Austen

Půdorysem mi to připomíná naši Přítelkyni pana ministra s Mandlovou a Novým. O dívce, které pomluva/nedorozumění proti všemu očekávání pomůže a vyřeší všechny problémy. Téma dítěte však bylo pojato trochu odtažitě a nepravděpodobně - myslím realitu dívčina vztahu k dítěti a její prapodivná péče o ně. Ale celkem fajn.

Svou opravdovostí bourá tento příběh všechna klišé o amerických turistkách v Itálii. Formálně splňuje lacinou osnovu - osamělá američanka - krása Benátek - interesantní dvorná cizinec. Přesto je to příběh zejména o opravdovosti prožitku, upřímnosti sám k sobě a poctivosti bez sebeklamu. Konec příběhu je zákonitý a zcela správný a reálný. Jak postava Jane říká - dospělý. Benátky jsou snímány s nádhernou obrazovou bohatostí a daří se zachytit ten zvláštní nereálný pocit člověka, který se nechá unášet pocitem okouzlení místem. Bezvadným motivem je italský klučík z ulice, který by sám utvořil s Heburnovou úžasnou dvojici, ale pochopitelně, že milostné dilema dotváří benátskou kulisu ještě úplněji.

Roztomile rozehraná pohádka, která se čistě náhodou odehrává v téměř současném světě. Nádherně nadstandartně (až marnotratně) obsazený film, kterému mohu vytknout snad jen to, že opravdové emoce, které Christina Ricci i James McAvoy odehrávají, mohly dostat více prostoru, abychom lépe prožívali jejich zvláště rozkvétající vztah i jejich vlastní cestu za dospělostí. Oba dva tomu chvílemi dávali rozměr, kterému právě ten pohádkový spěch k happy-endu neslušel. Ale každopádně doporučuji. V tomto žánru to patří k tomu nejlepšímu, co je možné v posledních letech dostat.

Jediná telenovela, která se mi líbila a mé hodnocení je tedy v rámci žánru. Toto dílo tak trochu i popírá některé žánrové rysy, kterými obvykle telenovely naštvávají. Děj ubíhá docela rychle a svižně a nestává se, že se jedna příhoda rozvleče do 20 dílů. Postavy jsou výrazné a mají věrohodně nedokonalé charaktery. Také zasazení do historického rámce jak velí románová předloha je šťastné. Založené je to na dráždivé komfrontaci výrazných postav a jedinou slabinou jsou trochu jednoduché dialogy. Seriál jsem měla možnost vidět v zahraničí v původním znění a ač jsem nejsem ve španělštině extratřída, tak jsem vše chápala a jak dobře -slovní zásoba dialogů není bohatá (juan yo te prego, yo te suplico), ale proč ne. Seriál běhal i zde a to mne minulo, ale jak znám náš dabing - skoro lepší. Prostě toto mi skoro nepřišlo jako telenovela, ale historická romance.

Diane Keaton a Ed Harris. Herecky dvojice snů. V reálu by takto příběh prezidenstského kandidáta těžko končil, ale humor a citová věrohodnost, kterou oba hlavní představitelé propůjčili svým postavám povyšuje toto dílo nad průměr.

Paráda. Obdivuji Olivia de Havilland, že dokázala být tak nehezká, ale přitom herecky fascinující. Její závěreční triumf tvrdosti je strhující. Jak její postava říká (tak nějak)":"byla jsem vyučena mistry krutosti". Cesta dívky hodné, ošklivé a bez sebevědomí k samostatnosti a osobní odplatě za ukradené ideály.

Klasika. Pro mnohé se tato v jisté době periodicky opakující se inscenace reprezentuje statičnost předrevolučního televizního programu. Pro mě tato inscenace a jiné (zejména hudební) představují ty kvalitní věci, která smetla komerčnost i nekomerčních televizí. František Filip má většinou zkušenou ruku, cit pro hudbu a výbornou práci s herci. Zde hodnotím, že hrají/zpívají operáci a vše funguje. Jako dítě jsem to milovala a chtěla bych to znovu o svátcích v televizi.

Komorní dramata, která jsou sevřená povětšinou do malého prostoru a obydlená jen málo herci, mohou být skvělá, když jsou dobře napsané dialogy a ty pronášejí skvělí herci. V tomto filmu jsem s herci velmi spokojená. Sellers mi konečně vypadl ze škatulky, kde jsem ho měla tak dlouho schovaného. Dávám 4 hvězdy, protože cítím, že by to šlo lépe odvyprávět, ale i tak je to kouzelná variace na téma "kráska a zvíře".

Velmi zvláštní příběh o zdánlivě zahozeném životu mladé dívky, jejímuž otci se v novém manželství jeho dcera už nehodí do života tak se jí tak trochu zbaví a dá ji už jako děvčátko do kláštera. Život v klášteře se dívce jak vyrůstá líbí, ale cholera, která jde krajem způsobí její dočasný návrat "domů". Příběh vypráví střet této dívky, která působí neskutečně čistě a jakoby z jiného světa, s velmi zemským zbytkem rodiny. Opět vizuální pastva pro oči. Trochu dickensonovsky působící příběh, ovšem a la Itálie, takže více emocí a osudovosti.

Mimořádně milé překvapení. Recenze, které tento film předcházely byly velmi příznivé, tak jsem film sledovala s očekáváním, ale i značnou dávkou skepse. Postavy se mi vryly do paměti - zejména v průběhu filmu rozkvétající postava otce. Indický svět i v jeho modernějším hávu mi připadá velmi působivý. Film mi připadá celkem i dost evropský, protože bollywoodské prvky tam nebyliy vloženy tak muzikálově, ale působily organicky a přirozeně. Velmi příjemná oslava rodinné soudržnosti, tradic a lidských hodnot. Indie tomu vtiskla svou barevnost, voňavost a určitou věčnost rodiny a lásky.