Pitryx

Hluchá pasáž s Lukrécií v pokoji a občasné nepochopení situace tomu nepomohly. Herci byli nevýrazní, takže to jakž takž tahal pan Somr. Viděl jsem lepší kousky.

Veselá ptákovinka, která zaručeně pobaví. Možná se bavili i sami herci. Je to spíše taková inscenace s několika exteriéry, ale to není vůbec důležité. K odpočinku lze doporučit.

Překvapila účast pana doktora Radima Uzla. Inscenace není nic světoborného, takový podivný mišmaš. Pár okamžiků snad nějak utkví v paměti, ale jinak je to celé bezvýrazné.

Jeden z prvních "hororů" sledovaný na vypůjčené VHS kazetě, tehdy v příšerné kvalitě s ještě horším polsko ruským dabingem. Nevím, co jsem na tom viděl. Nu, za těch pár gore efektíků tu dvacku dám a druhou za ten nervák na konci i přesto, že na mne to již nepůsobilo. Jinak je zbytek filmu pod psa.

No, tušil jsem do čeho lezu, tak co. Zpočátku to ještě šlo. Prostředí, které mám ve filmu rád, tajemství a trocha napětí… Jenže to vše pak nějak odešlo do kopru. Neustálý zvuk vichřice, aniž se hnul lístek na stromě mi začal být protivný. Přišly zbytečně dlouhé scény, nudy přibývalo a úroveň klesala. Stejně tak klesalo moje hodnocení a výsledek vidíte sami.

No, tak tady byly zajímavé dvě minuty v úvodu, tedy, ehm, v úvodu. Pak už jsem nestačil čumět, co, že je to zase za paskvil, schovaný za cestování v čase. Scénáristu zajímá kde co, mimo hlavní linie příběhu. Zato vzpomínek si tu divák užije. Jak se seznámili, jak jim zemřel kolega a tak dále. Takže děj stojí na místě jak vycpaný panák, přešlapuje a neví kudy kam. Návrat do dětství to dorazil. Ale musím uznat, že mladičká Caitlin byl neuvěřitelný kusanec. Ve snímku mi pak ještě chyběla hodinová pasáž po Ryanově porodu, a také dětství jeho babičky, jistě by to děj obohatilo. No, resumé je myslím více než jasné a nezbývá než se těšit na dvojku.

Vtorženije     Dva roky po konfliktu s mimozemskou civilizací hlídá ve Vesmíru planetu Zemi několik satelitů. Kolem jednoho z nich proletí něco vysokou rychlostí.   V baltickém moři vidí muž na rybářském člunu něco spadnout, či spíše vlétnout do vody.  ---------------08/  Ocitáme se opět v Čertanovu, kam dopadla před dvěma léty ona kosmická loď. Jula Valentinovna Lebeděvová zrovna sportuje se svým psem, který jí však někde zmizí. Do školy chodí Yula s Googlem, mladíkem, který jí předloni tak pomáhal. Její Otec má stále stejnou pozici v armádě a dost si dceru hlídá.   Ta je zrovna v bazénu, kde se s ní dělají testy. A právě sem přivedou Arťoma Romanoviče Tkačeva, zvaného Ťoma, tedy jejího mládence, kterého opustila možná kvůli Chekonovi. Ťoma na ni začne mluvit a u July nastává prudká reakce. Zasáhnout musí až otec. Mimochodem, Ťoma je částečně ochrnutý po infarktu.  Pak je Jula v baru, kde ji sleduje její „ochránce“ Váňa. Jenže se tu zničeho nic ocitne Chekon a dochází k boji. Mimozemšťan vyhrává, a i s Julou prchají. Ukryjí se na odlehlém místě, kde má Chekon dočasný domov a zde Jule také vysvětlí co a jak. Dojde k dalšímu milování a Chekon dává návrh, aby odletěla s ním. Ona souhlasí, ale chce s sebou i svého psa.   Otec chystá přepadovou akci, protože ví, kde jsou. Zase dojde k boji a dalšímu útěku. Armáda se snaží uprchlíky zastavit, jenže se jí to nějako moc nevede. Do boje zasáhne i Ťoma, který ukradne stejně jako předtím mimozemské brnění. Jenže tentokrát bojuje na jiné straně a napadne vojenský vrtulník.  ------------51/  Chekonova vesmírná loď nepřipouští přítomnost člověka na palubě. Loď se jmenuje Ra a dokáže upravit jakýkoli digitální datový tok. Takže armáda netuší, že jí vlastně velí. Ra také udělá z July teroristku a otec má rázem další starosti. Okamžitě dává rozkaz k ukončení moderní digitální komunikace a má se jet zase postaru.  Jeho dcera zatím unikla a je ukrytá u Googla, kam je zavezl Ťoma. Ten opije Chekona a s Googlem jej odevzdají armádě. Chekon s Ťomou končí jako zajatci a Chekon dá Ťomovi velkou nakládačku.   Jula chce prchnout od Googla, když se tu ukáže Vána a veze ji k otci.   Na Ra je vystřelena raketa a celá loď mizí.  -----------------85/  Váňa odevzdá Julu otci a hned mu vypoví poslušnost, protože Ra do všeho zamotala Váňovo dítě, a to je prý v ohrožení kvůli Jule. Váňa jí přísahá pomstu.   Ra útočí vodou a hrozí smrt spoustě lidí. Chekon však zná řešení. Jenže je to řešení bez možnosti návratu. Proto usedá do svého obojživelného stroje a žene si to směrem k Ra.   Lidi se mají každou chvíli utopit, a proto Jula chce, aby ji zabili, ptože onaje vlastně příčina. Ra by pak zkázu lidí zrušila. Vtom se tu objevuje Váňa a hodlá jí přání splnit.   A zatím Chekon spěje k lodi, aby se pokusil o nemožné…

Trikově je to skvělé a příběh sám také není k zahození. I když už tu byl. Co je neštěstí je love story, to je ten kámen úrazu. A k němu se samozřejmě váží i hluchoty, což u mne opět ubralo na hodnocení. Nejlépe hrál asi Alexander Petrov roli Ťomy, jinak tu z herectví nic tak převratného nebylo. Nu, přesto se mi to líbilo, a konec se mi zdál docela napínavý.

Já tohle moc rád nemám. Rádoby inscenace se obléká do hávu pohádky v mizerně udělaném prostředí. Ještě, že to občas honily exteriéry. Vyprávění to bylo zdlouhavé, leč zápletka mne ke konci zaujala. Za to jsem musel dvaciáše přihodit.

Velmi hezká věcička, která splnila mé nároky na odpočinkovou bláznivinu. Škoda, že jsem se v tom trochu zamotal, ale to se nedá nic dělat. V každém případě mohu ku odpočinku duše vřele doporučit.