Phex

...nejvíc zaujalo, když dědkoj naladěj televizi, tak tam běží cyklo závod a v jeho čele Roman Kreuziger senior...

Cowboy bebop je svým způsobem definice 90. let minulého století, když stylově mixuje pop-kulturní žánry. Proto asi při jeho sledování mám takový familiární pocit dlouholeté známosti. Jednotlivé epizody jsou hodně odlišné, hlavní dějovou linku Spike - Julia - Vicious můžeme sledovat jen asi v pěti z celkové porce 26 dílů. Díky odchodům-příchodům dalších postav na palubu ale i sólo epizody baví. Asi hlavním poselstvím je, že bez vyřešení/srovnání se s minulostí nelze klidně/normálně žít... Seriál podkresluje skvělá hudba (Tank!, Real Folk Blues, Chicken Bone, NY Rush,...). Největší dokonalostí jsou ovšem upoutávky na další díl, ve stylu: "kdo bude psát příští čsfd komentář - ein - sakra, to nejde to je pes - všechno jde spiku - mohl by psát komentář žabák? - jo obzvlášť ten co hlídá schody do nebe - aha - tak příště děcka - see you space cowboy. OBLÍBENÉ DÍLY: 4. Gateway Shuffle, 16. Black Dog Serenade, 17. Mushroom Samba.

Pokud cílem bylo seznámit člověka se subkulturami mimo jeho sociálně-kulturní mapu (jak řekl w518) pak se to rozhodně nepovedlo. Seriál je zkratkovitý a působí spíše jako výlet do ZOO bez průvodce než jako dokument, který má přibližovat, vysvětlovat, vzdělávat.

Na rozdíl od animátorsky skvělé filmové trilogie se seriál "vyspoileruje" hned prvním dílem (behelit na krku voškliváka), takže tak nějak tušíte kam to s Griffithem pospeje. Pro ty méně chápavé to ještě zopakuje v šestém díle Zodd. Ve filmu to je jiný kafe, pokud neznáte předlohu tak ze závěru vám bude zcela jistě šokantně špatně. Vychvalovaná manga (komiks) je neskutečně dlouhý a příliš mě v něm nesedí opravdu dětsky naivní obličejíčky některých protagonistů - kontrast s temnotou některých pasáží příběhu je prostě moc velký.

Skvělá záležitost. Perfektní oživení vzpomínek na dobu, kdy jsem to žral v devadesátkách kreslený. Škoda jen že žvejky byly jak z borový smůly - to mi ty vzpomínky trochu kazí :-). Tohle současný je hodně promakaný hlavně ve vztazích mezi postavami i prokreslením charakterů obecně (náklonost k Rafaelovi mi zůstala). No a animace a triky jsou taky někde jinde. Máme to denně místo večerníčku. Doprovázeno nárůstem konzumace pizzy v rodině.

Víte jak přišel na svět Guts? Matka ho porodila při vlastní popravě oběšením a novorozeně našla skupinka okolo stromu projíždějících žoldáků v bahně...

Meč s širokou čepelí se dá používat i jako štíti proti šípům - Gutsi dík za inspiraci :-).

Po prvních dvou 5 hvězdných dílech jsem s velkým očekáváním vyhlížel rozuzlení osudů tří skvěle ztvárněných charakterů (Griffith, Casca, Guts). Prostřihy záběrů na konci druhého dílu slibovaly trochu větší fantasy odvaz, ale toto? V posledním díle má významnou roli zatmění a to asi měli i tvůrci...tý fíčo, to psali i animovali na drogách, ne?! Absolutní vybočení mimo do té doby rozvíjených a naznačovaných linek do absurdně nechutné fantazie. Pro závěr trilogie je podle mě hodně neopodstatněné. Uvažoval jsem i o dvou hvězdách. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- P.S.: Argumentovat v komentářích tím, že nad třetím dílem trilogie Berserkera brečí jen diváci neznající seriál mi přijde divné...Proč tedy točili filmy? Co je asi nejpodstatnější - první díl seriálu končí drsným soubojem s jedním z démonů, čili je vám hnedle jasné o co asi v těch dalších 24. dílech půjde. Tady ve filmu objevení démonů působí jak nečekaný sek obouručákem, řekněme s velkým rozmachem :-).

Čím vyšší zájmy tím nižší poloha :-). No jo film průzračný a doslovný až štěchovická hrůza, ale u mě to má plusové body díky postavě doktora Háčka ve kterém jsem se poznal - levičáckej, idealistickej naivka...

Jen třem dalším českým filmům natočeným po roce 2000 jsem dal plné hodnocení.... Film Kobry a užovky si ho zaslouží. Skvěle, přesně, citlivě, ale přitom i místy odlehčeně, zachycuje určité sociální prostředí i cestu jednoho z hrdinů z něj. Tu cestu nahoru, přes sebe samého, je ale těžké ustát bez následků. Líbil se mi symbolicky vyjádřený kontrast v rozhodnutí Matěje Hádka vs. Jana Hájka, kteří oba prochází konfrontací s prostředím (zesměšňování, vězení), ale každý z ní vychází s jiným závěrem. Vše ve smutných kulisách "pražské" průmyslové periferie - Kralup nad Vltavou a s podporou sedícího soundtracku (Bratři Orffové, PSH, Prago Union, BSP,...). Kryštof Hádek českého lva za herecký výkon nedostane snad jen v případě, že by někdo do českého filmu obsadil Jacka Nicholsona.