kingik

Tvůrci se kulantně přiznávají, respektive český distribuční název to udělal za ně, že v jejich filmu najdeme Všechno nejhorší. A skutečně, nejsou daleko od pravdy. Jsem za tu upřímnost rád, nicméně peníze za kino mně ale vráceny nebudou. Dobře si rozmyslete, jestli chcete na ten film jít. Moc nenabízí. Zvažoval jsem i odpad, ale pak jsem odhodil vztek. Film nemá napětí, nedisponuje závratnou ani převratnou invencí, kupodivu i nudí, má scénář, který se nedrží pravidel časové smyčky, nevědomky je porušuje, režie je ve stylu "direct-to-dvd", ničím nevyniká a je odbytá. Jessica Rothe v hlavní roli oběti vydatně přehrává. Je hezká jen ve dvou scénách, kdy má na sobě večerní šaty, to má vlasy, prsa a zadek na správných místech, jinak mně přišla na studentku stará, údajně už má 30 let. Nejhorší je, že není jasné, zda tvůrci natočili vážně míněný horor, nebo hororovou parodii. Pokud je to ten druhý případ, filmu by se leccos dalo odpustit. Jen ta časová smyčka náhle zaniká, protože není nijak pevně a silně využita. Od poloviny filmu jsem ani nevnímal, že děj má být založen na repetitivnosti, když každé zabití Tree bylo směšné a nenápadité, co hůř, bylo mně u prdele, co s tou arogantní a málo sympatickou hysterkou bude. Dokonce si film troufl na její morální napravení, do postele jí šoupli nerda ve flanelu. Nemusím snad ani zmiňovat, že změna to byla stupidní a nepřirozená a málo pravděpodobná. Časová smyčka je sice magorismus, má ale svá pravidla, těch se film nedrží. Tree si začne vést seznam podezřelých, kteří by jí mohli usilovat o život. Pronásleduje je každý započatý den, jednou se dokonce převleče do vojenských maskáčů a potře si obličej, a každý započatý den si je odškrtává ze seznamu. Pokud je ale nastaveno vše tak, že každý den začíná nanovo, nemohl by existovat žádný deníček, respektive stránky v něm by byly nepopsané. Logických lapsů bylo víc. Neobstál dialog, že Tree nezná film Krotitelé duchů a Billa Murraye. Tomu se prostě nedalo věřit. Rozuzlení, tedy odhalení identity vraha, je nejtrapnější, jaké tam vlepili. Zavánělo dokonce improvizací. Maska kolozuba kreténa mně připomněla ušáka Zoubka z Večerníčku, ani se nechce věřit, že ji navrhoval stejný člověk, který navrhoval Ghostface z Vřískotu. Nelze se divit, že pokaždé, když se vrah v ní zjevil, budilo to dojem, že omylem v sále pustili další díl Scary Movie, k němuž scénář psal někdo z Wayansovic rodiny. Paralela s Vřískotem je mizivá, neb tenhle nedostižný vzor pracoval s propracovaným scénářem. Tenhle film psal začátečník, který má na kontě bezvýznamné počiny. K světlým okamžikům patří pasáž útěku z nemocnice a následný vtipný dialog s policistou. Jinak film šlape pořád stejné zelí. Kečup se odporoučel, gore film nemá, je přístupný. Určitě bych se nebál filmu dát nominace na kyselou Malinu: režie, scénář i herečka v titulní roli. A pokud je to hororová parodie, vyšla jen průměrně. Jako horor to vůbec neobstojí. 5/10

Found Footage horor show, co překonala (nízká) očekávání. Zpočátku v normálním, "seznamovacím" tempu, od poloviny černobílá a pekelně dynamická. Zanechme už Blair Witch Blair Witchí, jsou preciznější počiny v rámci subžánru. Tenhle je jedním z nich. Duo internetových a rasově smíšených filmařů (Justin Bruening & Jamal Quezaire) a nadšenců v jednom už nebaví zaplavovat internet svými podvrhy o nadpřirozených příšerách. Chtějí svým divákům dát mnohem víc. Něco, co bude mít realistický rozměr. Za tímto účelem uspořádají casting, jehož cílem je najít skutečná monstra. Ozvou se jim tři osoby, které o sobě tvrdí, že jsou démon, vlkodlak a upírka. Štáb k sobě přibere ještě další dva lidi, atraktivní bývalku strůjce projektu (Murielle Zuker) a údajně vyléčeného narkomana (Toby Hemingway), který se postupem času stane ústřední postavou příběhu. Celý natáčecí štáb si dá dostaveníčko se strašidly v odlehlé barabizně při zatmění měsíce. A když si tyhle tři natáhnete do baráku, můžete očekávat hotové peklo. A taky, že jo. Od půlky filmu se rozpoutá takový mazec, že jsem sotva stíhal to pobrat. Victor Mathieu na mě působí jako talentovaný nadšenec, který umí natočit film za pár hadrů, a ještě jej ani neošidí na speciálních efektech i maskách. Určitě spáchal i určitou inovaci v rámci žánru, neviděl jsem nic podobného. Ve spřízněných filmech pořád převládají statické záběry na nádobí v kuchyni, kterým po půl hodině "dramaticky" pohne "duch", nebo jsme svědky výskytu mimozemské civilizace, hodinu se nic neděje, až ke konci vše nepřehledně vybuchuje a to pořád dokola. Samozřejmě, že ani tohle není výkvět přehledného snímání, ovšem plní to svůj účel. Parta je zajímavá, monstra ještě víc. Favoritkou byla u mě fešná Yvonne Zima, která byla patřičně sexy pekelnickou upírkou, hned ale bod dolů, že film jejích služeb nevyužil v delším intervalu. Vlkodlak příjemně strašidelný, démon rozpoutal posedlost na všechny strany. Na závěr přišel zvrat, neodhadnutelný, nečekaný. Takže film je zde těžce podhodnocený. Za ty prachy vypadá luxusně. Solidní horor lomcovák. 8/10

Manželka středního věku poutavě připoutaná (k posteli) aneb bez (pocitu) vyměšování po (necelých) 48 hodin. A cítí se jako King(oška), když nedala vydělat výrobcům toaleťáku a inkontinenčních vložek. Koneckonců "nedala" ani manželovi. Manželé si chtěli okořenit uvadající sexuální život, potažmo manželství, perverz víkendem na odlehlé chatě. Možná by to bylo fajn povyražení, kdyby jejich hrátky v samotném zárodku neuťal manželův infarkt. Jeho žena Jessie se na dlouhé dva dny ocitne v situaci, která ji ohrožuje na životě.S rukama v poutech připoutaná k posteli, zcela bezmocná dovolat se něčí pomoci. Dostaví se halucinogenní stavy, vzpomínky na krušné dětství, zjeví se duch mrtvého manžela i Jessino druhé já. Z reálného hlediska přijde pes požírající mršiny, vtipně pojmenovaný Cujo (pes rovněž z Kingova románu). A taky Smrťák, který bude součástí pointy vyprávění. Jde o méně známý zfilmovaný román Stephena Kinga, kterým si chtěl spisovatel vylepšit kredit u kritiky. Pro film je vždy složité podřídit se divadelnímu aranžmá a minimalismu, což si forma příběhu vyžádala. Film má něco ke 100 minutám, byl by zázrak, kdyby se obešel bez "unavenějších" pasáží, které jsou ukecané a přešlapují, jak příběh vést dál. Kingovy romány jsou kolikrát na hranici nezfilmovatelnosti, což bude i tento případ, tudíž všechna čest, že s tím režisér Mike Flanagan úporně bojoval. V příběhu převažuje psychologická rovina, pokud jde o horor, ten je jen příměsí. Proto zřejmě ti, co čekali hodně hororových přísad, nejsou s filmem spokojeni. Carla Gugino je sexice, které role úžasně padla. A film ji nechá projít několika fázemi zbídačení. A pozor! Rozbíjení sklenice je jedním z nejdramatičtějších okamžiků z celého filmu. A jedná se o nejoriginálnější rozbití sklenice, pochopitelně až po sklenici z Pelíšků. Gore je jen vedlejším produktem. A ruka, která se dostává z pout, dostane opravdu mimořádně zabrat. Film uhrála jen hrstka herců, Bruce Greenwood v roli manžela sice proti hlavní hrdince moc šancí zaujat neměl, ale své si odehrál se ctí. A Henry Thomas coby taťulda ze vzpomínek na dětství byl docela brr. Film má divnou závěrečnou čtvrthodinu, působila dost nastavovaně, objasnil se v ní původ pana Smrtonoše, prostě to už bylo něco nadbytečného. Flanagan si zvolil ošemetnou předlohu, kterou zfilmoval nadějně. 7/10

Aktivní kravky versus pasivní bejci (v zeleném). Televizní hra, která snad vznikla v natáčecích pauzách Třetího patra. Rok vzniku, herecké obsazení i režisér, to vše je totiž stejné. Koncept je ale bídný. Je fajn, že mobily a internet jsou v nedohlednu, seznamování probíhá prostřednictvím dopisů a zelené sukno hraje prim v rámci sexuálnosti. Už méně je fajn, že příjezd dvou vojínů za dvěma učnicemi nic neřeší. Zamrzí, že Langoš, Suchoš, Chrtka a Pinda měli dokonalý talent rozehrát tehdejší mládežnickou problematiku, z dnešního pohledu těžce naivně posazenou, jen je brzdil nevýrazný scénář. Těžko říct, čím měl příběh zaujmout, v čem měl být vrchol. Chrtka žárlí na Pindu, že všichni kluci končí v jejím nevyholeném klíně. Tak ji v její nepřítomnosti před vojíny pomluví. Ti se náhle vzdálí, doslova utečou. To jsem nepochopil. Do Chrtkové mohli jít. Mohl to být první "sendvič" v dějinách tvorby pro mládež. Jenže vojáci zřejmě na cimře dávali přednost lechtivým obrázkům z Burdy a Vlasty, kde modelky, předvádějící trendy módu, měly velkou práci skrýt knírek a chlupy na prsou. Charaktery vojáků opravdu nejasné, jejich chování nepochopitelné. Tak jsme s nimi alespoň pobyli na čerstvém vzduchu, v přírodě a pak směr internát a kasárna. A soudružské použití hudebního motivu z Tenkrát na Západě po příjezdu vlakem "inseminátorů" je dobrý vtípek. Smyczek uměl autenticitu vztahů, filmy o mládeži, na to byl kadet. Tentokrát nedokázal vlivem slabého scénáře upoutat. Vznikl televizní film, který se dá z jeho období, kdy měl režijní formu, zařadit k těm nevýrazným počinům, na které se nikdo nepamatuje. 4/10

Já mám posádku náramně...hrdinnou. Vypadalo to na solidní spektákl na moři. Hodnocení mně přišlo neadekvátní, po zhlédnutí se nedivím, když dal někdo i odpad. Zdlouhavé, nechtěně směšné, a ještě se jim do toho vloudila Rosamunde Pilcher se svojí zabijáckou romantikou. Je rok 1952. Parta maníků z pobřežní stráže vyráží ve čtyřech lidech na kocábce na moře zachránit partu maníků z havarovaného ropného tankeru, která je evidentně v přesile. Kocábka by sotva převezla mateřskou školku, nyní má dovézt do bezpečí něco málo přes třicet mužů. Je noc, chladno, sněží, panuje vlnob(l)ití. Umřít se nikomu nechce. V daných podmínkách se asi áčkovým hercům nechtělo moc hrát. Chris Pine by toporný až hrůza, nesympatický paňáca, v návalech vyčerpání šilhal, Casey Affleck působil ospale, znuděně. Prostě děs ty dva dvě hodiny sledovat. O nic lépe na tom nebyl ani film. Ten se pořád ne a ne rozjet. Na souši to byla nuda a bídné dialogy, na moři o něco lepší. Spektakulárních scén bylo pomálu. Krajina, pára z úst, moře, to vše bylo vylepšeno CGI. Maník (Chris Pine) z pobřežní stráže se měl ženit, tak ho jeho milá pořád vyhlížela z břehu, prostřihy na ni a její konání byly nadbytečné. Carter Burwell alespoň vyloudil tklivé melodie. Zajímavá byla disproporce záchranného člunu, ten se zpočátku jevil o dost menší. Rázem to byla loď, na kterou by mohli nabrat tučňáky, tuleně i celou partu z Pobřežní hlídky, a pořád by bylo ještě dost místa. Já vím, že příběh je natočen podle skutečné události, a muži byli hrdinní a stateční, nicméně zrežírováno to bylo groteskně. Craig Gillespie zřejmě ochořel mořskou nemocí. Dvě hodiny byly prostě moc. Dané téma vystačilo sotva na hodinu. Závěrečné titulky nabídly obrazové srovnání herců a jejich skutečných předobrazů. Přišlo mně to zajímavější než celý film. Z něj mám průměrný dojem. 5/10

Je důležité splnit normalizační plán na 120 decibelů. A mládeži dejme hrdinu z lidu. Dejme jim učně Píďu. Usnesli se toho roku rudí ďáblové a odklepli hudební film, který plnil kritéria své doby. Z dnešního pohledu je hudebně vykloktaný, tehdy se v něm ale sešly hudební veličiny, které prostě v té době byly populární. A nabídly celkem zoufalý hudební kokeškoktejl, prostě patrně to nejhorší, co vyplodily. Hudebně je tedy film na zacpání uší. O něco víc mě film bavil svým obsazením. Ještě než zesnulý Erik Pardus zakotvil v Četnických humoreskách, překypoval zde mladistvou vizáží i hustým provokativním "bítlsáckým" vlasem. Mirka Šafránková, to byl v podstatě erotický symbol jinochů, kteří do dědotrenek posílali kapky z pinďourů, když uzřeli její kukadla. Obrazovou fazonu podržel skvělý kameraman Emil Sirotek. Dál se nemá smysl bavit o kvalitě. Vladimír Kalina, jinak poměrně zdatný scenárista, vyplodil jeden ze svých nejslabších scénářů. Vtip v křeči, vše idealisticky nalajnované, každý se přátelí s každým, zápletka liknavá. Zdeněk Brynych měl bohatou filmografii. Jeho filmy se určitě nikdy nevyrovnaly tehdejším režijním špičkám. Tenhle film má určitě netradiční herecké obsazení, neokoukaného hrdinu. Hudební složka je strašná. Dneska to působí celé naivně, nekomplikovaně, prostě hotový socialistický (hudební) ráj. A on ten film je docela peklo.4/10

Robert Rodriguez a brak. To je spojení, které už unavuje. Umí ten chlap něco jiného?! Pak má ještě pitominky pro děti. Třeba romanci bych si od něj dal, cokoliv, v čem nebude hrát stejná sorta herců-oblíbenců, třeba klidně remake české Popelky, spinoff Instiktů Jaromíra Soukupa, reboot Života na zámku, prostě něco odlišného od kolovrátkových a jednostrunných výtvorů. Danny Trejo, super cool, to už víme, že je, akorát na něj přijde do kina rodinka myší, co v tom kině přebývá, a netopýři, kteří sem přišli přečkat zimní období. Ne, už nestojím o tenhle pitomý škvár. Chce to změnu tvorby. Takhle se zaseknout nemá smysl. Nezbývá mně než to poslat do kytek. 0/10

Pro hororového příznivce film vyznívá chabě, jen málo interesantně. V počtu pěti lidí se vydáváme do podzemních prostor bývalého nazi bunkru, abychom vyšetřili záhadné zmizení dělníka, jehož jsme byli svědky v úvodu. Hned první sekvence je nechtěně směšná. Stále ale byla naděje na zlepšení. Dozvídáme se, že nacisté zde prováděli zvrácené pokusy. Průvodcem se stal poloamatérský režisér Jacob Jerome, obsadil se do jedné z hlavních rolí, a nedokázal z neobjevného námětu nic vytřískat. Vznikl trapný film. Bunkr je tak zachovalý a čistý, že to vypadá, že jej náckové neopustili v roce 1943, ale před týdnem. Dále je zde šikovný product placement na marmelády a kečupy, kterými jsou oběti potřeny. Do gore to má daleko, film je v tomhle ohledu značně nešikovný. Francouzština osvěžující, herci celkem normál. Masožraví mutanti byla banda vlásenkářů, kterým přes ty bujné kštice nebylo pořádně vidět do obličeje. Film pořízený tak za pět prstů, Nejlépe hodnotím konec, který je do jisté míry překvapením, prostory neprobádaných chodeb byly také fajn, z herců určitě šikovná blondýna Aurore Sellier. Jacob Jerome má zkušenosti s krátkometrážními snímky, plánuje dokonce i scifi film, jenže dokud nesežene potřebné peníze, pořádný natáčecí štáb a kvalitní technické zázemí, měl by se na režírování vybodnout. Ke všemu je ani neovládá na profesionální úrovni. Pokud máte chuť na klaustrofobní horor, zapátrejte jinde. Tohle vaše choutky neuspokojí.Od Francouzů jsem nečekal takovou slabotu. 2/10

Prequel (trilogie) k Pelíškům je vlastně pojetím svému divácky oblíbenému bratříčkovi značně vzdálen. Je to sice pořád retro s příslušnou dobovou výpravou, ale odlišnost je nezměrná. Tahle první část, která "Pelíškům"časově předchází, si nikdy takovou diváckou oblibu nezíská, přesto není zavrženíhodná, jak to udělali nerudní kritici. Nikdo zde nehláškuje, o Vánocích neměří medvěda a nerozbíjejí se "nerozbitné" sklenice. Vánoční pasáž se zde sice také vyskytuje, po humoru v ní i mimo tento úsek se však slehla zem. Přesto sledujeme osudy klíčové "pelíškovské" postavy - Jindřicha Krause, ano, toho Krause, kterého původně ztvárnil Jiří Kodet, nyní jeho mladší verzi ztvárnil Martin Finger. Ten je zde hodný, klidný, milý, jak se z něj stal nesnesitelný cholerik a co jeho dcera Jindra, poučujícího jej o rozdílech mezi nokem a knedlíkem, to zde není. Předpokládám, že jen prozatím. Dceru zde ale má, šestiletou Danušku. A má zde i manželku Vilmu (Aňa Geislerová), jen mu do zelí leze fešácký doktůrek Jirka Erben (Ondřej Sokol). Film je to v podstatě neradostný a zasmušilý. Není se co divit. Třem manželkám gestapo odvede hned zkraje na dlouhých šest let jejich manžele, tudíž není mnoho důvodů k radosti. Dostaví se sexuální vyprahlost. Jedna z manželek až tak nestrádá, Vilmy se nezištně ujme již zmíněný doktůrek, který to umí s ní i její dcerou, a vydatně jim pomáhá v těžkých dobách. Usuzuji, že, až na polibek, mezi nimi k ničemu sexuálnímu nedošlo, neb si celou dobu horentně vykali a udrželi si ctnostný i cudný odstup. A když už manžel Jindra Kraus zdánlivě nevydržel vyslýchání nacistů a přichází smutná zpráva o jeho úmrtí, znenadání na konci války prodělá zmrtvýchvstání, a zvlhlá Vilma musí měřit místo medvěda jejich pyje, aby v budoucnu nelitovala. V první řadě film nemá hereckého tahouna. Postav je zde sice nemálo, zorientovat se v nich dá ještě větší práci, jenže žádná z nich není tak výrazně podána, aby diváka na dvě hodiny, co film trvá, dostatečně zabavila. Některé postavy nejsou pro děj důležité, na jiné postavy přijde řada až teprve v druhém dílu nazvaném Dezertér, třeba Jiří Macháček. Děj už se ale určitě posune dál, směrem do poválečných let. V druhé řadě je film více či méně unylý, občas se i líně vleče. Zabývá se a zdržuje se málo podstatnými úseky, k čemu dlouhá vánoční pasáž, kde se nic extra nestane. V závěru mně zase přišel film maličko uspěchaný, jedna z postav z ústředního trojlístku zemře, její smrt je zde vylíčena jen slovně. Můžu ovšem prohlásit, že konečně mně nějaký film Jana Hřebejka po delší době dával smysl. Nedostal od svého souputníka Petra Jarchovského super scénář, ale k mé radosti natočil příjemné komorní melodrama s citlivým rozměrem, kterému sice více prospěje tv formát než kino, ovšem dalo se na to dívat se zájmem, dokonce mě zajímá, co se bude dít v Dezertérovi a Nápadníkovi, tedy v druhé a závěrečné části trilogie, kde se jistě mnohé objasní. Neškodila by větší kompaktnost a hutnost děje, i větší kompatibilita s "Pelíšky". 6/10

Barvitý svět mluvících autíček, přístupný i těm divákům, kteří neustále myslí na různá ženská ústrojí, a spolujezdkyním při řazení v autě "omylem" sahají na obnažená kolena. Sporťák Blesk McQueen je sice legendou mezi závodními legendami, jenže už mu to tolik nejezdí. Zasažen syndromem vyhoření, ztrátou motivace i zhoršenými výkony na trati, dostává se mu druhé šance u nového sponzora, který sice nehraje úplně čistou hru, nicméně v jeho stáji pozná kámošku Cruz Ramirezovou, bez níž by návrat na závodní okruhy hned tak neuskutečnil. V té dřímá závodní potenciál, jenže po ztrátě sebedůvěry zakotvila ve stáji už jen v pozici trenérky. Závodní okruhy teď ovládá domýšlivý Jackson Storm, superauťák, který nemá konkurenta. Přípravy na jeho porážku mohou začít. Třetí díl v podstatě využívá klišé známé ze sportovních filmů, kdy sportovní hvězdy zažívají ústup ze slávy, zhoršení výkonnosti a stárnou. S animovanými závodními autíčky to není jiné. Brian Fee převzal režijní žezlo po Johnu Lasseterovi, ten se spokojil už jen s pozicí producenta, a dal dohromady příjemně akční i emotivní třetí díl, který je důstojným završením série. Autíčka sice nemají bombastický design, místy mně animace připomněla "animaci" na starších konzolových hrách, ovšem bylo k mání i realisticky vyvedené bahno, písek i voda a další detaily. Film je určitě ideální rodinou podívanou. Má to spád. Přitvrdí se na demoličním derby, poslední závod je napínavý i emocemi nabitý a obratně i takticky se vzpírá předvídatelnosti. Je zde i pár nadbytečných pasáží, úvod je mírně zdlouhavý, pak už se motor nezadře. 7/10