Austen

Proč se nutit do veselých pohádek (s dramatickým obsahem), když je nikdo patrně nenuceně natočit nedokáže. Viděla jsem tam spoustu promrhaného materiálu - lidského, hereckého i toho finančně vyčíslitelného. Zelenka často uletí na to, že chce obsazovat do mladých rolí moderně líbivé tváře (bez ohledu na talent a hereckou vyzrálost nebo alespoň věrohodnost) a do "ostatních" rolí tzv. oblíbené - Abrhám, Šafránková, ale ty zase sváže nemožným scénářem do nějaké divné křeče.

Po pravdě, čekala jsem to horší. Dámská trojka (ta starší) mi přišla pěkně rozehraná. Pánové byli trochu moc čitelní a spíš roztomile statovali. Celkem rozumím tomu, že to možná bylo fajn trávit čásek na řeckém ostrůvku, jinak si účast některých herců nedokážu vysvětlit. Meryl Streepová mi kromě rozevláté scény na útesu připadala, že svou energií a nasazením drží film v mezích dobrého vkusu a má skvělou formu. Nicméně, bylo by lepší film postavit na excelentním hudebním prožitku a choreografii a vygenerovat tak nové stars, protože ABBA má dost fanoušků na to, aby se diváci nemuseli lákat jmény Streepové, Brosnana a spol. Času stráveného filmem jsem nelitovala, což je víc než můžu říct o řadě jiných přechválených opusů které jsem v poslední době viděla. Po tomhle mi totiž zůstal úsměv na tváři.

Když nesáhnu po knížce Rozum a cit(úchvatná), tak po filmové verzi Anga Lee z roku 1995, kde se podařilo na malém prostoru utvořit zázrak. Zde se na mnohem delší stopáži podařilo něco, ale rozhodně ne víc. Pěkné, zajímavé, fajn, ale u mě spíš milý příspěvek s dobrými momenty. Možná trochu nešťastně obsazené. Willoughby působí nesympaticky, tak jeho zrada nepřekvapí, Marianne neplane jako Kate Winslet a působí jen mladě, Elinor nemá vnitřní inteligenci, sílu a klid Emmy Thompson. Možná proto mě to tak nechytlo.

Jedna hvězda za mnohaslibný úvod s moc pěknou Radůzou, další za věrohodně utahaného harcovníka Plaváka (nápad se jménem byl smrtící), kterého si Petr Štěpán vystřihl moc pěkně - jeho postava byla nepohádkově dospěle prokreslená a nebyla hloupě ukecaná. Líbilo se mi, že tento hrdina nechrlil spousta správňáckých keců, jak to v pohádkách bývá. Jednoduše správňácky jednal. Překvapila mě Vlasáková, jak jí sednou záporné role, i když její postava byla spíš torzo. Princ Rujan byl přinejlepším divný. Příběh od poloviny dějově a logicky upadá - mnohu zůstává spíš naznačeno. Další hvězdu dávám za výběr lokací a pěkné kostýmy. Poslední hvězda je za snahu, kterou tady už někdo komentoval, že si v této pohádce odpustili tu divnou trapnou křečovitou rozjuchanost, která opanovala většinu pohádek - což přičítám éře prznitele pohádek - éře pana Trošky. To, že tato pohádka jde proti tomu si zaslouží nadhodnocení......trošku.

Čistá krása adaptace a ač Keiru Knightley považuji spíše za krásnou a instinktivní než inteligentní herečku, zde její půvab funguje skvěle. James McAvoy snad ani zklamat neumí.

Roztomile rozehraná pohádka, která se čistě náhodou odehrává v téměř současném světě. Nádherně nadstandartně (až marnotratně) obsazený film, kterému mohu vytknout snad jen to, že opravdové emoce, které Christina Ricci i James McAvoy odehrávají, mohly dostat více prostoru, abychom lépe prožívali jejich zvláště rozkvétající vztah i jejich vlastní cestu za dospělostí. Oba dva tomu chvílemi dávali rozměr, kterému právě ten pohádkový spěch k happy-endu neslušel. Ale každopádně doporučuji. V tomto žánru to patří k tomu nejlepšímu, co je možné v posledních letech dostat.

Veselé, barevné, chytré, vtipné. Prostě milé. Emma Thompson se nebála a kromě posledních pár minut se vzdala svého půvabu a spoléhala pouze na své herectví a vypravěčské umění. Navíc Colin Firth má překvapivě svěží komediální talent - cením si ho ještě o stupeň více. Příběh je trošičku smutný (vzhledem k zemřelé paní Brownové), ale jinak je v jádru optimistický, promyšlený a neustrnul na schématech - typu pět lekcí pět dní a pět kouzel apod. Prostě se nechte překvapit.

Jedna z možností jak pochopit Moliera je naservírovat nám ho luxusně, jako v 17.století. Molier je stále živý a aktuální, takže by to asi nepotřeboval, ale vidět barokní divadlo opravdu barokně mu sluší a některé věci jsem si uvědomila až u tohoto kusu. Inscenace je po všech stránkách vrcholová - hudebně i dramaticky. Jestli tento soubor (Le Poeme Harmonique) někdy doputuje do České republiky, neváhám a letím na ně.

Myslím, že tu jsou někteří hodnotitelé hodně povznesení, ale jejich pohrdání se pravděpodobně týká více žánru než samotné kvality tohoto projektu. Viděla jsem v součtu asi 4 díly. Pouze jeden celý. Ve svém žánru to patří mezi ty kvalitněji obsazené a vypravené seriály. Mě u podobných zpracování vadí, že hodně šlapou vodu, natahuje se. Stříhala bych, stříhala a škrtala, ale má-li se vše odehrávat v nějakých 50,60 minutách - naservírovat uzavřené epizody a zároveň natahoat životní osudy hrdinů, aby si udrželi sledovanost, má to svou logiku - tu seriálovou.

Na televizi překvapivě dobré. Jsem ráda, že jsem sledovala oba díly dohromady (i když to bylo dlouhé), abych nevypadla z tempa a nálady. Krásně obsazené role, městečko obydlené tolika zajímavími osudy, že by každý jeden vydal na samostatný film. Klasická role pro Eda Harrisa - takhle ho mají lidi rádi. Překvapivá poloha pro Helen Hunt - je to paní herečka. Její postava měla asi největší vývoj. Byla protivná, ale musela jsem ji milovat. Jinak to nešlo. Paul Newman si asi chtěl vyzkoušet něco jiného, jen jsem si úplně nevyjasnila co. Byla to pro něj výzva, zvládl ji, ale on není ten nejlepší pro tu roli (mám pocit).