Magyar

"Dobrou noc, můj čaroději / slyš svou vílu, slyš, jak štká. / Slyš, jak pláče v beznaději, / noc jí truchloroušku tká. // Dobrou noc, má plavovlásko, / dobrou noc a sladce spi, / až se probudíš, má lásko, / nevyzraď své tajemství." ... Vizuálně okouzlující vhled do fantazie dívky v jediném metaforickém týdnu na přelomu mezi dětstvím a dospělostí. Můj osobní film. K tomu všemu, co zde již bylo řečeno, chci ještě vyzvednout myšlenku prostupující celým dílem: Poznávejte bez předsudků - sebe sama i ostatní, hrajte si, fantazírujte - až pak se přizpůsobujte, "probuďte". Ne naopak - nebo z vás budou pokrytci, milé děti. :)

"Keep open, Fi. So I can see inside your head." ___ Tolik mi chybíš.

POZOR, SPOILERY. Umím si představit, že ten moment, kdy se hlavní hrdinka vymění se svou sestrou - dvojčetem, která místo ní odpyká její trest ve vězení, leckoho znechutí. Pche, tohle přece v životě není možné! Jak naivní! A žena navíc odjíždí adoptovat malou holčičku do cizí země zmítané lidskými i přírodními nepokoji. Boha jeho, vždyť přece není JISTÉ, že ji holčička přijme, nebo že si ji žena bude moci hned odvést, a nějaké úřední procedury a kdesi cosi, no nechme toho, hodně práce pro vzdušné zámky..  A přitom ve skrytu duše netoužíme po ničem jiném: Po magických okamžicích, kdy se plní naše sny. /// Kdo se toho může vzdát? Někdo, koho život naučil v nic nedoufat. Komu někdo příliš často říkal: Běž touhle cestou. Co si myslíš, že najdeš jinde? Nebuď naivní. Svět je zlý a nic na tebe nečeká. Kolem je jenom zmar a faleš.. A on jde. Nic jiného nezná. Až dojde na konec té cesty, která vůbec nebyla jeho. /// Vzpomenu si vždycky na ty žaludy, které v ohromujícím množství padají v "Antikristovi". Buší do střechy, kutálí se a hnijí: Tolik zbytečné energie vniveč! Chaos vládne! Neúčastni se toho! Pokud se ponoříš do té scény zmaru, unikne ti důležitý detail: Je to podmínka toho, aby maličká část z nich mohla zakořenit a vyrůst. /// To je důvod, proč si uchovávat naději, proč hledat, co je tvoje, proč si dovolit snít, když je to tak "nebezpečné" a "hloupé". Protože je to jediná možnost - jak ŽÍT. Je to síla, která tě udrží naživu v těžkých časech. Vzdát se naděje, to je marnění života. A stejný vzor předáš svým dětem: Život je tak těžký! Tvoje sny jsou směšné! /// A tak se žena brodí rozvodněnou řekou, s holčičkou v náručí, spolu s ostatníma lidma, kteří opouštějí autobus uvězněný uprostřed zatopené silnice, a ví, že to bude dobré. //// Omlouvám se za kostrbatost. Už jsem dlouho nepsala. Pro lepší zážitek ze čtení doporučuju komentář JitkaCardova.

Alexander: Ale oni se neobětovali kvůli tobě. Byla to jejich biologická potřeba. Já: Nejlepší motivace je deadline. Bůh: Pšššt, spoiler!