosti na vlastní pěst. Nevědomky tím totiž ovlivní chod událostí. Nadějnému filmu chybí pořádně zajímavá zápletka a strhující scény. Parta studentů vlastně dohromady nic zajímavého nepodniká. Většina z děje jsou jen málo dostatečně vykreslené útržky, jak se někteří z party stávají lepšími a hodnotnějšími než dříve. Outsider školy má s penězi o pozornost postaráno, dům, který podléhá prodeji, se prodat nemusí atd. Divným úsekem je i opakovaná zkouška z chemie, při níž by se student měl logicky ocitnout v časové smyčce a přesně by měl vědět, z čeho ho bude profesor zkoušet. Jenže tomu tak kupodivu není. Profesor pokaždé zadává studentovi jinou otázku, což není nijak vysvětleno a je v rozporu se zásadami časového harmonogramu, ale pokud se jedná o neměnnou časovou smyčku z minulosti, její obsah by měl zůstat stejně neměnný. Prostřední část filmu je vyloženě nezajímavá. Jako náruživý divák Šlágr tv neocením hudební variace Imagine Dragons, když hrdinové snímku zavítají na jejich koncert. První třetina filmu nabízí hodně technických prvků, na které se při sestrojování stroje času narazí. Byla zajímavá a originální. Čekal jsem, že diváka připraví na další nemálo zajímavé úseky filmu. Ty se nakonec dostavily až v závěrečné fázi, kdy film začal hrát na temnější stránku vlivem negativních důsledků cestování časem. Osvěžující originalitou příběhu bylo, že nešlo cestovat dále než jen do limitu deseti let. Příběh velký zájem o osudy party studentů moc nevzbudí, a to i přesto, že ač nenarazíte v titulcích na žádná zvučná jména, herecký casting byl snaživý. Technicky vypiplané, režijně ale místy poměrně nepřehledné, což filmu ubírá celkově body. Michael Bay měl být přísnější na scenáristy, aby příběh dostal konzistentní podobu. Takže zůstal líbivý vizuál, neotřelý autentický pohled na fantasmagorický vynález a solidní porce originálních nápadů. 60%

    • 27.10.2015  17:40
    Přeludy (2015)
    *****

    Naprcaná a vyděšená. Obojí postihne sympaťandu Islu Fisher v hororu, který možná dorazí i do našich kin. Jestli se tak ale stane, bude to překvapení, vzhledem ke komornímu zabarvení tohoto snímku. Filmu by možná rovnou slušel formát dvd. Ale pozor, to neznamená, že nemá svoje kvality. Rozhodně je má. Hrdinka Eveleigh se odstěhuje do Prdelákova, kde se se svým manželem věnuje vinici, a je těhotná. Najednou je ve svém domě svědkem paranormálních jevů, které mají stoupající tendenci. A jestlipak víte, co asi tak vidí? Můžu vás ujistit, že nevidí sadu negerských pér v řadě za sebou, nevidí ani Moniku Štikovou, jak si s jinou ženou lížou frndy, dokonce ani nevidí pokus udělat z Leoše Mareše heterosexuála. Vidí postavu v kápi a věci v jejím domě žijí svým vlastním životem. Halušky jsou přisuzovány hormonální nerovnováze a také se může jednat o následky posttraumatického syndromu. Je to totiž už rok, co byla přímou účastnicí autonehody, při které zemřelo cizí dítě. A právě její nevysvětlitelné přeludy mohou mít úzkou spojitost s touto tragickou událostí. Bylo mně jasné, že film nebude žádná velká drasťárna. A tak bylo nutné do hlavní role nasadit herečku, která bude dobře hrát, bude se na ní pěkně koukat a myšlenkově bude několikrát za film divákem opíchána. A tohle všechno Isla Fisher v pohodě splňuje. Hlavní roli v hororu ještě nehrála. Do dalších rolích byli vybráni také snesitelní herci. Anson Mount jako její manžel zmužněl od dob zavrhovaného karaoke s Britney Spears, Eva Longoria v roli kámošky má ve filmu jen pár sekvencí, ale na obličej bych jí nakydal zkrášlující a lepší krém, než ten, který pořád v reklamách propaguje, nepřehlédnutelná je i zajímavá sexice Gillian Jacobs, příznivci seriálu Teorie Velkého třesku uvítají účast Jima Parsonse v roli gynekologa, je k vidění v jiné roli, než ve které dosud působil. Největší herecký prostor měla Isla, která prakticky nesleze ze scény. Film z větší části příjemně a lehounce vyvolává strašeníčko i mrazeníčko v zádech. Divák snadno podlehne, že se jedná o prokletý dům plný zlých a temných sil. Říkal jsem si, že Kevin Greutert přece jen není typem režiséra, který by si vystačil s prokletým domem a duchy. A taky že ne. Celou dobu diváka uvádí v omyl a připravuje jej na pointu, kterou sice (možná) prokouknete z její části, ale úplně celou hned tak ne. Vyvrcholení filmu je vynikající a sofistikované. Bavilo mě, jak ta skládačka, se kterou si dal scénář práci, do sebe pěkně zapadla. Režisér v závěru přece jen přitvrdí a drastičtější rozměr se dostaví. Horůrky z produkce Jasona Bluma mě baví. Greutert si udělal i střih filmu, hororová kamera hororového specialisty Michaela Fimognariho se film od filmu lepší. Jediným problémem zůstává, jestli tenhle "malý" film může obstát v kině. Jestliže ale pičoidní distributor posílá do kin polské a bulharské dokumenty, které navštíví leda tak uvaděč, nevidím překážku, proč by kino podzim nemohl být právě ve znamení tohoto kvalitně vymyšleného i natočeného hororu, byť s nenápadným rozměrem. 90%

1 29 30 31 32 33 34 35 47 93 138 184