Tsuki

Tsuki

Markéta Pravdová

okres Praha
japanolog / člověk hledající své já

homepage

61 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 8 15 21 28
    • 5.11.2018  17:27
    Muž z oceli (2013)
    **

    Upřímně nechápu to poměrně vysoké hodnocení. Film mě naprosto zklamal a trvám na tom, že starší Superman z roku 1978 dělá tomuto superhrdinovi daleko větší čest než tohle. Tuctové, tuctové, tuctové! Úplně to z toho čiší a divím se, že to většina lidí nevidí. Asi 60~70% filmu tvoří megalomanské akční bitky, které na začátku nedávají pořádný smysl a na konci jsou plné různých klišé a šíleného množství rozmlácených mrakodrapů v New Yorku. Je tohle všechno pro dobrý film zapotřebí? Oproti tomu - scény, které byly aspoň trochu zajímavé a měly náznak nějaké hloubky, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. A charaktery postav?? Tak prvoplánové, až byly všechny do jedné nudné! Superman alias Clark Kent jako namakaná gorila, která hledá smysl svého života a zvažuje, zda se zastat pozemšťanů oproti kryptoňanům; Lois Lanová jako přehnaně drsná reportérka, která až nesmyslně riskuje a ve skutečnosti postrádá jakýkoliv šarm; otec Supermana jako moudrý člověk, který si vždycky ví rady; a nakonec generál Zod jako ultimátní záporák, co se bude donekonečna se Supermanem bít.... Všechno šablona jak kráva a bez zvláštních charakterových rysů (neviním herce, ale blbě napsaný scénář). Nemluvě o všech těch nesmyslech, co se tam objevily. Jak je vůbec možné, že se Clark Kent stane tím "no name" novinářem v Daily Planet až na konci? Ve chvíli, kdy jeho obličej zná celý svět, protože je všechny "zachránil" před zničením planety?? Po tom všem si do redakce nakráčí s brýlema a nikdo ho nepozná? To snad ne... Navíc je celý příběh ochuzený o tu sympatickou dějovou linku, kdy střídá své identity z ňoumovského novináře Clarka Kenta na superhrdinu Supermana. To bylo přece právě to, co na původním příběhu bylo zajímavé, včetně jeho interakce s Lois... Z mého pohledu je to jen neúměrně dlouhá akční kravina, která až moc sází na efektnost soubojů. S původním Supermanem nemá moc společného. Je škoda, že se v poslední době točí až moc superhrdinských filmů jenom takhle pro efekt, aniž by to mělo hlavu a patu. Šokuje mě, že tohle je údajně ještě ten lepší film z celé série DCEU. Pokud to tak je, tak potěš pánbůh... ~(2,2)~

    • 5.11.2018  16:21
    Zloději (2018)
    ****

    Film zaobírající se podobnou tématikou jako Soshite chichi ni naru (tedy zda pouto mezi cizími lidmi dokáže být stejně silné nebo dokonce silnější než rodinná vazba), avšak atmosférou je mnohem blíže Koreedovu staršímu snímku Dare mo shiranai (včetně hlavní dětské klučičí postavy, který jakoby z oka vypadl hlavní postavě právě v Dare mo shiranai). Jak je u Koreedy zvykem, mísí se zde veselé i smutné životní momenty, ale závěr zanechává spíš tu smutnější, lehce melancholickou pachuť. Zůstává toho mnoho nevyřčeného, zamlčeného, či lží překrouceného, ale pouze divák je schopný vidět ten celek se vším všudy... a na rozdíl od zbytku společnosti zobrazené ve filmu je schopný vidět všechny postavy bez předsudků a s vědomím, že dělali věci ze správných důvodů. Právě z toho vzniká ta závěrečná atmosféra, která má hodně blízko k tak oceňovanému Dare mo shiranai. Koreeda zkrátka opět udeřil hřebík na hlavičku. Celkově zajímavý náhled na jednu nestandardní rodinu z okraje společnosti, včetně několika výmluvných a bravurně vyvedených scén, které přirozeně a s citem ukazují jejich pospolitost, vzájemnou náklonnost a pochopení. Radost pohledět. ~(4,4)~

    • 5.11.2018  15:31

    Film plný příjemných překvapení. Bradley Cooper, na to že je předně herec, překvapil svým hudebním/pěveckým nadáním (a to nemluvě o režii)... Lady Gaga naopak, na to že je předně zpěvačka a textařka, překvapila svým hereckým umem. Možná že to příběhem není nic nového ani objevného, ale zkrátka to herecky a hudebně šlape na maximum, takže dojem je více než dobrý. Závěrečný pěvecká scéna Lady Gaga se navíc postarala o grandiózní konec plný emocí. Co víc si od podobného filmu přát? Dva talentovaní umělci zde naplno ukázali, co v nich je, a proto to funguje. Až na pár útržkovitých scén a příliš rychlých záběrů, které mi trochu vadily v první polovině filmu, tomu není prakticky co vytknout. Na Cooperovu režisérkou prvotinu je to rozhodně výborně odvedená práce. ~(4,2)~

    • 5.11.2018  15:11

    Film o otcovství a o tom, co to vlastně znamená. Koreeda opět citlivě poodhaluje emoce a vztahy mezi lidmi, tentokrát právě pouto mezi rodičem a dítětem a rodičovskou lásku. Na pozadí příběhu se stále řeší otázka, jestli ono pouto udává krev (stejná DNA) nebo naopak láska vybudovaná společně stráveným časem. Bohužel český i anglický název je v tomhle ohledu trochu nešťastně zvolený. Původní japonský název, který se dá přeložit jako "A stát se otcem", mnohem více směřuje k tomu, co se nám zde Koreeda snaží sdělit. Divák to ostatně plně pochopí na konci. Každopádně moc krásný film, který má co říct. Jsem ráda, že Koreeda zvolil tuhle tématiku. ~(4,6)~

    • 5.11.2018  14:49
    Superman (1978)
    ****

    Možná nedokonalé, ale zato jaksi "roztomilé" a "hravé" ztvárnění příběhu Supermana. A ono to funguje. Právě tím, že se tohle dílo nebere tak vážně jako dnešní superhrdinské filmy, tak působí sympaticky a není divu, že je to ve výsledku jedno z nejlepších supermanovských ztvárnění. Začátek a konec možná zbytečně protahovaný (zkrátila bych stopáž), ale celkově jsem se bavila jak kontrastem mezi chováním Supermana a jeho slušňáckého alter-ega Clarka Kenta, tak jeho interakcí s Lois Lanovou, a také vtipným chováním trapného záporáka (v podání Gena Hackmana) a jeho poskoka. ~(3,5)~

    • 5.11.2018  14:32

    Skutečný životní příběh Neila Armstronga bez zbytečných výmyslů a příkras, avšak i tak podaný maximálně poutavým, napínavým a především citlivým a lidským způsobem. Je k nevíře, jak dokonale Chazelle dokáže svou režíi všechny prvky vyvážit tak, že vznikne úžasná filmová harmonie. Je tam všechno, co bych si od podobného filmu mohla přát. Jako film natočený podle Armstrongova životopisu má obrovskou vypovídací (a téměř dokumentární) hodnotu a přesto dokáže fungovat jako krásné umělecké dílo plné emocí, které je schopné přirozeným způsobem dojmout. Prostředky místy minimalistické, ale účinek obrovský. Nad Chazellovým talentem mi zůstává rozum stát. A hudba Justina Hurwitze tomu nasazuje korunu. Na práci téhle dvojice (Chazelle-Hurwitz) se budu vždycky těšit. ~(4,8)~

    • 3.11.2018  12:59

    Stylově to není úplně můj typ animovaného filmu, ale rozhodně uznávám fantastickou a "vypiplanou" animaci (především ta scéna s vlakovou honičkou musela dát zabrat) a taky mě pobavila zákeřnost pana tučňáka. Takový zábavný krátkometrážní filmík, kde se nám naplno předvede precizní plastelínová animace. ~(3,4)~

    • 10.10.2018  19:40

    Možná není pro příběh Blade Runnera 2049 tak důležité dozvědět se něco víc o postavě Sappera, ale je to příjemný bonus navíc. Zatímco ve filmu nemáme moc příležitost udělat si o jeho charakteru obrázek, tady (ač jen v 5 minutách) je prostoru dostatek. Navíc tato scéna přímo předchází událostem z počátku filmu. ~(3,8)~

    • 10.10.2018  19:35

    "Příběh" dokreslující charakter Wallace a jeho záměr. Co na to víc říct - Jared Leto svým hereckým výkonem absolutně strhává pozornost a tvoří hutné napětí této krátké scény. ~(3,9)~

    • 10.10.2018  19:28

    Svěřit tenhle krátký film, který nám objasňuje zásadní událost "výpadku" (mezi událostmi prvního a druhého filmu), do rukou japonského režiséra anime, bylo rozhodně zajímavou a osvěžující volbou. Watanabeho styl animace, známý už z Kovboje Bebopa, se na Blade Runnera dle mého výborně hodí. A to říkám z pozice člověka, který si v posledních letech v anime příliš nelibuje. Oproti dalším dvěma kraťasům bylo každopádně příjemné vidět příběh odvyprávěný pro změnu jinou formou. ~(3,6)~

    • 5.10.2018  19:34

    "Všichni tam nasávali jako tepláky hozený do potoka..." Co na to říct? Místy tak absurdní, až je to opravdu vtipné. A mnoho suše podaných bizarních hlášek fungovalo zrovnatak. Ale z mého pohledu se z toho dalo vytěžit více. Často měl film náběh na opravdu humornou scénu, ale jakoby to zůstalo na půl cesty. Někdy jsem proto spíš jen kroutila hlavou. Tenhle bizár asi nesedne každému, takže se těžko hodnotí. Jako hravá a místy vtipná mysteriózní krimi-komedie to ale poměrně funguje, takže proč ne. ~(3,3)~

    • 5.10.2018  19:23

    V rámci novější trilogie (I.-III.) hodnotím rozhodně nejvýše. Zatímco jednička mě kdysi nudila (čistě z holčičího pohledu mi to přišlo jako příběh spíš dělaný pro kluky) a dvojka měla pro změnu trapně podanou milostnou story, tak třetí díl mě naopak překvapil dobře vystavěným příběhem, zajímavými vztahy mezi postavami a především psychologickým vývojem Anakina. Zdá se, že se Hayden Christensen tehdy mezi druhým a třetím dílem dost herecky vypracoval. Tím, že tenhle díl nese zasadní vývoj a ukazuje nám Anakinův pád a jeho cestu ke stvoření "Darth Vadera", je z mého pohledu mnohem zajímavější než některé jiné filmy Star Wars, které jsem viděla. Navíc se obejde bez onoho novodobého trendu zbytečných příkras a vtípků, přehnaných efektů a nepodstatných dalších dějových linek, tak jak to vidíme u nejnovějších dílů , které už vlastní Disney. Přestože tedy nejsem fanouškem Star Wars, tenhle díl si mě dokázal získat. ~(3,8)~

    • 5.10.2018  18:59
    Jurský park (1993)
    ****

    Na mnoha starších kultovních filmech se mi líbí to, že z nich jde cítit to nadšení z tvorby filmu. To samo o sobě má svoje kouzlo. Jurský park je navíc rozhodně průkopnický film. Ve výsledku vlastně vůbec nevadí, že se v něm postavy chovají hodně nerealisticky a že příběh má své mouchy, protože o tom to vůbec není. Celé to má být především zábava a velká podívaná, kde se mísí napětí s vtipem, a ve výsledku vše dobře dopadne (až tedy na pár nepodstatných, komických či záporných postaviček, které to prostě schytaly a musely zemřít). Zkrátka tak trochu jako pohádka, jen s životu nebezpečnými dinosaury. Jsem ráda, že jsem tenhle film konečně viděla pořádně od začátku do konce. ~(3,7)~

    • 1.10.2018  18:01

    Jsem neuvěřitelně ráda, že jsem tenhle film zastihla ještě v kinech, a zároveň mě mrzí, že se u nás v ČR setkal s tak velkým neúspěchem (narážím na nízkou návštěvnost v kinech, která očividně zapříčinila to, že film už po týdnu nebo dvou stáhli). Nepatřím sice mezi skalní fanoušky Púa, ale jako malá jsem kreslený seriál sem tam sledovala, a už ta nostalgie samotná, plus samozřejmě povedený trailer na tenhle film, mě dokázali dostatečně natěšit. Mé nadšené očekávání se naštěstí nemýlilo. Jedná se o kouzelné dílo, na které by byl nepochybně Walt Disney pyšný, kdyby ještě žil a měl možnost ho vidět. Je to přesně ten druh filmu, který bych doporučila dospělím, kteří v sobě ještě mají kousek dítěte. Protože tenhle film nám všem připomíná, jak moc je ten "kousek dítěte" v nás důležitý. (V tomhle ohledu je vlastně tématika hodně podobná staršímu snímku Hook z roku 1991...) Ovšem Kryštůfek Robin toho naštěstí nabízí mnohem víc než jen krásný námět. Ewan McGregor je v hlavní roli skvostný, a ještě skvostnější je samotný medvídek Pú. Jeho "živá" verze je jaksi o hodně přitažlivější, roztomilejší a zábavnější než kdy byla ta animovaná. Ostatně musím říct, že ztvárnění všech těch zvířátek byla trefa do černého. Dokonale do hraného filmu padnou, nepůsobí rušivě, ani kýčovitě. Právě naopak. A medvídek Pú s hlasem Jima Cummingse je zkrátka jedinečný. On i jeho zvířecí přátelé jsou zdrojem mnoha vtipných scén i "moudrých" hlášek. Přitom ten humor a optimismus celého díla není nijak okatý nebo strojený a podbízivý. Myslím, že film nemohl být zpracovaný lépe. Jen má bohužel asi trochu úzkou cílovou skupinu, jelikož to není ani tak film pro děti, jako spíš pro dospělé, kteří nezanevřeli na svého dětského ducha. Filmový zážitek, který mě rozesmál i pohladil po duši. ~(4,7)~

    • 1.10.2018  17:22

    Mysteriózní film na pozadí závažného životního dramatu, kterého se dopídíme až společně s hlavní hrdinkou. Podobný typ filmu sice není tak úplně můj šálek kávy, ale v rámci žánru to vidím na docela povedený kousek. Nagasawa odvádí v hlavní roli slušný výkon, dějově to dokáže držet napětí, a vyústění se mi osobně moc líbilo. Nejdřív jsem tak úplně nechápala ten název, ale nakonec je jasné, že zatímco on ztělesňuje ty lži, ona je naopak ta, co ho miluje se vším všudy, včetně těch lží. Nakonec je to přece jenom film o lásce a o tom, co vše dokáže překonat a pro co vše má pochopení. Právě v tomhle ohledu si mě film získal. (Viděno na palubě letadla společnosti Qatar Airways.) ~(4,1)~

    • 30.9.2018  23:13

    Neotřelý film se zvláštní atmosférou a ještě zvláštnější hlavní hrdinkou. Ta na mě nejdřív působila tak trošku jako japonská Amélie z Montmartru a rozhodně měla moje sympatie, ale postupně se dojem obrátil. Tenhle film je totiž především obraz nitra hlavní postavy, které se však ukáže jako rozpolcené (nebo spíš totálně rozervané až maniakální) a plné smutku. Rozhodně je to psychologicky zajímavý a poutavý film, ale bohužel jinak nepřináší žádné rozuzlení ani smysluplnou dějovou linku. Právě ta nepřítomnost katarze na konci mě trochu mrzí, ale chápu, že to byl asi záměr. (Viděno na palubě letadla společnosti Qatar Airways.) ~(4,3)~

    • 23.9.2018  22:06

    Další z manga příběhů převedených na filmové plátno. Tenhle je vysloveně hravý a holčičí. Udělat to kapánek více na vážno, zavání to trapností. Ale tím, že tento film míří spíše na odlehčenou zábavu a komičnost, tak se drží v mezích roztomilé komicko-romantické kravinky, která neurazí a rozhodně dokáže pobavit (některé scény jsou obzvlášť povedené). Takeučimu Rjómovi jsem sice roli učitele tak úplně nevěřila, ale dá se to odpustit a možná to tak bylo dokonce zamýšleno (že měl mít do klasického učitele daleko). Každopádně, zpříjemnilo mi to jeden večer v Tokiu a docela jsem se zasmála. (Viděno 27.8.2018 v kině MOVIX, Ario Kameari, Tokio.) ~(4,2)~

    • 21.9.2018  09:30

    Abe Hiroši zde, coby detektiv, řeší neuvěřitelně spletitý případ vraždy. Jelikož jsem před zhlédnutím neviděla ani samotný trailer, tím spíš jsem neměla představu, o jaký film přesně půjde. Ze zapeklitého případu se totiž vyklube velká tragédie. Musím říct, že to mělo hodně silných momentů a obzvlášť to táhnou výkony některých herců (Abe Hiroši, Macušima Nanako, Kohinata Fumijo...). Ale pokud si na závažná tragická a kriminální témata moc nepotrpíte, nejspíš vás to jako mě zanechá v poněkud chmurné náladě. Z mého pohledu tedy dobře zahraný a vystavěný film (příběh), ale jsem si jistá, že k tomuto titulu se už vracet nebudu. (Viděno na palubě letadla společnosti Qatar Airways.) ~(3,6)~

    • 10.9.2018  18:35
    Hibana (2017)
    ***

    U tohohle filmu je fajn, že divákovi přiblíží svět japonských komediálních dialogů manzai (druh stand-up comedy). Bohužel však velmi nudným a jaksi příliš všedně "šedivým" způsobem, což tomu dost ubírá body. Zlatým hřebem filmu je scéna s "taiko no oniisan" (bubnující mládenec), ovšem to je opravdu jediná scéna, která skutečně upoutá pozornost. Zbytek je už jen nezáživná (hořkosladká... ale spíš hořká než sladká) šeď, která má nejspíš napovídat, jak obtížné je pro obyčejného člověka prorazit na poli profesionálních komediálních výstupů... Ale na to, že je to právě o manzai, to působí neuvěřitelně žalostným a smutným dojmem. (Viděno na palubě letadla společnosti Qatar Airways.) ~(2,6)~

    • 10.9.2018  18:12
    Hanzawa Naoki (TV seriál) (2013)
    *****

    Hanzawa Naoki je vnitřně silná postava s obrovskou kuráží, která se neváhá postavit za správnou věc i za cenu nevídaných komplikací, a právě proto je to takový sympaťák, ze kterého nespustíte oči a budete mu fandit po celou dobu seriálu. Kolem něho se to ostatně celé točí a není vlastně divu, že samotný seriál se nazývá jeho jménem. Je fajn vidět po delší době seriál, který se netýká pouze běžných životních problémů, ale jeho tématika je jaksi závažnější, hlubší a dalekosáhlejší. Tím spíš, když je takhle kvalitně zpracovaný, včetně výborných hereckých výkonů a napětí, které by se dalo krájet. Sakai Masato mě neuvěřitelně překvapil intenzitou svého výkonu. Ještě ho jako herce nemám tolik okoukaného, a tak jsem to zkrátka nečekala. Každopádně, tohle je rozhodně seriál, který má co říct. A Hanzawa Naoki by měl sloužit jako vzor pro všechny ty lidi, kteří jsou buď příliš zbabělí nebo sobečtí než aby volili cestu dobra. Celkově tedy hodnotím velmi vysoce, jen ten konec mě dost vykolejil. Že by se snad do budoucna dalo čekat nějaké pokračování? ~(4,6)~

    • 7.8.2018  15:32
    Bistro Ramen (2018)
    ****

    Pomalu plynoucí a lehce melancholický snímek ani ne tolik o jídle samotném, jako spíš o lidských a rodinných vztazích v prostředí singapurské a japonské kuchyně. V jádru leží dávné křivdy a neschopnost přijmout cizí národ a jeho kulturu z citlivých historických důvodů (kruté zločiny páchané za války). Vše se tedy nakonec točí kolem odpuštění, což je hlavním tématem filmu. Propojení s jídelní kulturou tomu hezky sedlo a docela se mi líbí obrat v popisu filmu, který na závěr říká, že "láska prochází rámenem". Je to citlivý film, pro někoho by možná byl sentimentální trochu moc, ale mně osobně se smířlivý závěr hodně líbil (i když sama uznávám, že jsou filmy, které mě dokážou chytnout za srdce více). Každopádně v původním názvu Ramen Teh je hezky zachyceno, o čem film je, tedy o smíření dvou rozdílných kultur a jejich propojení (pochopíte, pokud se na film podíváte). Český název to bohužel naopak zabil a napovídá, že je to pouze nějaký film o bistru s rámenem, což může to být dost zavádějící. Trochu škoda... hodilo by se vytvářet české názvy filmů s větším citem. ~(4,1)~

    • 1.8.2018  10:18
    Dumbo (1941)
    *****

    Po nějakých dvaceti letech jsem se na Dumba podívala znovu a připomnělo se mi všechno, co se mi na něm v dětství líbilo. Především to tehdy byla scéna, kdy maminka Dumba zpoza mříží chová chobotem, zpívá mu a utěšuje ho, a dále pak barevná snová (až halucinogenní) scéna s proměňujícími se růžovými slony. Nyní s odstupem let můžu říct, že se mi tyhle scény líbí stále, a navíc plně doceňuju film jako celek, jeho nápady a hudbu. Tohle je totiž skutečně ryzí dokonalá původní Disney klasika, v jádru jednoduchá, ale zároveň nápaditá, dojemná a především kouzelná. Rozhodně jedna z nejhezčích pohádek, jaké kdy byly natočeny. ~(4,8)~

    • 1.8.2018  10:01

    Klasika, kterou jsem konečně ve svém dávno dospělém věku viděla pořádně od začátku do konce... Překvapilo mě, jak je to vtipné a jaký to má nadhled (i co se týká mafiánských gangsterů), jelikož jsem z nějakého důvodu myslela, že to bude o něco umírněnější a vážnější. Každopádně, Marilyn je sice ikona a už to její entrée dává znát, jak důležitá je její role ve filmu, ale ve skutečnosti ji svým výkonem hodně převyšují Tony Curtis a Jack Lemmon, kteří jsou v rolích žen opravdu k popukání. No a ta humorná tečka na závěr, ta opravdu nemá chybu. ~(4,2)~

    • 28.7.2018  22:52

    Šla jsem na to hlavně proto, že se mi líbil námět a byla jsem zvědavá, co z toho udělali. Koneckonců filmů o vnitřní hodnotě a síle sebedůvěry (oproti pouze povrchní kráse) není nikdy dost. Brzo po začátku jsem však pochopila, že to není v tomhle ohledu moc šťastně postaveno. Zpracovat tohle téma jinak, mohl to být daleko silnější film a to i včetně toho, že by zůstal komedií. Kámen úrazu je hlavně to, že hlavní postava svým způsobem ztělesňuje myšlenku, že vnější krása je to důležité, a podle toho se taky skoro celý průběh filmu chová. Jakmile sama sebe začne vnímat jako "krásnou", okamžitě se její chování obrátí k domýšlivosti, místy až arogantnosti, a celou dobu je tak extrémně zahleděná do sebe, že je to až nesympatické a otravné. A pokud je vám hlavní postava nesympatická, film jako celek tím značně klesne. Cílem nejspíš bylo těžit z komediálnosti rozporu mezi jejím vychloubačným postojem ("Ano, vím že s tímhle božským tělem bych mohla dělat modelku") a nevěřícnými reakcemi okolí, jenže pokud měl film zároveň za cíl vyzdvihnout myšlenku, že krása vychází zevnitř a sebedůvěra dokáže divy, tak to tímhle dost zabil. Na konci sice hlavní postava samozřejmě prozří, ale už to pro mě jako pro diváka nespravilo ten špatný dojem, který po většinu filmu dělala. A co víc, její uvědomění, že to nebyla krása ale sebedůvěra, která ji dovedla, kde je, bylo tak slabé, že to okamžitě vyšumělo a divák to skoro ani nestačil postřehnout. Celkově mě mrzí, že se tady zdravé sebevědomí zaměnilo za namyšlenost a skoro se i dá říct nedostatek soudnosti. Je to škoda. Každopádně, na jednorázové podívání to nakonec ušlo. A i když Amy Schumer si mě tentokrát rozhodně nezískala, Michelle Williams se mi naopak ve vedlejší roli moc líbila. Je to pro ni docela netypická role, ale tím spíš mě překvapila a zároveň i pobavila. ~(3,2)~

    • 20.7.2018  12:09

    Klidný, volně plynoucí snímek o prostém životě jedné slečny, která na vesnici sama hospodaří, stará se o svou úrodu a ze sklizených surovin vaří nejrůznější jídla. Obzvlášť první polovina (léto) mi hodně padla do noty. Pokud hledáte něco, co vás vytrhne z hektické každodennosti a uklidní mysl, tohle je rozhodně dobrá volba. Moc se mi líbí, že film vzdává poctu přírodě a střídání ročních období (které je v Japonsku mnohem znatelnější než u nás), protože není radno zapomínat na přírodní hodnoty. Japonci jsou naštěstí národem, který i přes moderní trendy a technologický pokrok na tradiční a přírodní hodnoty nezapomíná. Jsou si mnohem víc vědomi, že je jejich život spjatý s přírodními vlivy (vezměte si i to, jak si ve své rodné zemi "zvykli" na přírodní katastrofy, kterých je na půdě Japonska opravdu mnoho... i když to trochu odbíhám), každopádně se tenhle japonský vztah k přírodě (a úcta k ní) odráží i v tomto filmu a už to, že se Japonci rozhodli něco takového vytvořit (jak předlohu tak následně film) mluví samo za sebe. V druhé polovině (podzim) už se trochu opakuje nastavený trend, ale naštěstí se zájem diváka může upnout i na samotnou hlavní postavu a její psychologii. Předkládá se nám otázka, proč tenhle způsob života vede a jestli opravdu neustrnula na místě z nějakého závažnějšího důvodu. Její vztah k matce, který se nám pomaličku odkrývá během celého filmu, si rozhodně získal moji pozornost. Těším se na druhý díl (zima/jaro), ale pro naladění na správnou strunu si ho nejspíš nechám až na zimu :) ~(4,3)~

    • 18.7.2018  10:21

    Koukám, že se názory dost liší, ale pro mě jde od prvního dílu úroveň stále jen dolů. Kouzlo jedničky se v tom snažím hledat jen marně a po druhém díle už jsem ho vlastně ani nečekala. Je to zkrátka takový ten průměrný animovaný film, který jednorázově pobaví, ale víckrát ho vidět nepotřebujete. Vlastně mi vůbec nevadí ta prvnoplánová a předvídatelná dějová linka (koneckonců u pohádek nás příběh jen málokdy překvapí), ale mrzí mě, že i když je znatelná snaha o nápaditost a humor, tak většina vtipů je nedotažená. Zůstane to tak jen u toho, že se možná lehce pousmějete, ale hned to vyšumí, aniž by to vyvolalo smích nebo větší pobavení. Zkrátka nápady jen polovičaté a málokdy plně dotažené k tomu, aby fungovaly. Zůstávají tedy spíš jen kvality, které zaslouží pochvalu napříč všemi díly - především originální dabing v čele s Adamem Sandlerem, který hlas Drákuly dělá prostě dokonale. A Selena v roli Mavis samozřejmě potěší vždycky, přestože tady moc velký prostor nakonec neměla. Ve výsledku tedy hezký průměr (snad i lehký nadprůměr), ale bohužel žádné terno. ~(3,3)~

    • 15.7.2018  14:56

    Podobně jako jednička sází nejen na akci, ale i na odlehčenější zábavu a vtip. A snad je i o kousíček lepší než jednička - aspoň na mě to tak působilo. Nejsem sice fanoušek superhrdinů a navíc mi obecně spíš vadí všechno to jejich spojování v Avengery, ale sem tam jsem schopná si podobné filmy užít. Ant-man je rozhodně fajn v tom, že příběhově stojí sám o sobě a není třeba vědět nic víc (až teda bohužel na poslední scénu za titulky, která napovídá o spojení s Avengery, a tak nezasvěcení, jako já, jsou opět nahraní. Naštěstí se dá tuto scénu prostě ignorovat.) Navíc stejně jako první díl je i tento film hodně hravý a nápaditý, co se týká práce se zmenšováním a zvětšováním věcí v prostoru. Tahle jeho hravost mi byla sympatická už v jedničce a jsem ráda, že od ní neupustili. Kdybych to měla shrnout, není to sice druh filmu, který by mě ohromil, ale jako jednorázové akční pobavení funguje na jedničku. (~(3,5)~

    • 14.7.2018  10:38

    Kvalit druhého dílu sice už nedosahuje (není se čemu divit), ale bombastické zakončení celé trilogie to rozhodně je. Možná tedy chvílemi až moc "bombastické"... celá ta věc s hrozbou jadernou bombou mě zpočátku zaskočila, nečekala jsem, že se příběh vyvine v tak dalekosáhlý problém, který bude nucen Batman řešit. Na můj vkus tedy trochu přepísklé, ale završení celé trilogie si možná něco podobného žádalo. Dále onen teroristický záporak Bane - napětí sice pramenilo z jeho fyzické neporazitelnosti, ale i tak jednoduše nemá na zvrácenou psychologii Jokera z minulého dílu. Na druhou stranu, celkové napětí skutečně fungovalo, našlo se i několik nečekaných zvratů, a Anne Hathaway zazářila v roli Catwomen. Takže celkově zvedám palec nahoru. Jen je prostě těžké překonat kvality dvojky, a vlastně i jedničky. ~(4,2)~

    • 14.7.2018  10:10
    Probuzení (1959)
    ****

    Kdysi holt české filmy měly co říct. Tento se konkrétně věnuje rebélii několika mladých postav, které se ve svých životech ztratily a svými nezodpovědnými delikventskými činy zabředávají čím dál více do nicoty a beznaděje. Jejich psychologie je zde opravdu čitelná a velmi hutná (Jana Brejchová a Petr Kostka skutečně zazářili). A právě to dělá z filmu něco ryzího, téměř hmatatelného. Protože se dá uvěřit, že právě takhle to může být i ve skutečnosti, že jde o realitu. Moc se mi líbil smířlivý konec, který napovídá, že nic není ztracené a ze všeho je cesta ven, pokud člověk má vůli s tím něco dělat. ~(4,3)~

    • 13.7.2018  23:14

    Po slabší dvojce navázal třetí díl aspoň částečně na atmosféru jedničky, a tak mi to v rámci možností přišlo jako dobře uzavřená trilogie. Na to, jak se druhý díl odklonil od původního vyznění, tak rozhodně trojka dobře navázala a nabrala lepší směr. Skoro mě až překvapilo, že ve výsledku nešlo o to (spoiler), aby "lidstvo" převzalo zpětně vládnu nad světem na úkor "strojů", ale že ona válka skončila usmířením. Je zajímavé se takhle zamyslet nad umělou inteligencí a jejím právem na "život", přestože původně byla uměle vytvořená. Ale záleží vůbec na tom, jak co vzniklo? A když se nad tím zamyslíme do důsledku - co je vlastně přirozené a nepřirozené? ... Takto mě každopádně samotný konec mile překvapil. Protože myšlenka toho, že mír je o vzájemné toleranci a překonání rozdílů (namísto egoistického rozdělování na "my" a "oni") mi v dnešní době přijde obzvlášť důležitá. ~(4,0)~

<< předchozí 1 2 3 4 8 15 21 28
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace