Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (1 079)

plakát

Vše o mé matce (1999) 

Bohužel si nemůžu pomoct, posledních skvělých dvacet minut prostě nedokáže zachránit celý film, který byl chaotický a poměrně rychle jsem se přestal orientoval v postavách, vztazích a kontextu. Nic to však nemění na tom, že Almodóvar je vynikající režisér s precizním citem pro výběr zajímavé látky. Žádný jiný režisér zřejmě nedokáže nahlédnout pod povrch ženské duše právě tak hluboko jak Almodóvar.

plakát

Chléb a sůl (2022) 

Mnohem pravdivější a realističtější výpověď o mladé generaci než mírně vyumělkované (ale přesto dobrý) český film Banger. Zásadní je pak pozastavení se nad problematikou cizorodého prvku v zatuchlé vesnické společnosti - Arabové s kebab-bistrem.

plakát

Pokud vím (2020) 

Pozoruhodný film, který ubíjela bohužel dlouhá stopáž a relativizování příběhu ve stylu “miluji tě a věřím ti” X “asi to bylo jinak”, lež střídala pravdu, a někdy až moc často. Herecky a psychologicky precizní ztvárnění, scénaristicky bohužel nedotažené… Přesto hodnotím kladně.

plakát

Bittere Ernte (1985) 

Viděno v rámci festivalu “Kino na granicy”, samotná režisérka film okomentovala, že ji osobně napsal Milan Kundera a považuje ten film za nejzdařilejší v celé její kariéře.

plakát

Služka (2023) 

Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové.

plakát

Neodeslaný dopis (1960) 

Ach, ta kamera. Nádherný, polozapomenutý skvost a perla sovětské kinematografie. Čtyři mladí lidé na výpravě za diamanty v nevyzpytatelné Sibiři - poetická pomalost a nadhled kamery souzní s rychlou zběsilostí krajiny plné bažiny, ale i větru, ohně, deště, mrazu a sněhu. Herecky rovněž dokonalé. Nutno vidět!

plakát

In nome del popolo italiano (1971) 

Excelentní herecký duel v podání Tognazziho a Gassmana. Tragikomedie, brilantně vykreslující italskou společnost.