Tsuki

Tsuki

Markéta Pravdová

okres Praha
japanolog / člověk hledající své já

homepage

60 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 8 14 21 27
    • 10.5.2018  20:51

    Tak konečně jsem se dostala i k tomuhle (nyní už 10 let starému) filmu od Koreedy. Zdá se, že právě tady začala jeho spolupráce s některými herci, především Abem Hirošim a Kiki Kirin, kteří se mu osvědčili natolik, že s nimi natočil i některá další svá díla. I You si tady střihla další svou roli po Daremo shiranai. Nutno říct, že jim všem ta herecká "chemie" opravdu funguje. A Koreeda má prostě talent na zobrazování přirozeného rodinného prostředí. Moc se mi líbilo postupné odkrývání těch vztahů mezi nimi a jejich jednotlivých charakterů. Nic se nedává na odiv příliš okatě, ale o to zajímavější je povšimnout si všech těch drobných detailů, které vypovídají mnoho. Dědeček jako vysloužilý doktor, který se i v důchodu snaží udržet si svou doktorskou čest; malý chlapec, který tajně vzhlíží jak ke svému pravému zesnulému otci, tak k novému nevlastnímu tatínkovi, a chce se v budoucnu stát buď ladičem pian nebo doktorem... Mnoho je toho poodhaleno jen tak lehce, ale o to je to hezčí. Koreedův mírně lyrický a přirozeně lidský styl mi je zkrátka blízký a tohle je jedno z jeho mistrovkých děl, které předchází další filmy s podobnou rodinnou tématikou (Po bouři, Naše malá sestra, Going my home...). ~(4,3)~

    • 1.5.2018  20:54
    Gomen, aišiteru (TV seriál) (2017)
    ****

    Zpočátku mi to přišlo trošku moc melodramtické na korejský způsob (což se vlastně není čemu divit, vzhledem k tomu, že je to podle korejské předlohy), ale nakonec musím uznat, že to Japonci ještě dokázali udržet v citových mezích a že tomu dodali i něco z té japonskosti, přestože jako celek to působí jako trochu neklasický japonský seriál. Na city se zde hraje dost, ale všichni herci to dokázali uhrát a Nagase Tomoja přímo exceloval. Herečku Ótake Šinobu sice moc neznám, ale tady mě v roli matky, která sice na povrchu působí povýšeně až zle, ale v nitru je to citlivá, bolestně rozervaná a milující žena, rozhodně zaujala. Poslední díl nakonec nezanechal mé oči suché. Citlivějším povahám se určitě postava Ritsua s jeho drsnou povahou ale laskavým nesobeckým srdcem zaryje pod kůži. ~(4,1)~

    • 21.4.2018  20:30

    Vynikající příběh (a psychologie postav) z pera dramatika Tennesseeho Williamse v podání geniálních herců. Co víc si přát. Ani jsem to nečekala, ale úplně mě to pohltilo, ty vztahy, emoce, dialogy... Místy mě to rozesmívalo a bavilo (průpovídky "Velkého táty", otravné projevy Mae a jejich dětí...), jindy jsem se děsila, jak určitá scéna dopadne (konfrontace mezi Maggie a Brickem, a později Brickem a "Velkým tátou"...). Obzvlášť v druhé polovině by se dalo napětí krájet. Výborná filmová adaptace. ~(4,4)~

    • 21.4.2018  20:07

    Musím uznat, že to má svoje kouzlo. Přestože je to ryze moderní film (i vzhledem k tématu virtuální reality), má v sobě kousek nostalgie starých filmů, takové to téměř dětské nadšení z filmové tvorby. Trailer samotný mě absolutně nenadchnul - v něm to působí jako naprotý mišmaš, přeplácaný moderní paskvil. Ale skutečnost je trochu jiná. Ano, virtuální realitě, která je svým způsobem přeplácaná všemi moderními trendy a efekty, je tady věnovaný obrovský prostor, ale naštěstí to nestojí jen na akčním dobrodružství uvnitř virtuální reality. Myšlenka je ve výsedku jasná a zcela protichůdná - i když nejrůznější technologické vymoženosti dnešní doby jsou fajn a život je tak svým způsobem bohatější, někdy naopak neuškodí udělat krok zpět a vrátit se k všednější, ale zato přirozenější realitě, která není tak komplikovaná. Tímhle vyústěním u mě film dost stoupl. Líbila se mi ta vyváženost mezi vším zajímavým napříč dobou: současné trendy, technologie "budoucnosti", ale zároveň odkazy na průkopnické a legendární hry, filmy či hudbu minulého století, plus ona konečná tečka - důraz na opravdovou nepřikrášlenou realitu bez technologií. Je to taková pocta tomu všemu, především hrám, filmografii a vůbec celé popkultuře za posledních několik desetiletí. A právě tím mi byl film sympatický. Nutno říct, že Spielberg si s tím vším maximálně vyhrál a ta snaha a nadšení je tam vidět. Jen mi místy vadilo, že na to, jak film poukazuje na normálnost obyčejného života, tak i ve skutečném světě tam hlavní postavy prováděly takové bojové kousky, že se tomu jen těžko dalo věřit. Skoro pak nebyl rozdíl mezi tím, jak se chovají ve virtuální realitě a v opravdové realitě, obzvlášť na konci. Ale tyhle detaily se asi filmu takového žánru nedají vysloveně zazlívat. ~(4,0)~

    • 7.4.2018  22:05

    Jak popis filmu na zadní straně krabičky od DVD, tak i popis zde na CSFD, jsou podle mého docela dost zavádějící. Někdy mívám u popisů některých filmů pocit, že buď dotyčný pisatel onen film pořádně neviděl, nebo není schopný v jeho popisu zachytit to podstatné. A to je velká škoda, protože potenciální divák pak může film zavrhnout s myšlenkou, že jde o tuctový příběh a že to není tématika, která by ho zajímala. Ani Za borovicovým hájem není obyčejný akčňak nebo snad kriminálka o tom, jak lupič a policista svádějí "nemilosrdný souboj". Ve skutečnosti je to film o těch lidech samotných - o jejich záměrech, svědomí, dobrých i špatných životních volbách, které ovlivňují životy ostatních... o karmě, která se (jak se zdá) může přenést na další generaci. Až dokud se kruh neuzavře. Nechci toho prozrazovat příliš mnoho, ale každopádně jde o mnohem zajímavější a hlubší film, než napovídá jeho popis. A rozhodně nejde jen o Ryana Goslinga (Luka), přestože z jeho umístění na filmovém plakátě uprostřed bychom soudili, že je to především příběh o něm... Ne ne, tohle není jen tak ledajaký tuctový film. A je třeba pamatovat, že jen protože je člověk kriminálník, tak to nemusí znamenat, že je v jádru špatným člověkem, stejně jako policista nemusí být nutně tím nejctnostnějším dobrákem. O tom všem film je. O reálných nedokonalých lidech a jejich činech, které si nesou s sebou. Konec se mi obzvlášť líbil. Právě proto, jak film klame tělem, jsem byla o to víc mile překvapena. ~(4,2)~

    • 2.4.2018  21:28
    Gâru (2012)
    ****

    Film o ženách, pro ženy. Zpočátku jsem si nebyla tak úplně jistá, kam bude film směřovat, jelikož na začátku je znatelný docela velký důraz na všechny ty japonské předsudky, dodržování nepsaných společenských pravidel, stále přetrvávající "patriarchát" atd. (což je všechno poměrně dost silně zakořeněné v japonském povědomí - rozhodně jsou tam tyhle tradičnější hodnoty a pravidla stále ještě o něco zřetelnější než třeba u nás v Evropě, kde už se to dost rozvolnilo). Takže jsem se trochu obávala, že to bude sice "žensky emancipovaný" film, ale v japonském smyslu pouze "odsaď pocaď". Docela rychle se ale moje obavy rozplynuly, protože nakonec je to opravdu spíš příjemný "girl power" film, který naštěstí dává důraz na svobodu vlastního bytí a na to, že i ženy si (stejně jako muži) zaslouží uznání za své různorodé snahy. Jak ale napsala Zíza, tyhle věci film nestaví na odiv nijak okatě, spíš to samo vyplyne a není to prvoplánové. Zkrátká příjemný film o životě čtyř žen a s čím se každá z nich potýká. Konec má lehce pohádkové vyznění, ale myslím, že to filmu sedlo jako ulité. ~(4,0)~

    • 2.4.2018  20:43

    Klasická krátká Chaplinova groteska, která ničím moc nepřekvapí a neoplívá nijak zvláštními gagy, ale jednorázově potěší. ~(3,0)~

    • 2.4.2018  20:27
    Záře (2017)
    ****

    Velmi mě zaujal samotný námět o umění vytvářet pro slepé lidi doprovodné popisné slovo k filmu tak, aby i přes absenci vizuálního prvku mohli vnímat nejen samotný děj, ale i emoce, estetiku a zdánlivé detaily, které film utváří. Je to hezká myšlenka a zde je nám hodně přiblížená s důrazem na to, že jde o pomoc a službu druhým, což v případě nevidomých lidí je o to složitější a místy ožehavější úkol. Kde je ta hranice, nakolik jim tu chybějící vizuální složku vynahradit, a kde naopak nechat prostor pro fantazii a svépomoc? O tom všem tenhle film je. V pozvolném tempu a s velkou dávkou lyriky se točí okolo prohlubujícího se vztahu mezi stárnoucím fotografem, který ztrácí zrak, a mladou ženou, která se věnuje právě tvorbě zvukových popisů pro nevidomé a postupně proniká stále víc do jejich světa a vnímání. Příjemně lidské a na konci plné naděje... Námět se dal pojmout různě, ale je fajn, že režisérka Naomi Kawase raději volí čistotu lidských citů a optimistické vyznění. Mně osobně tento náhled vyhovuje a líbil se mi už u jejího filmu "An". (Viděno v rámci Febiofestu 2018.) ~(4,2)~

    • 2.4.2018  19:55

    Celý život jsem se bez Indiana Jonese obešla a teď, když jsem poprvé viděla tento první díl, musím říct, že bych se bez něj klidně obešla i nadále. Na to, jaký se kolem toho vytvořil kult, to pro mě bylo velké zklamání. Příběhově neuvěřitelně slabé. Jasně, Harrison Ford má své charisma a celé je to prodchnuté velkým množstvím akčních scén, což určitě milovnící dobrodružství ocení, ale já tam bohužel viděla pouze tohle a to mi zkrátka nestačí. Za tou povrchní akcí, zápasením o nalezení archy a nekonečnými honičkami jsem totiž neviděla nic smysluplného. Archa sama o sobě nenalákala mou zvědavost a konec jen ukázal, že jsem měla pravdu. Přijde mi, že tam o tu archu a její tajemství vlastně nešlo, jinak by se přece konec filmu nespokojil s tím, že ji nebudou řešit a jen ji zastrčí do skladu s nějakým harampádím... Nemluvě o tom, že po tom všem jsem si nakonec vzpomněla i na onen díl 7. série Big Bang Theory, kde se řešilo, že Indiana Jones je vlastně pro děj celého filmu bezvýznamný, na čemž opravdu něco je. Zkrátka, za sebe musím říct, že to pro mě byl okatě vykonstruovaný příběh o rádoby "důležitém" artefaktu, za kterým se všichni ženou, ale to všechno jen proto, aby bylo možné do něčeho zasadit všechnu tu napínavou akci, o kterou ve skutečnosti jde. Neříkám, že bych snad od dobrodružného filmu vyžadovala velkou hloubku, ale pokud za tím vším nevidím vůbec nic, co by mě zaujalo, a je to jen jedna sekvence akce za druhou, bez velkého důrazu na vztahy postav, jejich hlubší emoce a zásadní pohnutky, proč to všechno vlastně dělají, tak mě to prostě nebaví a nijak zvlášť neosloví. ~(2,2)~

    • 29.3.2018  10:18

    Pro Koreedu poměrně nestandardní tématika a žánr, ale přece jen tam je jeho rukopis hodně znatelný. A co víc, jde o velmi poutavý film, který ocení především ti, kterým nevadí nad filmem přemýšlet. Myslím, že právě to byl záměr. Nejde tak ani o to, kde leží pravda (každý si může udělat vlastní názor), ale spíš nás všechny Koreeda nutí k zamyšlení - nad tím, že není všechno tak jasné a černobílé, nad pokrouceností soudního systému, nad komplexností lidské povahy a lidských záměrů, nad lidskostí samotnou. Jde o komplikovaný snímek, který toho skrývá mnoho a nechává člověka, aby si to vše sám vnitřně zhodnotil. Onu "lidskost", která je Koreedovi vlastní i v odlehčenějších dramatech z běžného rodinného života, ale rozhodně nepostrádá. A právě to je dobře, protože u Koreedovy tvorby je právě tenhle prvek neodmyslitelný a z mého pohledu jaksi zásadní. Přes těžkou tématiku se i v tomto filmu dá najít několik hezkých, téměř lyrických okamžiků. Chvílemi i nápaditá kamera. Zkrátka všechno toto, ten smysl pro estetiku a to, co mají podle mého lidé na Koreedově tvorbě a režii rádi, se dá nalézt i v tomto filmu. A tím, že nabízí i hodně hlubokomyslnou přidanou hodnotu (navíc v dnešním světě rozhodně ne bezvýznamnou), se z mého pohledu řadí ke Koreedovým mistrovským dílům. (Viděno v rámci Febiofestu 2018.) P.S.: Je zajímavé se zamyslet už jen nad názvem samotným. Myslí se třetí vraždou odsouzení Misumiho (jako potenciálně nevinného člověka) k trestu smrti? Je trest smrti v současném moderním Japonsku už jen krutým přežitkem? ~(4,3)~

    • 26.3.2018  10:04
    Tootsie (1982)
    ****

    Další z filmů, který mě až to teď míjel, a přitom je to vynikající komedie! Dustin Hoffman má obrovské charisma, ať už zde hraje muže nebo ženu, a nutno říct, že ta ženská figura se mu opravdu povedla. Postava rázné "Dorothy" dokáže vytěžit obrovské množství zábavy a nezbývá než obdivovat Hoffmanovo herecké umění. Celkově je to velmi svěží podívaná s vtipnými dialogy (dobře funguje dvojice Hoffman+Murray). Konec je samozřejmě celkem klasický happy end, ale od komedie tohoto typu ani nic jiného čekat nemůžeme, a tak jsem byla maximálně spokojená. ~(4,1)~

    • 21.3.2018  14:23

    Vidím, že jde o hodně rozporuplně hodnocený film. Já v něm na jednu stranu viděla ty umělecké hodnoty, a navíc sledovat tuhle sebranku chudých lidí, žijících na okraji společnosti, bylo chvílemi zajímavé, ale na druhou stranu je to příšerně táhlý film, který poměrně rychle začne nudit. Na vině je podle mě hlavně to, jak obšírně se věnuje všem těm postavám najednou, až vlastně není možné plně docenit životní příběh žádné z nich. Například onen "vlakoblb" alias "dodeskaden", podle kterého se film jmenuje, tam ve výsledku nebyl diváku moc přiblížen, vlastně o něj téměř nešlo a stejně jako ostatní postavy nám ho jen párkrát ukázali. Bylo by fajn se s postavami seznámit blíže, i když chápu ten záměr ukázat nám ten celek, tedy souhrn všech těch postaviček z jedné chudé kolonie. Ale z mého pohledu to nefungovalo a 140 minut dlouhý film působil úmorně dlouze. Plus se na mém negativním zážitku podílely ještě další faktory, například to, že do sálu kina Lucerna tentokrát odněkud hrozně táhl studený vzduch a na mém sedadle jsem doslova mrzla. V druhé polovině filmu jsem se tak v jednom kuse dívala na hodinky a v duchu čas popoháněla, jen aby to už skončilo. Ve výsledku mě v celém filmu zaujalo jen několik scén a dějových linek (dcera s nevlastním otcem, který ji zneužíval; fantasmagorie nuzného žebráka a jeho malý synek...) Ale na dobrý zážitek z celkového díla mi to nestačilo. (Viděno v rámci Eigasaie 2018.) ~(2,8)~

    • 21.3.2018  13:58
    Vůně ženy (1992)
    ****

    Musím říct, že název je hodně zavádějící. Ve skutečnosti tam nejde tolik o ženy a jejich vůni (přestože o lásku k ženám tam částečně jde taky), ale spíš o vztah mezi dvěma hlavními postavami - zahořklým slepcem, který si chce ještě naposledy užít život plnými doušky, a mladým hochem, který řeší své školní vztahy s (rádoby) přáteli a jedno velké dilema. Je to hodně nesourodá dvojice, ale tím spíš je zajímavé sledovat jejich vzrůstající přátelství a náklonnost. Al Pacino to zahrál famózně, takhle přesvědčivého a přirozeně působícího slepce jsem snad ve filmu ještě neviděla. A závěr filmu, který je dost o lidských hodnotách a ctnostech, si mě získal maximálně. Je to jeden z těch filmů, který ve vás po zhlédnutí zanechá příjemný povznášející pocit. ~(4,2)~

    • 16.3.2018  20:21
    Klíč (2012)
    *****

    Tenhle film si mě okamžitě získal. Málokdy člověk vidí tak nápaditou, originální a výborně vystavěnou komedii. Kagawa a Sakai mě maximálně bavili a klidně bych film doporučila i člověku, který běžně japonské filmy nesleduje. Zápletka o prohozených identitách musí pobavit snad každého, obzvlášť pokud máte rádi absurdní humor. Povedený scénář i herecké výkony. (Viděno v rámci Eigasaie 2018.) ~(4,5)~

    • 16.3.2018  20:08
    Going My Home (TV seriál) (2012)
    ****

    Koreedův jediný seriál. Rozhodně je zajímavé vidět jeho styl režie a styl vyprávění v seriálové formě, která je pro něj nezvyklá. Podobně jako třeba ve filmu Po bouři nejde vlastně o nějakou zápletku či o příběh jak ho známe z běžných filmů, ale spíš o náhled do rodinných vazeb a psychologie postav. Děj plyne velmi pozvolna a postupně poznáváme všechny postavy a pronikáme do jejich rodinného prostředí a vztahů. Abe Hiroši hraje tentokrát obzvlášť úsměvnou rodinnou figurku - manžela, otce a syna, který tak trochu postrádá respekt a kterého si ostatní členové rodiny rádi dobírají. Nejsou v tom však negativní emoce, ale naopak rodinná vřelost a citlivost. Zajímavá je také tématika zármutku ze smrti blízké osoby, kolem které se to vlastně celé točí, ale i ta má velmi lidské a laskavé vyznění. Jak zmiňuje Tyckin, jedná se o opravdu rodinnou a lehce pohádkovou záležitost, s nemalou dávkou nostalgie a pochopení pro lidské vztahy. Zkrátka příjemná volně plynoucí podívaná. Musím ale říct, že stejný příběh mohl Koreeda klidně odvyprávět v jednorázovém filmu, nemusel mít nutně délku celého seriálu. Přestože tohle byl od něj povedený experiment se seriálovu formou, jeho tvůrčímu stylu přece jen víc sluší délka celovečerního filmu. ~(3,9)~

    • 5.3.2018  21:51

    Jsem přesvědčená o tom, že lidi na Padesát odstínů táhnou nejen ty erotické scény a herci s krásnými těly, ale především to vyobrazení ideálního privilegovaného života. Ono je to svým způsobem příjemné dívat se na krásný život někoho, kdo si může kdykoliv zaletět privátním letadlem za exotikou, prohání se drahým autem, nosí luxusní oblečení a může si zkrátka dělat, co se mu zlíbí. Člověk se na okamžik zasní, jaké by to bylo, kdyby měl také takový život. Ale na druhou stranu je to v tomhle nehorázně prvoplánové, postrádá to jakoukoli hloubku a ono povrchní pozlátko, na kterém film ve skutečnosti stojí, je neuvěřitelně okaté. Sem tam mi za obě hlavní postavy bylo trapně, jak moc plytké a hloupé je jejich chování. Myslím, že i v rámci "privilegovaného" života je tohle na míle daleko od skutečnosti. Ana se až do konce chová jako husa a Christian se ukázal jako ještě větší blb než předtím. Dosazené drama o tom, že je pronásleduje zvrácený zločinec, příliš nefunguje a je zcela jasné, že je tam spíš proto, aby to vůbec mělo nějaký příběh. Ale chtěla jsem vidět, jak tohle skončí (jelikož třetí díl knihy jsem už neměla sílu číst) a musím říct, že když přistoupíme na stupiditu celé téhle trilogie, tak je možné si film i docela užít. Poslední scéna s dětičkama je už vrchol celého kýče, ale aspoň jsem se mohla chytnout za hlavu a následně se tomu zasmát. ~(3,2)~

    • 1.3.2018  11:21
    Až na krev (2007)
    ***

    Na můj vkus zbytečně zdlouhavé, ale na druhou stranu to (možná i díky některým táhlejším scénám) nepostrádá hutnou atmosféru, která se svou jistou nepříjemností a chladností zažere člověku do morku kosti. Oceňuju herecké výkony a téma o bezcitné cestě za úspěchem (doslova přes mrtvoly), ale možná právě ten kus citu mi v tom chyběl. Zkrátka to není vysloveně ten typ filmu, který bych sama vyhledávala, a to se odráží na hodnocení, přestože uznávám, že jde o kvalitní dílo. ~(3,3)~

    • 1.3.2018  11:07

    Výborný film o tom, že vina či nevina nejsou něco až tak černobílého a jednoznačného, a že lidský život má příliš vysokou cenu na to, abychom ho bezmyšlenkovitě odsoudili ke zničení. Hluboký film, který dokáže maximálně zaujmout pouze svým dialogem, vedeným mezi dvanácti postavami v jediné místnosti. Každá z postav je jiná a nepostrádá svou psychologii, a právě to dělá film o to hmatatelnějším a reálnějším. Dobrá ukázka toho, že když se spojí nosné téma (nutící k zamyšlení) s výborným scénářem a hereckými výkony, tak může vzniknout vynikající film, který už nepotřebuje nic jiného. Bylo by zajímavé tohle vidět i na prknech divadla. ~(4,2)~

    • 31.1.2018  13:25

    Velmi lidský, dojemný příběh, který ale netlačí na city. Svůj díl na tom má to, že jde o příběh skutečný - v Japonsku v roce 2012 vyšly knižně příspěvky z blogu, který Čie psala (a potažmo v blogu pokračoval i její manžel a dcera). Tento reálný příběh o ženě, která se snažila se svou nemocí až do konce bojovat jak svým optimismem a vtipem, tak stylem života založeným na zdravé tradiční stravě, se stal v Japonsku známý. A tak netrvalo dlouho a vznikl jak stejnojmenný televizní film (2014), tak tento film, který zamířil do japonských kin v roce 2015. Hirosue Rjóko v hlavní roli odvedla výbornou práci. Celkově se mi moc líbilo vyobrazení rodinného prostředí, které si Čie a její manžel vytvořili a přese všechny chmury a zdravotní potíže, se kterými se museli potýkat, dokázali udržet vřelou a příjemnou rodinnou atmosféru. Působilo to hezky, ale zároveň přirozeně tím, že se mísila komika s vážnou tématikou. I skutečný život je totiž plný veselých i smutných chvil. ~(4,0)~

    • 31.1.2018  12:59

    Bohužel tak moc přitažené za vlasy, až to byla otrava sledovat. Vzhledem ke zdejšímu hodnocení a také doporučení mé někdejší spolužačky z japanologie jsem čekala něco úplně jiného a o to víc jsem byla zklamaná. Námět je dobrý a dovedu si představit, že prostředí antikvariátu a zajímavosti týkající se knih dokážou oslovit člověka, který má dejme tomu velký vztah ke knihám a třeba dokonce přímo k japonskému knihovnictví. Jenže to zpracování prostě nefunguje. Jakkoli jsou ty záležitosti týkající se starých vydání knížek zajímavé, z mého pohledu z toho zkrátka nejde udělat závažně působící detektivní příběhy. Napínavá dramatická hudba mnohdy jen umocňovala to, jak je to ve skutečnosti ploché a hloupé. Nedokázalo to dojmout, nedokázalo to ve mě vzbudit jakékoliv emoce a sympatie k postavám. Myslím, že to nebyla chyba herců, ale jejich postavy tam zkrátka neměly příležitost k pořádnému vývoji, a tak se pořád jen chovaly stejně, koukaly se stejně (stále dokola se opakující dramatické pohledy) a výsledek tak byl žalostně slabý a spíš trapný. Góra-san mě už ke konci vytáčel těmi stále se opakujícími překvapenými výkřiky: "Aa!" Upřímně, trvalo mi asi půl roku, než jsem tento seriál vůbec dokoukala (natolik mě to nebavilo). Ve výsledku mě pak u seriálu udržel pouze zájem o japonštinu. Že jsou seriály přehnané nebo přitažené za vlasy, to je sice v Japonsku poměrně časté, ale většinou to funguje pouze v komediální rovině, ne v případě, kdy se seriál bere vážně a chce se prezentovat jako napínavý detektivní příběh. Ač se to tady píše v žánru, tohle komedie nebyla (pokud pomineme pár trapných výstupů jedné z vedlejších postav - majitele kavárny, ty totiž opravdu vtipné nebyly). Velká škoda, možná to v komiksové předloze funguje lépe a nesnaží se to být takhle na sílu dramatické... kdo ví. ~(1,4)~

    • 29.1.2018  20:36

    Syrový film, na japonské poměry navíc plný sexu, což byla na jednu stranu zajímavá změna. I tak to ale byl, jak je naopak pro Japonce zvykem, snímek ze života obyčejných postav, která každá řeší své problémy, a celé to završuje hezký smířlivý konec. Takže ve výsledku se to zas tak od běžného japonského stylu nelišilo. A to zasazení do hodinového hotelu fungovalo. Nahlédneme do osudu některých lidí, zejména dívek a žen, které žijí na okraji společnosti, ať už se tak rozhodly samy, nebo k tomu byly dohnány. Samotnou hlavní postavu slabošského Tórua (Sometani Šóta) bylo taky zajímavé sledovat. Celkově jde rozhodně o povedený kousek z japonské kinematografie, snad bych jen o malinko zkrátila stopáž, přestože délka některých scén měla svůj význam. ~(4,0)~

    • 26.1.2018  01:03
    Coco (2017)
    *****

    Trailer k tomuhle novému animáku mě popravdě moc nezaujal, ale tím spíš jsem byla překvapená, jelikož mě film nejen chytl hned od začátku, ale musím uznat, že tak vyvedenou pohádku jsem už pár let neviděla. Pixar skutečně zaválel (jako většinou). A navíc přišel s novým námětem a kulturním zasazením, které jsou skutečně neokoukané. Příběh výborně napsaný a vystavěný, dva skutečně překvapivé zvraty k tomu, vše do sebe hezky zapadá, nechybí vtip, emoce, sympatické postavy... Konec mě dojal k slzám. Zkrátka a jednoduše, za mě není filmu téměř co vytknout. Snad bych jen přihodila nějakou o něco chytlavější titulní píseň, ale to je asi spíš subjektivní dojem a rozhodně to neznamená, že by hudba byla slabá, právě naopak se mi moc líbila. Velmi milá, moudrá a lidská rodinná pohádka, kterou ráda uvidím znovu. (Viděno v originále s titulky, ale možná se do kina vydám i na dabingovou verzi, jelikož mě zajímá, jak si s tím Češi poradili.) Aktualizace: Viděno podruhé i s dabingem a musím říct, že jsem nadšená ještě více - titulní píseň "Remember me" se mi nakonec přece jenom zažrala pod kůži, film mě dojal k slzám i napodruhé, no a český dabing je opravdu výborný včetně přezpívaných písniček (kluk, který daboval a zpíval hlavní postavu, maximálně překvapil). ~(4,6)~

    • 19.1.2018  20:17

    Audrey je zkrátka úžasná - zahrála to vtipně a zároveň velice citlivě. Celkově se jedná o delikátní romantický film, hraničící tak trochu s pohádkou, ale s ne tak úplně pohádkovým koncem. Jenže právě ten konec je na tom to nejlepší. Byl to pro mě silný zážitek a troufám si říct, že tenhle černobílý skvost je lepší než třeba Snídaně u Tiffanyho. Krásný, nevinně čistý, dojemný film. Skoro je mi hloupé tady zmiňovat drobnou kritiku na to, že nebyl dostatečně demonstrovaný vývoj zalíbení mezi postavami během toho společně stráveného dne - stačilo jen málo, ukázat pár záběrů na to, jak dejme tomu po sobě začnou pokukovat, abychom zaznamenali změnu v jejich pohledu jeden na druhého (obzvlášť u něj). Ale tohle je opravdu jediný malý nedostatek, kterého jsem si všimla, a na dojmu z celku se to v podstatě nepodepsalo. ~(4,3)~

    • 19.1.2018  20:07
    Anastázie (1997)
    ****

    Z mého pohledu poměrně slušná konkurence Disneymu. Vidět tuhle pohádku jako malá (tehdy mě to nějak minulo), určitě se zařadí mezi mé oblíbené. Obzvlášť hudba se povedla. Písnička Once Upon a December si mě okamžitě získala. ~(4,0)~

    • 19.1.2018  19:53
    Ladíme 3 (2017)
    ***

    Po jedničce a dvojce už jsem přesně věděla, do čeho jdu, a musím říct, že v kině jsem si to docela užila. Pro mě jsou v Pitch Perfect od začátku důležitá hlavně ta hudební čísla, která se tady možná dokonce povedla víc, než třeba ve dvojce. Vtípky a komické postavy (jako třeba tlustá Amy) jsou taková třešnička na dortu. Děj je samozřejmě přitažený za vlasy a dotvořený tak, aby se z Pitch Perfect dal udělat závěrečný film plný dalších vystoupení, ale s tím jsem počítala. Když na to člověk přistupí a dokáže se bavit i přes průměrnou kvalitu filmu, tak proč ne? :) Na závěr mě osobně potěšilo přezpívané Freedom '90 od George Michaela. Tahle písnička patří mezi mé oblíbené a v podání Anny Kendrick to rozhodně nebylo špatné. Suma sumárum: příjemná hudební oddychovka. ~(3,4)~

    • 19.1.2018  19:38

    Milý film, který mě sice nechytl za srdce tolik, jak bych (v rámci romantiky) čekala, ale možná právě jeho autenticita a prostý styl se špetkou toho humoru v podání hlavní postavy je na něm to lákavé a osvěžující. Žádné obří citové výlevy a velké dojáky, prostě jen příběh o sblížení dvou lidí z odlišných kultur, přičemž právě to, že je hlavní postava muslim, je v dnešní době obzvlášť aktuální, a řekla bych, že především z tohoto důvodu stojí film za pozornost. Jen víc takových podnětů, které dají napovědět, že opravdu nemůžeme všechny vyznavače islámu házet do jednoho pytle! Oceňuji i to, že celý film je podle skutečného příběhu a že hlavní roli hraje sám ten chlápek, kterého je to příběh (scénář si očividně napsali sami s manželkou). Jeho styl humoru má něco do sebe a je skvělé, že si právě i z toho, že muslimové jsou všichni často zaměňováni s teroristy, dokáže udělat legraci. ~(3,9)~

    • 13.1.2018  19:39

    Tenhle film o filmu mi jen potvrdil množství kvalitní práce, které se za samotným seriálem skrývá. Líbí se mi, že k projektu byli přizvaní skuteční psychologové, aby psychologie postav a vůbec situace, které v seriálu probíhají, byly co nejskutečnější. Je fajn, že se pracovalo se skutečnými psychickými fenomény, protože jinak by seriál postrádal autenticitu a jeho sdělení by nebylo tak pádné. Obdivuju taky mladé herce, kteří na svých rolích očividně pracovali s velkým nasazením. A konečně musím zmínit, že jsem moc ráda, že se právě Selena Gomez a její matka rozhodly na základě knižní předlohy s tímto projektem započít a staly se tak jeho producentkami. ~(4,5)~

    • 13.1.2018  19:19
    13 Reasons Why (TV seriál) (2017)
    *****

    Za mě opravdu významný seriál, který stojí za pozornost. Má totiž co říct, obzvlášť mladším lidem, ale ve skutečnosti vlastně všem bez rozdílu. Každý z nás totiž v životě dělá chyby a ne vždycky se vůči druhým chováme příkladně a s pochopením. A co hůř, ne vždy si to vůbec uvědomíme - jaký dopad můžou mít naše slova a činy na druhé. Tento seriál nám ukazuje právě ten potenciální dopad a snaží se o jakousi osvětu nás všech, abychom byli schopni žít co nejvíce empaticky vůči ostatním. To všechno navíc tento seriál sděluje napínavou a poutavou formou, včetně výborných výkonů mladých herců. Nemyslím si, že by hlavní hrdinka Hannah byla nějaká hloupá husa, i když to tak možná může působit obzvlášť z počátku seriálu a obzvlášť pokud se na to díváme jen povrchně. Je třeba si uvědomit, že na teenagera mají věci mnohem větší psychický dopad, že je vidí jaksi zveličeněji. A tudíž na ně mnohdy reaguje přehnaně. Sama si vybavuju řadu situací ze svého mladšího věku, které jsem tehdy viděla jako jakýsi srdcedrásající "nepřekonatelný" problém a dnes se tomu všemu jen směju a kroutím sama nad sebou hlavou. :) Co se pak týká konkrétně tohoto seriálu, začne to jako "slabý čajíček" běžných problémů středoškoláků, ale vyhrocuje se to do šokujících mezí, které člověka dokážou zanechat v slzách a v čirém zoufalství a lítosti. A přitom je to celé velmi autentické a podobné věci se bezpochyby dějí. Zkrátka a jednoduše, je to velmi silný seriál, který je třeba vidět. Oceňuju jeho mnohé kvality, které se mi jen potvrdily po zhlédnutí filmu o filmu "Beyond the reasons". Také mě překvapila propracovaná a uvěřitelná psychologie jednotlivých postav. Snad jediné, co mi vadilo, byl neuzavřený konec. Tohle totiž potřebovalo silnou tečku a ne otevřená vrátka do druhé série. Ale to je vše - jinak na mně seriál zanechal hluboký dojem. ~(4,5)~

    • 26.12.2017  20:57

    Film má své dobré momenty, a musím uznat, že i když je Kylo Ren slaboch, je to na druhou stranu právě pro svou rozervanost a nevyváženou povahu hodně zajímavá postava. Nejvíc mě bavilo pozorovat vývoj vztahu mezi ním a Rey. Bohužel byl ale na druhou stranu film prodchnutý množstvím stupidních i zbytečných scén. Jako celek to na mě dělalo dojem, že cílem bylo udělat megafilm, ve kterém bude vše - jenže výsledek je takový, že to působí jako akční splácanina s prvky humoru, která se chce za každou cenu zavděčit všem. A některé scény byly do nebe volající svou snahou být zkrátka jen efektní bez špetky smyslu: princezna Leia na pokraji smrti zázračným způsobem letící kosmickým prostorem až do lodi, admirálka s fialovými vlasy (nepamatuju si jméno) trvající na tom, že jako poslední zůstane na lodi a hrdinně zemře (proč jako? to nemají autopilota?), no a konečně samotná postava Luka Skywalkera, která najednou působí jaksi jinak a přihloupěji než v přechozích dílech. Neříkám třeba, že závěrečná scéna, kdy si utahuje z Kylo Rena a tváří se jako nezničitelný s tím, že si opráší rameno, není vtipná, ale přece jenom se tam ten humor do takové situace nehodil. Nehledě na to, že tam předtím na sebe Kylo Ren a Luke neúnosně dlouho jen hleděli (opět pro efekt?). Spousta scén působila nesmyslně a prvoplánově. Celkově sice nejsem vysloveně fanoušek Star Wars a ani předchozí díly na mě neudělaly kdo ví jaký dojem, ale musím uznat, že se celá tahle sága posunula kamsi jinam a není to to, co to původně bylo. Ještě bych možná i byla schopná dát tomu o ždibec vyšší hodnocení, ale úmorně dlouhá délka to (aspoň za mě) zabila úplně. Škoda, že se tenhle díl nesoustředil spíše na jednu linku (tu mezi Kylo Renem a Rey, případně i tu týkající se Luka) bez zbytečných příkras, hordy efektů a dalších dějových linek. P.S.: BB8 je největší hrdina ze všech. Jeho nezničitelnost je neuvěřitelná :) ~(3,3)~

    • 9.12.2017  17:58

    Bláznivé, vulgární a především komicky přitážené za vlasy. Jsem ráda, že si i pokračování zachovalo onen přehnaný, až parodický tón, který jsem ocenila na prvním díle. Na obou filmech je nejlepší to, že se zkrátka neberou vážně. To, co by jinde působilo lacině a trapně, je tady dohnáno do takového extrému, že je to zkrátka vtipné. Už jen ty přemrštěné charaktery všech matek a jejich hlášky. Dostávala mě Christine Baranski v roli matky/babičky perfekcionistky: "Ale to je z Titanicu!" :D Jasně, ne všechno se tak úplně povedlo, ale stále se našly mraky momentů, kterým jsem se musela od srdce a z plna hrdla zasmát. Za mě jde o opravdu zábavnou a odpočinkovou podívanou sršící absurdním vtipem. Téměř stejně dobré jako první díl. ~(3,9)~

<< předchozí 1 2 3 4 8 14 21 27
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace