Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dokumentární

Recenze (125)

plakát

Nimona (2023) 

Velice průměrné. Nimona mi nesedla už jako komiks kvůli (podle mě) zbytečnému metahumoru. Ten je tu ještě o trochu nesnesitelnější, aspoň drobné zasmání aby člověk pohledal. Příběh je šablona na šablonu, postavy se chovají neskutečně hloupě a hlavně občas pro hladký průběh událostí zapřou samy sebe. Animace je příjemná, doufám, že snaha o "ne3D" vizuál bude ještě pár let pokračovat. Nijak ale neohromí, doufal jsem, že se umělci se science fantasy vypořádají odvážněji. Ještě víc mě štvala okoukanost pohybů, Nimona se často hýbe i mluví jak Disneyho princezny, Ballister zase gesty a mimikou až příliš připomíná Drákulu z Hotelu Transylvánie. Vlastně škoda, že film vznikl víc než 10 let po komiksu, protože jeho doba vzniku je cítit až příliš a film je tak ve výsledku (až na styl animace) zastaralý.

plakát

Vinaři - Narozeniny (2014) (epizoda) 

Pocitově bych tu tříhodinovou stopáž stáhl alespoň na dvě, aby to bylo přístupnější i neartovým divákům, ale chápu, že kusturicovský génius potřebuje prostor k rozehrání. Naprosto geniální symetrické kompozice dávaly výborně vyniknout černobílému obrazu, pokud se někdo díval v barvě, tak ho lituji. Stylizace některých scén do začátku nultých let si záměrně zahrává s divákovou příčetnosti, ale umožňuje hercům sestoupit do svých „civilenějších“ poloh a popustit uzdu své vidlákovštině. Oceňuji drobné pomrknutí na StarDance, škoda, že se neobjevil i Marek Eben. Surreálné drama postupně graduje, děsivé prase se coby symbol zahnilosti vesnické společnosti objevuje hned tu, hned zase onde. Obzvlášť jsem ocenil nervydrásající dvojitou smrt před závěrem, následně ihned na vztek buranskému divákovi negovanou. Tak se dělá středoevropský masterpiece! Od příštího dílu si slibuji lepší rozehrání hororových linek.

plakát

Náš venkov (2000) (pořad) 

Ano, také přicházím z dílu o nutriích, pocitově spíš z paralelní reality. Silné, silné.

plakát

Třicet případů majora Zemana - Studna (1978) (epizoda) 

Tak otec se toho večera sice kýval solidně, ale moje očekávání ohledně „legendárního hororového případu“ byla výrazně větší. V neskutečně nabobtnalé stopáži se vyšetřuje minimálně, Zeman se prostě věci dozví, když ho lidi vezmou za svého, nebo nedozví, když je ještě za Pražáka. Vesnice vydrbaná až do blba a filmografie stejná, jak v dětských filmech té doby. Budování hutné atmosféry co chvíli utne nějaký bodrý soudruh kydáním špíny na bližní. A ani ta památná věta tam nezazní! Herdek už! Flashback k případu je to jediné, co stojí za to vidět a tímto Zemana odsouvám ze svého radaru.

plakát

Pickupeři (2023) (seriál) 

Naprosto nepochopitelné, jak obsah, tak forma. Do třetího dílu mi trvalo, než jsem si byl jistý, že nesleduji jeden z těch parodických rádobydokumentů, které mají upozornit na nějaký společenský problém, prezentovaný absolutně zveličenou formou. Když už jsem skousl existenci jedinců s nulovou sebereflexí, kteří očividně nemají problém nechat své klesání na dno zdokumentovat, musel jsem s morbidní fascinací sledovat, co těm chudákům tvůrci dokumentu provádějí a jak je rámují. Žádná snaha dohledat se původu tohohle fenoménu, nebo „originu“ těchhle chudáků, minimální snaha je pochopit, celé je to vlastně výsměch v přímém přenosu. Což bych čekal spíš u Novy, ne u ČT.

plakát

Adikts (2024) (seriál) 

Možná se o to ještě někdy pokusím, ale druhým dílem prozatím zařezávám. Seriál má být nejspíš ujetý a ztřeštěný, ale jelikož je natočený úplně stejně jako průměrná kriminálka (až na ten ponorkový zoom na ksichty), dochází u mě při sledování k drobné schíze. Snad někdy zvládnu dokoukat a docením. Zatím (jako u TBH) pouze vítám snahu.

plakát

Slepičí úlet: Zrození nuget (2023) 

Tohle mi bez nadsázky trhá srdce. Tolik let práce pro tak špatný film. Technicky vynikající. Obrovské scény, malé serepetičky, pohyby, mimika, všechno dotažené k dokonalosti. Ale scénář nemilosrdně potápí veškerou snahu tvůrčího týmu. Klišé nad klišé, první díl rozmixovaný a doředěný tunou patosu. Od diváka se očekává hovadská tupost a vše je vyřčeno do posledního slova. Scény se jako sopel táhnou odnikud nikam, napínavé scény negradují, vtipy jsou předvídatelné a vypointované ve špatný moment. Byl jsem z toho lehce v šoku. Přitom, pokud film pracoval s větší zkratkou, po vystříhání vaty by zbyl pěkný svižný hodinový snímek. Pár nápadů tam je a vážně dobrých. Ale jinak je mi líto promrhaného času animátorů.

plakát

Scott Pilgrim jde na věc (2023) (seriál) 

Vpravdě výborná věc, které k dokonalosti chybí lepší tempo. Načasování a pointování scén čas od času klouže a to ničí budovanou atmosféru. Stejně tak konec je na můj vkus krapet moc vystřelený do nebes. Jinak jde o výborný nápad a velmi kvalitní produkční práci. Animace je božská, postavy dýchají. Vzdechy nad „zlým Netflixem“ a „podřadnými tvůrci“ jsou krapet mimo, O'Malley si to ve spolupráci napsal k obrazu svému a taky jim do toho v průběhu žvanil. Holt nechtěl adaptovat už adaptované a prostě se od původního materiálu po dvaceti letech odrazil. Takes Off tak vlastně není alternativní linií, nebo překopáním, je to spíš logické pokračování. Takový Evangelion. Předpokládá vaši znalost nejen Scottova filmu, ale i komiksu (to, že všichni zklamaní srovnávají hlavně s filmem, mě víc než mrzí) a za tu se vám bohatě odmění. Označování marketingu za zavádějící je zcestné, takhle prostě funguje příprava na překvapení.

plakát

Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023) 

Animace mi udělala radost nesrovnatelnou v posledním roce s čímkoliv. Je to pastva pro oči a doufám, že hromadu mladých ponoukne ke kariéře animátora. A příběh je vlastně taky solidní, ale z úplně nepochopitelného důvodu selhává řemeslo. Stopáž je absolutně neobhajitelná, protože film nijak negraduje ani dějem a bohužel ani tou zářivou animací. Nejkrásnější a nejnápaditější scéna je spider-rande, které přijde asi v první půlhodině a pak už se na sebe jen vrství filtry a všechno je jen hektičtější a „větší“. Rodinné a dojemné scény se neúnosně vlečou a sám bych z filmu vystříhal tak tři čtvrtě hodiny. O to víc zamrzí konec. Čímž nelačním po nonstop akci, některé tiché chvilky měly svou váhu, jiné bohužel dost vata. Druhá věc, dabing. Pokud mám koule na to, abych měl na plátně 20 postav, z nichž ani jedné není vidět mimika, musím mít špičkové dabéry, aby vypjaté scény prodali. Některé postavy ale bohužel silně kulhají, nejcitelnější hlavní záporák, který se snad daboval na první dobrou, u jiných to vadí míň, protože jsou vedlejší. A nakonec mé osobní antipatie k americkému humoru. U mě to bohužel dopadne podobně, jak u prvního filmu; po měsíci už si vzpomenu jen na vizuál. Ale za ten to stálo. A Miles má pořád o parník víc osobnosti než jakýkoliv Peter Parker.