JimJam

Jeden z nejlepších filmů dekády. Schnabela jsem předtím vůbec neznal, ale o to více na mě jeho styl zapůsobil. Kam se hrabou na Skafandr moderní komerční trháky. Film dokáže být veselý i nostalgický, snivý, vizuálně podmanivý a sděluje důležité věci nenásilnou cestou. Mathieu Amalric se 70% času na plátně nehýbe, ale dle mě by si zasloužil oscara. Vynikající byli i Emmanuelle Seigner, Marie Josée Croze a Max von Sydow.

Po shlédnutí několika irských filmů či filmů o Irech si říkám, co je to proboha za národ. Katolická církev je ve filmu vykreslena jednostraně, ale je dobře že tento film vznikl právě v zemi, kde má tato instituce v určitých oblastech monopolní postavení. Film mi připoměl komerčnější Evelyn (i díky Quinnovi). Aidan Quinn mě snad ještě nikdy nezklamal a dokazuje, že patří mezi nejlepší americké herce svojí generace, jeho naprosto přesný a ani o chlup nepřehrávající herecký výkon dokonale zapadl do atmosféry celého filmu. Takový výkon je pro mě osobně cenější než efektivní a poptávce poplatné oscarové výkony.

Herci jsou kvalitní, téma není hloupé. ale celý film je jaksi dietní podívanou. Opakuje věci několikrát viděné, nedává postavám mimo Klinovy prostor a nemá žádnou gradaci.

Výborné odbojářské drama které naší kinematografii chybí. Trochu však bylo zamlčeno, že Dánsko mělo ze všech okupovaných zemí nejmírnější režim, jinde by si asi hlavní hrdinové takové jednání nemohli tak dloho dovolovat a pracovat bez odhalení. Mads Mikkelsen byl tradičně skvělý, Thure Lindhardt byl pro mě neznámý, ale odvedl vynikající výkon.

Rok 1939, před vstupem Británie do války. Anne Keyesová (Romola Garai), mladá herečka, je adoptivní dcerou politika Sira Keyese (Bill Nighy). Na oslavě narozenin jejího otce se setkávají i mladý poslanec Hector Haldane (David Tennant), jeho přítel a Annin milenec Lawrence (Charlie Cox) a agent tajné služby Balcombe (Jeremy Northam). Haldane při výměně názorů s Balcombem obviní anglickou vládu z kšeftování s Německem a ustupování Hitlerovi. Brzy poté je nalezen mrtev. Anne v otcově archivu nalézá Balcombovy nahrávky různých schůzek a rozhovorů. Z jedné z nich vyplyne, že byl Haldane vydírán. Podělí se o nahrávku se svým hereckým kolegou Gilbertem (Hugh Bonneville), ale i ten je záhy nalezen mrtev. Anne nevěří verzi o dvou sebevraždách a navíc zjistí, že je sama sledována. Společně s Lawrencem, který má sám podezření, se pokouší zajistit důkazy. Zjišťujě však, že v celé záležitosti je pravděpodobně zapletena i její rodina... Poliakoff natočil slušné drama, které nepostrádá napětí, odehrává se v zajímavém prostředí, má slušnou kameru a herecké výkony (Romola Garai v pro mě zatím nejlepší roli, slušní Nighy, Cox, Christie). Filmu by však slušela kratší délka a zejména poněkud nepravděpodobné a za vlasy přitažené rozuzlení sráží konečné hodnocení.

Neuvěřitelně pohodový film. Hudbu 60. let nijak zvlášť neposlouchám, ale zde mi dokonale sedla. Přišlo mi, že Rhys Ifans a Bill Nighy nedostali příliš prostoru. Nejvíce mě proto upoutal charismatický Philip Seymour Hoffman, vtipný Chris O'Dowd a Tom Sturridge, kterého jsem viděl poprvé, ale všem hvězdám se vyrovnal. Snad Curtis natočí svůj další film co nejrychleji.

Film má nezaslouženě nízké hodnocení. Zobrazení doby je povedené a zápletka umně vystavěná. Romain Duris podává pro mě zatím nejlepší výkon a chválit Fabrice Luchiniho by bylo nošením dříví do lesa (dokáže působit směšně, odpudivě, tragicky i důstojně a nikdy nepřehrává). Scéna, kdy Moliére s Jourdainem předvádí koně, je nezapomenutelná. Narozdíl od Zamilovaného Shakespeare nabídl Moliére k podobné zápletce a stylu zpracování lepší herce a navíc vypovídá i o povaze Moliérovy tvorby jako takové.

Film se zajímavým pojetí trpí jistou nedotažeností a zmatkovitostí, navíc se nedokáže rozhodnout, jakým žánrem vlastně chce být. Olaf Lubaszenko a Boguslaw Linda v rolích tajných agentů jsou však skvělí jako vždy.

Kvalitní, ale zbytečný remake.

Film, který neukazuje nic nového, zachraňuje skvělý William Holden.