Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi

Poslední recenze (37)

plakát

Chainsaw Man (2022) (seriál) 

Některým mangám přechod do anime podoby sluší... jak jsem se tu před časem podivoval nad nevýrazným zpracováním Komi-san, Chainsaw Man je přesně opačný případ, mangu jsem rozečetl, ale nespatřoval jsem na ní nic výjimečného, anime zpracování ho v mých očích však pozvedlo na novou úroveň, už jen práce s kamerou a úhly záběrů dělají z jinak nudných pasáží vtahující podívanou. Prokreslené a plynulé pohyby postav mimo jiné díky použití pravděpodobně rotoskopie, jim dodávají uvěřitelnější, dospělejší tón, než jaký jsem cítil v manze (a pro mě jednoznačné plus oproti tematicky velmi podobném Džudžucu kaisen). Byť nadměrné využití CGI, kde ani není využit jeho plný potenciál dojem z akčních sekvencí poněkud sráží (proč se animátoři stále řídí hloupým dogmatem, že 25 fps u CGI nebude působit přirozeně, jde mimo mě, naštěstí už se objevují výjimky viz nové NieR:Automata anime), paradoxně jsem si nejvíc vychutnával animaci ve výborných atmosférických scénách, kde postavy ani nemluví a věnují se obyčejným činnostem. Postavy, byť ne zrovna nějak výjimečně (charakterově) prokreslené, občas dokáží překvapit zajímavými myšlenkami a zejména Dendži byť idiot si alespoň na nic nehraje a působí v rámci možností uvěřitelně. Takže i během relativně málo epizod si k postavám nějaký vztah asi vytvoří každý a o to více pak zapůsobí jisté události v pozdějších dílech. A také samozřejmě nesmím zapomenout na skvělý soundtrack, kde Kensuke Ušio dokazuje, že není jen technař ale umí skvěle podtrhnout i emočně vypjaté scény. Stejně tak závěrečné znělky nebo spíš videoklipy jsou kapitolou sama pro sebe a je až neuvěřitelné, že byť má každá epizoda svůj vlastní, žádný bych nenazval podprůměrným či generickým.

plakát

Duch ve stroji: SAC_2045 - Série 2 (2022) (série) 

Druhá půlka série nakonec vyšla poměrně dlouho po první, takže jsem se před začátkem ještě podíval na souhrnný sestřih první série, který mi stále přišel skvělý, po zhlédnutí druhé poloviny mi tak přišlo o to víc zarážející, jak málo se tam toho vlastně stalo, zejména vzhledem k ohledu, že na rozdíl od první poloviny, zde již nejsou samostatné epizody bez větší návaznosti na hlavní dějovou linku, po prvních čtyřech dílech jsem byl ještě poměrně napjatý, jak se příběh bude vyvíjet dál, ale přes všechnu akci (stále efektní, jen mě trochu víc iritovaly „slepé“ náboje, které na Tachikomách nenechávají ani oděrky) se v pozdější části nějak začala celá zápletka rozmělňovat jen do málo uvěřitelného „Matrix“ zakončení. Doufal jsem, že kontroverzní postava Purin bude spíš vedlejší příběh, kde se na konci dozvíme, že to byl jen další „pokus“ Majorky jak se bude tachikoma chovat v lidském těle, i ta posedlost Batóem by dle mého dávala lepší smysl. Stejně tak postava „Šaška“ se z mě nepochopitelného důvodu vrátila (což zničilo i tak malou pointu její předchozí existence a sice, že pro idioty není v Sekci 9 místo).

plakát

Arcane: League of Legends (2021) (seriál) 

Po třetím dílu jsem si říkal, aha tak už chápu co na tom lidi vidí (krom úžasné animace) a byl jsem velice zvědav, jak se příběh bude vyvíjet dál, protože to co se stalo jsem opravdu nečekal, bohužel však ze všech možných scénářů, ve které jsem doufal, se příběh ubral tím pro mě nejméně pochopitelným, což je takový příznak tohoto seriálu, prakticky veškeré konání postav na mě působilo účelově. Vždy když nějaká postava má řešení problému na dosah ruky, zcela nelogicky se zachová tak, aby vznikla „dramatická“ situace, korunu tomu nasadí konec, kde jsem se tomu co zase Jinx natropila už jen musel pousmát.

Poslední hodnocení (1 139)

Gekijouban Jujutsu Kaisen 0 (2021)

02.01.2023

Chainsaw Man (2022) (seriál)

30.12.2022

Rod Draka (2022) (seriál)

26.10.2022

Cyberpunk: Edgerunners (2022) (seriál)

23.10.2022

Osmý smysl (2015) (seriál)

30.09.2022

Made in Abyss - Recudžicu no ógonkjó (2022) (série) (S02)

28.09.2022

Stranger Things - Season 4 (2022) (série) (S04)

16.08.2022

One Punch Man - Season 1 (2015) (série) (S01)

13.07.2022

Top Gun: Maverick (2022)

26.06.2022

Reklama

Poslední deníček (3)

Pitch Festival 2014

Jelikož jsem s postupujícím věkem živě viděl již většinu svých oblíbených interpretů, letos jsem vybíral festival s pro mě spíše neznámými jmény. Volba proto letos padla na Amsterdam a festival experimentální elektroniky Pitch. Při naposlouchávání interpretů před příjezdem jsem sice nakonec stejně zjistil, že v mé posvátné složce vlastně mám několik skladeb od DJů, co na festivalu budou vystupovat, odradit jsem se však již nenechal... Jelikož po zkušenostech dobře víme, že šetřit síly před festivalem se vyplácí, tentokrát jsme se tedy vydali do Amsterdamu vzdušnou čarou. A musím říct, že byť v našem letadle byla teplota jak při cestě na měsíc a skafandr jsme si zapomněl doma, určitě tento způsob dopravy budu preferovat i do budoucna. Po příletu a seznámení se se systémem místní MHD, kde se platí za ujeté kilometry jako v taxíku (pražská opencard může jen tiše závidět), jsme se vydali do hotelu a z něj už rovnou na festival.

 

Ze švédské kapely Little Dragon s příjemným vokálem Jukimi Nagano, jsem sice už mnoho neslyšel, ale i tak to byl příjemný úvod do festivalu. Při sháňce po občerstvení mě pak jen zaskočilo, že byť jsem si byl jist, že v se v Holandsku platí „ojrem“, na mé peníze se tvářili, jako bych si je tiskl doma, bylo mi však vysvětleno, že se ve festivalovém areálu platí žetony, které se daly nakoupit v automatech. Což mi přišlo jako fajn nápad, jelikož to výrazně šetřilo čas s rozměňováním. Za ne až tak zdařilý nápad ale považuji nevratné kelímky, takže jsem se musel smířit se všudepřítomným ambientním zvukem navozujícím pocit pohybu po skládce. Po Little Dragon, jsem si chtěl dát repete Moderat po nedávném pražském vystoupení v Arše v Praze, kde zněli velice dobře. Bohužel se však potvrdilo, že jezdit na festivaly kvůli headlinerům může být ošemetné, vystupovali totiž v uzavřené hale, která se i přes svou velkou kapacitu poměrně snadno zaplnila. Nakonec jsme tedy dali přednost jednočlenému projektu Slow magic, na menší klubové scéně, což jak se později ukázalo, pro mě byl asi nejsilnější zážitek z festivalu, elektronický mág schovaný za dnes již obligátní maskou prokládal výrazné bicí výraznými melodiemi s podmanivými plochami, také jsem musel ocenit improvizační nadání, pokud to tedy nebyl záměr, každou chvíli se mu mašinky jakoby zasekly a do prostřihů sázel působívá bubnová sóla. Po něm jsme se šli podívat na hlavní stage, kde již hráli Mount Kimbie, na které jsem musel trochu poupravit názor, jelikož při jejich chilloutovějších polohách se velice příjemně relaxovalo. Napodruhé jsme se již do zastřešené haly dostali, ale byť SBTRK nezněl nejhůře vydýchaný vzduch a tlačenice mi vcelku znemožňovaly naplno docenit zvukové koláže s výrazným hlasem Sampha. Také proto jsme ještě před koncem změnili stage a zašli se podívat na Phon.na, který mě mimo jiné zaujal svým videoklipem. Na hlavní stagei pak ještě vystupovali Massive Attack k jejichž poslednímu albu si asi ani po tomto vystoupení cestu nenajdu, ale minimálně jsem si alespoň připomněl, jak úžasnou skladbou Unfinished Symphathy je. Afterparty se poté měla nést v duchu houseových melodií v podání George Fitzgeralda a Makama, ale bohužel jak se posléze jako již mnohokrát ukázalo, to že se vám od DJe líbí produkce, ještě nemusí znamenat, že věnuje stejný čas jako do své tvorby i do selekce skladeb pro své sety, unylé oldschooltechno mi tak posloužilo jen jako připomínka, že doba už přeci jen trochu pokročila. Při cestě zpátky na hotel nás pak zaujaly houfy zajíců, kterých je tu v noci stejně jako ve dne lidí...


Po vydatném spánku a pozdní snídani, jsme se vydali na krátkou procházku městem a navštívili místní vyhlídkovou kostelní věž (kterých tu mnoho nenajdete, výškových budov je zde minimum). Druhý festivalový den jsme začali s Toddem Terjem, který měl zahrát „živý" set, což nejspíše znamenalo, že pouštěl především své věci, živých nástrojů či dalších hudebníků jsem si nevšiml. Člověk ale alespoň tentokrát věděl do čeho jde. Na hlavní stagei jsme ještě poté stihli kus vystoupení Kanaďana Caribou se svým bandem, byť jeho vokál nepatří k nejjistějším skladby jako Sun, nebo Can't Do Without You zněly i naživo senzačně. Na základě doporučení jsem si ještě poslechl noir kytarový industrial Darkside a elektronického experimentátora Clarka z Warp records a oboje si rád přidám do svého playlistu. Žádný interpret se pak již neodvážil vystupovat na hlavní stagei proti mistrovství světa ve fotbale a tak jsme na závěr festivalu sledovali na obří obrazovce přenos čtvrtfinále, kde hrála Kostarika proti Nizozemsku. Další den jsme před odjezdem už jen navštívili několik muzeí a prošli si historickou část města.

 

Pokud tedy máte rádi progresivní elektroniku a pohodovou atmosféru přímořského města, mohu Pitch festival jedině doporučit