lucascus

I v popelu se může najít diamant, aneb Zbigniew Cybulski ve své zásadní roli, která ho ukázala světu. Film měl své nejlepší momentě někde v polovině, kde byly partie rozehrány velmi napínavě, a divák mohl jen hádat, zda si mladík vybere život obyčejného člověka, nebo život hrdiny. Herci parádní, scénář přesný, jediným zklamáním je dle mého mínění odbytý konec filmu. A to tvrdím i přesto, že ostatní zde, jak vidím a čtu, jsou opačného názoru a považují konec za silný zážitek. Mně se naopak zdál velmi průhledný, nikterak originální - to už se raději kouknu na Vyšší princip (tematicky podobný film), zde sice konec také nesvítí originalitou, ale je perfektní.

Poměrně zdařilý seriál, který se odehrává v době, která byla v budoucnu už vždy jen oslavována (ať je to při znovuzrození antiky v době renesance, nebo inspirovala napoleonskou dobu, či zaujala totalitní režimy jako byl např. fašismus, a např. právo se jí řídí dodnes). Co je na seriálu dokonalé, to jsou především perfektní věrohodné kostýmy, jakožto i dámské účesy a líčení, kulisy někdy sice pokulhávají, ale to záleží od prostředí, které zrovna ztvárňují (škoda lacině vypadajícího Egyptu), herci jsou mírně nadprůměrní, ovšem žádný z nich (a to ani Julius Caesar v podání Ciarána Hindse) nějak nevybočuje z řady a divák prakticky nemá možnost s žádnou postavou navázat bližší vztah - čímž odpadá možnost soucítění s postavou. Jedinou větší viditelnou vadou na kráse jsou nezvládnuté davové scény. Opravdu bije do očí fakt, že když docházelo k velkým událostem, stálo opodál jen pár komparzistů (a ano, u zavraždění Caesara je opravdu trapné, že tomu přihlíželo pouze pár senátorů a když umíral, nikoho to nějak nezajímalo). Nebylo by to tak viditelné, kdyby se nenabízelo porovnání s dalšími filmy podobného tématu - viz např. Gladiátor, Pád říše římské, Kleopatra, ale i běžné historické seriály z produkce HBO mají davové scény zvládnuty mnohem mnohem lépe. Ale jinak tvůrcům jen děkuji a těším se na druhou řadu. --- Po druhé řadě konstatuji, že se Egyptské scény mírně zlepšily, Kleopatra začala vypadat více jako Kleopatra, a celá tato řada je více akčnější a prostě tak nějak lepší... Díky za to.

Silně průměrný film, který se ničím nevymezuje z produkce prvních zvukových filmů. Film nezachránil ani i zde humorem sršící Hugo Haas. Oko filmového fanouška snad potěší Lída Baarová ve své první roli. Bohužel hereckým výkonem nezaujala (ano, už ve své první roli silně přehrávala, hereckou školu dostala až v Německu a teprve od té doby točila solidní snímky i u nás), jediné co mě tak potěšilo, byl záběr, který nám ukázal jak se slavily vánoce - tedy krásně ozdobený vánoční stromeček s řetězem a tenkými voskovými svíčkami a do toho zpívaná koleda "Narodil se Kristus Pán" - jaké štěstí, že aspoň to se nezměnilo.

Poměrně zdařilá detektivka, když přihlédnu na fakt, že v této době se točily mnohem horší a schématičtější filmy. Čtvrtou hvězdičku přidávám za krásné zpříjemnění filmu v podobě třech půvabných hereček - Olgy Blechové, Jany Švandové a především dráždivě provokativní Reginy Rázlové - pro kterou to byla (pominu-li roli v seriálu "30 případů majora Zemana") zřejmě životní role.

Velmi povedené dílko, a přestože hodnocení plným počtem je možná přehnané, poté co porovnám s podobným velkonákladovým filmem Otakara Vávry - "Oldřich a Božena", který pojednává o rodičích knížete Břetislava, vychází mi tento televizní snímek mnohem lépe, jak z filmového a hereckého, tak i z historického hlediska. Navíc Břetislav Slováček v roli knížete Břetislava vyloženě září, role je mu šitá na míru, ale i Eliška Balzerová v roli Jitky podává víc než dobrý herecký výkon.

Jak symbolicky mrazivé...

Toto je přesně příklad silně podhodnoceného filmu. Je sice pravda, že se nejedná o špičku prvorepublikových filmů, ovšem pojetí filmu je velmi originální, nejedná se o nikterak přeslazenou limonádu (jak tomu bývalo u ostatní filmů třicátých let), navíc vše korunuje naprosto perfektní herecký výkon Jiřiny Šejbalové v roli výstřední mrchy (určitě její nejlepší role do roku 1945 a srovnatelná s jejími nejlepšími filmy padesátých a šedesátých let). Záplatka je příjemně gradující, potěší i nečekaný závěr a prakticky jedinou vadou na kráse je velmi špatný herecký výkon Nancy Rubensové, která vedle perfektní Šejbalové působí nechtěně komicky. Ostatní herci podávají průměrné výkony, film si ale zaslouží dozajista lepší hodnocení, v tomto případě opravdu procentuální hodnocení klame a nedoporučuji jej brát v potaz.

Film začíná být opět velmi aktuální, i nyní je problém najít byt (a to je problém nejen mladých), i nyní si člověk prakticky nemůže moc vybrat, kde chce pracovat. Bere prostě to, co je k mání. Jinak Jelínek je velmi přesvědčivý, Brejchová velmi půvabná, ostatní herci nestojí za řec...

Možná film trochu přeceňuji, ale ta nádherná zasněžená scenérie je prostě úchvatná, a příběh odehrávající se z velké části pouze ve vlaku mě taky dostal.

Herecké obsazení bylo poměrně ucházející (naprosto skvělí byli Helena Bonham Carter - jako obvykle - v roli zahořklé ženské ve svatebních šatech, a stejně tak i Ralph Fiennes, mladá dvojice nepodala tak dokonalý herecký výkon, ale pořád se na ně dalo dívat. Kostýmy, interiéry i exteriéry byly skvostné, hudba příjemná, kamera dokonalá, no a bohužel jediným zklamáním pro mě byl scénář - paradoxně právě kvůli scénáři jsem se zašel na film podívat. Charles Dickens by se možná divil, ale z jeho velmi zajímavého dílka vznikl chaotický příběh. Divák se ve filmu ztrácel, pokud vám utekla byť jediná věta, už jste nevěděli, co se na plátně děje. Je to velká škoda, pokud by si scénárista dal větší práci, umožnil by zároveň divákovi větší propojení s dějem, vtáhl by ho do filmu a nestalo by se tedy to, že divák sleduje film pouze vnějším pohledem, bez většího se ztotožnění s postavami. Škoda, přeškoda.