tomisaburo

Velký dobrý. Mads opět nezklamal. Bez rozmáchlých i nerozmáchlých gest, vlastně kompletně bez jakýchkoli gest, jeho minimalistické herectví naprosto stačí k vyjádření všeho nezbytného. V rámci jeho filmografie se trochu nabízí srovnání s povedeným dramatem Michael Kohlhaas (2013), kde se taky solidně vzdorovalo vrchnosti. Aktuální biják místy nabízí uspokojivou syrovost, která tématu sluší. Nevydrží bohužel po celou stopáž a například konci by trochu toho plnotučného násilí slušelo. Nečetl jsem knižní předlohu, ale z filmu není patrné, proč došlo k překvapivému dějovému veletoči ke konci snímku. Po vyřešení sporu s De Schinkelem se totiž změna již zdánlivě rozhodnuté situace, jeví jako nečekaná a dle předchozího vývoje i těžko pochopitelná. Romantické vyznění závěru rovněž překvapilo.

Naprosto otřesné, přečkat 90 minut je na medaili.. Dcera se od začátku hodně nudila. Režisér by měl vzít zbytek sebeúcty do hrsti a spáchat seppuku.

Ivar je nejsilnější postava aktuální sestavy a vede si vážně dobře. Zvěstování Ragnarovy smrti s Ódinem je naprosto kulervoucí, jedna z nejlepších scén vůbec..

Nápad dobrý, zpracování slabší. Vzpomněl jsem si několikrát na Arnolda, jednak na lehce podobném námětu později stavěl Total Recall, a pak taky Brynnerův pistolník je jasná inspirace pro T1.

Vzhledem k naprosté debilitě scénáře i režie, je 112 minut opravdovou výzvou. Název naznačuje obsah i formu, ale zbytečně filmu lichotí.

JEDU CEJNAR! JEDU! Naprosto skvělý Etzler tady prostě zasvítil. Jeho mamutí charisma drží tohle drama vysoko nad průměrem. Srovnatelné s polskou peckou Samowolka.

Výborná detektivka, podstatnou část stopáže i řádně napínavá. Snese srovnání s o dekádu mladším českým klenotem Po stopách krve, který představuje v rámci tohoto subžánru naprostý vrchol. Heinz Rühmann i Gert Fröbe jako detektiv a vraždící bestie jsou víc než přesvědčiví. A geniálním, skoro až hororovým prvkem je ta dětská kresba... Závěr šlo asi vymakat malinko víc, ale vzhledem k datu vzniku je to i tak silný kafe.

Mám pocit, jakoby mi někdo vrazil kudlu do břicha a dvě hodiny tam s ní kvedlal... Nehorázně přiteplený americký paskvil. Hyperkorektní svět, bezpohlavní postavy a scénář jako výběr těch zaručeně nejafektovanějších zvratků z Gilmorových děvčat. Nechce se mi pořád věřit, k čemu se to ten Robert na stará kolena propůjčil. Stát se mu to před třiceti lety, má po kariéře. Jdu blejt.

Mistrovým idolem krásy je ztělesnění hojnosti, což je nám zhusta a po celý film dokazováno (rozuměj monstrózní prdel, panděro jak rybník Svět a kozy jako nákupní tašky). Inu, proč ne. Ale nikdy jsem nepochopil proč, a z kterého hrobu vlastně vyhrabal tu vychrtlou příšeru, kvůli které tenhle film vzniknul. Trochu mi v tom příběhu chybí Kája, ale ono je to možná nakonec lepší. Nicméně Roden potvrdil svoji extratřídu, a schopnost uplést z hovna bič. Dokázal dát celé té prasárně a hlavně mistrovi, snesitelnou, téměř sympatickou tvář.

Zatím nejlepší Strachova krimi. Sice je to zbytečně natahované, občas nesmyslné a rušené přehrávajícím Donutilem, ale to (minimálně v první polovině) bohatě vynahrazuje kurevské napětí, solidní tým vyšetřovatelů a dostatek mrtvol. Bohužel poslední dva díly potápí celou sérii hluboko do průměru. Hlavně odmaskování sériového vraha je zklamáním, Škoda, že nenaverbovali Honzu Hartla, typického představitele vraždících bestií, na uvěřitelnosti by to druhé polovině příběhu vůbec neubralo. Ono totiž už není z čeho. V samém závěru dostává pracně budovaná konstrukce vyloženě komický rozměr. Věčná škoda.. Jen tak pro pořádek, jak je Jirkovým dobrým zvykem, angažoval i tentokrát regiment flanďáků. Bez nich by to asi nebylo dostatečně mysteriózní.