Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dokumentární

Recenze (125)

plakát

Adikts (2024) (seriál) 

Možná se o to ještě někdy pokusím, ale druhým dílem prozatím zařezávám. Seriál má být nejspíš ujetý a ztřeštěný, ale jelikož je natočený úplně stejně jako průměrná kriminálka (až na ten ponorkový zoom na ksichty), dochází u mě při sledování k drobné schíze. Snad někdy zvládnu dokoukat a docením. Zatím (jako u TBH) pouze vítám snahu.

plakát

Dungeons & Dragons: Čest zlodějů (2023) 

Příjemná zábava na odpoledne a důkaz, jak moc fantastika posledních pár lety chyběla v kinech. Tedy ta alespoň trochu dobrá a nepláštěnková. DnD pořád trpí mnoha neduhy současných akčních blockbusterů, například „sebereflektující“ humor už Holywoodu leze ušima, daří se mu jej ale dorovnávat poctivými nápady. Přepínání mezi dramatem a sebeparodií není otravné, protože přiznaně odráží zdrojový materiál. Klasická parta RPGčkařů se vždycky tím závojem křinče pokouší protlačit aspoň slzičku emocí a pořádnou dávku tragické backstory. Ze scén cením především vloupání se do trezoru, kutálejícího se draka a pěkně chaotickou arénu. Škoda, že se tvůrci trochu víc neodvázali s tou rádobystředověkou hudbou, jeden zapamatovatelný song na víc než dvě hodiny filmu je slabota.

plakát

Nimona (2023) 

Velice průměrné. Nimona mi nesedla už jako komiks kvůli (podle mě) zbytečnému metahumoru. Ten je tu ještě o trochu nesnesitelnější, aspoň drobné zasmání aby člověk pohledal. Příběh je šablona na šablonu, postavy se chovají neskutečně hloupě a hlavně občas pro hladký průběh událostí zapřou samy sebe. Animace je příjemná, doufám, že snaha o "ne3D" vizuál bude ještě pár let pokračovat. Nijak ale neohromí, doufal jsem, že se umělci se science fantasy vypořádají odvážněji. Ještě víc mě štvala okoukanost pohybů, Nimona se často hýbe i mluví jak Disneyho princezny, Ballister zase gesty a mimikou až příliš připomíná Drákulu z Hotelu Transylvánie. Vlastně škoda, že film vznikl víc než 10 let po komiksu, protože jeho doba vzniku je cítit až příliš a film je tak ve výsledku (až na styl animace) zastaralý.

plakát

Pickupeři (2023) (seriál) 

Naprosto nepochopitelné, jak obsah, tak forma. Do třetího dílu mi trvalo, než jsem si byl jistý, že nesleduji jeden z těch parodických rádobydokumentů, které mají upozornit na nějaký společenský problém, prezentovaný absolutně zveličenou formou. Když už jsem skousl existenci jedinců s nulovou sebereflexí, kteří očividně nemají problém nechat své klesání na dno zdokumentovat, musel jsem s morbidní fascinací sledovat, co těm chudákům tvůrci dokumentu provádějí a jak je rámují. Žádná snaha dohledat se původu tohohle fenoménu, nebo „originu“ těchhle chudáků, minimální snaha je pochopit, celé je to vlastně výsměch v přímém přenosu. Což bych čekal spíš u Novy, ne u ČT.

plakát

Scott Pilgrim jde na věc (2023) (seriál) 

Vpravdě výborná věc, které k dokonalosti chybí lepší tempo. Načasování a pointování scén čas od času klouže a to ničí budovanou atmosféru. Stejně tak konec je na můj vkus krapet moc vystřelený do nebes. Jinak jde o výborný nápad a velmi kvalitní produkční práci. Animace je božská, postavy dýchají. Vzdechy nad „zlým Netflixem“ a „podřadnými tvůrci“ jsou krapet mimo, O'Malley si to ve spolupráci napsal k obrazu svému a taky jim do toho v průběhu žvanil. Holt nechtěl adaptovat už adaptované a prostě se od původního materiálu po dvaceti letech odrazil. Takes Off tak vlastně není alternativní linií, nebo překopáním, je to spíš logické pokračování. Takový Evangelion. Předpokládá vaši znalost nejen Scottova filmu, ale i komiksu (to, že všichni zklamaní srovnávají hlavně s filmem, mě víc než mrzí) a za tu se vám bohatě odmění. Označování marketingu za zavádějící je zcestné, takhle prostě funguje příprava na překvapení.

plakát

Slepičí úlet: Zrození nuget (2023) 

Tohle mi bez nadsázky trhá srdce. Tolik let práce pro tak špatný film. Technicky vynikající. Obrovské scény, malé serepetičky, pohyby, mimika, všechno dotažené k dokonalosti. Ale scénář nemilosrdně potápí veškerou snahu tvůrčího týmu. Klišé nad klišé, první díl rozmixovaný a doředěný tunou patosu. Od diváka se očekává hovadská tupost a vše je vyřčeno do posledního slova. Scény se jako sopel táhnou odnikud nikam, napínavé scény negradují, vtipy jsou předvídatelné a vypointované ve špatný moment. Byl jsem z toho lehce v šoku. Přitom, pokud film pracoval s větší zkratkou, po vystříhání vaty by zbyl pěkný svižný hodinový snímek. Pár nápadů tam je a vážně dobrých. Ale jinak je mi líto promrhaného času animátorů.

plakát

Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023) 

Animace mi udělala radost nesrovnatelnou v posledním roce s čímkoliv. Je to pastva pro oči a doufám, že hromadu mladých ponoukne ke kariéře animátora. A příběh je vlastně taky solidní, ale z úplně nepochopitelného důvodu selhává řemeslo. Stopáž je absolutně neobhajitelná, protože film nijak negraduje ani dějem a bohužel ani tou zářivou animací. Nejkrásnější a nejnápaditější scéna je spider-rande, které přijde asi v první půlhodině a pak už se na sebe jen vrství filtry a všechno je jen hektičtější a „větší“. Rodinné a dojemné scény se neúnosně vlečou a sám bych z filmu vystříhal tak tři čtvrtě hodiny. O to víc zamrzí konec. Čímž nelačním po nonstop akci, některé tiché chvilky měly svou váhu, jiné bohužel dost vata. Druhá věc, dabing. Pokud mám koule na to, abych měl na plátně 20 postav, z nichž ani jedné není vidět mimika, musím mít špičkové dabéry, aby vypjaté scény prodali. Některé postavy ale bohužel silně kulhají, nejcitelnější hlavní záporák, který se snad daboval na první dobrou, u jiných to vadí míň, protože jsou vedlejší. A nakonec mé osobní antipatie k americkému humoru. U mě to bohužel dopadne podobně, jak u prvního filmu; po měsíci už si vzpomenu jen na vizuál. Ale za ten to stálo. A Miles má pořád o parník víc osobnosti než jakýkoliv Peter Parker.

plakát

Pantheon (2022) (seriál) 

Pantheonu chybí krapítek do kultovního díla. Přestože animace i dabing občas kulhá na obě nohy, scénář a režie vše drží pohromadě. Tohle vypadá jako něčí srdcovka, které obětoval hodně práce a že mu to AMC tak podělá přeházením epizod... Chválím hlavně tempo. Co se Pantheonu podaří odvyprávět během dílu rozebírají jiné seriály celou sérii. A přestože v krátké době představí množství postav, přes které by běžně divák i scenárista zakopával, všechny jsou dostatečně výrazné, zapamatovatelné a překvapivě i důležité. Seriálu se také velice dobře daří brát ustanovená žánrová klišé a vymýšlet pro ně hlubší dopady, v případě postav živoucí charaktery. Zároveň se zdá, že by Pantheon rád ponoukal divákovy myšlenky, zabýval se pro jednou více filozofií a než ohromováním technologických vymožeností. Skoro se povedlo. Pokud se ale poslední dvě epizody, které sklouzávají do šablon dětských animáků o nadvládě světa, nepodaří druhé sérii nějak zkorigovat, zůstane už navždy pouze u odvážného pokusu.

plakát

TBH (2022) (seriál) 

Strašně bych chtěl, aby to bylo výborné. Naše kinematografie trpí utkvělou představou, že všichni obyvatelé ČR zbožňují seriály o rozvedených detektivech na prahu čtyřicítky a tvorba pro náctileté tu systematicky vznikala naposled v době, kdy byli jejími aktéry Kotek s Mádlem. Dnešní situace je tristní. Jestliže vám je 12–30 a máte plné zuby kriminálek, české historie a rodinných komedií, nemá vám česká tvorba co nabídnout. Už to, že se tu vůbec někdo pokouší natočit něco pro mladé, je krok vpřed. Projekty jako #martyisdead nebo Semestr ukázaly, že nějak to jde, k mnohým se však nedostaly. TBH má dobře našlápnuto a v zádech Českou televizi. Jde ale bohužel spíš o dobrý pokus, než o dobrý seriál. Scénář má nosnou myšlenku a naťukává dobrá témata, má však problém s tempem a dávkováním příběhu. Mnohem radši bych viděl tři díly po 45 minutách, které mají silný konec, než 10 epizod, které často vyšumí do prázdna. Konec celé série má přehnaně optimistický tón - z chování ve třídě jasné, že tenhle chill vydrží tak do druhého dne, nejdéle do pozítří. Z hereckých výkonů je bohužel až moc často poznat, co si mohli mladí herci "dát do huby sami" a co jim vnutil scénář. Martina Jindrová zaslouží respekt za to, že v jejím podání znělo přirozeně vše. Čili - děkuji, že TBH vůbec existuje a prosím Lucii Kajánkovou, aby pokračovala. Jen to bohužel ještě bude chtít trochu času a péče, než z toho budou druzí Skins nebo SKAM. A silnější motivaci pro diváka zapnout další díl.

plakát

Wednesday (2022) (seriál) 

Premisa Wednesday je ze začátku dobrá, aby se pátým dílem začala hroutit do bažiny podprůměrnosti. Onen rodičovský díl poměrně trefně předznamená zmršené finále – scenáristé se prostě pokouší vmanipulovat Addamsovi do scénářů, které nejsou psány pro ně, pro gagovou rodinku. A i když by mnohdy dokázali vybruslit se ctí, potřeba zalíbit se teen divákovi vše utluče. Ačkoliv nejprve všechny charaktery i herecké výkony sedí do puntíku, v některých (a bohužel významných momentech) musí herci svou pevně vymezenou fasádu opustit, aby se stalo, co daný díl chce. Gomez zatajuje podezření z vraždy? Morticia se bojí nepochopení od své dcery? Wednesday se plete, bojí, stresuje a cítí bolest? Prosím, ne. W byla odjakživa ultimátně nedosažitelná goth-girl, jejíž pohrdání lidskostí, suchý humor a precizní vyjadřování si chtěla osvojit nejedna „weird“ holčina. Ale ideál W je nedosažitelný právě proto, že je nelidská. Ortega podává perfektní výkon, kalí ho ale scenáristická neschopnost psát nelidské osobnosti ve vypjatých situacích. Poslední díl je bohužel absolutní fraška podobná zakončení kreslených seriálů pro děti a záporákem jak ze Scooby-doo. A tak místo geniální sadistky dostáváme vystrašenou gotičku, kterou musí zachránit banda středoškoláků silou přátelství. Detektivní vyšetřování se přešlap za přešlapem rozplývá, až musí skončit bitkou CGI monster. Achjo. Burton dál bere zajimavé „weird“ věci a přetavuje je ve společensky přijatelnou maloměšťáckou nudu, tady mu ale nohy podkopli už scenáristé. Aspoň, že je to hezké...